Boršov nad Vltavou

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 23. 2. 2011, 20:59; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Boršov nad Vltavou (něm. Payreschau) je obec ležící v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, zhruba 6,5 km jihozápadně od Českých Budějovic. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 1480 obyvatel. V Boršově končí vodácky nejfrekventovanější úsek Vltavy.

Obsah

Místní části

Katastrální území Boršova

Obec sestává ze čtyř částí a dvou katastrálních území. Jejím jádrem je vesnice Boršov na levém břehu řeky Vltavy, dnes srostlá s pravobřežní vsí Poříčí v jeden sídelní útvar. Třetí část představuje víska Zahorčice, asi 2¼ km zjz. od Boršova, čtvrtou pak tvoří vesnička Jamné, situovná přibližně 3 km jihozápadním směrem. (údaje ze sčítání lidu, celkem 299 domů a 918 obyvatel k 1. březnu 2001)

  • Boršov nad Vltavou; k. ú. Boršov nad Vltavou, 5,73 km², 140 domů, 416 obyvatel, PSČ 373 82
  • Poříčí; k. ú. Boršov nad Vltavou, 115 domů, 427 obyvatel, PSČ 373 82
  • Zahorčice (obecní web uvádí název v podobě Záhorčice); k. ú. Zahorčice u Vrábče, 4,22 km², 26 domů, 45 obyvatel, PSČ 370 01
  • Jamné; k. ú. Zahorčice u Vrábče, 18 domů, 30 obyvatel, PSČ 370 01

Historie

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1261, kdy se jako svědek na listině jmenuje Albert z Boršova (Albertus de Borschowe), dle erbu kosmé střely snad spřízněný s Bavory ze Strakonic. Tento později přesídlil do Horní Sropnice a roku 1290 Boršov věnoval cisterciáckému klášteru Vyšší Brod. Vyšebrodský klášter pak představoval boršovskou vrchnost po dalších pět a půl století až do zrušení poddanství, jedinou výjimkou bylo krátkodobé zastavení vsi rožmberskému písaři Mikuláši z Pelhřimova za vlády Jiřího Poděbradského. K roku 1453 se připomíná přívoz přes Vltavu mezi Boršovem a Poříčím. Dle urbáře z roku 1530 měla ves v této době 20 usedlostí. Tragicky se do dějin obce zapsala událost, k níž došlo za stavovského povstání, tehdy o Božím těle 18. června 1620 vtrhli do zdejšího kostela uherští vojáci, pobili přítomné věřící i s farářem a kostel vyrabovali. Od roku 1850 se Boršov stal samostatnou obcí, která postupně začala srůstat s obcí Poříčí na protějším břehu. Roku 1884 postavili bratři Vlastimil a Dobroslav Zátkové u mlýna v Březí na protějším břehu nad Poříčím největší továrnu na těstoviny v tehdejším Rakousko-Uhersku, tento velký potravinářský podnik zde působí dodnes. V v první polovině 90. let 19. století byla přes Boršov položena železniční trať do Českého Krumlova s přemostěním Vltavy, silniční most mezi oběma obcemi přibyl v letech 19161917. K administrativnímu sloučení Boršova s Poříčím došlo nakrátko v letech 19431945 za německé okupace, definitivně pak roku 1949. V roce 1950 byl pro takto vytvořenou obec úředně stanoven název Boršov nad Vltavou. Od roku 1960 do Boršova zajíždí budějovická MHD.

Pamětihodnosti

  • Farní kostel sv. Jakuba Většího, gotická jednolodní (12 × 10 m) stavba s pravoúlým presbytářem (8 × 6,7 m), sakristií po severní straně a hranolovou věží, zakončenou dlátkovou střechou, v jz. průčelí. Původem raně gotický kostel, připomínaný roku 1290, byl v posledním desetiletí 15. století přestavěn (úpravy datovány dvojicí dochovaných letopočtů 1493 a 1496 na zdech). Z gotického období se dochovaly nástěnné malby po stranách presbytáře a lodi, též kamenná křtitelnice. Zařízení je převážně barokní, hlavní oltář pochází ze zrušeného kostela sv. Víta u Habří. Starobylostí vyniká velký zvon z roku 1495. K farnosti vedle všech částí obce Boršov nad Vltavou příslušejí též vsi Černý Dub, Homole, Koroseky, Kroclov, Nové Homole, Planá, Roudné, Vrábče a Závraty.
  • Fara, z let 1790 až 1791 na místě starší budovy
  • Kaplička z roku 1719
  • Pomník Gustava Habrmana ve švestkovém sadu na sz. okraji vsi
  • Pomník kpt. Raymonda F. Reutera na okraji lesa asi 1,3 km zjz. od Boršova, poblíž cesty do Zahorčic. Tento americký stíhací pilot zde zahynul 17. dobna 1945 v troskách svého Mustangu P-51 poté, co byl při pronásledování německého letounu zasažen pozemní palbou z letiště Planá.
  • Pozůstatky zaniklého hradu z poloviny 13. století nad levým břehem Vltavy jihozápadně od obce
Vývoj Boršova nad Vltavou (části obce) mezi lety 1840 a 2001 [1]
*(údaj za rok 1961 včetně Poříčí)
Počet obyvatel
1840 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
195 253 233 248 276 325 289 356 352 493 375 386 406 416
Počet domů
1840 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
23 24 27 28 28 40 40 61 88 (181)* 94 104 129 140

Galerie

Reference

Externí odkazy


Boršov nad Vltavou | Jamné | Poříčí | Zahorčice

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Boršov nad Vltavou
  Města a obce okresu České Budějovice  

Adamov • Bečice • Borek • Borovany • Borovnice • Boršov nad Vltavou • Bošilec • Branišov • Břehov • Čakov • Čejkovice • Čenkov u Bechyně • České Budějovice • Čížkrajice • Dasný • Dívčice • Dobrá Voda u Českých Budějovic • Dobšice • Dolní Bukovsko • Doubravice • Doudleby • Drahotěšice • Dražíč • Dříteň • Dubičné • Dubné • Dynín • Habří • Hartmanice • Heřmaň • Hlavatce • Hlincová Hora • Hluboká nad Vltavou • Homole • Horní Kněžeklady • Horní Stropnice • Hosín • Hosty • Hradce • Hranice • Hrdějovice • Hůry • Hvozdec • Chotýčany • Chrášťany • Jankov • Jílovice • Jivno • Kamenná • Kamenný Újezd • Komařice • Kvítkovice • Ledenice • Libín • Libníč • Lipí • Lišov • Litvínovice • Ločenice • Mazelov • Mladošovice • Modrá Hůrka • Mokrý Lom • Mydlovary • Nákří • Nedabyle • Neplachov • Nová Ves • Nové Hrady • Olešnice • Olešník • Ostrolovský Újezd • Petříkov • Pištín • Planá • Plav • Radošovice • Roudné • Rudolfov • Římov • Sedlec • Slavče • Srubec • Staré Hodějovice • Strážkovice • Strýčice • Střížov • Svatý Jan nad Malší • Ševětín • Štěpánovice • Temelín • Trhové Sviny • Týn nad Vltavou • Úsilné • VčelnáVidov • Vitín • Vlkov • Vrábče • Vráto • Všemyslice • Záboří • Zahájí • Závraty • Zliv • Zvíkov • Žabovřesky • Žár • Žimutice


Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.