Západní Tatry

Z Multimediaexpo.cz

Západní Tatry (slovensky Západné Tatry) jsou podcelkem geomorfologického celku Tater na Slovensku. Rozkládají se na území o rozloze zhruba 400 km² a z toho 260 km² leží na území TANAPU (od 6. února 1987). Západní Tatry náleží do horského systému Karpat, přesněji do soustavy Západní Karpaty. Celkový charakter pohoří je spíše holnatý, pouze skupina Roháče má alpinský až subnivální ráz. Nejvyšší vrchol je Bystrá (2248 m)

Obsah 1 Poloha 2 Geologie 3 Vodstvo 3.1 Významná plesa Západních Tater 3.2 Toky 4 Geografie 4.1 Nejvyšší Vrcholy 5 Podnebí 6 Zdroje 7 Externí odkazy

Poloha

Západní Tatry se nalézají na severním Slovensku. Na východě sousedí s podcelkem Východní Tatry, od kterých je odděluje Ľaliové sedlo (1947 m), sedlo Závory a Kôprovská dolina. Na jihu hraničí s Podtatranskou kotlinou, na západě končí Chočskými vrchy a Hutianským sedlem (1185 m). Na severozápadě s Podtatranskou brázdou.

Geologie

Svou dnešní podobu získalo pohoří zhruba před 10 000 lety. Tatry se řadí k tzv. jádrovým pohořím. Podloží takových hor je tvořeno krystalickými horninami (břidlice či žula) a nadloží se skládá z druhohorních sedimentů (vápenec, dolomit). Toto je případ např. Červených vrchů na severovýchodě Západních Tater. Další takto tvořenou skupinou je Sivý vrch na západě masivu.

Vodstvo

Výrazné stopy za sebou nechal ústup skandinávského ledovce po poslední době ledové. Během poslední doby ledové bylo v Západních Tatrách na 18 ledovců z toho 5 na severní straně a 13 na jižní. Sněžná čára se pohybovala ve výšce od 1400 - 1500 m. Největší ledovce se nacházely v Ráčkové, Roháčské, Tiché, Žiarské a Bystré dolině. Tehdejší ledovcové splazy dosahovaly délky kolem 5 - 9 kilometrů a mocnost byla až 200 m. Dodnes jsou patrné důsledky tohoto jevu ve formě karů, morén a ples. Drtivá většina západotatranských ples má karový či morénový charakter.

Významná plesa Západních Tater

V Západních Tatrách je zhruba 20 ples, která nevysychají. Celkový počet je uváděn 32, ale zde je již sporné tvrzení co je ještě pleso a co již nikoli.

Pořadí	Název	Plocha (ha)	Nad.výška (m n. m.)	Hloubka (m)
1.	Dolné Roháčské pleso	2,22	1563	6,3
2.	Horné Roháčské pleso	1,45	1718	8,1
3.	Dolné Jamnícké pleso	1,13	1728	4,0
4.	Horné Bystré pleso	0,86	1875	12,5
5.	Horné Račkovo pleso	0,74	1717	10,0
6.	Tretie Roháčské pleso	0,61	1653	3,7
7.	Horné Jamnícké pleso	0,41	1834	8,0
8.	Spodné Bystré pleso	0,34	1837	4,0
9.	Pleso pod Zverovkou	0,31	983	1,2
10.	Ťatliakovo pleso	0,28	1370	1,2
11.	Druhé Roháčské pleso pleso	0,28	1650	1,3
12.	Horné Tomanovo pleso	0,19	1592	1,0
13.	Žiarske pleso	0,11	1860	0,8
14.	Kobylie pleso	0,10	1742	1,5
15.	Biele Bobrovecké pleso	0,10	1502	1,5

Toky

Nejvydatnějšími toky pohoří Západní Tatry jsou: Jalovecký potok, Smrečianka, Račkový potok, Kamenistý potok, Jamnický potok a Tichý potok. Na polské straně to jsou např. Kościeliski potok či Chocholowski potok. Jižní část pohoří patří do povodí Váhu, severní potom odvodňují Dunajec a Orava. Probíhá zde tedy hranice dvou úmoří - Černého a Baltského moře.

Geografie

Západní Tatry jsou průměrně o 400 m nižší než Vysoké Tatry. Průměrná výška vrcholů v hlavním hřebeni dosahuje 2000 - 2100 metrů. Tento hřeben je dlouhý 42 kilometrů a táhne se ve směru západ - východ s mírným vyosením k jihu. Z hlavního hřebene vybíhá na sever i jih mnoho vedlejších rozsoch, v nichž leží mnoho vysokých vrcholů spolu s nejvyšším vrcholem Západních Tater - Bystrou (2248 m). Tyto rozsochy jsou od sebe odděleny hlubokými a velmi dlouhými dolinami.

Nejvyšší Vrcholy

V Západních Tatrách nejdeme na 31 vrcholů přesahující výšku 2000 metrů.

Bystrá (2248 m) Jakubiná (2194 m) Baranec (2184 m) Baníkov (2178 m) Klin (2173 m) Blyšť (2169 m) Pachoľa (2167 m) Hrubá kopa (2166 m) Nižná Bystrá (2162 m) Príslop (2142 m) Hrubý vrch (2137 m) Tri kopy (2136 m) Veľká Kamenistá (2127 m) Plačlivé (2125 m) Kresanica (2122 m)

Malolučniak (2104 m) Vyšná Magura (2095 m) Temniak (2090 m) Ostrý Roháč (2088 m) Spálená (2083 m) Smrek (2072 m) Smrečiny (2068 m) Volovec (2063 m) Veľká kopa (2052 m) Ostredok (2050 m) Salatín (2048 m) Malý Baranec (2044 m) Ježová (2043 m) Krížna (2039 m) Beskyd (2012 m) Kondratova kopa (2004 m)

Podnebí

Západní Tatry mají podnebí kontinentálního charakteru. To je se studenými zimami a teplými léty. Průměrná roční teplota v pohoří je 2°C a v nejvyšších polohách kolem 0°C. V podhůří jsou průměrné teploty vyšší, jako např. v Liptovském Mikuláši činí 7°C. Nejvyšší teploty jsou zaznamenávány v červenci a srpnu, nejnižší potom v lednu. Častým jevem jsou zde inverze. Sníh leží na horských svazích přibližně 160 - 200 dní v roce a v severních karech či žlebech se udrží po celý rok. Průměrné roční srážky v Západních Tatrách činí 1400 - 1600 mm Nejvíce jich spadne v červnu, červenci a prosinci. Nejméně potom v září, říjnu a březnu.

Zdroje

• publikace: Západní Tatry, Roháče (Turistický průvodce, Otakar Brandlos, Nakladatelství SKY) - ISBN 80-901902-3-5

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu West Tatra Mountains

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii