Betlém
Z Multimediaexpo.cz
Betlém (arabsky: بيت لحم, 
Bejt Lacḥm, doslova „dům masa“, hebrejsky: בית לחם, Bejt Lechem, doslova „dům chleba“, řecky: Βηθλεέμ, latinsky: Bethleem) je město v centrální části Západního břehu Jordánu, nacházející se přibližně 8 kilometrů jižně od Jeruzaléma. Žije zde zhruba 30 000 obyvatel,[1][2] město je hlavním městem betlémského guvernorátu Palestinské samosprávy a centrem palestinského cestovního ruchu a kultury.[3][4] Tóra označuje Betlém jako město Davidovo, ve kterém byl korunován králem Izraele. Novozákonní evangelia podle Matouše a Lukáše označují Betlém jako místo narození Ježíše Nazaretského. Ve městě sídlí jedna z nejstarších křesťanských komunit na světě, jejíž velikost se však v důsledku emigrace značně zmenšila.
V roce 529 př. n. l. bylo město vydrancováno během samaritánské revolty, avšak nedlouho poté došlo k jeho obnově na popud byzantského císaře Justiniána I. V roce 637 n. l. byl Betlém porobený arabským chalífou Umarem ibn al-Chattábem, který zdejším náboženským svatyním garantoval bezpečí. V roce 1099 se města zmocnili Křižáci, opevnili jej a nahradili jeho řecké pravoslavné duchovenstvo římskokatolickým. To bylo vyhnáno poté, co se města zmocnil sultán Saladin. Městské hradby byly zničeny roku 1250, když město dobyli Mamlúci a následně postupně obnoveny během nadvlády Osmanské říše.[5] Po pádu Osmanské říše během první světové války připadl Betlém pod správu Spojeného království v rámci Britského mandátu Palestina. Na základě plánu OSN na rozdělení Palestiny z listopadu 1947 měl Betlém připadnout arabskému státu a po izraelské válce za nezávislost z roku 1948 zůstalo město pod jordánskou správou. To se změnilo až v roce 1967, kdy Západní břeh Jordánu dobyl Izrael v šestidenní válce. Od roku 1995 je Betlém na základě izraelsko-palestinských mírových dohod součástí Palestinské samosprávy.[5]
Demograficky je Betlém většinově muslimský, žije v něm však i jedna z největších palestinských křesťanských komunit. Betlémská aglomerace zahrnuje města Bejt Džala a Bejt Sachur a uprchlické tábory Ajda a Aza. Hlavním ekonomickým sektorem Betléma je cestovní ruch, jehož největší příjmy dosahují během Vánoc, kdy se křesťanští poutníci srocují v chrámu Narození Páně, jedné z nejstarších křesťanských svatyní, která byla postavena na místě Ježíšova narození svatou Helenou, matkou římského císaře Konstantina Velikého. V Betlémě existuje přes 30 hotelů a 300 řemeslných obchodů.[6] Při severním vjezdu do města se nachází významné židovské svaté místo, Ráchelin hrob.
Obsah |
Historie
Biblické zmínky
Další název pro Betlém je Efrata; Starý zákon také zmiňuje, že v blízkosti města zemřela Jákobova manželka Ráchel (Gen 48,7: „Když jsem přicházel z Rovin aramských, zemřela mi před očima Ráchel; bylo to v kenaanské zemi na cestě nedaleko Efraty a pochoval jsem ji tam u cesty do Efraty, to je do Betlému.“) Starý zákon též říká, že Betlém je rodištěm izraelského krále Davida, proto se Betlém označoval jako Davidovo město (L 2,4: „Také Josef se vydal z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova,“) Podle evangelií se zde narodil Ježíš Kristus (např. Mt 2,1: „Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se:“ Herodes Veliký poté nařídil, aby ve městě byli zabiti všichni chlapci mladší dvou let: Mt 2,16: „Když Herodes poznal, že ho mudrci oklamali, rozlítil se a dal povraždit všecky chlapce v Betlémě a v celém okolí ve stáří do dvou let, podle času, který vyzvěděl od mudrců.“; Marie a Josef kvůli tomu uprchli s malým Ježíšem do Egypta, zpátky do Izraele se vrátili krátce pro Herodově smrti; Ježíš své mládí prožil již v Nazaretu.
Pozdější historie
Během povstání Bar Kochby (132 – 135 n. l.) bylo město zpustošeno, Římané posléze na místě Ježíšova narození vybudovali svatyni zasvěcenou Adónovi. Přibližně dvě století poté zde nechala Svatá Helena postavit vůbec první křesťanský kostel – chrám Narození Páně. V průběhu samaritánské revolty v roce 529 byl kostel zničen, brzy na to byl ale obnoven na popud byzantského císaře Justiniána I. V roce 614 dobyli Betlém Peršané, chrám Narození Páně však nechali netknutý. Krátce poté, co byl v roce 637 Jeruzalém dobyt muslimskými vojsky, navštívil Betlém chalífa Umar ibn al-Chattáb a přislíbil, že chrám bude moci nadále sloužit křesťanům. V roce 1099 dobyla Betlém křižácká vojska, na Vánoce roku 1100 zde byl Balduin I. korunován prvním králem Jeruzalémského království. V této době začal Betlém vzkvétat hlavně díky velkému množství křesťanských poutníků. Betlém byl znovu dobyt muslimy pod vedením Saladina v roce 1187 a křesťanští duchovní byli donuceni odejít (přičemž v roce 1192 byl některým z nich umožněn návrat). Betlém se nakrátko vrátil pod křesťanskou vládu v období 1229 – 1244; po nástupu sultána Bajbarse v roce 1250 muslimská tolerance vůči křesťanům značně opadla, křesťanský klérus byl opět donucen opustit město a v roce 1263 byly zničeny betlémské hradby. Město začalo trpět odlivem křesťanských poutníků, v následujících staletích se sem ale křesťané začali postupně vracet. Od roku 1517 do konce 1. světové války městu vládli Osmané, s přestávkou v letech 1831 – 1841, kdy zde panoval egyptský vojevůdce Muhammad Alí. Po první světové válce byl Betlém začleněn do Britského mandátu Palestina.
Moderní město
Po druhé světové válce měl Betlém na základě plánu OSN na rozdělení Palestiny připadnout do jeruzalémské zóny pod mezinárodní správou. V důsledku vypuknutí izraelské války za nezávislost dobyla Betlém jordánská armáda a stáhlo se sem množství arabských uprchlíků z oblastí obsazených Izraelem. Tento příliv uprchlíků natrvalo změnil demografickou strukturu města, křesťané ztratili většinu na úkor muslimů. Jordánsko udrželo kontrolu nad městem až do Šestidenní války v roce 1967, kdy bylo spolu s celým Západním břehem Jordánu obsazeno Izraelem.
Betlém byl poté jedním z míst ozbrojených střetů mezi Izraelci a Palestinci. V květnu roku 2002 se při vpádu izraelských sil zabarikádovalo v chrámu Narození Páně přibližně 180 Palestinců. Po několikatýdenním obléhání a devíti obětem na palestinské straně byli zbývající povstalci propuštěni. Izraelská armáda v chrámu posléze našla 40 výbušných zařízení. Většina vjezdů do města je dnes pod kontrolou izraelské armády, pohyb obyvatelů Betléma do blízkého Jeruzaléma a okolí je omezován bezpečnostní bariérou a propustkami; od začátku druhé intifády v roce 2000 je získání takovéto propustky velice obtížné. Tato opatření mají pro Betlém negativní ekonomické i sociální dopady. Hlavní turistickou atrakcí je chrám Narození Páně, každoročně se zde pořádají vánoční oslavy, v minulých letech však často poznamenané izraelsko-palestinským konfliktem. Ve městě se také nachází mešita; v centru města stojí kulturní centrum Bethlehem Peace Center.
Křesťanská menšina
Podíl křesťanů v Betlému každoročně klesá, zejména kvůli emigraci a celkově nižší porodnosti než u muslimské populace. V roce 1947 se křesťané podíleli na celkovém obyvatelstvu ze 75 %, v roce 1998 již jen z 33 %. K rozhodnutí křesťanů emigrovat přispívá hlavně špatná ekonomická situace a malé možnosti na vzdělávání. Křesťané také mohou snáze emigrovat do západních křesťanských zemí než muslimové. Současná palestinská vláda se snaží betlémské křesťany podporovat, neboť v nich vidí vhodné prostředníky pro vyjednávání s evropskými státy a s USA.
Gigantické pohledy na Betlém (2016)
 |
 |
 |
Reference
- ↑ AMARA, Muhammad. Politics and sociolinguistic reflexes: Palestinian border villages. Amsterdam/Filadelfie : John Benjamins Publishing Company, 1999. 261 s. Dostupné online. ISBN 978-9027241283. S. 18. (anglicky)
- ↑ BRYNEN, Rex. A very political economy: peacebuilding and foreign aid in the West Bank and Gaza. Washington : US Institute of Peace Press, 2000. 287 s. Dostupné online. ISBN 978-1929223046. S. 202. (anglicky)
- ↑ KAUFMAN, David; KATZ, Marisa S. In the West Bank, Politics and Tourism Remain Bound Together Inextricably [online]. The New York Times, 2006-04-16, [cit. 2011-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Places to Visit In & Around Bethlehem [online]. Bethlehem Hotel, [cit. 2011-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 5,0 5,1 History of Bethlehem [online]. Město Betlém, [cit. 2011-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PATIENCE, Martin. Better times return to Bethlehem [online]. BBC News, 2007-12-22, [cit. 2011-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha : Olympia, 1999. 192 s. ISBN 80-7033-541-6.
- PAULÍK, Ivo. Izrael. Praha : Freytag & Berndt, 2006. 167 s. ISBN 978-80-7316-202-3.
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |