V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Šablona:Článek dne/2015/79

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 10. 1. 2018, 16:08; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Poslední originál na světě – Do 335 (2006)

Dornier Do 335 Pfeil (Šíp) byl špičkový německý těžký stíhací letoun z konce druhé světové války. Do služby se jich ale dostala pouze hrstka.

V roce 1945 to byla nejrychlejší pístová stíhačka na světě !

Původ letounu se dá vystopovat až do doby první světové války, kdy Claudius Dornier navrhl mnoho hydroplánů poháněných motory v tandemu. Tento systém je výhodnější než u dvoumotorových letounů s motory na křídlech, protože motory v tandemu na sebe navazují; jeden z nich působí jako „tažný“ a druhý jako „tlačný“ a lze tak dosáhnout větších rychlostí, navíc má letoun lepší těžiště, při poruše jednoho z motorů nedochází k takovému kroutícímu momentu, letoun má i menší čelní odpor a dá se lépe ovládat.

V roce 1939 firma pracovala na projektu velmi rychlého bombardéru (P.59) s motory v tandemu, ale Hermann Göring projekt roku 1940 zrušil.

V květnu roku 1942 Dornier předložil návrh vylepšené verze jako P.231 schopné nést náklad 1 000 kg pum. Návrh byl tedy vybrán. Na podzim roku 1942 však bylo řečeno, že typ nebude dlouho požádován; místo toho byla změněna role letounu na rychlý stíhací bombardér, ale se stejným nákresem s motory v tandemu, to ale zdrželo dodání prototypu.

Ten poprvé vzlétl na podzim roku 1943, šlo o mimořádně mohutný stroj s dvěma motory DB 603, jedním před a druhým za kabinou pilota, zadní motor přenášel výkon přes dlouhou hřídel na tlačnou vrtuli za křížovými ocasními plochami. Uvnitř trupu byla pumovnice. Piloti byli překvapeni rychlostí, zrychlením, zatáčkami a celkovým řízením – byl to dvoumotorový letoun, který dokázal letět jako jednomotorový. Při vypnutém předním motoru dokázal udržet rychlost 560 km/h. Nevýhodou byl špatný zadní výhled a slabý podvozek při přistávání.

Do 335 byl první sériový letoun na světě s vystřelovacím sedadlem. Na konci války se připravovaly různé modifikace letounu (větší rozpětí a jiné) jako spojení dvou trupů (Do 635) nebo verze s výkonnějšími motory (Do 435).

Celkem se vyrobilo okolo 90 letounů, ale žádný nebyl vyzkoušen v boji.