Curych

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 23. 8. 2023, 23:28; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Curych (německy Zürich, francouzsky a anglicky Zurich, italsky Zurigo, rétorománsky Turitg, curyšsky Züri) je hlavním městem stejnojmenného kantonu a největší město Švýcarska. Má 366 tisíc obyvatel (2005) [1]. Je obklopen rozmanitou krajinou a leží na severním konci Curyšského jezera. Curych je významným hospodářským a kulturním centrem země. Vyšší a nižší školy, vzdělání a výzkum jsou na vysoké úrovni. Sídlí zde také ETH, dnes proslulá polytechnika. Patří k nejzajímavějším a nejhezčím švýcarským městům. Pravidelně se umisťuje na předních místech žebříčku měst s nejvyšší kvalitou života na světě. Staré město leží na obou stranách řeky Limmat, která vytéká z jezera. Tři čtvrtě švýcarských velkých bank mají svá původní hlavní sídla na slavné Bahnhofstrasse. Aglomerace má spolu s městem 1,1 milióny obyvatel. Propojena s městy Curych a Winterthur sítí rychlodráh, S-Bahn a silnic a napojena na síť železnic, dálnic a mezinárodní letiště Kloten se stává evropskou, částečně i světovou hospodářskou metropolí.

Obsah

Zajímavá místa

Řeka Limmat protéká starým malebným městem a dělí je na dvě části. Centrem také protéká pozůstatek bývalého opevnění, vodní příkop Schanzengraben. O něco dále na západ, na okraji centra, teče řeka Sihl. Na pravém břehu Limmatu se nachází Niederdorf, živější část města s plno restauracemi, kiny a hudebními kluby. Živější je také Langstrassenquartier, Kreis 4 (4. čtvrť, kolem Langstrasse), s nejrůznějšími národnostmi a jejich kulturou, jako i nejrůznějšími povoláními - včetně toho nejstaršího, původně usídleného zejména v Niederdorfu. Středověký Curych expandoval za svá opevnění v 17. a 18. století. A zejména v 18. a 19. století s rozvojem řemesel a jejich zmenšující se závislosti od polohy u vody - zbytky najdete zachovalé například v Kreis 4 (4. čtvrti) - a pozdějí, ve století 19., s rozvojem průmyslu a železnice - Kreis 5 (5. čtvrť) a Oerlikon (od ní je odvozen i název koncem 20. století zaniklé zbrojovky Oerlikon-Bührle, druhá část názvu pochází od rodiny vlastníků Bührle). Dnes se Curych rozrůstá do bývalých průmyslových čtvrtí (do nedávna slavné firmy Escher-Wyss, Maag), na západě a severu, kde vznikají další jeho centra Zürich-West (Kreis 5) a Zürich-Nord (Oerlikon).

Kostely

Kostel Grossmünster (2015)

Většina kostelů je protestantská.

  • Grossmünster je trojlodní románská bazilika z let 1100 až 1220, založená na raně křesťanských základech s relikviemi svatých Felixe a Reguly. Původně to byl klášterní kostel řádu augustiniánů -kanovníků. Vyniká dvěma pozdně gotickými věžemi v západním průčelí, kupole byla přistavěna roku 1787. Ve výklenku na fasádě 2. patra je umístěna kopie sochy trůnícího císaře Karla Velikého, který měl podle legendy chrám založit, když sem při lovu pronásledoval jelena a padl zde jeho kůň. Při vyhlášení reformace roku 1519 si Uldrich Zwingli tento kostel vybral za své sídlo, dal odstranit hlavní oltář i s obrazem. Až do své smrti bydlel v přilehlém domě v Kirchenstrasse 13. Ze 14. století se v chóru dochovaly gotické nástěnné malby popravených svatých Felixe a Reguly, držících své uťaté hlavy v rukou, další fragmenty maleb zdobí stěny halové krypty. Rokem 1586 je datována křtitelnice. Románská křížová chodba byla roku 1851 zásadně dostavěna.
  • Fraumünster, trojlodní gotická bazilika s jednou věží v západním průčelí, původně klášterní kostel benediktinek, písemně doložený roku 853 jako fundace císaře Ludvíka Němce. Prvními abatyšemi byly jeho dcery Hildegarda (do roku 856) a Bertha (do roku 877). Klášter měl různá privilegia a do 13. století mj. mincovní právo. Na jižní straně od kostela se dochovaly zbytky gotické křížové chodby. Významné jsou varhany na empoře, s 5793 píšťalami jsou největší v celém kantonu. Od roku 1970 zdobí závěr kostela barevná okna: tři podle návrhu Marca Chagalla a dvě podle Alberta Giacomettiho. Klášterní budovy byly strženy v 19. století, na náměstí Münsterplatz u kostela je v chodníku zasazena pamětní deska, kterou uprchlíci (exulanti) z Československa děkují za nový domov po sovětské okupaci 21. srpna 1968.
  • Kostel sv. Petra (Peterskirche), první farní kostel města, založený za vlády císaře Karla Velikého kolem roku 800, písemně zmiňovaný k roku 857, gotický chór se dochoval z gotické etapy stavby ze 13. století, kostel byl radikálně přestavěn v letech 1705 - 1709. Na věži jsou renesanční hodiny se strojem z roku 1598 a s největším ciferníkem v Evropě (o průměru 8,7 metru).
  • Wasserkirche, pozdně gotický kostel původně na samostatném ostrově, místo popravy sv. Felixe a Reguly; od roku 1634 slouží jako městská knihovna.
  • Predigerkirche, bývalý kostel dominikánů, dnes součást knihovny.

Staré město, centrum

City (běžné označení center švýcarských měst), Niederdorf, Oberdorf (Nižší ves, Vyšší ves), Altstadt (Staré město) s Zunfthäuser (cechovní domy) po obou stranách Limmatu. Lindenhof je jedno z nejstarších doloženě osídelných míst nad Limmatem, dnes ztvárněné parkovou úpravou 18. století na zbytcích románského kastelu… Bahnhofstrasse, mimo sidla bank obchodní třída s luxusními obchody, vedoucí od hlavního nádraží k jezeru. ShopVille pod hlavním nádražím, Zürich-HB (Hauptbahnhof), a v menším vydání Bahnhof Stadelhofen od Santiaga Calatravy u Bellevue u jezera.

Muzea

Schweizerisches Landesmuseum (Švýcarské zemské muzeum), s jedněmi z nejbohatších sbírek v zemi, patří ke skupině Musée Suisse. Naleznete zde historii, zbraně, vlajky, ozdoby, šperky, mince, keramiku, textilie, nábytek, hodiny ci hodinky, sochy, malby a grafiky. Kunsthaus (Dům umění) se může pochlubit hojnou sbírkou plastik a uměleckých děl od Antiky až po současnost. Museum für Gestaltung (Muzeum umělecko-průmyslové tvorby / designu), další muzea, galerie.

Divadla

Schauspielhaus (městské divadlo) v centru, s novou scénou Schiffbauhalle v Zürich-West, Opernhaus (státní, t.j. kantonální, opera) u jezera, Tonhalle, koncertní hala, Kongresshaus. Malé scény, hudební scény, kina. Restaurace od lidových po špičkové, bary, kluby, diskotéky, o zábavu zde není nouze.

Sport

Každoročně se zde pořádá tradiční velký atletický mítink Zlaté ligy. Fotbalové a hokejové stadiony – Hardturm, Letzigrund (právě se staví nový Letzigrund) odvěkých rivalů FCZ a GCZ – hokejové stadiony, sportovní haly Hallenstadion mj. klubu ZSC Lions, Sporthalle. FIFA (Fédération Internationale de Football Association), IIHF (International Ice Hockey Federation). Nejrůznější sportovní zařízení - fotbal FVRZ, golf, yachting, plavání Züri Badis.
Viz aké Sportamt).

Vzdělání

ETH (polytechnika), spolu s EPFL v Lausanne, jedna z nejlepších na světě, Uni (univerzita) a výzkumné instituty, jak polytechniky a univerzitní tak firemní, v kterých působili a působí mnozí nositelé Nobelovy ceny.

Parky, lesy

Promenády, parky, lesy. Vršky Uetliberg, Adlisberg, Zürichberg. Na posledním z nich zoologická zahrada Zoo Zürich s halou Masoala, ve městě nová botanická zahrada (stará je nyní jedním z parčíků na jedné ze zachovalých bašt nad Schanzengraben).

Voda

A samozřejmě Zürichsee Curyšské jezero s vodou, kterou můžete pít, projížďky po něm, promenády kolem něj, koupání v něm, nebo v koupalištích městských řek a říček, plaveckých bazénů. Jako po celém Švýcarsku i v Curychu je množství kašen a pramenů s pramenitou vodou, která předčí mnohé světové značky balené vody.

Hory

Z města se též prostírá výhled na Alpy, jež leží velmi blízko města.

Doprava

Curych hlavní nádraží
Tramvaj Cobra
Letiště Zürich
Kolesový parník na Curyšském jezeře

Silniční doprava

Město má napojení na všechny důležité švýcarské dálnice. Prostřednictvím dálnice A1 má rychlé spojení s městy ve směrech Ženeva a St. Gallen, prostřednictvím dálnice A3 s městy ve směrech Basel a Chur a prostřednictvím dálnice A4 s městy ve směrech Winterthur a Luzern. I přes existenci těchto dálnic jsou silnice v Curychu přeplněné a město trpí zácpami. Od roku 1985 je v provozu severní obchvat města, jehož kapacita je již však vyčerpána. Jako provizorium v roce 1972 postavená Západní tangenta, spojnice dálnic A1 a A3, je také často ucpaná a navíc vede částečně obytnými čtvrtěmi města. V roce 2009 by měl být zprovozněn západní obchvat města s tunelem Uetlibergtunnel a v roce 2012 prodloužení obchvatu s tunelem Gubristtunnel. V plánech je také vybudování tzv. městského tunelu, který by podcházel celé město a propojil všechny tři dálnice.

Železniční doprava

Hlavní nádraží v Curychu je největším a nejdůležitějsím dopravním uzlem ve Švýcarsku. Na 16 dálkových a 10 kolejích určených pro S-Bahn přijíždí a odjíždí vlaky z celého Švýcarska i mezistátní vlaky EuroCity, Cisalpino, TGV, ICE a CityNightLine. Denně je na nádraží odbaveno 870 vlaků.

Místní doprava

Dopravní podnik Verkehrsbetriebe Zürich (VBZ) provozuje 13 tramvajových linek, 6 trolejbusových a 18 autobusových linek na území města a 9 linek za hranice města. Do systému MHD patří i Polybähnli, lanovka Rigiblick a Dolderbahn. Dalších 32 autobusových linek VBZ provozuje v aglomeraci. Délka síťě MHD je cca. 300 km. V prosinci 2006 byla na severu města otevřena první etapa tramvajové dráhy Glattalbahn. Další úseky této trati propojily v roce 2008 město s letištěm. Další prodloužení této trati je plánováno. Plánována je také výstavba metra, z finančních důvodů se v nejbližší letech ale neuskuteční. Od roku 1990 rozšířila síť S-Bahn provozovaná SBB místní dopravu propojením města s okolím. Na území města se nachází kromě hlavního nádraží další 12 nádraží obsluhovaných systémem S-Bahn, mj. ceněné nádraží Stadelhofen. Všichni dopravci jsou členy Zürcher Verkehrsverbund (ZVV), dopravního svazu s jednotným tarifem.

Lodní doprava

Na Curyšském jezeře jsou provozovány lodní linky společnosti Zürichsee-Schiffahrtsgesellschaft (ZSG). Na území města jsou tři přístaviště: Bürkliplatz, Wollishofen a Zürichhorn. Okružní jízdy se konají také na řece Limmat mezi Švýcarským zemským muzeem a přístavištěm Bürkliplatz se zastávkou Hafen Enge. Také společnost ZSG je členem dopravního svazu Zürcher Verkehrsverbund.

Letecká doprava

Letiště Zürich (dříve zvané Letiště Zürich-Kloten) je nejvýznamnějším letištěm Švýcarska a patří k největším v Evropě. Letiště se nachází severně od města na území obcí Kloten, Opfikon-Glattbrugg, Rümlang, Oberglatt a Winkel. Letiště intenzivně využívají společnosti Swiss (Swiss International Air Lines a Swiss European Air Lines), Alitalia a Lufthansa (nazývá ho třetím hubem) a letiště je domovským letištěm společností Belair, Edelweiss Air a Helvetic Airways, také je základnou záchranné letecké služby.

Partnerská města

Reference

  1. ↑ [1]

Externí odkazy

počasí


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Curych
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Curych


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Curych“