Zimní olympijské hry

Z Multimediaexpo.cz

Zimní olympijské hry (též zimní olympiáda, zkráceně ZOH) jsou jedna z nejdůležitějších zimních sportovních událostí. Konají se každé čtyři roky.

Vše začalo v roce 1924 ve francouzském Chamonix, kam byli sezváni sportovci na „Týden zimních sportů“. Toto klání bylo zpětně roku 1925 označeno za 1. zimní olympijské hry. V roce 1940 a 1944 se měly konat v japonském Sapporu a v italské Cortině d'Ampezzo, ale obě tyto akce byly zrušeny kvůli probíhající 2. světové válce. Roku 1976 měl původně pořádat hry americký Denver, jenže ten to odmítl prostřednictvím státního referenda. Pořadatelstvím her byl tedy pověřen rakouský Innsbruck, který stále ještě udržoval infrastrukturu od roku 1964.

Do roku 1992, kdy proběhla 16. zimní olympiáda, se zimní hry konaly vždy v týž rok jako letní. Poté bylo rozhodnuto periodu zimních her posunout o polovinu vůči hrám letním, a tak se 17. ZOH konaly už v roce 1994. Další hry se opět konají ve čtyřletém cyklu.

Zimní olympiádu zatím hostilo pouhých 10 států: čtyřikrát Spojené státy americké, třikrát Francie, dvakrát Itálie, Japonsko, Kanada, Norsko, Rakousko a Švýcarsko a jednou Jugoslávie a Německo.

Poslední hry byly uspořádány v únoru roku 2010 v kanadském Vancouveru.

Obsah 1 Přehled 2 Přehled medailí podle zemí 3 Nejúspěšnější sportovci 4 Historie a krátký přehled zimních olympijských her 5 Externí odkazy

Přehled

Přehled medailí podle zemí

Číslo	ZOH	Datum her	Pořadatel	Město	Počet zemí	Muži	Ženy	Celkem	Disciplín	Sportů	ČSSR/ČR
1.	ZOH 1924	25. ledna až 5. února	Francie	Chamonix	16	245	13	258	16	6	[1]
2.	ZOH 1928	11. února až 19. února	Švýcarsko	St. Moritz	25	437	27	464	14	4	[2]
3.	ZOH 1932	4. února až 15. února	USA	Lake Placid	17	220	32	252	14	4	[3]
4.	ZOH 1936	6. února až 16. února	Německo	Garmisch-Partenkirchen	28	566	80	646	17	4	[4]
	ZOH 1940		Japonsko	Sapporo
	ZOH 1944		Itálie	Cortina d'Ampezzo
5.	ZOH 1948	30. ledna až 8. února	Švýcarsko	St. Moritz	28	592	77	669	22	4	[5]
6.	ZOH 1952	14. února až 25. února	Norsko	Oslo	30	585	109	694	22	4	[6]
7.	ZOH 1956	26. ledna až 5. února	Itálie	Cortina d'Ampezzo	32	689	132	821	24	4	[7]
8.	ZOH 1960	18. února až 28. února	USA	Squaw Valley	30	521	144	665	27	4	[8]
9.	ZOH 1964	29. ledna až 9. února	Rakousko	Innsbruck	36	891	200	1091	34	6	[9]
10.	ZOH 1968	6. února až 18. února	Francie	Grenoble	37	947	211	1158	35	6	[10]
11.	ZOH 1972	3. února až 13. února	Japonsko	Sapporo	35	800	206	1006	35	6	[11]
12.	ZOH 1976	4. února až 15. února	Rakousko	Innsbruck	37	892	231	1123	37	6	[12]
13.	ZOH 1980	13. února až 24. února	USA	Lake Placid	37	839	233	1072	38	6	[13]
14.	ZOH 1984	8. února až 19. února	Jugoslávie	Sarajevo	49	998	274	1272	39	6	[14]
15.	ZOH 1988	13. února až 28. února	Kanada	Calgary	57	1108	315	1423	46	6	[15]
16.	ZOH 1992	8. února až 23. února	Francie	Albertville	64	1313	488	1801	57	6	[16]
17.	ZOH 1994	12. února až 27. února	Norsko	Lillehammer	67	1217	522	1739	61	6	[17]
18.	ZOH 1998	7. února až 22. února	Japonsko	Nagano	72	1514	788	2302	68	7	[18]
19.	ZOH 2002	8. února až 24. února	USA	Salt Lake City	77	1513	886	2399	78	7	[19]
20.	ZOH 2006	10. února až 26. února	Itálie	Turín	80	1548	960	2508	84	7	[20]
21.	ZOH 2010	12. února až 28. února	Kanada	Vancouver	82			2629	86	7	[21]

Číslo	Stát	Zlato	Stříbro	Bronz	Celkem
1.	Norsko	98	98	84	280
2.	USA	78	80	58	216
3.	SSSR	78	57	59	194
4.	Rakousko	51	64	70	185
5.	Německo	68	65	46	179
6.	Finsko	41	58	52	151
7.	Kanada	38	38	43	119
8.	Švédsko	43	31	44	118
9.	Švýcarsko	38	37	43	118
10.	NDR	39	36	35	110
11.	Itálie	36	31	34	101
12.	Francie	25	24	34	83
13.	Nizozemsko	25	30	23	78
14.	Rusko	33	24	19	76
15.	NSR	11	15	13	39
16.	Čína	4	16	13	33
17.	Japonsko	9	10	13	32
18.	Jižní Korea	17	8	6	31
19.	Československo	2	8	15	25
20.	SNS	9	6	8	23
...
22.	Česká republika	5	5	4	14

Nejúspěšnější sportovci

Hlavní článek: Seznam sportovců podle získaných medailí na Zimních olympijských hrách

Historie a krátký přehled zimních olympijských her

1. ZOH 1924 Chamonix (Francie)

První ukončenou disciplínou zimních olympijských her byl rychlobruslařský závod mužů na 500 m a vůbec prvním zlatým medailistou ZOH se stal Američan Charles Jewtraw. Fin Clas Thunberg získal 3 medaile v rychlobruslení a Nor Thorleif Haug 3 zlaté medaile v lyžování.

2. ZOH 1928 Svatý Mořic (Švýcarsko)

Na programu her se objevila nová disciplína - skeleton. Fin Clas Thunberg přidal ke 3 zlatým medailím s Chamonix další 2 zlaté v rychlobruslení. Senzaci způsobila Norka Sonja Henie, která vyhrála krasobruslařskou soutěž ve svých 15 letech a o primát nejmladší olympijské vítězky přišla až v roce 1998.

3. ZOH 1932 Lake Placid (USA)

Sonja Henie obhájila svou zlatou medaili ze Svatého Mořice. Členem vítězného amerického čtyřbobu byl Eddie Eagen, který již získal zlatou olympijskou medaili na letních hrách v roce 1920 v Antwerpách v boxu a je tak jediným olympionikem, který získal zlatou medaili na zimních i letních olympijských hrách.

4. ZOH 1936 Garmisch-Partenkirchen (Německo)

Poprvé byly na program her zařazeny soutěže v alpském lyžování. Rychlobruslař Ivar Ballangrud z Norska získal 3 zlaté medaile. Velká Británie vyhrála turnaj v ledním hokeji a sesadila Kanadu, která dosud zvítězila na všech hrách.Československo, jehož výpravu vedl František Widimský, vyslalo na hry celkem 55 sportovců, z toho pět žen.

5. ZOH 1948 Svatý Mořic (Švýcarsko)

Olympijské hry v roce 1940 se měly konat v japonském Sapporu. Válka s Čínou však přinutila Japonsko se pořádání her v roce 1938 vzdát, alternativou měl být německý Garmisch-Partenkirchen, ale začátek II. světové války v roce 1939 vedl k tomu, že byly hry zrušeny. Nekonaly se ani hry v roce 1944 a na tradici navázaly až hry ve Svatém Mořici v roce 1948. Ze soutěží byli vyloučeni sportovci z Německa a Japonska. Pouze 2 sportovci dokázali získat 2 zlaté medaile - francouzský sjezdař Oreiller a švédský lyžař Lundström.

6. ZOH 1952 Oslo (Norsko)

Norský rychlobruslař Andersen získal v domácím prostředí 3 zlaté medaile. Poprvé se objevil mezi disciplínami ZOH obří slalom. Poprvé byly pořádány soutěže v běhu na lyžích žen. Nejúspěšnějším účastníkem byl se třemi zlatými medailemi norský rychlobruslař Hjalmar Andersen.

7. ZOH 1956 Cortina d'Ampezzo (Itálie)

Poslední hry, na kterých se konaly krasobruslařské soutěže pod širým nebem. První hry, které byly vysílány prostřednictvím televize. Hry byly ve znamení dominance závodníků ze Sovětského svazu.Hry v italské Cortině vstoupily do dějin fenomenálním výkonem rakouského sjezdaře Antona Sailera, který ve sjezdovém lyžování vyhrál všechny tři disciplíny - sjezd, slalom i obří slalom - a zastínil výkony finského běžce na lyžích Veikko Hakulinena a rychlobruslaře SSSR Jevgenije Grišina.

8. ZOH 1960 Squaw Valley (USA)

Jediné ZOH, na kterých se nekonaly soutěže v jízdě na bobech. Američtí pořadatelé odmítli vystavět bobovou dráhu s odvoláním na nízký počet přihlášených závodníků. Na programu her se poprvé objevil biatlon. Poprvé se konaly také ženské soutěže v rychlobruslení. Hokejový turnaj vyhrály nečekaně USA, které dokázaly porazit Kanadu i Sovětský svaz. Organizací ceremoniálů byl pověřen Walt Disney.

9. ZOH 1964 Innsbruck (Rakousko)

Hry v Innsbrucku byly poznamenány nedostatkem sněhu. Rakouská armáda svážela sníh a led odkud se dalo. Lydia Skoblikova získala 4 zlaté medaile v rychlobruslení a stala se tak prvním sportovcem, který dokázal získat 4 zlaté medaile na jedné zimní olympiádě. Poprvé se na hrách představila jízda na saních.

10. ZOH 1968 Grenoble (Francie),

Kuriozní skandál se odehrál při závodech v mužském slalomu. Vítězem se stal Francouz Jean-Claude Killy. Jeho rival Schranz po protestu na zkřížení tratě neznámým mužem dostal možnost opakované jízdy, ve které Francouze porazil. Rozhodčí však po protestu z francouzské strany přiřkli nakonec vítězství stejně Killymu. Skandál se odehrál při sáňkařských závodech žen, kde byly 3 závodnice z NDR diskvalifikovány pro zahřívání svých saní. Jiří Raška ve skoku na lyžích na středním můstku vybojoval pro Československo historicky první zlatou medaili, k níž ve skoku na velkém můstku přidal ještě medaili stříbrnou. Bronzovou medailí přispěla do kolekce úspěchů též krasobruslařka Hana Mašková.

11. ZOH 1972 Sapporo (Japonsko)

Galina Kulakova získala 3 zlaté medaile v běhu na lyžích. Stejně tak Holanďan Adrianus Schenk získal 3 zlaté medaile v rychlobruslení a běžkyně na lyžích Galina Kulakovová z SSSR. Skokan na lyžích Kasaya vybojoval první zimní zlatou olympijskou medaili pro Japonsko.

12. ZOH 1976 Innsbruck (Rakousko)

Původně měly být hry pořádány v americkém Denveru. Po jeho odřeknutí se stal podruhé v historii pořadatelem Innsbruck. V krasobruslení se poprvé objevila soutěž tanečních párů. Rosi Mittermaierová ze Spolkové republiky Německo, která ve sjezdařských displínách žen získala dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili, a Raisa Smetaninová z SSSR, která stejnou kolekci medailí dobyla v ženských běžeckých disciplínách.

13. ZOH 1980 Lake Placid (USA)

Americký rychlobruslař Eric Haiden získal všech 5 možných zlatých medailí v rychlobruslařských soutěžích. Ruský biatlonista Tichonov vyhrál zlatou medaili na čtvrtých olympijských hrách v řadě. V běhu na lyžích získal 3 zlaté medaile Nikolaj Zimjatov. Tým USA vyhrál nečekaně turnaj v ledním hokeji.Své hrdiny našly v Ericu Haidenovi z USA, který zvítězil ve všech pěti rychlobruslařských disciplínách mužů, v lyžaři Ulrichu Wehlingovi z NDR, který potřetí za sebou vyhrál závod v severské kombinaci. V točivých sjezdařských soutěžích kralovali lyžaři Ingemar Stenmark ze Švédska a Hanni Wenzelová z Lichtenštejnska.

14. ZOH 1984 Sarajevo (Jugoslávie)

Domácí lyžař Jure Franko vybojoval první zlatou medaili na ZOH pro Jugoslávii. Marja-Liisa Hämäläinen získala 3 zlaté medaile v běhu na lyžích. První a druhé místo ve slalomu vybojovala dvojčata z USA - Phil a Stev Mahrerovi. Historicky první olympijskou medaili v alpském lyžování pro Československo vybojovala Olga Charvátová.

15. ZOH 1988 Calgary (Kanada)

Na program her zařazen super obří slalom a kombinace. 3 zlaté medaile vybojoval finský skokan na lyžích Matti Nykänen, což mu umožnilo i premiérové zařazení závodu družstev ve skocích na lyžích. Rychlobruslařské soutěže se konaly poprvé v hale. Yvonne van Gennip získala 3 zlaté medaile v rychlobruslení, Christa Rothenburgerová získala zlatou medaili v závodě na 500 m a o půl roku později vybojovala i stříbrnou medaili v cyklistice na LOH. Stala se tak prvním a doposud i jediným sportovcem/sportovkyní, který dokázal získat olympijskou medaili na LOH i ZOH v témže roce.

16. ZOH 1992 Albertville (Francie)

Poslední ZOH, které se konaly ve stejném roce jako hry letní. Na programu her poprvé závody v short tracku a akrobatickém lyžování. Norští lyžaři Björn Dählie a Vegard Ulvang získali po 3 zlatých medailích. Finský skokan Toni Nieminen se v 16 letech stal nejmladším mužským olympijským vítězem v historii ZOH.

17. ZOH 1994 Lillehammer (Norsko)

Domácí rychlobruslař Johann Olav Koss získal 3 zlaté medaile a každou v novém světovém rekordu. Italská lyžařka Manuela di Centa vybojovala 5 olympijských medailí.

18. ZOH 1998 Nagano (Japonsko)

Premiérové zařazení snowboardingu na program her. Turnaje v ledním hokeji se poprvé zúčastnili nejlepší hráči světa včetně profesionálů a senzačním vítězem se stala Česká republika. Björn Dählie získal další 3 zlaté medaile a celkem tak dovršil svojí sbírku na 12 olympijských medailí - z toho 8 zlatých. Krasobruslařka Tara Lipinská vyhrála svou soutěž v 15 letech a stala se tak nejmladším olympijským vítězem v historii. K hrdinům her se vedle fenomenálního Dähliho z Norska zařadili zejména bežkyně na lyžích Larisa Lazutinová z Ruska a sáňkař Georg Hackl z Německa, který získal třetí zlatou olympijskou medaili v řadě za sebou.

19. ZOH 2002 Salt Lake City (USA)

Na program her se vrátil skeleton a nově se objevily závody v jízdě na bobech žen. Norský biatlonista Ole Einar Björndalen získal všechny 4 možné zlaté medaile. Finský sdruženář Samppa Lajunen zase vyhrál všechny 3 sdruženářské závody. 3 zlaté medaile vybojovala také chorvatská lyžařka Janica Kosteličová, která k nim přidala ještě jednu stříbrnou. Stříbrnou medaili v jízdě na saních získal Georg Hackl a stal se tak prvním sportovcem, který má ze své soutěže medaili z 5 po sobě jdoucích ZOH. Yang Yang v short tracku vybojoval první zlato ze ZOH pro Čínu.

20. ZOH 2006 Turín (Itálie)

Na turnaji v ledním hokeji získala Česká republika bronz. Kateřina Neumannová vybojovala zlatou medaili v běhu na lyžích – 30 km volně s časem 1:22:25.4 a stříbrnou medaili v běhu na lyžích – 15 km kombinace s časem 42:50.6. Stříbro získal ještě Lukáš Bauer v běhu na lyžích – 15 km klasicky s časem 38:15.8. Nejvíce medailí získali němečtí sportovci (29).

21. ZOH 2010 Vancouver (Kanada)

Pořadatelé zimních olympijských her 2010 představili podobu medailí, o něž budou sportovci ve Vancouveru bojovat. Jsou to unikátní kousky, každý je jiný a váží nejvíc v olympijské historii. Žádné dvě z celkového počtu 1014 medailí nebudou stejné. Řekla to designérka Corrine Huntová, a také nebyla. Martina Sáblíková. Překvapivě triumfovala na kratší trati dlouhé 3000 metrů. Na stupních vítězů pak stanula Sáblíková v průběhu her ještě dvakrát. Své rychlobruslařské umění ale ještě potvrdila ve své parádní disciplíně na trati 5000 metrů. Dobruslila si na ní pro druhé zlato. Další medaile, které zamířily do českých kapes, pocházely z běhu na lyžích. Lukáš Bauer vybojoval bronz strhujícím finišem v závodě na 15 kilometrů volnou technikou. A třetí místo obsadilo české kvarteto běžců na lyžích ve složení Martin Jakš, Lukáš Bauer, Jiří Magál a Martin Koukal v závodě štafet.

Rovněž s bronzem se vrací domů i slalomářka Šárka Záhrobská. Pro svou první olympijskou medaili za třetí místo ve slalomu si dojela i přes špatné podmínky. České sjezdové lyžování se tak z olympijské medaile radovalo po 26 letech, neboť naposledy získala bronz ve sjezdu v Sarajevu Olga Charvátová-Křížová. Velkým zklamáním pro Čechy bylo čtvrtfinálové vyřazení českých hokejistů. Sen o úspěchu podobného ražení jako v Naganu vzal za své, když čeští borci prohráli s Finskem 0:2.

Externí odkazy

• Databáze OH na olympic.org
• Databáze výkonů z OH

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Zimní olympijské hry

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii