Jiří Menzel

Z Multimediaexpo.cz

Jiří Menzel (* 23. února 1938, Praha, † 5. září 2020, Praha)^[1][2] byl český režisér, herec a spisovatel.

Obsah 1 Život 2 Filmografie 2.1 Režie 2.2 Herec 3 Velká Galerie 4 Reference 5 Externí odkazy

Život

Narodil se v roce 1938 v Praze jako syn spisovatele a scenáristy Josefa Menzela. V roce 1962 ukončil studium režie u Otakara Vávry na FAMU v Praze. V šedesátých letech 20. století byl spoluzakladatelem filmové československé nové vlny. Jeho první celovečerní film Ostře sledované vlaky podle literární předlohy jeho oblíbeného autora – Bohumila Hrabala – z roku 1966 získal Oscara za nejlepší zahraniční film. Další z jeho filmů Vesničko má středisková byl na Oscara nominován v roce 1985. Trezorový film Skřivánci na niti obdržel v roce 1990 cenu Zlatý medvěd na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně, on sám pak v roce 1996 získal Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu.

V roce 1977 podepsal tzv. Antichartu, která odsuzovala prohlášení Charty 77.^[3] Později v rozhovoru uvedl, že komunistickému režimu tehdy sloužila většina Čechů a on se za svůj podpis nestydí, protože je to ostuda především těch, kteří ho k podpisu donutili.^[4]

V letech 1977–1979 byl členem souboru Divadla Járy Cimrmana.^[5] Od sedmdesátých let se věnoval i divadelní režii (sám o sobě prohlašoval, že je hlavním povoláním divadelní režisér, který se jen pouhou náhodou dostal k filmování). Jako divadelní režisér působil také v zahraničí, například v bulharské Sofii i v bývalé Jugoslávii. Spolupracoval zejména s pražskými divadly – Činoherní klub, Vinohradské divadlo. Vyučoval na pražské FAMU a byl zahraničním členem Americké filmové akademie. Je nositelem vysokého francouzského uměleckého titulu Řád umění a literatury (Chevalier des Arts et Lettres). Stal se zakladatelem kabelové televize CS film.

Koncem října 2004 se ve svých šestašedesáti letech oženil, během cesty po Asii si v Thajsku po pětileté známosti vzal o čtyřicet let mladší Olgu Kelymanovou (* 25. ledna 1978).^[6]
11. prosince 2008 se jeho manželce narodila dcera Anna Karolína.

V rozhovoru z dubna 2017 označil československého prezidenta Edvarda Beneše za pozitivní postavu našich dějin.^[7]

V listopadu 2017 podstoupil náročnou operaci, která trvala několik hodin.^[8]

Filmografie

Režie

• Obsluhoval jsem anglického krále (I Served the King of England) – 2006
• Dalších deset minut II. – 2002
• Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina – 1994
• Žebrácká opera (Beggar's Opera) – 1990
• Konec starých časů (End of Old Times) – 1989
• Vesničko má středisková (My Sweet Little Village) – 1985
• Slavnosti sněženek – 1983
• Postřižiny – 1980
• Báječní muži s klikou – 1978
• Na samotě u lesa – 1976
• Kdo hledá zlaté dno – 1974
• Skřivánci na niti (Larks on a String) – 1969
• Rozmarné léto – 1968
• Zločin v šantánu – 1968
• Ostře sledované vlaky (Closely Watched Trains) – 1966
• Zločin v dívčí škole – 1965
• Perličky na dně – 1965
• Umřel nám pan Foerster – 1963

Herec

• Potonulo groblje (r. Mladen Juran, 2002)
• Útěk do Budína (r. Miloslav Luther, 2002)
• Sametová kocovina (2000)
• Všichni moji blízcí (r. Matěj Mináč, 1999)
• Ab ins Paradies (r. Iva Švarcová, 1998)
• Franciska vasárnapjai (r. Sándor Simó, 1997)
• Draculův švagr (1996)
• Hospoda (1996)
• Truck Stop (r. Michael Muschner, 1996)
• Jak si zasloužit princeznu (r. Jan Schmidt, 1995)
• Má je pomsta (r. Lordan Zafranović, 1995)
• Joint Venture (r. Dieter Berner, 1994)
• Petite Apocalypse (r. Costa-Gavras, 1993)
• Das lange Gespräch mit dem Vogel (r. Krzysztof Zanussi, 1992)
• Obecná škola (r. Jan Svěrák, 1991)
• Zvláštní bytosti (1990)
• Marta a já (1990)
• Něžný barbar (r. Petr Koliha, 1989)
• Utíkejme už jde (1986)
• Fandy, ó fandy (r. Karel Kachyňa, 1983)
• Srdečný pozdrav ze zeměkoule (1982)
• Upír z Feratu (1982)
• Buldoci a třešně (1981)
• Hra na tělo (1979)
• Modrá planeta (1979)
• Báječní muži s klikou (1978)
• Hra o jablko (1976)
• 30 panen a Pythagoras (1973)
• Nevěsta (1970)
• Rozmarné léto (1968)
• Spalovač mrtvol (1968)
• Zločin v šantánu (1968)
• Flám (1966)
• Hotel pro cizince (1966)
• Návrat ztraceného syna (1966)
• Dita Saxová (1967)
• Soukromá vichřice (1967)
• Ostře sledované vlaky (Closely Watched Trains) – 1966
• Bloudění (1965)
• Nikdo se nebude smát (1965)
• Obžalovaný (1964)
• Každý den odvahu (1964)
• Kdyby tisíc klarinetů (1964)
• Místo v houfu (1964)

Velká Galerie

• Mnoho fotografií – Jiří Menzel

Reference

1. ↑ V osmdesáti dvou letech zemřel režisér Jiří Menzel. Deník N [online]. 2020-09-06 [cit. 2020-09-06]. Dostupné online.  
2. ↑ V 82 letech zemřel oscarový filmový režisér Jiří Menzel. CNN Prima News [online]. 2020-09-06 [cit. 2020-09-06]. Dostupné online.  
3. ↑ Anticharta se podepisovala a podepisuje denně, říká režisér Jiří Menzel. Český rozhlas [online]. . Dostupné online.  
4. ↑ Rozhovory: Za podpis Anticharty se nestydím, říká filmový režisér Jiří Menzel. Seznamzpravy.cz [online]. . Dostupné online.  
5. ↑ 50 let DIVADLA JÁRY CIMRMANA [online]. Cimrman.at, [cit. 2017-10-04]. Dostupné online.  
6. ↑ ČTK. Režisér Jiří Menzel se oženil. iDnes.cz [online]. 2004-11-24. Dostupné online.  
7. ↑ Český divák blbne, řekl filmový režisér Jiří Menzel v jednom ze svých posledních rozhovorů. Seznam Zprávy [online]. . Dostupné online.  
8. ↑ Režisér Jiří Menzel se probral z umělého spánku. V listopadu podstoupil náročnou operaci hlavy. Lidovky.cz [online]. . Dostupné online.  

Externí odkazy

• IMDb.com – Jiří Menzel (anglicky)

• Kinobox.cz – Jiří Menzel
• ČSFD.cz – Jiří Menzel
• Projekt Zlatá šedesátá – Jiří Menzel

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Jiří Menzel

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii