Turkmenština

Z Multimediaexpo.cz

Turkmenština je turkický jazyk, kterým mluví zhruba 6,4 miliónu lidí v Turkmenistánu, Afghánistánu, Íránu, Iráku, Kazachstánu, Pákistánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu. Dále se používá v evropské části Ruska a Německa, potom v Turecka a USA.

Obsah 1 Historie písma 2 Gramatika 2.1 Pády 2.2 Abeceda 2.3 Fonetika

Historie písma

Turkmenština je oficiálním jazykem v Turkmenistánu. V psané podobě se začala používat až na začátku 20. století, kdy se zapisovala arabským písmem. V letech 1928–1940 se pro turkmenštinu používala latinka, která byla až do roku 1991 nahrazena z politických důvodů cyrilicí (záměrem vládců Sovětského svazu bylo co nejvíce omezit kontakty mezi turkickými národy žijícími v jižních republikách s těmi, které žily za hranicemi SSSR a zároveň tak omezit vliv islámu v těchto republikách). Od roku 1991 je opět používána latinka.

Gramatika

Pády

Turkické jazyky mají pády. Turkmenština jich má šest:

• nominativ
• genitiv (též posesiv – je podobný anglickému přivlastňovacímu genitivu ’s)
• dativ
• akuzativ
• ablativ-pád určující čas či místo
• instrumentál

Abeceda

Současná latinka	Cyrilice	Fonetika	Latinka 1993	Latinka 1992-1993	Latinka 1927-1940
A a	А а	[a]	A a	A a	A a
B b	Б б	[b]	B b	B b	B b
Ç ç	Ч ч	[ʧ]	Ç ç	C c	C c
D d	Д д	[d]	D d	D d	D d
E e	Е е	[je], [e]	E e	E e	E e
Ä ä	Ә ә	[æ]	Ä ä	Ea ea	Ә ә
F f	Ф ф	[ɸ]	F f	F f	F f
G g	Г г	[g~ʁ]	G g	G g	G g
H h	Х х	[h~x]	H h	H h	H/X h/x
I i	И и	[i]	I i	I i	I i
J j	Җ җ	[ʤ]	J j	J j	Ç ç
Ž ž	Ж ж	[ʒ]	£ ɾ	Jh jh	Ƶ ƶ
K k	К к	[k~q]	K k	K k	K/Q k/q
L l	Л л	[l]	L l	L l	L l
M m	М м	[m]	M m	M m	M m
N n	Н н	[n]	N n	N n	N n
Ň ň	Ң ң	[ŋ]	Ñ ñ	Ng ng	Ŋ ŋ
O o	О о	[o]	O o	O o	O o
Ö ö	Ө ө	[ø]	Ö ö	Q q	Ө ө
P p	П п	[p]	P p	P p	P p
R r	Р р	[r]	R r	R r	R r
S s	С с	[θ]	S s	S s	S s
Ş ş	Ш ш	[ʃ]	$ ¢	Sh sh	Ş ş
T t	Т т	[t]	T t	T t	T t
U u	У у	[u]	U u	U u	U u
Ü ü	Ү ү	[y]	Ü ü	V v	Y y
W w	В в	[β]	W w	W w	V v
Y y	Ы ы	[ɯ]	Y y	X x	-
Ý ý	Й й	[j]	Ұ ÿ	Y y	J j
Z z	З з	[ð]	Z z	Z z	Z z

Fonetika

• ç se čte [č]
• ä = [æ]
• ž = [ž]
• j = [dž]
• ň = nosové n (jako anglické -ing)
• ö = [ə], resp. [ö]
• ş = [š]
• ü jako [ü]
• w jako [v]
• ý jako [j]

Turkmenština dodržuje vokálovou harmonii. Ve vokálové harmonii je důležité rolišení předních (ä, e, i, ö, ü) a zadních (a, y, o, u) samohlásek:

• Původní turkmenská slova obsahují samohlásky patřící jen do jedné z těchto dvou skupin, např.: kädi (pouze přední samohlásky) nebo köwüş (pouze zadní samohlásky).
• V přejatých slovech (hlavně ruského a perského původu) se vokálová harmonie vytrácí: kitap (kniha), dükan (obchod), serdar (vůdce). Přesto se nevytrácí úplně ani v těchto případech, protože podoba sufixů těchto slov se řídí podle toho, zda poslední samohláska daného slova je přední nebo zadní.

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii