V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Karel Urbánek (politik)

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 17. 1. 2014, 10:58; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Karel Urbánek (* 22. března 1941, Bojkovice) je bývalý český komunistický politik, který byl v období sametové revoluce v listopadu 1989 zvolen posledním generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Obsah

Politická kariéra

Stranický růst

V letech 1962 až 1973 byl průvodčím, poté byl zaměstnán ve stranických funkcích KSČ. Od roku 1984 stál v čele Krajského výboru KSČ v Brně, o dva roky později se dostal do Ústředního výboru KSČ.[1] 20. dubna 1988 byl zvolen za volební obvod Brno-město-východ poslancem České národní rady jako náhradník za bývalého předsedy československé vlády Josefa Korčáka.[2]

Období sametové revoluce

24. listopadu 1989 byl po odstoupení Miloše Jakeše zvolen jeho nástupcem ve funkci generálního tajemníka ÚV KSČ. Značnou podporu tehdy měl i bývalý předseda české vlády Lubomír Štrougal (podporoval ho i sám Urbánek jako „zkušeného a rozumného politika“),[3] k Urbánkovu zvolení vedla intervence prezidenta Gustáva Husáka.[4] O den později vystoupil v Československé televizi, kde připustil chyby komunistického vedení, vyzval k dialogu se všemi stranami, ale trval na udržení socialismu a varoval před vyhrocením situace.[5] 28. listopadu ale na vystoupení na pražském aktivu funkcionářů KSČ znovu varoval před skupinami, které se zmocnili revoluce a chtějí obrátit zemi od socialismu.[6] Aktiv se postavil na Urbánkovu stranu a vyzval k tomu, aby protestující občané neúčastí v chystané generální stávce rovněž podpořili Urbánka a jeho směřování ve vedení KSČ.[7] O dva dny později ale Urbánka jako člena bývalého Jakešova vedení odmítli např. studenti ve Výzvě všem poctivým komunistům.[8] Při různých příležitostech Urbánek vyjadřoval, že KSČ pod jeho vedením hodlá navazovat na myšlenky Pražského jara 1968. Od 3. do 5. prosince byl Urbánek s dalšími komunisty v Moskvě na setkání zástupců členských zemí Varšavské smlouvy, kde jednal i s Michailem Gorbačovem. O Gorbačovově reakci média neinformovala.[9] 6. prosince komunisté iniciovali první dvoustranné jednání se zástupci Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí zastoupené Václavem Havlem, Petrem Millerem, Petrem Pithartem, Jánem Budajem a Milanem Kňažkem.[10] Urbánek doprovázený Vasilem Mohoritou a mluvčím ÚV Josefem Horou postavil vstřícně k jejich požadavkům a nabídl jim, aby navrhli kandidáty na místa ve vládě. Na protistranu tak ale zapůsobil slabě, Havel ho označil za „nastrčeného blouznivce, kterého zřejmě míní Mohorita nahradit“,[11] a ta záhy začala zvyšovat své požadavky.[12] Aktivněji ve vyjednávání s nekomunistickou opozicí vystupoval předseda vlády Ladislav Adamec, což se později projevilo i tím, že když došlo na mimořádném sjezdu KSČ k reorganizaci vedoucích funkcí a post generálního tajemníka ÚV KSČ byl nahrazen předsedou strany, zvolili do této role delegáti 20. prosince právě Adamce.[13]

Po sametové revoluci

Urbánek ještě do června 1990 vykonával funkci v čele Ústřední a revizní komise KSČ, poté politickou kariéru ukončil. Byl delší dobu nezaměstnaný,[3] než začal podnikat[14] a následně odešel do důchodu. Zůstal členem Komunistické strany Čech a Moravy.[15] Urbánkovo působení v čele KSČ kritizoval v následujících letech např. Miroslav Štěpán, který jeho zvolení označil za „československý model troubu do čela“.[3] Někdy se uvádí, že přispěl významně k tomu, že proti sametové revoluci nezasáhla armáda,[16] sám tvrdil, že to byla podmínka jeho nástupu do funkce.[15] někteří pamětníci to zpochybňují - např. Michal Malý, poslanec v letech 1990–1992.[17]

Reference

  1. ↑ Karel Urbánek [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, [2009]. Dostupné online.  
  2. ↑ Digitální parlamentní knihovna: Stenoprotokol 15. společné schůze ČNR 1986–1990
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 Fejeton poslední generální tajemník - stream video na webu ČT24, 17. 11. 2009
  4. ↑ Sametová revoluce 1989 : pátek 24. listopadu 1989 [online]. TOTALITA.cz, [cit. 2009-11-24]. Dostupné online. (cs) 
  5. ↑ K. Urbánek vystoupil v Čs.televizi [online]. Strana demokratického socialismu, 2005-12-04. Dostupné online.  
  6. ↑ Demokratická revoluce 1989 [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. Dostupné online.  
  7. ↑ Sametová revoluce 1989 : pondělí 26. listopadu 1989 [online]. TOTALITA.cz, [cit. 2009-11-24]. Dostupné online. (cs) 
  8. ↑ Sametová revoluce 1989 : listopad 1989 - některé události [online]. TOTALITA.cz, [cit. 2009-11-24]. Dostupné online. (cs) 
  9. ↑ Demokratická revoluce 1989 : 5. prosinec [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. Dostupné online.  
  10. ↑ Demokratická revoluce 1989 [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. Dostupné online.  
  11. ↑ Představitelé krizového štábu Koordinačního centra Občanského fóra a zástupci Verejnosti proti násiliu přesvědčují Valtra Komárka před zahájením závěrečné části jednání takzvaných rozhodujících politických sil, aby přijal ve federální vládě funkci prvního místopředsedy odpovědného za ekonomiku. [PDF]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. Dostupné online. (cs) 
  12. ↑ Cesta k vládě národního porozumění [online]. Vláda ČR, 2009-11-16. Dostupné online.  
  13. ↑ Demokratická revoluce 1989 [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. Dostupné online.  
  14. ↑
  15. ↑ 15,0 15,1 ŠENKÝŘ, Miloš. Tanky čekaly na můj podpis. Lidové noviny, [duben 2004]. Dostupné online. (cs) 
  16. ↑
  17. ↑
Generální tajemník ÚV KSČ
Předchůdce:
Miloš Jakeš 		24. listopadu – 20. prosince 1989
Karel Urbánek 		Nástupce:
nikdo, funkce zrušena a nahrazena předsedou strany (L. Adamec)
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Karel_Urb%C3%A1nek_(politik)“