Mladkovská vrchovina

Z Multimediaexpo.cz

Mladkovská vrchovina je podřazený geomorfologický celek Orlických hor, nacházející se u hranic mezi Českou republikou a Polskem na rozhraní bývalých okresů Ústí nad Orlicí a Rychnov nad Kněžnou.

Obsah 1 Geomorfologie 1.1 Bartošovická vrchovina 1.2 Pastvinská vrchovina 2 Významné vrcholy 3 Vodstvo 4 Vegetace 5 Ochrana přírody 6 Komunikace 7 Stavby 7.1 Trvalé osídlení 7.2 Turistické chaty 7.3 Československé opevnění 8 Turistické trasy 9 Lyžařská centra 10 Reference

Geomorfologie

Mladkovská vrchovina se skládá ze dvou podřazených celků, které od sebe odděluje tok Divoké Orlice v prostoru Zemské brány.

Bartošovická vrchovina

Bartošovická vrchovina leží severně od Zemské brány. Tok Divoké Orlice jí na východě odděluje od Bystřických hor, severní hranice se sousedním celkem v rámci Orlických hor - Deštenskou hornatinou probíhá přibližně podél zelené turistické značky z Rokytnice v Orlických horách do Bartošovic. Pod jižním svahem hlavního hřebenu vrchoviny na ní navazuje Podorlická pahorkatina^[1]. Jejím nejvyšším vrcholem je Přední vrch (678 m). Vrchovina má tvar jednoho hlavního hřebenu prostého významnějších rozsoch navazujícího na hřeben Deštenské hornatiny a pokračujícího jihovýchodním směrem.

Pastvinská vrchovina

Pastvinská vrchovina leží jižně od Zemské brány. Na západě ji od Podorlické pahorkatiny odděluje tok Divoké Orlice, na jihu je jejím posledním vrcholem Faltusův kopec (637 m). Východní hranice s Bukovohorskou hornatinou sleduje přibližně tok Tiché Orlice. Na severovýchodě vrchovina v prostoru vsi Kamieńczyk zasahuje do Polska a navazuje na Bystřické hory a Kladskou kotlinu^[2]. Vrchovina má tvar jednoho hlavního severojižního hřebenu s výraznou východně směřující rozsochou navazující v prostoru nejvyššího vrcholu Mladkovské i Pastvinské vrchoviny - Adamu (765 m). Rozsocha bývá některými prameny zařazována již do Bystřických hor^[3].

Významné vrcholy

Hlubší sedla se v rámci hlavního hřebenu Mladkovské vrchoviny vyskytují jen v jeho nejjižnější části. V severní části a na východní rozsoše jsou výškové rozdíly minimální.

• Adam (765 m) - nejvyšší vrchol Mladkovské i Pastvinské vrchoviny
• Přední Hraniční vrch (722 m) - východní rozsocha Pastvinské vrchoviny
• Studený (Orlické hory) (721 m) - Pastvinská vrchovina
• Přední vrch (678 m) - nejvyšší vrchol Bartošovické vrchoviny
• Faltusův kopec (637 m) - Pastvinská vrchovina

Vodstvo

Východní rozsocha Pastvinské vrchoviny tvoří hlavní evropské rozvodí Severního a Baltského moře. Její severní svah odvodňují levé přítoky Kladské Nisy. Zbytek Mladkovské vrchoviny spadá do povodí Tiché a Divoké Orlice. Na Divoké Orlici se pod západními svahy vrchoviny nachází vodní nádrž Pastviny.

Vegetace

Rozsáhlý zalesněný prostor tvoří hlavní hřeben Bartošovické vrchoviny. V prostoru Pastvinské vrchoviny se větší lesní celky nacházejí v okolí vrchů Adam a Studený. Výskyt luk a polí je zde ale častější.

Ochrana přírody

Území Chráněné krajinné oblasti Orlické hory zahrnuje v rámci Mladkovské vrchoviny pouze prostor Zemské brány a k ní přilehlou část Bartošovické vrchoviny až k silnici Bartošovice - Kunvald^[4].

Komunikace

Prostorem Mladkovské vrchoviny procházejí silniční komunikace spíše příčně k hlavnímu hřebenu. Podélné veřejné komunikace se zde prakticky nevyskytují a vedou spíše po jejich obvodu. Nejdůležitější komunikací procházející přes vrchovinu je silnice II/312 ze Žamberku do Králík. Údolím Tiché Orlice prochází železniční trať Ústí nad Orlicí - Lichkov - Štíty/Międzylesie. Zvláštním případem je pevnostní silnice spojující obec Pastviny s dělostřeleckou tvrzí Adam.

Stavby

Trvalé osídlení

Trvalé osídlení se ve vrcholových partiích vyskytuje pouze v jižní části Mladkovské vrchoviny. Přímo na hlavním hřebenu se nacházejí vsi České Petrovice^[5], Vlčkovice a Studené^[6].

Turistické chaty

V prostoru Mladkovské vrchoviny se nacházejí dvě významnější turistické chaty. Orlická chata^[7] leží ve svahu severně od Zemské brány, Kašparova chata^[8] severovýchodně od vrcholu Adamu nedaleko silnice Mladkov - České Petrovice.

Československé opevnění

Větší část hlavního hřebenu pokrývá množství objektů opevnění budovaného před druhou světovou válkou proti Německu. Nejdůležitějším z nich je dělostřelecká tvrz Adam nacházející se na povrchu a v útrobách nejvyššího vrcholu vrchoviny. Tvrz je veřejnosti nepřístupná.

Turistické trasy

Prostor Mladkovské vrchoviny je protkán turistickými trasami. Po celé délce hřebenu vede červená turistická značka, kterou z větší části kopíruje Jiráskova cesta. Za zmínku ještě stojí Naučná stezka Zemská brána.

Lyžařská centra

V prostoru Mladkovské vrchoviny se nacházejí dvě významnější lyžařská střediska. Obě jsou na svazích nejvyššího vrcholu Adamu. Na jeho severním svahu je to areál v Českých Petrovicích, na jihovýchodním svahu v Mladkově - Petrovičkách^[9].

Reference

1. ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
2. ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
3. ↑ Česká Wikipedia - Bystřické hory 2. a 3. odst.
4. ↑ Stránky Správy CHKO Orlické hory
5. ↑ Obec České Petrovice
6. ↑ Obec Studené
7. ↑ Orlická chata
8. ↑ Kašparova chata na Adamu
9. ↑ Provozovatel Skiareálu v Petrovičkách

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii