Státní znak Finska

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 9. 11. 2013, 17:34; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Státní znak Finska

Státní znak Finska je na červeném štítu zlatý, korunovaný, lev ve skoku. Stojí na zahnuté šavli (symbol vítězství nad nepřáteli). Místo pravé přední tlapy má lidskou ruku, ve stříbrném brnění, bránící se stříbrným mečem. Štít je poset devíti stříbrnými růžemi, které symbolizují devět historických provincií Finska. Státní znak finska se také vyskytuje ve čtvercové podobě na státní, válečné, námořní a prezidentské vlajce (uprostřed kříže).

Obsah

Historie znaku

Soubor:Coa of Grand Duchy of Finland.png
Novější verze znaku Finského velkoknížectví

Současný znak Finska byl vytvořen zdřejmě okolo roku 1580, krátce před povýšením Finska na velkovévodství (velkoknížectví). Znak se zlatým korunovaným lvem byl však používán již dříve a to i v podobě se 2 resp. 3 lvy.

Tzv. "Köhneho" znak, ve znaku s ruskou orlicí
Znak Finska součástí velkého znaku ruského impéria

Znak Finska jako součásti ruského impéria

Když bylo Finsko v důsledku švédské prohry rusko-švédské války v roce 1809 podstoupeno Rusku, jako autonomní velkoknížectví (velkovévdství), byl znak se lvem a růžemi zvolen orgány, jako model pro nový erb velkovévodství Finsko v rámci ruského impéria. Podle výnosu z 26. října 1809 se uvádí: znak finska je takový, že štít má červené pole, posetý růžemi ze stříbra, na kterém je zlatý lev se zlatou korunou stojící na stříbrné šavli, v pravé přední tlapě, která je obrněná, má vzpřímený meč. Nějaké interpretace uvádějí, že lev měl pošlapávát ruskou šavli.

V průběhu reformy ruské oficiální heraldiky v roce 1857, se znak změnil z iniciativy barona Karl von Bernhard Köhne. Hlavní změny spočívaly v tom, že lev spíše připomínal psa než-li lva a také to že lev již na šavli nestál (či nešlapal), ale držel jí v levé přední tlapce, zároveň byl také zkrácen lvem držený meč, jenžtak přimomínal spíše díku. Další změnou bylo to, že byla změněna koruna nad štítem znaku. Nová koruna již měla oblouky (2) a uvnitř neměla "čapku", na předním oblouku či ráfku byla umístěna malá ruské orlice. Tato verze znaku bývá nazývána právě podle "von Köhneho" .

Během ruských snah o rusifikace Finska (v letech 1899-1905 a 1908-1917), používání znaku ve Finsku výrazně vzrostlo a tak se znak stal populárním v širší populaci.

Ředitel finského Národního archivu, Karl August Bomansson (1827-1906) učinil první významnou studii o znaku Finska v moderní době. Po jeho úpravě se zhled znaku v roce 1886, opět se více podobal lvu ze znaku Uppsaly. Hlavní změnou bylo že kev opět pošlapával šavli, změna se dotkla i koruny, která byla změněna přibližně do do podoby jako měla (německá) knížecí koruna. Tato verze se znaku byla následně použiívána v prvních letech finské nezávislosti.

Nezávislé Finsko

Soubor:Finland greater arms suggestion 1936 coloured.png
Neschválený návrh velkého znaku z roku 1936

Během 20-tých a 30-tých let, se státní znak stal předmětem diskuszí a debat. Tyto diskuze se týkaly zejména návrhnu, zda by měl být nahrazen lev ve znaku medvědem, který měl významné místo v národním folklóru Finska. Již v roce 1557, byl medvěd ukázal jako symbol Finnia septentrionalis ( "Severní Finsko", v té době zhruba stejná jako Satakunta a sever Vlastního Finska). Nicméně, mimo Finsko, byl medvěd obvykle považován za symbol Ruska, což se projevovalo v mnoha tehdejších karikaturách. Situace zůstávala nevyřešená a tak po většinu 20. století, zůstala verze státního znaku, v podobě zobrazujícího lva z Uppsaly. Rešení se však objevilo v roce 1936.

V roce 1936 navrhl národní výbor kompromis, tak že Finsko by mělo mít "větší" a "menší" znak. Menší znak by zůstal stejný., ale větší znak byl navržen, tak aby obsahoval jak dosavadní znak finska (lev) tak medvěda jako znak národního folkóru. Znak sestával ze štítu z dosavadního znaku se lvem a růžemi, nad nímž byla koruna (ikdyž v té době bylo Finsko skoro 20 let republika), štít podpíraly z obou stran dva medvědi jenž zaujímaly pozici štítonošů. Štítonoši stály na smrkových větvičekách, kolem kterých bylo motto "vapaa, vankka, vakaa" (svobodný, nepodajný, vytrvalý). Tím se dala vnést do státního znaku národním heraldika, ale tento návrh nebyl nikdy přijat a ani tato verze nebyla uvedena do provozu.[1]

Související články

Reference

  1. Pikku Jättiläinen. WSOY 1985. ISBN 951-0-12416-8.
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Coats of arms of Finland