Řízkování

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 25. 5. 2013, 15:36; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Soubor:Taking-a-cutting.jpg
Příklad práce s rostlinými řízky[1]

Řízkování rostlin je způsob vegetativního rozmnožování pomocí částí rostlin. Nejčastějším druhem řízkování je množení pomocí bylinných (zelených) nebo dřevitých řízků. Jde o jednoduché, levné a poměrně rychlé množení. Nová rostlina, která vznikne řízkováním, je klon mateřské rostliny, a tudíž má její vlastnosti – je s ní geneticky shodná. Řízkování rostlin, známé také jako klonování, je technika pro vegetativní (nepohlavní) rozmnožování množení rostlin, při kterém je kousek zdrojové rostliny, obsahující nejméně jednu kmenovou buňku umístěn do vhodného média, jako je vlhká půda, substrát, kokosové textilní vlákno, piliny nebo minerální vata. Řízek vytváří nové kořeny, stonky nebo obojí a tím se stane nová rostlina nezávislá na rodiči.

Obsah

Technika

Obecně je řízkování jednoduchý postup, při kterém je odstraněna malá část rodičovské rostliny. Tento odstraněný kus rostliny, známý také jako řízek je poté stimulován, aby se stal nezávislou rostlinou. Nicméně, abychom dosáhli dostatečného úspěchu, praxe v získávání životaschopných rostlin z řízků není pro většinu rostlin snadná. Protože řízek nemá svůj vlastní kořenový systém, je pravděpodobné, že pokud nebudou splněny správné podmínky, rostlina uhyne vysušením. K tomu, aby se dosáhlo dostatečného množství životaschopných řízků, musí se pamatovat na:

  • vlhké médium. Medium nesmí být příliš vlhké, aby rostlina nezačala zahnívat. Pro tento postup je používáno množství medií, které nejsou omezeny pouze na substrát. Dalšími jsou perlit, vermikulit, kokosové textilní vlákno, minerální vlna, pelety keramzitu a dokonce voda se správnými podmínkami.
  • vlhkost prostředí (to znamená umístění řízků pod plastovou fólii nebo do jiného místa, kde musí být udržována vlhkost vzduchu)
  • částečné stínění (k ochraně řízku před vyschnutím)

Po umístění řízků na místo musejí být tyto důkladně zavlažovány jemnou mlhou. Často je využívána jemná mlha z trysek nebo z ručního postřikovače. Po počátečním zalití je médiu povoleno téměř vyschnout a poté se znovu použije mlžení a medium se stále udržuje vlhké, ale ne podmáčené. Jemná mlha se používá proto, aby rostlina nebyla stresována. Za další, řízky potřebují být správně upraveny; to znamená, že musí být :

  • uloženy ve správný čas; v zemích mírného pásu, jsou stonky řízků ukládání na jaře. U tvrdšího dřeva je s nimi manipulováno v zimě
  • ve správné velikosti a množství olistění; například délka stonku řízku u měkkého dřeva má být mezi 5-15 cm a u tvrdého dřeva má být délka mezi 20-25 cm. Dále musí být u měkkého stonku olistění odstraněno ze 2/3 a u tvrdého dřeva musí být odstraněno úplně.

Dále, avšak není to pro řízkování úplně nutné, byly pro tyto účely vytvořeny určité přípravky, takzvané stimulátory růstu, které mohou podpořit rychlejší formování kořenů. Jedná se o auxiny. Běžně užívaným rostlinným růstovými hormony jsou indole-3-butyric acid nebo IBA, použité buď jako prášek, tekutina či gel. Tato látka je aplikována namočením řízku nebo postřikem na list. U některých rostlin se tvoří kořeny mnohem lépe. Většina řízků sukulentů může být ponechána na stole a kořínky se vytvoří a u jiných rostlin mohou být řízky uloženy pouze do šálku s vodou a kořeny se vytvoří.

Typy řízků

Může být použito mnoho vegetativních částí rostliny. Nejběžnější metodami, které se používají jsou:

  • Řízky ze stonků, při které je část stonku, obsahující nejméně jedno listové kolénko, uložena pod povrchem v půdě. To obvykle z kolénka vytváří nové kořínky.
  • Kořenové řízky, při tomto způsobu je část kořenů uložena těsně pod povrchem a vytváří nové výhony.
  • Řízkování roubů, což jsou dormantní dřevité větévky.[2]
  • Řízkování oček, jedná se o kousky olistěných nebo neolistěných stonků s jedním nebo více očky.[3]
  • Řízkování listů, metoda, při které je list umístěn ve vlhké půdě. U tohoto způsobu se má vyvinout jak nový stonek, tak i nové kořeny. Některé listy vytvoří novou rostlinu na bázi listu. U některých druhů může být vypěstováno z báze jednoho listu. Tyto nové rostliny mohou vzniknout z listových žilek.

Ačkoliv některé druhy, jako je vrba, ostružina a pelargonie mohou být množeny lehce, pouhým zasazením do vlhké hlíny, většina ostatních druhů potřebuje zvlátní péči. Mnoho druhů požaduje k vytvoření nové rostliny vlhkost, teplo a částečné zastínění. Takže by mělo být postupováno podle návodu uvedeného výše. Zvláště obtížně řízkovatelné druhy mohou potřebovat studený vzduch a současně teplou půdu. Kromě těchto obtížně řízkovatelných rostlin je pro dostavení úspěchu nutno použít u různých druhů rostlin různé způsoby manipulace[4]

Příprava správného substrátu

V závislosti na typu substrátu, se kterým se bude pracovat, může být použito některých aditiv k vytvoření dobré kvalitní půdy pro řízky. Těmito aditivy mohou být :

  • křída; k nárůstu hodnoty pH-hodnota v půdě; má být dosaženo nejlépe hodnoty Ph 6-6,5
  • organické látky/humus; k nárůstu nutriční hodnoty; má být drženo na minimu
  • písek/štěrk; ke zvýšené prodyšnosti vody

Například u obyčejného substrátu do květináčů je potřeba přidat 1/3 písku, aby byla vytvořena vhodná půda pro řízkovance.

Příprava správné vlhkosti

Ačkoliv zde může být použito několik způsobů, obvykle se používá polopropustná plastová fólie k přikrytí řízků. Provzdušňuje (odkrývá) se jednou za čas, aby se zabránilo vzniku plísní.

Zakořeňovací prostředky

Jak již bylo uvedeno, k vyrážení kořenů mohou být použity hormony. I když se nejedná o nejdůležitější faktor v celém procesu. Přece jen je to užitečné, zvláště u těžko kořenících rostlinných druhů. Na trhu je nabízeno množství přípravků, podporujících růst kořenů. Složky s růstovými efekty jsou téměř vždy založeny na hormonální aktivitě auxinu a množství jiných látek auxinové povahy. Z rodiny auxinů se jedná o hetorouaxin neboli IAA (dále NAA a IBA, ..) . Tyto růstové hormony jsou implementovány do rozličných komerčně vyráběných výrobků. Pokud nechcete kupovat podobné produkty z obchodní sítě, můžete si tradičním způsobem vyzkoušet vyrobit podomácku vlastní růstovou substanci pro růst kořenů.

Podomácku vyrobené, kořeny stimulující látky

Když má začít nová rostlina vyrůstat z kořenového nebo listového řízku, bude pravděpodobně lepší pro formování nových kořenů použít růstový hormon. I když mohou být k zakořenění řízků použity komerčně prodávané růstové hormony, podomácku vyrobená domácí verze může pracovat stejně dobře. K získání kořeny stimulujícího hormonu namočte ve vodě žluté konečky smuteční vrby. Stejně tak efektivní je i výluh, vyrobený ze smuteční vrby. Při použití výhonků nebo kůry je ponořte do vody na 24 hodiny před použitím.[5] Někteří lidé zjistili, že med, ačkoliv neobsahuje hormony, vytvoří zakořeňovací substanci stejně kvalitně.

Použití růstových kořenových hormonů nebo aditiv

Listové řízky: Některé rostliny, jako například Africká fialka, Kakost, Begonie a další, mohou být rozmnožovány listovými řízky. Pomocí ostrého nože oddělte zdravý list v místě, kde přiléhá ke stonku. Vložte uříznutou část, zvanou řapík, do růstového hormonu. Do malého květináče s lehkým zahradním substrátem vytvořte tužkou do půdy malý otvor a listový řízek umístěte opatrně v jamce a lehce přimáčkněte. Dírka se dělá preventivně proti setření růstového hormonu (prášek, gel, vodní roztok). Aby byla půda vzdušnější, může být do růstového substrátu přidán Perlit, vermikulit nebo vodou smáčivý rašeliník. Ujistěte se, že list bude položen tak, aby měla nová rostlinadostatek místa pro rozvoj a nebyla stíněna listem. Stonkové řízky: S nimi je zacházeno stejně jako s listovými řízky, vyjma toho, že řízek uříznete s několika listy, na rozdíl od jednoho listu. Odstraňte spodní listy a několik horních ponechejte.

V obou případech přikryjte nádobu plastovým sáčkem nebo obrácenou sklenicí. Toto omezí výpar vody a udrží vlhkost a řízek také bude chráněn před uvadnutím. Uložte do teplého místa s rozptýleným světlem. Ne na přímé slunce. Pokud se po 3 až 6 týdnech objeví známky růstu, přesaďte nově rostoucí rostlinu do nové nádoby se substrátem. Po další 2 týdny od přesazení stále udržujte vlhké prostředí, než uvidíte známky dalšího růstu.[6]

Praktické rozdíly při použití různých druhů řízků

Stonkové řízky

V zemích mírného pásu mohou být použity řízky ze stonků měkkých (zelených nebo polovyzrálých) dřevin a z tvrdých dřevin, u kterých jsou specifické rozdíly v přípravě. Řízek ze stonků měkkých dřevin je vyzvednut na jaře, zatímco řízek z tvrdých dřevin je vyzvedáván v zimě. Dále jsou u měkkých dřevin řízky odebírány z horních větví (délka řízků 5-15 cm), zatímco u tvrdých dřevin je to naopak, tedy odebráním z nižších větví (délka řízků 20-25 cm). Nakonec jsou řízky měkkých dřevin uloženy volně, zatímco řízky z tvrdého dřeva jsou úplně ponořeny v půdě. U tvrdého dřeva jsou některé řízky také svázány k sobě. (takzvaně na bušly).

Související články

Termíny používané v zahradnické praxi

V zahradnické praxi se kulturní rostliny rozmnožují několika způsoby. Patří sem:

  • řízkování – spočívá v nařezání mladých výhonků na kousky. Tyto výhonky nejčastěji obsahují tři listy a nebo se dělají zcela krátké asi 2 cm dlouhé. Následně se nechají zakořenit v půdě, vodě či živném médiu.
  • hřížení – principem je zakořenění větve nebo šlahounu hřížené rostliny. Ta je pak oddělena člověkem a vzniká tak nový jedinec, či jedinci. Hřížení může být:
    • přírodní – spočívá v tom, že se větev nebo šlahoun sama dotýká delší dobu země a po čase zakoření s tím, že například spojení s původní rostlinou uhnije.
    • obyčejné – delší stonek vycházející z rostliny přihrneme hlínou a zbytek se nachází nad zemí. Pokud stonek zakoření můžeme ho oddělit od mateřské rostliny a vypěstovat novou rostlinu. Využívá se zejména u bobulovin.
    • vrcholové – spočívá v zabodnutí vrcholu stonku do země. V momentu, kdy na tomto místě vyraší ze země nový stonek, oddělíme starý stonek od původní rostliny.
    • paprskové – spočívá v několikanásobném přihrnutí dlouhých stonků. Jedná se vlastně o multiplikovanou podobu obyčejného hřížení.
    • vzdušné – provádí se ve vzduchu na větvích či šlahounech. Větev se nařízne po vnitřní letorosty a neprodyšně zabalí s ovlhčenou rašelinou nebo jiným materiálem. Po čase můžeme skrz igelit vidět rašící kořínky. V tomto momentě větvičku uřízneme a zasadíme. Důležité je použít průhledný igelit, tak abychom viděli rašící kořínky. Dále musíme pevně utěstnit, aby se do rány stromu nedostali škůdci. Toto hřížení se provádí spíše v humidnějších tropech či sklenících. V suchých oblastech je malá pravděpodobnost úspěchu.
  • oddělky (kopčení) – spočívá v oddělování jednotlivých částí rostlin.
  • odkopky – jde vlastně o oddělování odnoží.
  • množení šlahouny – jde o oddělování zakořeněných i nezakořeněných šlahounů (jahody).

Reference

  1. ↑ Winterborne J, 2005. Hydroponics - Indoor Horticulture
  2. ↑ Scion cuttings description EN
  3. ↑ Eye cuttings decription
  4. ↑ Certain plant species having more success with certain types of cuttings EN
  5. ↑ Jak vyrobit svůj vlastní kořenový růstový hormon EN
  6. ↑ Jak si vyrobit svůj vlastní růstový hormon od Marilyn Pokorney

Externí odkazy



Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%98%C3%ADzkov%C3%A1n%C3%AD“