Poruba (Orlová)
Z Multimediaexpo.cz
Poruba (německy Poremba, polsky Poręba) je městská část slezského města Orlová. Bývalá obec Poruba u Orlové byla po druhé světové válce připojena k městu Orlová, tvoří tak její třetí městskou část. Současná Poruba má necelých 6 tisíc obyvatel žijících převážně v rodinných domech rozvolněné zástavby, v bývalých dělnických koloniích či na býv. hornickém sídlišti. Díky blízkosti centra Ostravy (cca 15 min. autobusem) je Poruba ideálním místem k životu v krásné přírodě poblíž velkoměsta.
Obsah |
Historie
Stejně jako mnoho slezských obcí byla Poruba centrem zemědělství a plátenictví až do průmyslové revoluce v ničem nevynikala. Zástavba Poruby byla velmi rozptýlená (jak je ve Slezsku zvykem). Obec se nikdy nesoustřeďovala do centra, ve Slezsku nenajdeme model výstavby podobný Moravě či Čechám - tedy obec soustředěnou kolem hlavní osy návsi. Rozptýlená zástavba v podobě selských usedlostí a domků vzálených od sebe stovky metrů ve volné krajině. Změnu v zástavbě Poruby přinesl až mohutný vzestup průmyslu, který je na Orlovsku spojen především s objevem ložisek černého uhlí (1763) a jeho následnou těžbou (1785), a zprovozněním Košicko-Bohumínské dráhy (1867), zřízením stanice Orlau-Orlová. Na území Poruby vznikalo několik kutacích jam, které postupně přešly v založení několika černouhelných dolů (Alpinenschacht - Václav - Pionýr, Důl Žofie - Fučík 5 a dalších méně významných). Kolem nově zřízených dolů byly zprvu budovány dělnické kolonie (Halfarova, Václavka...) později i občanská vybavenost (Horní škola, Dolní škola). Centrum Poruby se rozkládalo u křižovatky silnic k Orlové a Horní Lutyni (dnes Slezská a Nádražní). Během celé historie obce Poruba v ní nikdy nebyl vybudován kostel, prameny se pouze zmiňují o kapli (dnes jistě neexistuje). Důvodem je bezprostřední blízkost města Orlová, které bylo vždy pro Porubu přirozeným centrem s veškerým zázemím. K Porubě náležely domkářské osady Zátiší, Hranice, Kozí hůrka. Už v první polovině 19. století byla zástavba Poruby plynule propojena s Orlovou. Obec tak přímo na město navazovala. Po druhé světové válce se dosud nezastavěná část Poruby (sousedící s orlovskými Obroky a Horní Lutyní) stala místem mohutné výstavby. V letech 1945-1960 vyrostlo v Porubě hornické sídliště. Poprvé se uplatňují v architektuře patrové "finské domky" (dodnes dochovány 4), později přicházejí na řadu tzv. dvouletky až po obytné domy ve stylu právě rodící se Sorely. Jednoduchý urbanistický koncept opírající klasický roštový systém ulic o hlavní tepnu, tedy silnici do Horní Lutyně (dnes ul. Slezská). K novému sídlišti přináleželo obchodní centrum s restaurací a obchody, později škola základní a umělecká. V Porubě nikdy nebylo zřízeno náměstí, dodnes tak chybí jakýsi centrální prostor této městské části. Naopak absence náměstí dala vzniknout dvěma středobodům Poruby na dvou protilehlých kopcích (Orlice a Horník).
Školy
V Porubě najdete tři základní školy, prestižní jazykové gymnázium, odborné učiliště a ZUŠ.
Průmysl a vybavenost
Mezi významné firmy v Porubě patří Karimpex kovovýroba, Pila, Jaroš - výrobce oken, MD Trade - zateplovací systémy. V této části Orlové je řada rybníků náležející ke Slezské rybniční soustavě (ta byla budována od 17. století). Kališok I. a Kališok II., přímo vedle Kališoku se nachází Prostřední rybník, Nový rybník, Dub, Špice a za železniční tratí se nalézá Kout. Porubou vede mezinárodní cyklotrasa č. 56 a řada regionálních cyklotras spojující Orlovou s Ostravou a Bohumínem. Fotbalový stadion TJ Fučík Poruba.
Památky
Významnou památkou na území Poruby je areál Alpínské důlní společnosti (Alpinenschacht - Důl Václav), který je však ve velmi žalostném stavu a za nezájmu zdejších obyvatel i nadále chátrá! Dalšími architektonickými skvost jsou dochované dělnické domky zdejších kolonií a několik secesních a funkcionalistických vil. Poruba však částečně doplácí na svou pozici "menšího ve městě" což se odráží i na životě zdejších obyvatel. Kulturní dům byl přeměněn na sklady, známá výletní resturace Valaška skončila v plamenech. Z části sídliště v Porubě vzniklo v posledních třech letech romské ghetto.
Externí odkazy
Lazy |
Lutyně |
Město |
Poruba
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |