Příbram

Z Multimediaexpo.cz

Příbram (něm. Pibrans) je město ve Středočeském kraji, 60 kilometrů jihozápadně od Prahy v oblasti pod Brdy na říčce Litavce. Má 35 tisíc obyvatel.

Příbram byla proslulá jako historické hornické město, což nyní připomíná Hornické muzeum Příbram, jedno z největších hornických muzeí v České republice spravující rozsáhlý skanzen. Nyní, po útlumu těžby, je známá hlavně díky poutnímu místu Svaté Hoře, kde je barokní klášterní komplex. Ten se nachází na kopci přímo nad centrem města, s ním je spojený krytým schodištěm.

Západní dominantu města tvoří zalesněný hřbet hory Třemošná (778 m) v Brdech.

Obsah 1 Geografie 2 Historie 3 Politika a správa 3.1 Volby v Příbrami 4 Hospodářství 4.1 Doprava 4.1.1 Silniční doprava 4.1.2 Železniční doprava 4.1.3 Letecká doprava 5 Památky a zajímavá místa 6 Kultura 6.1 Vzdělání 7 Sport 8 Partnerská města a obce 9 Rodáci a osobnosti žijící v Příbrami 10 Další zajímavosti 11 Literatura 12 Poznámky 13 Externí odkazy 13.1 Obecné 13.2 Hospodářství a doprava 13.3 Kultura a sport 13.3.1 Vzdělání 14 Externí odkazy

Geografie

Příbram se nachází pod úpatím Brd, jejichž nejvyšší vrchol Tok (865 m) leží jen necelých 10 kilometrů západně od centra města. Střední nadmořská výška města je 502 metrů. Celková výměra města je 33,41 km². Městem protéká říčka Litavka a Příbramský potok, na němž je přímo v centru města několik rybníků, celková rozloha vodních ploch ve městě je 37,7 ha, tedy 1,1 % rozlohy města.

Důlní činnost ovlivnila podobu krajiny okolo města, v níž se tak nyní nachází mnoho hald s vytěženou zeminou, které se daří jen pomalu rekultivovat. Dílčí rekultivací prošly alespoň haldy uvnitř města. Zemědělská půda pokrývá bezmála polovinu rozlohy města, z více než čtvrtiny jde o ornou půdu (936 ha). Lesů, zasahujících především z lesnatých brdských porostů, je 618 ha.

Zastavěná plocha obce činí jednu šestnáctinu její rozlohy, přesně 209 ha.^[1]

Historie

Související informace můžete najít také v článku: Historie Příbrami|Hornictví v Příbrami}}

Vedle několika poznámek ve staročeských legendách pochází první skutečná zmínka o Příbrami z roku 1216, tehdy byla majetkem pražského biskupství, později arcibiskupství, koncem 13. století se zde už těžilo stříbro. Městská práva obdržela Příbram od arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka v roce 1406, potvrzena byla i poté, co se dostala Příbram od roku 1431 do majetku českých králů.

Od roku 1579 byla Příbram královským horním městem. V barokním období vznikl svatohorský komplex - poutní kostel Panny Marie obklopený čtvercovým ambitem s rohovými kaplemi a bývalou rezidencí Jezuitů. Rozmach dolování pokračoval od 17. století, v 18. století bylo vybudováno pět hlubinných dolů u Příbrami na Březových Horách. V dole Vojtěch byla v roce 1875 poprvé na světě dosažena hloubka 1 000 m. Požár v Mariánském dole v roce 1892 připravil o život 319 horníků. Příbram byla jedním z nejmodernějších evropských důlních revírů až do 20. let 20. století.

Za druhé světové války byla v okolí Příbrami oblast silného partyzánského hnutí. Příbram byla osvobozena sovětskými partyzány kapitána Olesiňského, ale v nedaleké Slivici padly údajné poslední výstřely druhé světové války na evropském kontinentu až 11. května 1945, o den později se tam vzdaly poslední jednotky německého Wehrmachtu.

Březové Hory byly připojeny k Příbrami v roce 1950. Za socialismu význam Příbrami vzrostl díky těžbě uranu, zdejší doly byly ale v 50. letech také součástí systému táborů nucených prací.

Současný život města ovlivnily obdobnou měrou jak společenské změny po Sametové revoluci roku 1989, tak ukončení důlní činnosti.

Politika a správa

Správu nad městem vykonává příbramské městské zastupitelstvo. Je voleno v komunálních volbách na čtyři roky a má 25 členů. Zastupitelstvo ze svých řad volí radu města, která zahrnuje starostu, místostarosty a další radní. V roce 2006 byla zvolena sedmičlenná městská rada. Jako bývalé okresní město má nyní Příbram status obce s rozšířenou působností.

Všechna místa v radě města obsadili po volbách v roce 2006 zastupitelé z České strany sociálně demokratické (ČSSD) a z SNK Evropští demokraté (SNK-ED), jejich menšinová koalice byla ustavena s podporou komunistů. Starostou města se stal Josef Řihák (ČSSD).

Příbramské území je rozděleno do 18 městských částí, devět centrálních je značeno římskými číslicemi, ostatní jsou obvykle vesnice připojené k Příbrami po druhé světové válce (např. Brod, Bytíz, Jerusalém, Lazec, Žežice a další). V některých z nich existují tzv. osadní výbory, které slouží jako mezistupeň mezi občany a městským zastupitelstvem.

Volby v Příbrami

viz také Volby v Česku

Naposledy volili občané Příbrami své městské zastupitelstvo v období bez vlády s důvěrou parlamentu po sněmovních volbách 2006. Tuto dobu charakterizovala vypjatá konfrontace mezi nejsilnějšími stranami ČSSD a ODS.

Obě strany v komunálních volbách posílily podruhé za sebou své zastoupení v příbramském zastupitelstvu. Naopak křesťanští demokraté bývalého starosty Josefa Vacka ztratili oba zbývající mandáty. Vacek sám nebyl volebním lídrem KDU-ČSL, ale neúspěšně obhajoval svůj mandát.

Od voleb do konce roku 2008 vedla město menšinová koalice ČSSD a SNK-ED se starostou Josefem Řihákem, poté se Řihákem vedená ČSSD dohodla na přeobsazení rady s ODS.^[2]

Shrnutí voleb do městského zastupitelstva v Příbrami 2006^[3]

|- !style="background-color:#E9E9E9" align=left valign=top colspan=2|Strany a koalice !style="background-color:#E9E9E9" align=left|Volební lídr !style="background-color:#E9E9E9" align=right|Hlasů !style="background-color:#E9E9E9" align=right|Procenta !style="background-color:#E9E9E9" align=right|Křesel !style="background-color:#E9E9E9" align=right|Změna |- |style="background-color:#0000FF" valing=top align=center|    |valing=top align=left|Občanská demokratická strana (ODS) |valing=top align=left |Ivan Fuksa |valing=top align=right |86 272 |valing=top align=right |33,13 % |valing=top align=right |11 |valing=top align=right |+4 |- |style="background-color:#FFA500" valing=top align=center|    |valing=top align=left|Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) |valing=top align=left |Josef Řihák |valing=top align=right |62 290 |valing=top align=right |23,92 % |valing=top align=right |8 |valing=top align=right |+2 |- |style="background-color:#FF0000" valing=top align=center|    |valing=top align=left|Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) |valing=top align=left |Jiří Svoboda |valing=top align=right |35 518 |valing=top align=right |13,64 % |valing=top align=right |4 |valing=top align=right |-1 |- |style="background-color:#FFD800" valing=top align=center|    |valing=top align=left|SNK Evropští demokraté (SNK-ED) |valing=top align=left |Petr Kareš |valing=top align=right |19 819 |valing=top align=right |7,61 % |valing=top align=right |2 |valing=top align=right |+2 |- |style="background-color:#080808" valing=top align=center|    |valing=top align=left|Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová (KDU-ČSL) |valing=top align=left |Lenka Ptáčková Melicharová |valing=top align=right |12 566 |valing=top align=right |4,82 % |valing=top align=right |0 |valing=top align=right |-2 |- |style="background-color:#66FF00" valing=top align=center|    |valing=top align=left|Strana zelených (SZ) |valing=top align=left |Alena Šálová |valing=top align=right |11 637 |valing=top align=right |4,47 % |valing=top align=right |0 |valing=top align=right |0 |- |style="background-color:#008080" valing=top align=center|    |valing=top align=left|Změna pro Příbram (koalice Cesty změny (CZ) a nezávislých) |valing=top align=left |Jiří Schmidt |valing=top align=right |10 473 |valing=top align=right |4,02 % |valing=top align=right |0 |valing=top align=right |-2 |- |style="background-color:#8B00FF" valing=top align=center|    |valing=top align=left|Unie pro Příbram (koalice Unie svobody - Demokratická unie US-DEU a nezávislých) |valing=top align=left |Vladimír Kříž |valing=top align=right |9 344 |valing=top align=right |3,59 % |valing=top align=right |0 |valing=top align=right |-1 |- |style="background-color: #708090" valing=top align=center|    |valing=top align=left|Sdružení nezávislých (SN) |valing=top align=left |- |valing=top align=right |neúčastnilo se |valing=top align=right |- |valing=top align=right |0 |valing=top align=right |-2 |- | valing=top align=center|    |valing=top align=left|ostatní |valing=top align=left | |valing=top align=right |12 411 |valing=top align=right |4,77 % |valing=top align=right |0 |valing=top align=right |0 |- |align=left style="background-color:#E9E9E9" colspan=2|Celkem (volební účast 39,77 %) |width="30" align="right" style="background-color:#E9E9E9"|  |width="75" align="right" style="background-color:#E9E9E9"|260 330 |width="30" align="right" style="background-color:#E9E9E9"|  |width="30" align="right" style="background-color:#E9E9E9"|25 |width="30" align="right" style="background-color:#E9E9E9"|0 |- |}

Od Sametové revoluce se uskutečnily v Československu a České republice patery parlamentní volby. Ve volbách v roce 1990 získalo v Příbrami většinu od 50 do 57 procent Občanské fórum. V roce 1992 zvítězila v Příbrami pravicová koalice Občanské demokratické strany a Křesťanskodemokratické strany (KDS) se ziskem od 25 do 34,8 % hlasů. V obou případech se volilo do tří různých komor (do Sněmovny národů a Sněmovny lidu Federálního shromáždění a do České národní rady). Od roku 1996 vítězí v Příbrami ČSSD, v roce 1996 získala 30 % hlasů a v dalších volbách v letech 1998, 2002 a 2006 se její zisky pohybovaly od 34,3 do 36,8 % hlasů. ODS se pokaždé umístila na druhém místě.

Město je centrem volebního obvodu Příbram pro senátní volby. Ve druhém kole voleb v roce 1996 získal křeslo sociální demokrat Zdeněk Vojíř, ale v roce 2002 svůj mandát ztratil ve prospěch Jaromíra Volného z ODS. Volební výsledek v samotném městě byl pokaždé srovnatelný s výsledkem v celém volebním obvodě. V říjnu 2008 vyhrál ve druhém kole starosta Josef Řihák (ČSSD) nad stávajícím senátorem Volným.

Hospodářství

Příbramská ekonomika byla dlouhá staletí závislá na hornictví a jeho dodavatelských provozech. Když na konci 80. let 20. století začal útlum důlní činnosti v Příbrami, zahrnovaly hlavní příbramské podniky ČSUP (Český státní uranový průmysl), Rudné doly a pomocné provozy jako ZRUP (Základna rozvoje uranového průmyslu) a další. Význam měla také továrna na výrobu hraček Hamiro.

Po roce 1989 vedly k restrukturalizaci hospodářství v Příbrami hlavně dva faktory, a to uzavření dolů a změny ve vlastnictví podniků (privatizace). V Příbrami sídlí Správa uranových ložisek, klíčové oddělení koncernu Diamo, s. p., pokračovatele ČSUP. Přestože se dostaly do nových rukou, některé dodavatelské podniky pokračují ve své výrobní činnosti. V Příbrami působí následující velké podniky:

• ZAT, a. s. – výroba řídicích a informačních systémů pro energetiku, dopravu a průmysl;
• ZRUP, a. s. – výroba obytných buněk, ocelových konstrukcí a stavebních prvků;
• DISA Industries, s.r.o. – výroba tryskacích strojů;
• Kovohutě Příbram nástupnická, a. s. – recyklace a výroba olova a drahých kovů;
• Halex-Schauenberg – ocelové budovy a konstrukce;
• Vibros, s.r.o. – výroba příložných vibrátorů a vibračních strojů;
• Průzkum Příbram, s.r.o. – důlní a geologické práce;
• Ravak, a. s. – největší výrobce van a sprchových koutů ve střední a východní Evropě;
• Yoko, s.r.o. – plyšové hračky;
• Stella Ateliers, s.r.o. – výroba ložního prádla.

Nadregionální význam mají také některé podniky nebo pobočky potravinářského průmyslu (pekárna, nápoje, masokombinát). Své sídlo má v Příbrami řada podniků služeb a obchodu.

Okresní hospodářská komora v Příbrami byla založena v roce 1993.

Navzdory rozvoji příbramských podniků zůstává nezaměstnanost ve městě a blízkém okolí vysoká – v září 2007 činila 7,4 %^[4], což překračuje průměr okresu i Středočeského kraje.

Doprava

Silniční doprava

Asi 5 km východně od města se kříží dvě národní komunikace – silnice č. 18 (z Rožmitálu pod Třemšínem do Votic) a Rychlostní silnice R4, vedoucí do Prahy. V opačném jižním směru pokračuje jako silnice č. 4 do Strakonic a Vimperk a v Německu je spojena se silnicí č. 2 přes Pasov do Mnichova.

V Příbrami funguje systém autobusového spojení do blízkých obcí a měst, ale také do Prahy a vzdálenějších českých měst. Přímé linky však spojují Příbram také se Slovenskem (např. s Popradem a Košicemi). Spojení s Prahou zajišťují především společnosti Cup Tour a Bosák.

Městská autobusová doprava je provozována společností Veolia Transport Praha. Systém zahrnuje deset autobusových linek číslovaných od 1 do 10. Veolia Praha - provoz Příbram užívá autobusy Karosa (B 731, B 732, B 932 nebo B 952) a SOR (B 9,5, B 10,5 a BN 12). Základem systému je linka č. 2, která má pravidelný desetiminutový interval (ve špičce 5 minut), jízdní řády dalších linek se liší až do minima několika spojů denně.

Autobusové nádraží, které je od 4.1.2010 nově rekonstruované se nachází blízko vlakového nádraží, neméně je ale využívané autobusové stanoviště v Jiráskových sadech poblíž Pražské ulice.

Železniční doprava

Příbramské železniční nádraží se nachází na trati Zdice - Protivín, která byla postavena v roce 1875. Z nádraží vede několik vleček do místních strojírenských podniků a zrušených dolů. Vlaková doprava je nyní využívána především pro dopravu nákladů, osobní doprava je významná spíše pro kratší vzdálenosti. Přímé spojení nabízí rychlíky do Českých Budějovic a Prahy, jezdící celodenně po dvou hodinách.

Letecká doprava

Příbramské letiště (ICAO kód letiště LKPM) se nachází šest kilometrů severovýchodně od Příbrami v Dlouhé Lhotě. Je to civilní letiště s denním provozem s vzletovou a přistávací dráhou dlouhou 1,45 km. Má především rekreační a sportovní využití.

Památky a zajímavá místa

Svatohorský klášter a kostel sv. Jakuba jsou dominantami městského panoramatu. Ve staré Příbrami můžete najít následující památky a další zajímavá místa:

• Nad městem je známé poutní místo Svatá Hora – barokní kostel a klášter, spojený s městem unikátním zastřešeným schodištěm.
• Náměstí Tomáše Garrigua Masaryka:
  • kostel sv. Jakuba (založený v r. 1298, s barokní lodí, novogotická věž z 19. století),
  • budova bývalého soudu (sgraffita podle kreseb Mikoláše Alše s hornickými motivy),
  • budova Knihovny Jana Drdy a další historické budovy;
• Městský úřad – neorenesanční budova z r. 1890, architekt Vojtěch Ignác Ulmann;
• Zámeček-Ernestinum – původně tvrz z 14. století, později arcibiskupská rezidence, nyní kulturní středisko s Galerií Františeka Drtikola, původní gotický arkýř
  • památník obětí první světové války (Akad. sochař Václav Šára), socha arcibiskupa Arnošta z Pardubic (sochař Ivar Kodym);

• Pražská ulice – městská zóna s obchody a restauracemi, na horním konci Václavské náměstí s kašnou a sochou sv. Václava (sochař Stanislav Hanzík);
• Jiráskovy sady – park v centru staré Příbrami, obklopený historickými budovami:
  • konvikt (církevní škola), později budova rektorátu Vysoké školy báňské nebo sídlo Okresního národního výboru, architekt V. I. Ulmann,
  • pomník literárnímu dílu Aloise Jiráska (sochař Václav Šára), busta generála Richard Tesaříka;
• příbramský hřbitov – hrobky mnoha příbramských osobností, památník obětí požáru v Mariánském dole v r. 1892 (druhý stejný se nachází na zdabořském hřbitově), památník vojáků Rudé armády padlých v okolí města za druhé světové války;
• busta Antonína Dvořáka na Dvořákově nábřeží

Na tzv. sídlišti vybudovaném po r. 1945 najdete:

• Kulturní dům – postavený v r. 1959, architekt Václav Hilský, sídlo příbramského divadla Antonína Dvořáka,
  • poblíž socha Antonína Dvořáka (sochař Josef Wagner);
• socha Horníka (sochař L. Lošák) u příbramského gymnázia;
• Muzeum třetího odboje

Na Březových Horách se nacházejí:

• pět historických dolů a další objekty Hornického muzea Příbram;
• kostel sv. Vojtěcha – neorenesanční, dokončen r. 1889;
• hornický kostelík sv. Prokopa – založen v 18. století na místě staré dřevěné zvonice;
• kostel sboru Mistra Jakoubka ze Stříbra – postaven 1936.

Kultura

Díky vysoké úrovni vzdělání a kulturního života byla Příbram na konci 19. století nazývána Podbrdskými Athénami. Kulturní a umělecký život zásadně ovlivňovalo především hornictví, což platilo až do konce 20. století. Hornický život popisovali básníci a spisovatelé Fráňa Kučera, Quido Maria Vyskočil nebo František Gellner, kteří žili nebo studovali v Příbrami. Také knížky nejznámějšího příbramského spisovatele Jana Drdy byly často inspirovány Příbramí. Ve svých pohádkových divadelních hrách využíval jmen okolních vesnic, některé z povídek v knize Němá barikáda jsou zpracováním válečných událostí v Příbrami (zvláště v povídce Vyšší princip – viz Dějiny Příbrami) a jeho kniha Městečko na dlani přímo popisuje život na příbramském maloměstě, i když některé reálie nesouhlasí (město mj. je přejmenováno na Rukapáň a teče jím řeka). Městská knihovna byla otevřena v roce 1912.

Divadelnictví má v Příbrami dlouhou tradici díky ochotnickým souborům. Navzdory dlouhé snaze o vybudování stálé divadelní scény se představení dlouho musela konat v různých sálech, především v sokolovně. Až v roce 1959 byl vybudován Kulturní dům, v němž sídlí příbramské divadlo a kde jsou také společenský sál a kino (jediné další městské kino je kino letní, dva další kinosály byly po roce 1989 uzavřeny). První filmové projekce byly ale v Příbrami uskutečněny už v roce 1914. Divadlo Antonína Dvořáka v Příbrami je stálou divadelní scénou s profesionálním souborem, i když jeho repertoár obohacují pravidelná zájezdní představení souborů z Prahy i odjinud. Posledním celostátně významným činem příbramského souboru bylo nastudování komedie Hrdý Budžes podle knihy příbramské rodačky Ireny Douskové. Barbora Hrzánová byla za herecký výkon v hlavní roli oceněna Cenou Thálie za rok 2004.

Hudební život Příbrami je spojen se jménem Antonína Dvořáka, který měl své letní sídlo v nedaleké Vysoké u Příbramě a často navštěvoval i samo město. V roce 1969 byl v Příbrami založen Hudební festival Antonína Dvořáka, který se koná každoročně dodnes a přivádí do města a okolí významné domácí i zahraniční hudebníky a tělesa. Jeho součástí se stala i pravidelná klavírní soutěž s tříletou periodicitou. Příbram má vlastní amatérskou filharmonii, své koncerty pravidelně organizuje příbramský Big Band, na každoročních hornických slavnostech vystupují hornické dechové orchestry. Nejnovější formou souboru příbramských hudebníků je Soubor svatohorských trubačů.

Nejvýznamnější formou hudebních aktivit v Příbrami ale je sborový zpěv. Počínaje spolkem Lumír-Dobromila až po současný Příbramský smíšený sbor zanechalo těleso velký vliv na celou řadu generací Příbramáků. Nejvýznamnějšími sbormistry byli Antonín Vepřek a jeho syn Vladimír. V roce 1939 založil Antonín Vepřek Příbramský dětský pěvecký sbor, který je jedním z nejstarších dětských pěveckých sborů v České republice. Pěvecké sbory fungují také na řadě příbramských základních a uměleckých škol. Příbram také hostí každoroční mezinárodní přehlídku dětských pěveckých sborů.

Moderní hudba se v Příbrami hraje v několika klubech, z nichž nejdéle fungující je Junior klub. Ze zdejších hudebních skupin má největší reputaci punk rocková skupina E!E.

Horníci a členové jejich rodin si často přivydělávali na živobytí řemesly a ručními pracemi (vyšívání, řezbářství, malování atd.), často na vysoké umělecké úrovni. Dodnes se v okolí Příbrami vyrábějí vánoční betlémy z nejrůznějších materiálů, Hornické muzeum také vlastní několik mechanických modelů dolů. Z profesionálních výtvarníků měl největší význam kreslíř a grafik Karel Hojden, žák Maxe Švabinského.

V Příbrami se také narodil celosvětově proslulý fotograf první poloviny 20. století František Drtikol. Městská galerie, která sídlí v Zámečku-Ernestinu, nese Drtikolovo jméno a nabízí stálou expozici z jeho díla.

Příbramské muzeum bylo založeno v roce 1886 a po několika změnách zřizovatele je nyní financováno Středočeským krajem a nese jméno Hornické muzeum Příbram. Jde o největší muzeum svého druhu v České republice. Spravuje skanzen hornických objektů, jako jsou historická šachta s funkčním parním těžním strojem, hornická chalupa, Mariánská štola s důlním vláčkem, historická a geologická expozice ad.

Vzdělání

V Příbrami sídlila od roku1894 Vysoká škola báňská, existující dodnes v Ostravě, kam byla přesunuta v roce 1945; historie báňského vzdělávání však začala v Příbrami už na začátku 19. století a přetrvávala na nižší úrovni na střední průmyslové škole i do druhé poloviny 20. století.

Po přestěhování Vysoké školy báňské Příbram ztratila status vysokoškolského města. V 90. letech se vedení města snažilo o znovunabytí tohoto statusu. V roce 2005 se podařilo otevřít pobočku Vysoké školy evropských a regionálních studií (VŠERS), která sídlí v Českých Budějovicích. Příbramské kursy navštěvovalo přibližně 30 studentů.^[5]

Podle internetových zpráv měla na podzim roku 2006 otevřít své dálkové kursy další vysoká škola specializovaná na fyzioterapii.^[6]

Mezi střední školy v Příbrami patří dvě gymnázia, střední průmyslová škola, obchodní akademie, střední zdravotnická škola a učiliště. Gymnázium Příbram bylo založeno v roce 1871, novější Gymnázium pod Svatou Horou vzniklo v 90. letech 20. století. Střední průmyslová škola je pokračovatelem přípravných kursů Vysoké školy báňské, tzv. Báňské školy, která byla založena už v roce 1851. V roce 2006 měla 564 studentů.^[7]

V Příbrami je sedm základních škol, z nich šest vyučuje podle běžného programu (v devadesátých letech 20. století byl počet základních škol zredukován o tři). Zbývající jedna, která byla založena v roce 1991, vychází z programu waldorfské pedagogiky a v nedávné minulosti rovněž otevřela své gymnázium.

Město provozuje třináct mateřských škol a dvě základní umělecké školy.^[8]

Sport

V Příbrami sídlí fotbalový tým 1. FK Příbram, následník slavné Dukly Praha a původního příbramského klubu FC Příbram. Své domácí zápasy hraje na stadionu Na Litavce. V první lize působil od roku 1997 do roku 2007, kdy po deseti sezónách sestoupil. Další, historicky starší příbramský fotbalový klub Spartak (také zvaný Horymír) hraje nižší regionální soutěže.

Volejbalovou extraligu hraje od roku 1998 tým VK Vavex Příbram, založený v roce 1935.

Hokejový klub byl v roce 2006 přihlášen do nižší regionální ligy. Město pravidelně hostí městský běh a několik cyklistických závodů včetně Velké ceny. Rallye Příbram (někdejší Rallye Vltava) bývala součástí evropského šampionátu v automobilových soutěžích, nyní je nedílnou zastávkou seriálu mistrovství republiky.

Důležitou roli ve sportovním životě města a okolí hraje hnutí malé kopané, v jejích půlročních dlouhodobých soutěžích nastupuje bezmála padesát mužstev.

Kromě stadionu Na Litavce se v Příbrami nacházejí takě dva kryté zimní stadiony (hlavní přibližně pro pět tisíc diváků byl otevřen v roce 1978), krytá sportovní hala (otevřena v roce 1978 a výrazně rozšířena při rekonstrukci v roce 2005), moderní plavecký areál, řada hřišť a tenisových center. V několika příbramských základních školách existují specializované sportovní třídy a většina základních i středních škol má moderní sportovní zařízení a vybavení.

Od počátku roku 2007 opět funguje modernizovaný městský lyžařský areál Padák. Sjezdovka dlouhá 320 m s převýšením 60 m a s jedním dospělým a jedním dětským vlekem je v případě potřeby uměle zasněžována.

Částečně zpřístupněné území VVP Brdy v oblasti vrchu Třemošná (778 m) na západním okraji města umožňuje využití pro turistiku, cyklistiku a v zimě též pro běžecké lyžování.

Partnerská města a obce

• Hoorn, Nizozemsko, od r. 1992;
• Villerupt, Francie, již před r. 1989;
• Čechov, Rusko, již před r. 1989;
• Freiberg, Německo, od r. 1999;
• Kežmarok, Slovensko, od r. 1997;
• Königs Wusterhausen, Německo, od r. 1989;
• Altötting, Německo.^[9]
• Svaz obcí Valle di Ledro, Itálie, od roku 2008 ^[10]

Rodáci a osobnosti žijící v Příbrami

Viz též Seznam osobností spojených s Příbramí

chronologický seznam

• Arnošt z Pardubic, arcibiskup pražský, vlastník příbramského panství;
• Bohuslav Balbín, spisovatel a básník, žil v Příbrami;
• Jan Baptista Bárta, kněz a minorita, vůdčí osobnost katolické disentu za komunistického režimu
• František Pošepný, geolog, vedl Báňskou akademii v Příbrami;
• Antonín Dvořák, skladatel, přebýval často v blízké Vysoké u Příbramě, zkomponoval tam svou operu Rusalka;
• František Gellner, básník, studoval v Příbrami;
• František Drtikol, fotograf, narozen v Příbrami;
• Jan Drda, spisovatel, narozen v Příbram;
• Hermína Týrlová, autorka animovaných filmů, narozena na Březových Horách;
• Adina Mandlová, herečka, zemřela v Příbrami.

Další zajímavosti

Město je známé jako místo dopadu Příbramského meteoritu v roce 1959, který byl významný tím, že se u něho poprvé podařilo zaznamenat na fotografiích jeho dopadovou trajektorii. Několik fragmentů meteoritu bylo nalezeno v okolí nedaleké obce Luhy.^[11]

Literatura

• VELFL, Josef. Příbram v průběhu staletí. Příbram : Městský úřad, 2003. 166 s. ISBN 80-239-1174-0.
• ČÁKA, Jan. Kráčím starou Příbramí. Příbram : Olšanská & Hyšpler, 1998. 83 s. ISBN 80-902362-1-9.

Poznámky

1. ↑ Údaje o rozloze z MOS – Městských a obecních statistik Českého statistického úřadu z roku 2004
2. ↑
3. ↑ Strany a koalice jsou zařazeny podle jejich účasti v komunálních volbách v letech 2006 a 2002. Výsledky jsou převzaty z volebního serveru Českého statistického úřadu.
4. ↑ [portal.mpsv.cz/sz/local/pb_info/statistiky/pb_okres/pb_okres_0907.doc materiál o nezaměstnanosti v okrese Příbram] na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR
5. ↑ zpravodajská stránka webu Vysoké školy evropských a regionálních studií
6. ↑ (es): Vysoká škola plánuje další obor. Mladá fronta Dnes, příloha Střední Čechy, 3. 11. 2006, s. 5
7. ↑ stránka o historii Střední průmyslové školy
8. ↑ stránka o vzdělání na oficiálním webu města Příbram
9. ↑ Města Königs Wusterhausen a Altötting jsou zmíněna na městském webu Příbrami jako města s pokračující vzájemnou spoluprací, ale nejsou uvedena v samotném seznamu sesterských měst. Spolupráce s Königs Wusterhausenem byla velmi úzká před rokem 1989.
10. ↑ 28. června 2008 byla podepsána dohoda o partnerství mezi Svazem obcí Valle di Ledro (sestávajícím z obcí: Molina di Ledro, Pieve di Ledro, Bezzecca, Concei, Tiarno di Sotto a Tiarno di Sopra) na straně jedné a osmi českými městy a obcemi (Příbram, Všeň, Milín, Buštěhrad, Nový Knín, Ptice, Chyňava, Doksy) na straně druhé. Viz např. [1] na webu Nového Knína. Kromě toho zpráva o podepsání dohody se nachází na úvodní straně novoknínského městského webu a na příbramském webu v zápisech ze zasedání městského zastupitelstva, na kterých se partnerství projednávalo.
11. ↑ Ceplecha Z.: „Multiple fall of Pribram meteorites photographed“, Bulletin of Astron. Inst. Czechoslovakia, 12, 21-46, NASA ADS (anglicky)

Externí odkazy

Obecné

• Oficiální stránky města
• Statistické údaje

Hospodářství a doprava

• Okresní hospodářská komora Příbram

• Connex Příbram – provozovatel MHD
• Provozovatel příbramského letiště

Kultura a sport

• Divadlo A. Dvořáka
• Hudební festival A. Dvořáka
• Hornické muzeum Příbram
• FK Marila Příbram
• Svatá Hora
• Příbramská filharmonie a příbramské pěvecké sbory
• Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra - Náboženská obec Církve československé husitské v Příbrami

Vzdělání

• Vysoká škola evropských a regionálních studií
• Gymnázium Příbram
• Gymnázium Pod Svatou Horou

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Příbram

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii