Somaliland

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 17. 11. 2013, 09:21; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Somaliland
Republika Somaliland
Jamhuriyatha Soomaaliland
جمهورية ارض الصومال
(Jamhūriyah ārḑ al-Şūmāl)
Flag of Somaliland.png  Logo of Somaliland.png
Vlajka Somalilandu     Znak Somalilandu
Samo ku waar
Hymna Somalilandu
Geografie
Somaliland in its region (de-facto).png
Hlavní město: Hargeysa (هرجيسا, Harjaysā)
Rozloha: 137 600 km2 (. na světě)
z toho 0 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Shimbiris (2416 m n.m.)
Časové pásmo: +3, letní čas se nepoužívá
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 3 500 000 (. na světě)
Hustota zalidnění: 25 (. na světě)
HDI: ()
Jazyk: somálština, angličtina,
arabština (úřední)
Náboženství: islám
Státní útvar
Státní zřízení: republika
Měna: somalilandský šilink
(bez kódu)
HDP/obyvatel: USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ: SP
Telefonní předvolba: +252 (navrženo +292)
Národní TLD: .so

Somaliland či vzácně Somálijsko[1] (somálsky Soomaaliland) je de facto nezávislý, avšak neuznaný stát na území severního SomálskaAfrickém rohu. Somalilanďané vyhlásili v květnu 1991 nezávislou republiku, která nyní zahrnuje pět z 18 somálských krajů v oblasti mezi Etiopií, Džibutskem, Adenským zálivem a někdejším Italským Somálskem. Přestože není žádnou cizí vládou uznáván, Somaliland si udržuje stabilní existenci, částečně díky dominanci vládnoucího klanu. V září 2005 se konaly pluralitní obecní, parlamentní a prezidentské volby. Tým pozorovatelů z několika zemí monitoroval hlasování a shledal ho více méně poklidné, svobodné a spravedlivé, což posílilo naději Somalilandu na mezinárodní uznání jako nezávislý stát.

Obsah

Historie

Nástěnné malby z oblasti Laas Geel

Ve 12. století se zde začaly usazovat různé klany, jejichž původ je některými Somálci spojován s Araby. Část těchto klanových rodin se během 19. století vydala také jižnějším směrem. Hranice Somálska byly ustaveny na konci 19. století. Díky tomuto teritoriálnímu ohraničení zůstalo mnoho Somálců za hranicemi nově vzniklého státu a to ve východní Etiopii a severní Keni.

Historický Somaliland

Důkazy o raném osídlení dnešního Somalilandu pochází převážně z Laas Geel, kde se nachází neolitické jeskynní malby. Malby zobrazují obřadně zahalené lidi uctívající dobytek a krávy. Zobrazování žiraf, domestikovaných psů a divokých antilop je také běžné. Jeskyně byly objeveny francouzskými archeology během listopadu a prosince 2002 a tento národní poklad se stal hlavní turistickou atrakcí. Pronikání islámu do těchto oblastí započalo v 10. století. Konkrétněji to byla oblast afarského osídlení v Eritrei a Džibuti. V průběhu následujících staletí vznikalo mnoho islámských sultanátů, z nichž jeden se nazýval Adal s centrem v Dakkar (později Harar). Dalším městem byl přístav Zeila. Dále se sultanát dělil na Saaxil a Maroodi Jeex. Dalším pobřežním městem byla Berbera, poprvé zmíněna ve 13. století. Těmto islámským oblastem ve 13. století vládl etiopský křesťanský král, ačkoli muslimové usilovali o nezávislost, nejen v tomto, ale i následujících staletích. V polovině 16. století se Adal pokusil o dobytí Etiopie skrz jeho centrum Harar, nicméně tento neúspěšný pokus vedl k následnému kolapsu sultanátu. Západní část Somalilandu s centrem kolem města Zeila se stala částí osmanského protektorátu Habeš.

Osmanská a egyptská nadvláda

V roce 1546 Osmanská říše okupovala západní regiony Somalilandu a ze strategicky výhodné přímořské Zeily vytvořila hlavní město. Jak již bylo řečeno výše, region spadal do provincie Habeš. Během let 1630 – 1830 byl osmanský Somaliland pod nadvládou Mekky. Po té do roku 1874 byl osmanský Somaliland spravován pod de facto dědičnými vládci. Oblast byla následně okupována a spravována Egyptem od září 1874, ačkoliv byl ještě stále pod oficiální vládou Osmanské říše. Koncem 19. století vystupoval Egypt s vládnoucí dynastií Muhammada Aliho jako ve své podstatě nezávislý stát. Egyptský vládce Khedive Ismail I usiloval o rozšíření egyptského území a snažil se o zisk kontroly jižní části pobřeží Rudého moře. Z tohoto důvodu můžeme i v dnešní době v oblasti Berbery, Zeily a Hargeysy nalézt typické stavby osmanské a egyptské doby.

Koloniální éra

Během koloniálního období, přesněji v roce 1882 byl egyptský Somaliland podmaněn Brity poté co okupovali samotný Egypt. Roku 1884 se Somaliland stal oficiálním britským protektorátem. Britský protektorát zahrnoval oblasti dnešního Maakhiru, Puntlandu a Somalilandu. Za druhé světové války v roce 1940 území nakrátko dobyla italská armáda. O rok později, v létě 1941 byl Somaliland dobyt Brity zpět a byla ustavena opětovná britská nadvláda nejen nad Berberou, ale i celým Somalilandem. 26. června 1960 získal Somaliland na Velké Británii nezávislost a stal se samostatným státem. Italský Somaliland získal nezávislost o 4 dny později. 1. července 1960 se obě entity spojily do jednoho suverénního státu Somálská republika. První ministerský předseda Somalilandu Muhammad Haji Ibrahim Egal se stal ministerským předsedou nově vzniklé Somálské republiky.

Sloučení

Somaliland byl právoplatnou součástí Somálské republiky od 1. července 1960. Jako administrativní jednotka byl Somaliland rozpuštěn po sloučení Somálské republiky a jeho území bylo rozděleno a nebo včleněno do různých provincií. Klany Isaaq a Majeerteen trpěly represemi režimu Siada Barreho, který se dostal k moci díky převratu roku 1969. Jeho režim zastavil cestu Somalilandu směrem k demokracii a zasel ve společnosti secesionistické myšlenky. Vláda Barreho kulminovala brutální 3 letou občanskou válkou ve které bylo zabito 50 000 lidí a ze země uprchlo na půl milionu lidí. Barreho režim však somálskou občanskou válku nepřežil a jejím vyústěním bylo vytvoření Druhé republiky Somaliland.

Druhá republika

Po kolapsu ústřední vlády v Somálsku se vedení Somalilandu rozhodlo vystoupit z unie se Somálskem a roku 1991, přesněji 18. května byla vyhlášena Republika Somaliland, jako nástupce krátce trvajícího státu Somaliland. Tento čin však nenašel pochopení a podporu žádného státu a nový Somaliland nebyl nikým uznán. Země byla po letech občanské války zpustošena. Prvním prezidentem se stal Abdirahman Ahmed Ali Tuur. Muhammad Haji Ibrahim Egal byl Velkou radou národního usmíření v Boramě zvolen jako jeho následovník v roce 1993. Tato rada trvala po dobu 4 měsíců a vedla nejen ke zlepšení bezpečnostní otázky, ale napomohla k celkové stabilizaci mladého státu. Egal byl znovu zvolen i v roce 1997 a setrval v čele do své smrti v květnu 2002. Roku 2003 byl ve svobodných volbách zvolen do čela státu dřívější viceprezident Daahir Riyaale Kaahin. V roce 2006 propukla v Somálsku válka mezi Svazem islámských soudů a etiopskými armádními silami, nicméně tento konflikt nijak přímo nezasáhl severněji situovaný Somaliland. V roce 2010 se konaly třikrát odložené volby, ve kterých vyhrál opoziční kandidát Ahmed M. Mahamoud Silanyo s 49.94 procenty hlasů.

Demografie

Populace

Počet obyvatel Somalilandu je odhadován na 3,5 mil. lidí a průměrný přírůstek je 3,1%. Hustota zalidnění je 25 ob./km2. Zatímco 45% obyvatel žije v centrech měst či přilehlých venkovských oblastech, 55% populace žije buď nomádským či polonomádským životem. Průměrná délka života je u mužů 50 a u žen 55 let.

Jazyky

Somálština, arabština a angličtina jsou oficiálními jazyky. Většina obyvatel Somalilandu mluví 2 oficiálními jazyky - arabštinou a somálštinou. Arabština je povinná ve školách a v mešitách po celém Somalilandu a angličtinou se mluví a je vyučována na školách. Somálština náleží k východokušitským jazykům a je užívána v Etiopii, Somálsku, Džibutsku a Keni. Východokušitské jazyky patří do Kušitské větve Afro-asijské jazykové rodiny. Tam se řadí také arabština, jež je nejpoužívanější jazyk této rodiny. Hlavní somálský dialekt je běžná somálština (Common Somali) – jsou zde zahrnuty i různé sub-dialekty a domluvíte se s ní jednoduše v Somalilandu, Somálsku a přilehlých oblastech Keni, Etiopii a Džibuti. Je také užívána jako vysílací jazyk TV stanic Somalilandu. Plynulost jazyka je vysoce ceněna v somálské společnosti: způsobilost např. uchazeče o ruku, válečníka, politika či náboženského vdůce je hodnocena z pohledu jeho verbálních schopností. V některých společnostech je ústní poezie považována za umění a schopnost člověka komponovat verše různých forem zvyšuje jeho společenský status. Od mluvčích politických či náboženských shromáždění či od soudců ve sporech je očekáváno užívání poezie a poetických přísloví. V každodenní mluvě používá střízlivějších slov a živější poetický styl.

Venkovský způsob zemědělství

V předrevoluční éře začala na školách a ve vládních kruzích dominovat angličtina. Nicméně na druhou stranu byl touto skutečností zvýšen socioekonomický status znalostí cizího jazyka. Relativně malé procento Somálců (10%) se tak díky znalosti jazyka dostalo do vládních pozic, manažerských či jiných postů a soukromých společností. Tito lidé začali být rychle izolováni od svých krajanů, kteří užívali nepsané formy somálštiny a nyní jsou jazykové distinkce nejvíce patrny v porovnání oblastí město-venkov. Ještě před revolučním rokem 1969 se Somálci začali obávat sociální stratifikace založené na jazykových rozdílech mezi běžnými Somálci a těmi, kteří obsadili vysoké posty. Rozhodnutí roku 1972 o povinnosti používat oficiální somálštinu ve vládním jazyku smazal tyto rozdíly a odstranil překážku rychlého rozvoje jazyka a písma.

Náboženství

Téměř všichni Somálci jsou sunnitští muslimové. Islám je zde státním náboženstvím. Ačkoli existují důkazy o existenci předislámských tradičních náboženství v této oblasti, zůstává islám nejdůležitějším článkem ve vnímání národní identity. Z tohoto důvodu pochází i mnoho sociálních norem společnosti právě z islámu např. muži si potřesou rukou výhradně jen s muži a ženy s ženami. Somálské ženy chodí na veřejnosti zahaleny v tradičním obleku zvaném hijab. Všem Somálcům je zapovězeno vepřové a alkohol. Muslimové se většinou shromažďují v pátek odpoledne na kázání a skupinovou modlitbu. To do jaké míry budou daná pravidla dodržována závisí na individuální míře ortodoxie. Nicméně zde byla i katolická misionářská aktivita. Za koloniálních dní byl Somaliland pod opatrovnickou rukou apoštolského římského vikariátu Roman Catholic Vicariate Apostolic of Arabia, stejně tak jako vikariátu galského Vicariate Apostolic of the Gallas - jenž působil na území Somalilandu francouzského, pak také v Etiopii a byl vykonáván kapucínskými mnichy.

Společnost

Klanový systém

Somaliland čítá okolo 3,5 miliónů lidí. Celá společnost je organizována v klanových seskupeních, které zde hrají nejdůležitější roli. Jejich velikost je od 5 000 do 50 000 klanových příslušníků. Hlavní klanovou rodinou Somalilandu je Isaaq. Druhou klanovou rodinou je Gadabuursi, ze které pochází také somalilandský prezident. Z dalších klanů je to např. Issa, Gabooye, Harti, Warsangali a Dhulbahante, což je podskupina darodského klanu. Warsangali a Dhulbahante převážně obývají regiony Sool, Sanaag, a malou část Togdheeru, zatímco nejvlivnější klan Isaaq má své centrum v oblasti Maroodi Jeex, Togdheer, Saaxil, východním a severním Awdalu, západním Sanaagu a západním Soolu. Příslušníci klanu Gadabursi žijí na západě země v Awdalském regionu a na části Gabiley District. Klanové rodiny jsou rozděleny do rodových jednotek obvykle čítajících od 2 500 do 10 000 členů. Pro Somálce je jednoduché rozeznat jak jsou rodově spřízněni. Jednak jménem a pak také klanovou příslušností. V Somalilandu je přísně zakázána klanová diskriminace a všechny klany jsou si rovny např. před somalilandskou vládou.

Manželství

Co se týče dohodnutých manželství, dívky jsou většinou o dost mladší než nastávající manželé. Rodinné sňatky např. bratranci a sestřenice z matčiny strany z různých rodových linií jsou považovány za utužení přátelských vztahů, nicméně tento způsob je ve společnosti čím dál méně častý. U žen je nejvíce považováno panenství a ve společnosti jsou také legálně akceptovatelné rozvody párů. Romantická nesmluvená manželství jsou častým jevem a mají vzestupnou tendenci i když jsou nadále ovlivňována klanovou příslušností.

Politické prostředí

Administrativní členění

Politický systém

Somaliland vytvořil zvláštní vládní systém kombinující tradiční a západní prvky vlády. Celý systém je zastřešen somalilandskou ústavou. Země má republikánskou formu vlády. Během série meziklanových konferencí, jež vyvrcholily v Boramě 1993 byl vytvořen systém, jehož ústřední postavou je qabil (klan či komunita) a skládá se z exekutivy s prezidentem, viceprezidentem a Radou ministrů, dvoukomorového parlamentu (Rada starších a Sněmovna reprezentantů) a nezávislého soudnictví. Tradiční Rada starších guurti byla zahrnuta do vládní struktury a tvoří Horní komoru, která je zodpovědná jak za výběr prezidenta, tak za řešení vnitřních konfliktů. Vláda se tak stala základem pro rovné sdílení moci hlavních somalilandských kmenů a to díky předdefinované formuli, která jim zajišťuje křesla v Horní a Dolní komoře. Roku 2002 se zde konaly volby na lokální úrovni, považované za nejklidnější v Africe za posledních 20 let. Tímto krokem se Somaliland dostal zase o krok vpřed ve svém konsolidačním období. Oblastní volby také determinují, které strany se budou moci následně účastnit parlamentních a prezidentských voleb, ve kterých jsou strany povinny získat 20% hlasů ve čtyřech ze šesti regionů. Tato podmínka zajišťuje princip, kdy se strany musí zaměřovat na snahu o zaujetí širší veřejnosti a ne jen určité klanové skupiny. Následně se prezidentských voleb účastnily 3 strany - United Democratic Peoples’ Party (UDUB), Kulmiye, a Party for Justice and Welfare (UCID). V dubnu 2003 se těchto prezidentských voleb, jež měly více méně hladký průběh, účastnilo 488 543 voličů . Po určitých peripetiích s volebními lístky vyhrála strana UDUB a po malých demonstracích provázejících nástup prezidenta Daahir Rayaale Kaahina se nálada v zemi opět ustálila. Velice zajímavou skutečností byl obzvláště fakt, že zvolený prezident Kaahin nepochází z nejpočetnějšího klanu Isaaqů. Současný prezident D. R. Kaahin a viceprezident Ahmed Yusuf Yasin (UDUB party) mají pětiletý mandát. Mandát jejich vládě měl původně skončit v roce 2008, nicméně kvůli průtahům vládli až do léta 2010, kdy je ve porazil opoziční kandidát Ahmed M. Mahamoud Silanyo ze strany Kulmiye. Somaliland má ústavu, funkční parlament a vládu, armádu, policejní složky, soudní systém a mnoho dalších atributů dokazujících jejich státnost. Nechybí ani vlajka, měna či pasové doklady. Ovšem v žádné zemi není nic ideálního a nejinak je tomu v Somalilandu. Potýká se s problémy korupce, postrádá celistvý daňový systém a většina státních příjmů pochází ze soukromého sektoru. V současné době se spekuluje o tom, že by měl být volební model založen na etnickém základě stejně tak jako na majoritním zisku hlasů. Obyvatelé Somalilandu mají totiž v živé paměti kořistnickou centrální vládu a brání se jakýmkoli možnostem na vytvoření autoritativní vlády.

Mezinárodní vztahy

Měna státu

Díky neuznanému statutu nemůže mít Somaliland žádné oficiální kontakty s žádnou další zemí. Současná zahraniční politika se proto soustředí na vyjednávání o změně tohoto statutu tj. o mezinárodním uznání. Somaliland tak navazuje na tradici své nezávislosti, která trvala jen krátce a to 6 dní, než došlo k vytvoření státu Somálsko. Zatímco se v současnosti zbytek Somálska zmítá v nejistotě, Somaliland je schopen zajistit si stabilní vládu. I tento fakt mu nahrává při vyjednáváních s partnery o státním uznání. Postoj OSN a AU k zachování existujících národních hranic je vzdálen od uznání somalilandského nezávislého státu, navzdory historickému odkazu britského protektorátu a také faktu, že se např. Eritrea oddělila od Etiopie a byla mezinárodně uznána. Na druhou stranu však AU poslala do Somalilandu v roce 2005 misi, jež měla zhodnotit tamní situaci. Výsledkem byla zpráva, jež vyjadřovala příznivý postoj k somalilandské nezávislosti. Somaliland spolupracuje s Velkou Británií, Etiopií, Belgií, Ghanou, JAR, Švédskem a Džibutskem. 17. ledna 2007 sem vyslala svou delegaci i EU, aby projednala budoucí spolupráci. Také AU zde poslala ministra zahraničí s projednáním možného uznání a 29. - 30. ledna 2007 bylo ohlášeno, že případné uznání bude projednáno se členskými zeměmi. V červnu 2007 ministerský předseda Etopie Meles Zenawi navštívil prezidenta Kahina a pozval jej na oficiální komuniké etiopského ministerstva zahraničí. Toto bylo poprvé, kdy byl Somaliland oficiálně uznán jako suverénní stát jinou vládou. I když tento fakt nebyl oficiálně Etiopií prohlášen a jednání s AU jako celkem mají zatím mlhavé výsledky, zdá se to být slibný začátek.

21. listopadu 2007 byl Somaliland oficiálně pozván na summit Commonwealthu v Ugandě. 27. listopadu 2007 Annemie Neyts-Uyttebroeck z ELDR, jedné ze tří hlavních stran EU, poslala dopis Javieru Solanovi a prezidentu Kahinovi, v němž stojí požadavek na uznání Somalilandu EU. V prosinci 2007 Bushova administrativa projednávala zda podpořit vratkou vládu v Somálsku či uznat a podpořit stabilnější Republiku Somaliland.

Hraniční spory

Somaliland, jenž se považuje za následovníka bývalého britského Somalilandu si neustále nárokuje celou rozlohu tohoto území. Somaliland v současné době kontroluje západní část dřívějšího britského území se severovýchodním Maakhirem, který se separoval a stal se neuznanou autonomní oblastí uvnitř Somálska v červenci 2007 a jihovýchodní oblastí Sool, o níž se pře s Puntlandem. Sool je rozdělen subklanovou podporou jak Somalilandu tak Puntlandu, ale jsou zde také síly prosazující samostatnost Soolu jako takového. Ten ji měl pod kontrolou od roku 2003. Separatistické hnutí existují také na západě v oblasti Awdal, nicméně většina teritoriálních nároků těchto neefektivních administrativ na úkor Somalilandu je neodůvodněných a jsou spíše klanové povahy, než politicky motivované. Napětí mezi Puntlandem a Somalilandem vyústilo v násilný konflikt v říjnu 2007, když se somalilandské jednotky zmocnily Las Anod, hlavního města oblasti Sool. 10. července 2008 převzala somalilandská armáda kontrolu nad městem Las Qorey ve východním Sanaagu, společně s důležitými silnicemi a pozicemi do pěti kilometrů východně od města.[2]

Armáda a další ozbrojené složky Somalilandu

Hlavní článek: Armáda Somalilandu

Ozbrojené síly Somalilandu jsou hlavním vojenským systémem v neuznané republice Somaliland spolu s Policejnímy silami Somalilandu, které jsou součástí vnitřních bezpečnostních sil a jsou podřízeny těm vojenským. Ozbrojené síly v současnosti čítají 30,000 osob a dostávají v současnosti největší podíl ze státního rozpočtu spolu s policií a bezpečnostnímy složkami. Velením ozbrojených sil je pověřen ministr obrany, v současnosti Adan Mire Mohammed MP. Armáda je organizována do 12 divizí, které se skládá ze 4 tankových brigád, 45 mechanizovaných a pěchotních brigád, 4 brigády komand, brigády s raketami země-vzduch, 3 dělostřelecké brigády, 300 polních praporů a praporu letecké obrany.

Administrativní dělení

Regiony Somalilandu

Regiony Somalilandu pod jejich kontrolou

Regiony Somalilandu pod jejich částečnou kontrolou

Hlavní centra a města Somalilandu

Ekonomika

Somalilandská ekonomika je v začátcích svého rozvoje, jako celý nově vzniklý stát. Somalilandský šilink (SlSh) není mezinárodně uznávanou měnou a v současné době nemá žádný oficiální směnný kurz. Obchod v této měně však probíhá a např. v prosinci roku 2008 byl směnný kurz somalilandského šilinku k americkému dolaru US$1 = SlSh7 500 . Měna je regulována Centrální bankou, která funguje od roku 1994 a je dána ústavou. Většina ze somalilandského exportu je tvořena dobytkem a je odhadována na 24 milion kusů. Např. V roce 1996 byly 3 milióny kusů hovězího dobytka exportováno na Blízký východ. V únoru 1998 byl tento export negativně zasažen oznámením Saúdské Arábie o zákazu importu hovězího do země. Nicméně v prosinci roku 2006 byl tento zákaz odstraněn, čímž byl somalilandský export oživen. Dalšími komoditami exportu jsou např. surové kůže, myrha a kadidlo. Zemědělství je obecně považováno za velice nadějnou část ekonomiky. Speciálně pak kvůli produkci obilnin a zahradnickým výrobkům. Vysoký potenciál skrývá také těžba, ačkoli se v současné době provádí jen těžba povrchová. Průzkumy ukazují, že Somaliland má rozsáhlé pobřežní zásoby ropy a zemního plynu. Během posledních let zde bylo provedeno několik vrtů, ale díky neuznanému statusu země z nich nemohou těžařské společnosti plně profitovat. Přesto však plánují některé společnosti zahájit těžbu v roce 2009.[3] Od eritrejsko-etiopské války se stal Somaliland hlavní exportní pobřežní oblastí pro Etiopii.

Reference

  1. http://www.geonames.de/couso.html
  2. http://www.qarannews.com/index.php?option=com_content&task=view&id=2016&Itemid=59
  3. http://www.africanews.com/site/list_messages/20130

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Somaliland
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Somaliland