Miroslav Štěpán

Z Multimediaexpo.cz

Diplomatický pas Miroslava Štepána (1988)

Ing. Miroslav Štěpán, CSc. (* 5. srpna 1945, Louny, † 23. března 2014, Praha) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, vedoucí tajemník Městského výboru KSČ v Praze a poslanec České národní rady a Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Během sametové revoluce byl jedním ze symbolů normalizačního režimu. Po roce 1989 byl generálním tajemníkem ultralevicové Strany československých komunistů.

Obsah

Život

Původním povoláním byl zemědělský inženýr. Za normalizace v letech 1974 až 1977 působil jako tajemník Městského výboru Socialistického svazu mládeže v Praze. Od roku 1977 do roku 1986 vykonával funkci předsedy organizace s názvem Mezinárodní svaz studentstva. Od roku 1986 pracoval jako tajemník a od dubna 1988 coby vedoucí tajemník Městského výboru KSČ v Praze. Působil též jako náčelník pražských Lidových milicí.

Jsou mu připisována rozhodnutí, která vedla k brutálnímu potlačování občanských demonstrací v roce 1988 až 1989 včetně té poslední ze dne 17. listopadu 1989 na Národní třídě v Praze.[1] Pro českou veřejnost se stal symbolem násilnického způsobu vlády KSČ před listopadem 1989.

Koncem listopadu 1989 byl v důsledku Sametové revoluce donucen složit všechny své stranické funkce, v prosinci téhož roku se vzdal i svého poslaneckého mandátu ve Federálním shromáždění. Dne 5. prosince 1989 byl vyloučen z tehdejší KSČ. Dne 22. prosince roku 1989 byl zatčen a posléze obviněn z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele, kterého se dopustil tím, že v průběhu Palachova týdne nařídil použít proti demonstrantům vodní děla a slzný plyn. Odsouzen byl ke čtyřem letům vězení, tento trest mu byl ale později snížen na dva a půl roku.[2] V říjnu 1991 byl z vězení podmínečně propuštěn na svobodu.

V roce 1993 se vrátil do české politiky tím, že založil málo významné extrémní levicové uskupení Lidová unie národní a sociální záchrany. V roce 1995 se stal generálním tajemníkem ultralevicové extrémistické Strany československých komunistů, která se stále hlásí k ideám marxismu, leninismu a stalinismu. V letech 1996 a 1998 neúspěšně kandidoval do senátu na Bruntálsku.[3][4]

Spisy

  • 1991 – Zpověď vězně sametové revoluce

Reference

  1. ↑ Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989, část III. 2) - Úloha mocenských orgánů, [cit. 2009-05-09]. Dostupné online.
  2. ↑ Listy – Vlastizrádci věrní zákonům a jiné případy
  3. ↑ http://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=19961116&xobvod=64 Senátní volby 1996
  4. ↑ http://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=19981114&xobvod=64 Senátní volby 1998

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Miroslav_%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1n“