Papežská akademie věd

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 1. 10. 2013, 12:11; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Papežská akademie věd či Pontifikální akademie věd (lat. Pontificia Academia Scientiarum) je učená společnost zřizovaná Svatým stolcem a sídlící v Casina di Pio IV ve Vatikánu. Jejím současným prezidentem je italský fyzik Nicola Cabibbo.

Akademie se skládá z 80 stálých členů, které na návrh jí samotné doživotně jmenuje papež, dále několika málo členů "z titulu úřadu" a mimo to ještě uděluje čestné členství. Stálí členové jsou vybírání bez omezení týkajících se země původu, rasy nebo náboženské vyznání, měřítkem je pouze cena jejich výzkumu plus přihlédnutí k jejich morálnímu profilu. Jsou mezi nimi nositelé nejprestižnějších vědeckých ocenění, včetně Nobelových cen a Templetonovy ceny.

Vzhledem k omezené velikosti a faktu, že se nesoustředí na žádnou zemi, je Papežská akademie věd jednou z nejprestižnějších učených společností na světě a členství v ní je jednou z největších poct, jaké se může vědci dostat. Z členství v jiných učených společnostech se tomuto blíží už jen členství v Národní akademii věd Spojených států udělené cizinci.

Cílem akademie je podpora výzkumu v oblasti matematiky, přírodních věd a studiu epistemologických problémů. Při různých příležitostech slouží jako poradní orgán papeže v otázkách vědy.

Obsah

Historie

Navazuje na Accademia dei Lincei, založenou v roce 1603 papežem Klementem VIII. a Fredericem Cesim, tento rok instituce oficiálně považuje za rok svého založení. Accademia dei Lincei se rozštěpila a v podstatě zanikla po likvidaci Papežského státu italskými vojsky v roce 1870. V současné podobě existuje od roku 1936, kdy ji založil/obnovil papež Pius XI.. Původně měla 70 stálých členů, papež Jan Pavel II. však jejich počet zvýšil na osmdesát.

Členové akademie

Akademie má osmdesát doživotních členů, malý počet čestných členů a členy „dočasné“ (z titulu svého úřadu), kterými jsou ředitel Vatikánské observatoře, ředitel Astrofyzikální laboratoře Vatikánské observatoře, prefekt Vatikánské knihovny a prefekt Vatikánských tajných archivů.

Noví členové jsou vybíráni Sborem akademiků na základě ceny jejich vědeckých výzkumů a s přihlédnutím k jejich morálnímu profilu, bez ohledu na rasu, zemi původu či náboženské vyznání. Oficiálně je jmenuje papež.

V čele Akademie stojí prezident, kterého z řad akademiků jmenuje papež, k ruce má sedmičlennou Radu Akademie a kancléře.

Současní členové

  • Doživotní

Werner Arber - David Baltimore - Antonio M. Battro - Gary Becker - Daniel A. Bekoe - Paul Berg - Enrico Berti - Günter Blobel - Aage Niels Bohr - Thierry Boon-Falleur - Nicola Cabibbo - Luís Angel Caffarelli - Luigi Cavalli-Sforza - Aaron Ciechanover - Claude Cohen-Tannoudji - Bernardo M. Colombo - Suzanne Cory - Hector R. Croxatto - Paul J. Crutzen - Stanislas Dehaene - Christian de Duve - Manfred Eigen - Albert Eschenmoser - Antonio García-Bellido - Paul Germain - Theodor Hänsch - Stephen Hawking - Michał Heller - Raymond Hide - Fotis C. Kafatos - Krishnaswami Kasturirangan - Vladimir I. Keilis-Borok - Har G. Khorana - Klaus von Klitzing - Nicole Marthe Le Douarin - Tsung-Dao Lee - Yuan Tseh Lee - Jean-Marie Lehn - Pierre J. Léna - Rita Levi-Montalcini - Félix Wa Kalenga Malu - Jurij Ivanovič Manin - Mambillikalathil Govind Kumar Menon - Beatrice Mintz - Jürgen Mittelstrass - Mario J. Molina - Marcos Moshinsky - Rudolf Ludwig Mössbauer - Rudolf Muradian - Joseph Edward Murray - Marshall Warren Nirenberg - Sergej Petrovič Novikov - Ryoji Noyori - Czeslaw Olech - George Emil Palade - Crodowaldo Pavan - William D. Phillips - John Charles Polanyi - Ingo Potrykus - Frank Press - - Yves Quéré - Veerabhadran Ramanathan - Chintamani N. R. Rao - Peter H. Raven - Martin J. Rees - Alexander Rich - Ignacio Rodríguez-Iturbe - Carlo Rubbia - Vera Rubin - Roald Z. Sagdeev - Michael Sela - Maxine F. Singer - Wolf J. Singer - Govind Swarup - Andrzej Szczeklik - Walter E. Thirring - Charles Hard Townes - Hans Tuppy - Rafael Vicuña - Chen Ning Yang - Edward Witten - Ahmed H. Zewail - Antonino Zichichi

  • Čestní

Georges M. M. Cottier - Stanley L. Jaki - Jean-Michel Maldamé - Carlo Maria Martini - Robert J. White

  • Z titulu úřadu

José G. Funes - Sergio Pagano - Cesare Pasini - Marcelo Sánches Sorondo

Vybraní členové

Ernest Rutherford (Chemie, 1908)
Guglielmo Marconi (fyzika, 1909)
Alexis Carrel (fyziologie, 1912)
Max von Laue (fyzika, 1914)
Max Planck (fyzika, 1918)
Niels Bohr (fyzika, 1922)
Werner Heisenberg (fyzika, 1932)
Paul Dirac (fyzika, 1933)
Erwin Schrödinger (fyzika, 1933)
Peter J.W. Debye (chemie, 1936)
Otto Hahn (chemie, 1944)
Alexander Fleming (fyziologie, 1945)
Chen Ning Yang a Tsung-Dao Lee (fyzika, 1957)
Joshua Lederberg (fyziologie, 1958)
Rudolf Mössbauer (fyzika, 1961)
Max F. Perutz (chemie, 1962)
John Carew Eccles (fyziologie, 1963)
Charles Hard Townes (fyzika, 1964)
Manfred Eigen a George Porter (chemie, 1967)
Har Gobind Khorana a Marshall W. Nirenberg (fyziologie, 1968)
Christian de Duve (fyziologie, 1974)
George Emil Palade (fyziologie, 1974)
David Baltimore (fyziologie, 1975)
Aage Niels Bohr (fyzika, 1975)
Werner Arber (fyziologie, 1978)
Abdus Salam (fyzika, 1979)
Paul Berg (chemie, 1980)
Kai Siegbahn (fyzika, 1981)
Sune Bergstrom (fyziologie, 1982)
Carlo Rubbia (fyzika, 1984)
Klaus von Klitzing (fyzika, 1985)
Rita Levi-Montalcini (fyziologie, 1986)
John C. Polanyi (chemie, 1986)
Yuan Tseh Lee (chemie, 1986)
Jean-Marie Lehn (chemie, 1987)
Joseph E. Murray (fyziologie, 1990)
Gary S. Becker (ekonomie, 1992)
Paul J. Crutzen a Mario J. Molina (chemie, 1995)
Claude Cohen-Tannoudji (fyzika, 1997)
Ahmed H. Zewail (chemie, 1999)
Günter Blobel (fyziologie, 1999)
Ryoji Noyori (chemie, 2001)
Aaron Ciechanover (chemie, 2004)
Theodor Hänsch (fyzika 2005)
Charles Hard Townes (2005)
Michał Heller (2008)
  • Ostatní
Agostino Gemelli
Carlos Chagas Filho
Jérôme Lejeune
Georges Lemaitre

Externí odkazy