Vsetín
Z Multimediaexpo.cz
Vsetín (německy: Wsetin) je okresní město v Zlínském kraji na severovýchodní Moravě na řece Vsetínská Bečva.
V roce 2015 v něm žilo přibližně 26 500 obyvatel.
Obsah |
Historie
Nejstarší historie
První zmínky o Vsetínu pocházejí z let 1297 až 1308 a popisují městečko Setteinz v údolí řeky Vsetínské Bečvy, s mlýnem a kostelem. Roku 1308 přechází Vsetín do nájmu Voka I. z Kravař, od tehdejších majitelů - templářských rytířů. Název Wssetin lze nalézt v dokumentech od roku 1396, první vklad vsetínského panství do zemských desek byl uskutečněn roku 1505.
Rozhodující vliv na vývoj města měla kolonizace ve 13. a 14. století. V 16. století se na území Vsetínska rozšířil chov koz, z nedalekého Slovenska. Chov koz byl postupně nahrazen chovem ovcí. Tuto činnost vykonávala především čeleď, nazývaná valaši. Tento název se později vžil jako obecné označení obyvatel regionu.
V polovině 15. století byla na pravém břehu řeky Vsetínské Bečvy, v lokalitě dnešního Horního náměstí vystavěna tvrz, jež byla v 17. století přestavěna na zámek.
Rekatolizace a třicetiletá válka
Roku 1609 vyženil vsetínské panství Albrecht z Valdštejna, který později proslul jako významný císařský vojevůdce. Na Vsetínsko povolal jezuity, za účelem rekatolizace místního obyvatelstva.
Náboženský a s ním spojený hospodářský útlak vedly až k rebeliím místního obyvatelstva za třicetileté války. Vzpoury vyvrcholily v roce 1644 popravou asi dvou set vzbouřenců, což byla jedna z nejmasovějších poprav v národní historii. Rebelie evangelíků pokračovaly i později, definitivní uklidnění přinesl až toleranční patent z roku 1781.
V průběhu třicetileté války se Vsetín rozšířil z Horního města i na levý břeh řeky Bečvy.
Průmyslové období
V první polovině 19. století bylo město ovlivněno technickou revolucí. K prvním továrnám patřily cukrovar, parní pily, továrna na sirky, roku 1868 byly založeny sklárny. Nejvýznamnějšími podniky konce 19. století však byly továrny na výrobu nábytku bratří Thonetů a Jakuba a Josefa Kohna. Na konci 19. a na začátku 20. století bylo město napojeno na železnici, začala stavba městské elektrárny, nemocnice, škol a dalších veřejných zařízení. V roce 1909 se město stalo městem okresním. Město postihla hospodářská krize ve 30. letech 20. století, jejíž dopad zmírnilo až založení závodu Zbrojovka v roce 1937. Díky této továrně došlo ke zdvojnásobení počtu obyvatel Vsetína během první poloviny 40. let 20. století, neboť kvůli zbrojnímu průmyslu se do města přistěhovaly početné skupiny dělníků z Brna. Po válce se naplno projevily problémy způsobené rychlým nárůstem počtu obyvatel: nedostatek bytů a zařízení občanské vybavenosti. Město se v té době orientovalo na těžký průmysl.
Doprava
Přes Vsetín vede od Valašského Meziříčí železniční trať 280, jeden z hlavních tahů překonávajících dále Beskydy a spojujících Česko se Slovenskem, a odbočuje zde trať 282 do Velkých Karlovic, na území Vsetína má železnice jednu stanici. Ve stejných třech směrech vedou přes Vsetín i silnice: silnice I/57 od Valašského Meziříčí přes Vsetín na Horní Lideč, silnice II/487 směrem na Velké Karlovice, navíc ještě silnice I/69 do Vizovic a další silnice menšího významu.
Ve Vsetíně je rozsáhlé autobusové nádraží, užívané městskou i meziměstskou dopravou, a je zde provozována síť městské autobusové dopravy. Městskou i regionální dopravu zajišťuje především místní dopravní společnost ČSAD Vsetín a. s., člen skupiny ČSAD Invest, která má ve Vsetíně hlavní základnu.
Části města
- Horní Jasenka
- Rokytnice
- Semetín
- Vsetín
Památky
- Zámek
- Římsko-katolický kostel Nanebevzetí P. Marie
- Maštaliska - tzv. bývalý Panský dům z roku 1710
- Stará radnice (1720–1721)
- Nová radnice
- Barokní kamenná socha Neposkvrněného početí P. Marie na Horním náměstí
- Evangelický kostel Dolního sboru
- Evangelický kostel Horního sboru
- Kamenný kříž z roku 1775 na Dolním náměstí
Osobnosti
- Josef Sousedík
- Josef Černocký
- Michal Urbánek
- František Hlavica
- Emil Hlavica
- Rudolf Hlavica
- Matouš Václavek
- František Sova
- Richard Pavlík
- Záviš Kalandra
- Erich S. Kulka
- Antonín Kaderka
- Jiří Čunek
- Přemysl, lenní pán z Branek a Ústí
- Mirek Topolánek
- Josef Stelibský
- Mirka Pokorná
- Kornelie Němečková
- Jarmila Šuláková
- Eliška Balzerová
- Roman Vojtek
- Jindřich Štreit
- Mojmír Bártek
- František Vavřínek
Zajímavosti
Roku 1865 dorazili do Texasu vsetínští imigranti a založili tam osadu jménem Vsetin. Osada se tam nachází dodnes, asi 115 km jihovýchodně od Austinu.[1]
Velká Galerie
YouTube
Vsetin v obrazech – timelapse video Vsetina |
Vsetín, I Love You (music) |
Šumné Valašsko #1 – Vsetín a Jablůnka |
Šumné Valašsko #2 – Vsetín a Jablůnka |
Partnerská města
Partnerskými městy Vsetína jsou (v závorce je uvedeno datum podepsání partnerské dohody):
- Mödling, Rakousko (1993)
- Stará Ľubovňa, Slovensko
- Trenčianske Teplice, Slovensko
- Bytom, Polsko (2004)
- Vrgorac, Chorvatsko (2008)
Literatura
- Kobliha, K.: Historický nástin okresu vsetínského In: Okres vsetínský. Vsetín 1938, s. 69–302.
- Krajem portášů, Vsetín 1937
- Václavek, M.: Dějiny města Vsetína, Vsetín 1901
- Burian, I., Burian, B.: Dějiny protestantismu na Vsetínsku, Vsetín 1993
- kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
- Baletka, L. a kol: Vsetín : město a čas, Vsetín, 2008, ISBN 978-80-904139-1-7
Reference
- ↑ Vsetin, Texas [online]. Texas Escapes Online Magazine, rev. 11-20-2007, [cit. 2010-05-04]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Vsetín na serveru veřejné správy Obce.cz
- Podrobné statistické údaje z roku 2003 na stránce ČSÚ
- Vsetín info - přehled firem, ubytování, ... Zpravodajství a další informace
- Vsetín v obrazech – web věnovaný pohlednicím Vsetína
- Vsetín.cz – Oficiální stránky města
|
|
Města a obce okresu Vsetín |
---|
Branky • Bystřička • Dolní Bečva • Francova Lhota • Halenkov • Horní Bečva • Horní Lideč • Hošťálková • Hovězí • Huslenky • Hutisko-Solanec • Choryně • Jablůnka • Janová • Jarcová • Karolinka • Kateřinice • Kelč • Kladeruby • Krhová • Kunovice • Lačnov • Leskovec • Lešná • Lhota u Vsetína • Lidečko • Liptál • Loučka • Lužná • Malá Bystřice • Mikulůvka • Nový Hrozenkov • Oznice • Podolí • Police • Poličná • Pozděchov • Prlov • Prostřední Bečva • Pržno • Ratiboř • Rožnov pod Radhoštěm • Růžďka • Seninka • Střelná • Střítež nad Bečvou • Študlov • Ústí • Valašská Bystřice • Valašská Polanka • Valašská Senice • |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |