Bernské Alpy
Z Multimediaexpo.cz
Bernské Alpy patří spolu s Walliskými k největším a nevýznamnějším celkům nejen na území Švýcarska, ale v Evropě vůbec. Pohoří se vyznačuje mohutným zaledněním. Hlavní hřeben Bernských Alp je zároveň rozvodím mezi Severním a Středozemním mořem.
Obsah |
Poloha
Bernské Alpy patří do Švýcarských Alp. Hranici masivu lze vytýčit na severu osou dvou velkých jezer - Brienzským a Thunerským a od Freiburských Alp je dělí údolí Niedersimmental, město Gstaadt a přes sedlo Col du Pillon vede tato hranice až do údolí Rhony. Východní ohraničení pohoří tvoří údolí Aary po sedlo Grimselpass a končí opět u Brienzského jezera.
Geologie
Horopisně Bernské Alpy náleží k vnějším krystalickým Alpám. Hlavními stavebními horninami jsou žuly, ruly, svory, ale také amfibolity. Na západě území leží jedna z nejvýše položených krasových oblastí Evropy - Diablerets (3220 m), tvořená šedivým vápencem. Tento stavební prvek se však také nachází přímo v centrální části pohoří - Diablerets, Eiger, Wildhorn a další vrcholy.
Členění
Pohoří Bernské Alpy dělíme na několik samostatných skupin. Viděno ve směru západ - východ to jsou skupiny : Diablerets - Muveran, masiv Wildhorn - Wildstrubel, Balmhorn, Jungfrau - Eiger Blümlisalp, Bietschhorn, Aletschhorn a Finsteraarhorn. Na tyto dominantní celky navazuje na severozápadě nižší oblast zvaná Berner Oberland s vrcholy od 2000 - 2900 metrů.
Zalednění
V místě zvaném Konkordiaplatz se stýkají hned čtyři velké ledovce pohoří. Jedná se o Grosser Aletschfirn, Jungfraufirn, Ewigschneefeld a Grünegfirn. Je to zároveň místo, z něhož se vydává na svou takřka 26 km dlouhou pouť největší alpský ledovec vůbec - Grosser Aletschgletscher. Také ostatní bernské ledovce - Kanderfirn, Fieschergletscher či Unteraargletscher snesou takřka "himálajská" měřítka.
Vrcholy
Snad nejznáměšími vrcholy Bernských Alp je trojlístek hor Mönch, Jungfrau a Eiger. Především posledně jmenovaný štít si našel své pevné místo v historii dobývání evropských velehor. Jeho proslulá severní stěna patří dodnes mezi největší výzvy. Celkem 9 vrcholů přesahuje hranici 4000 metrů. Jsou to :
- Finsteeraarhorn (4274 m)
- Aletschhorn (4195 m)
- Jungfrau (4158 m)
- Mönch (4107 m)
- Schreckhorn (4078 m)
- Lauteraarhorn (4042 m)
- Grosser Fiescherhorn (4049 m)
- Grosser Grünhorn (4043 m)
- Hinter Fiescherhorn (4025 m)
Infrastruktura
Pohoří je poměrně dobře zpřístupněno. Do četných bočních údolí, jak již od severu (Kiental, Obersimmental), tak od jihu (Lötschental), zabíhá několik lokálních silnic, množství lanovek a pozemních drah. Snad nejznámější je ozubená železnice Jungfraubahn na sedlo Jungfraujoch vybudovaná v létech 1896 - 1912 a vedená nitrem hory Eiger a Mönch. Svou maximální výškou 3454 m se pyšní nejvýše položeným nádražím v Evropě. Nejvýznamnější střediska oblasti jsou :
Související články
- doprava
- Jungfraubahnen: seskupení železničních drah, které zajišťují kolejovou dopravu v oblasti Jungfrauregionu tzv. bernských Alp, kantonu Bern.
- region
- Jungfrauregion: oblast kolem vrcholů Jungfrau.
Odkazy
- zdroj : Průvodce po Švýcarských horách (vydavatelství Mirago)
- zdroj : Alpská pohoří - Bernské Alpy
|
 Pohoří v Alpách na území Švýcarska
|
|---|
|
Adulské Alpy • Albula • Appenzellské Alpy • Bernina • Bernské Alpy • Freiburské Alpy • Glarnské Alpy • Gotthard • Chablais-Faucigny • Jura • Livigno • Masiv Mont Blanc • Platta • Plessurské Alpy • Rätikon • Samnaun • Sesvenna • Schwyzské Alpy • Silvretta • Tambo • Tessinské Alpy • Urnské Alpy • Walliské Alpy |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |