Ingrid Bergmanová
Z Multimediaexpo.cz
Ingrid Bergmanová (* 29. srpna 1915, Stockholm, Švédsko, † 29. srpna 1982, Londýn, Velká Británie) byla známá švédská divadelní a filmová herečka. Obdržela tři Oscary a do historie filmu se zapsala jako jedna z nejpopulárnějších a nejvýznamnějších hereček.
Obsah |
Život
Její matka, původem Němka, Friedel Adler Bergmanová zemřela když byly Ingrid pouhé tři roky a o devět let později zemřel i její otec Justus Samuel Bergman. Ten se věnoval fotografování a pomáhal jí už od mala s růstem jejího hereckého talentu. Po smrti otce žila Ingrid u strýce. Vystudovala hereckou školu Královského dramatického divadla a roku 1935 obsadila svoji první mluvenou roli ve švédském filmu Most mnichů. Jejím manželem se stal roku 1937 Petter Lindström, který pracoval jako zubní lékař, a téhož roku se jim také narodila dcera Pia.
Ještě než odešla do Ameriky, natočila v Německu film pro UFA Čtyři přátelé. Známou ji učinil film Intermezzo z roku 1936, který se producent David O´Selznick rozhodl v roce 1939 natočit v americké verzi, která z Bergmanové učinila filmovou hvězdu Švédska. Mladá Švédka si získala americké publikum především svojí přirozeností, kterou se od amerických hvězd zásadně odlišovala.
V roce 1942 získala americké občanství a také natočila svůj nejslavnější film Casablanca, v němž jejího filmovým partnerem byl Humphrey Bogart a který režíroval Michael Curtiz. V roce 1949 natáčela Bergmanová s Robertem Rossellinim v Itálii film Stromboli. Při tom se zamilovala do režiséra a následně opustila svého muže Pettera Lindströma, poté co s Rossellinim otěhotněla, což způsobilo v Americe skandál. Kvůli tomu také ztratila oblibu u amerického publika. V roce 1950 se vdala za Rosselliniho. Měli spolu tři děti, syna Roberta Ingmara (narozen 1950) a dvojčata Isabellu Fiorellu Elettru Giovannu a Isottu Ingrid Friedu Giulianu (narozeny 18. června 1952, profesorka na Stony Brook University). Bergmanová a Rossellini spolu natočili dohromady sedm filmů. Roku 1957 se však manželství rozpadlo a o rok později si Bergmanová vzala švédského producenta Larse Schmidta. Toto manželství vydrželo do roku 1970.
Do výčtu mužů, kteří měli vztah k Bergmanové, se řadí také maďarský reportážní fotograf Robert Capa.
Její poslední film Žena jménem Golda z roku 1982 byl životním příběhem izraelské političky Goldy Meirové. Za několik měsíců po jeho dokončení zemřela v Londýně na rakovinu.
Filmografie (výběr)
- 1982 – Žena jménem Golda (Golda Meirové)
- 1978 – Podzimní sonáta (Charlotte Andergast)
- 1976 – A Matter of Time (hraběnka Sanzianiová)
- 1974 – Vražda v Orient expresu (Greta Ohlsson)
- 1969 – Kaktusový květ (Stephanie Dickinson)
- 1956 – Anastázie (Anastázia)
- 1956 – Elena a muži (princezna Elena Sorokowska)
- 1952 – Evropa '51
- 1946 – Pověstný muž (Alicia Huberman Sebastian)
- 1945 – Rozdvojená duše (Dr. Constance Petersen)
- 1945 – Zvony od Panny Marie (sestra Benedicta)
- 1944 – Plynové lampy (Paula)
- 1943 – Komu zvoní hrana (María)
- 1942 – Casablanca (Ilsa)
- 1941 – Doktor Jekyll a pan Hyde (Ivy Petersonová)
Související články
Externí odkazy
- Ingrid Bergman – oficiální stránka její rodiny (anglicky)
- Ingrid Bergman – stránka studia CMG (anglicky)
- Wesleyan University – Ingrid Bergman Collection (anglicky)
- FDb.cz – Ingrid Bergman
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |