Varšavská smlouva

Z Multimediaexpo.cz

Varšavská smlouva byl vojenský pakt evropských zemí tzv. východního bloku, existující v letech 1955 až 1991.

Obsah 1 Členské státy 2 Vznik, vývoj a zánik 3 Činnost 4 Velitelé Varšavské smlouvy 5 Související články 6 Externí odkazy

Členské státy

• Albania 1946 Albánská lidová republika (do roku 1968)
• Bulgaria 1971-1990 Bulharská lidová republika
• Československá republika (později ČSSR)
• Maďarská lidová republika
• Německá demokratická republika (od roku 1956)
• Polská lidová republika
• Rumunská socialistická republika
• Svaz sovětských socialistických republik

Vznik, vývoj a zánik

Vznikl na základě Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci podepsané 14. května 1955 Albánií, Bulharskem, Československem, Maďarskem, NDR, Polskem, Rumunskem a SSSR ve Varšavě.

Formálně byl reakcí na zřízení Západoevropské unie a Pařížské dohody umožňující vstup NSR do NATO.

Smlouva byla uzavřena na dvacet let s automatickým prodloužením o deset let pro státy, které ji rok před uplynutím lhůty nevypoví. Albánie se přestala zúčastňovat činnosti Varšavské smlouvy v roce 1962 a 13. září 1968 ji na protest proti intervenci armád pěti členských zemí do Československa vypověděla. Intervence se nezúčastnilo rovněž Rumunsko.

V květnu 1985 byla smlouva prodloužena o dalších dvacet let, avšak po rozpadu sovětského impéria a zániku NDR byla rozpuštěna. Nejprve bylo 25. února 1991 na mimořádné schůzce Politického poradního výboru v Budapešti rozhodnuto o rozpuštění vojenských struktur Varšavské smlouvy a po československém návrhu na úplné ukončení platnosti smlouvy, který byl ostatními členy přijat příznivě, byl příslušný protokol podepsán zástupci vlád šesti zbývajících členů na schůzce výboru 1. července 1991 v Praze v Černínském paláci.^[1]

Činnost

Cílem Varšavské smlouvy byla koordinace politiky a vytvoření systému kolektivní bezpečnosti v Evropě, resp. spolupráce ve vojenské oblasti při společné obraně socialismu, suverenity a nezávislosti, a také vytvoření protipólu k severoatlantickému paktu. Nejvyšším politickým orgánem Varšavské smlouvy byl oficiálně Politický poradní výbor složený z nejvyšších stranických a státních představitelů členských zemí. V praxi však direktivy Spojenému velení a štábu Spojených ozbrojených sil přicházely z Kremlu.

Velení sídlilo v Moskvě a v jeho čele stáli pouze sovětští vojenští představitelé. Zástupci ozbrojených sil ostatních států byli pouze styčnými důstojníky, přinášejícími instrukce sovětského velení. Otázky strategie a taktiky v obecné rovině neřešilo velení a štáb Spojených ozbrojených sil Varšavské smlouvy, nýbrž generální štáb sovětských ozbrojených sil.

Velitelé Varšavské smlouvy

Hlavními veliteli Varšavské smlouvy byli maršálové SSSR:

• Ivan Stěpanovič Koněv (1955–1960)
• Andrej Antonovič Grečko (1960–1967)
• Ivan Ignatěvič Jakubovskij (1967–1976)
• Viktor Georgijevič Kulikov (1977–1986)
• Nikolaj Vasiljevič Ogarkov (1986–1991)

Související články

• Východní blok
• Rada vzájemné hospodářské pomoci
• Severoatlantická aliance

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Warsaw Pact

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.