Nataša Gollová
Z Multimediaexpo.cz
Nataša Gollová, vlastním jménem Nataša Hodáčová (* 27. února 1912, † 29. října 1988) byla česká herečka.
V nacistickém Německu známá pod pseudonymem Ada Goll. [1]
Obsah |
Život
Své umělecké příjmení si zvolila podle svého dědečka, profesora Jaroslava Golla, významného českého historika (zemřel v roce 1929) [2]. Pocházela ze zámožné rodiny. Byla dcerou významného masarykovského politika, národohospodáře, poslance parlamentu, právníka JUDr. Františka Xavera Hodáče, profesora ČVUT a pozdějšího generálního tajemníka Ústředního svazu československých průmyslníků (zemřel v roce 1943) [3]. Její nevlastní sestrou byla Marcela Sedláčková (1926 – 1969), jejíž matkou byla herečka Andula Sedláčková.
Absolvovala dívčí gymnázium a studovala v Praze na Filozofické fakultě UK a v Anglii. Byla jazykově nadaná, hovořila francouzsky, anglicky, německy a rusky. Herectví a moderní scénický tanec studovala soukromě (herectví u Karla Dostala a Jiřího Frejky, tanec u Jarmily Kröschlové). V roce 1934 byla angažována v divadle v Olomouci, v roce 1935 krátce ve Slovenském národním divadle v Bratislavě. Ještě v roce 1935 přijala angažmá v Divadle na Vinohradech, kde působila až do roku 1944 [4]. V letech 1947 až 1950 měla angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. V roce 1952 získala jednoleté angažmá v Divadle Na Fidlovačce, od roku 1955 hrála v Divadle satiry Jana Wericha (divadlo přejmenováno v roce 1957 na Divadlo ABC), které bylo v roce 1962 připojeno k Městským divadlům pražským. S divadlem se rozloučila přípravou na roli Klytaimnestry ve hře J. P. Sartra Mouchy v režii Ladislava Vymětala v roce 1968, v angažmá v MDP však byla až do roku 1971 [5].
Její kamarádkou byla slavná česká herečka předválečného filmu Adina Mandlová, jen však do doby, než Gollová Mandlové přebrala milence.[zdroj ?]
Největší popularitu jí přinesl film, i když hrála také v divadle. Díky svému komediálnímu talentu točila za protektorátu (koncem 30. a v první polovině 40. let 20. století) jeden film za druhým. Populární pár vytvořila s Oldřichem Novým, s nímž si zahrála například ve filmech Roztomilý člověk, Kristián, Eva tropí hlouposti nebo Hotel Modrá hvězda.
V roce 1947 se vdala za Karla Konstantina (zemř. 1962). Její životní láskou však byl Tristan Tzara, francouzský básník, esejista a dramatik rumunského židovského původu, otec dadaismu, se kterým se seznámila u malíře Josefa Šímy v Paříži v roce 1932, když se v Paříži účastnila taneční soutěže. S Tzarou udržovala kontakt až do roku 1948 [6] .
Malíř Josef Šíma namaloval v roce 1932 portrét, jehož předlohou byla Nataša Gollová a tento obraz jí věnoval. Obraz byl zakoupen v roce 1996 Oblastní galerií Vysočiny v Jihlavě, kde je plátno vystaveno pod názvem "Imaginární podobizna (Nataša Gollová)" [7].
Zemřela v Praze téměř opuštěná a v ústraní v domově důchodců v Krči. Je pochována v hrobce rodiny Hodáčových na Vyšehradském hřbitově v Praze, poblíž kapitulního kostela sv. Petra a Pavla.
„ | Nezapomenutelná byla její Tereza v Písni kolébky, kde hrála spolu s Marií Brožovou. To byl herecký koncert! Režisér Salzer jí dal příležitost uplatnit kouzelný dívčí zjev, postavě dala vše, co k ní patřilo – lyričnost a milostnost, pokoru i radostnost, ale i smích, jasný a hřejivý. To představení byste museli vidět, abyste její výkon docenili. | “ |
Role ve filmu
- Kantor Ideál (1932), role: septimánka, režie Martin Frič
- Bezdětná (1935), Eva Halerová, režie M. J. Krňanský
- Naše XI. (1936), Nina Horová, režie Václav Binovec
- Zborov (1938), ošetřovatelka, režie J. A. Holman a J. Slavíček
- Dívka v modrém (1939), Růžena Smutná, režie Otakar Vávra
- Eva tropí hlouposti (1939), Eva Norová, režie Martin Frič
- Kristián (1939), Mařenka Nováková, režie Martin Frič
- Lízino štěstí (1939), Mater Folomena, režie Václav Binovec
- Příklady táhnou (1939), vysokoškolačka Jiřina, režie Miroslav Cikán
- Studujeme za školou (1939), profesorka Hanáková, režie Miroslav Cikán
- Tulák Macoun (1939), Američanka Lilian, režie Ladislav Brom
- V pokušení (1939), Mary Kolárová, režie Miroslav Cikán
- Katakomby (1940), Irena Kryštofová, režie Martin Frič
- Konečně sami (1940), Marta Dvořáková, režie Miroslav Cikán
- Okénko do nebe (1940), Inka Salavová, režie Gina Hašler
- Pohádka máje (1940), Helenka, režie Otakar Vávra
- Hotel Modrá hvězda (1941), Zuzanka Nedbalová, režie Martin Frič
- Roztomilý člověk (1941), Poldi Krušinová, režie Martin Frič
- Rukavička (1941), Mařenka Berková, režie J.A.Holman
- Okouzlená (1942), Lenka Bártová, režie Otakar Vávra
- Velká přehrada (1942), učitelka Marina, režie J.A.Holman
- Bláhový sen (1943), Žofka Stárková, režie J.A.Holman
- Šťastnou cestu (1943), prodavačka Fanynka, režie Otakar Vávra
- Vrať se ke mě zpět (1944),
- Císařův pekař a pekařův císař (1951), Kateřina, Sirael, režie Martin Frič
- Něco se tu změnilo (1955)
- Punťa a čtyřlístek (1955), maminka Prouzová, režie Jiří Weiss
- Kudy kam? (1956), Žofie Macková, režie Vladimír Borský
- Hlavní výhra (1959), Vacková, režie Ivo Novák
- Kruh (1959), Andulčina matka, režie Ladislav Rychman
- Rodina Bláhova (1959)
- Rychlík do Ostravy (1960), sestra v nemocnici, režie Jaroslav Mach
- Chlapec a srna (1962), učitelka, režie Zdeněk Sirový
- Drahý zesnulý (1964)
- Komedie s Klikou (1964), paní Evelyna, režie Václav Krška
- Obraz (1964)
- Půjčovna talentů (1964)
- Strakatí andělé (1964), Suchánková, režie Pavel Blumenfeld
- Trik aneb Jak dámu okouzlit aneb Jak manžela oblafnout (1964)
- Bloudění (1965), slečna, režie Jan Čuřík a Antonín Máša
- Ceremoniál (1966)
- Fantom Morrisvillu (1966), Lady Whiteová, režie Bořivoj Zeman
- Dívka s třemi velbloudy (1967), Havlová, režie Václav Krška
- O princezně, která pořád vařila (1967)
- Hříšní lidé města pražského (1968)
- Hup a Hop (1968)
- Pražské noci (1968), tlumočnice, režie Miloš Makovec
- Sňatky z rozumu (1968)
- Spalovač mrtvol (1968), madam v bílé pláštence, režie Juraj Herz
- Hvězda (1969), Urbánková, režie Jiří Hanibal
- Případ pro začínajícího kata (1969, referentka, režie Pavel Juráček
- Učedník kouzelníka Čáryfuka (1969)
- Drobínek (1970)
- Hlídač (1970), Mašková, režie Ivan Renč
- Rozsudek (1971)
- Drahé tety a já (1974), teta Fanynka, režie Zdeněk Podskalský
- Muž, který se spustil (1974)
- Čtrnáctý v řadě (1975)
- Nezbedná pohádka (1976)
- Biela stužka v tvojich vlasoch (1977), Helena, režie Vladimír Kavčiak
- Babička je ráda (1978)
- O statečné princezně Janě (1978)
- Stříbrná pila (1978)
- Dnes v jednom domě (1979)
- Dobrí ľudia ešte žijú (1979)
- Pátek není svátek (1979), vrátná, režie Otakar Fuka
- Poprask na silnici E 4 (1979), teta, režie Stanislav Strnad
- Soud pana Havleny (1980)
- Burácení s burácem (1981)
- Konečná stanice (1981), Anička, režie Jaroslav Balík
- Proč se vraždí starší dámy (1981)
- Chladna zrána (1982)
- Šťastný domov (1982)
- To se ti povedlo, Julie (1982)
- Radostné události (1983)
- Restaurace (1983)
- Sanitka (1984)
YouTube
Úsměvy Česko 1997 – Nataša Gollová |
Natasa Gollova Tribute (anglicky) |
Reference
- ↑ Aleš Cibulka: Nataša Gollová, Život tropí hlouposti, vyd. nakladatelství Sláfka, Praha, 2002, str. 175, ISBN 80-86631-00-1
- ↑ Aleš Cibulka: Nataša Gollová, Život tropí hlouposti, vyd. nakladatelství Sláfka, Praha, 2002, str. 23–4, ISBN 80-86631-00-1
- ↑ Aleš Cibulka: Nataša Gollová, Život tropí hlouposti, vyd. nakladatelství Sláfka, Praha, 2002, str. 11–14, ISBN 80-86631-00-1
- ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3
- ↑ Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 152–3, 191, ISBN 80-7243-121-8
- ↑ Aleš Cibulka: Nataša Gollová, Život tropí hlouposti, vyd. nakladatelství Sláfka, Praha, 2002, str. 20, ISBN 80-86631-00-1
- ↑ Aleš Cibulka: Nataša Gollová, Život tropí hlouposti, vyd. nakladatelství Sláfka, Praha, 2002, str. 18–20, ISBN 80-86631-00-1
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |