Lanová dráha Pec pod Sněžkou - Sněžka

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 21. 11. 2011, 12:58; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Sedačková lanová dráha Pec pod Sněžkou – Růžová hora – Sněžka v Krkonoších byla uvedena do provozu v roce 1949. Jde o dvě navazující, na sobě nezávislé oběžné sedačkové lanovky (resp. dvouúsekovou lanovku), s přestupem ve stanici Růžová hora. V některých dnech či obdobích bývá v provozu pouze dolní úsek lanovky z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek na Sněžce (silného větru aj.). Sedačky jsou dvoumístné, odpojitelné, sedí se na nich bokem po směru jízdy, levým bokem napřed. Lanovku provozuje společnost Lanová dráha Sněžka, a. s. V roce 2009 (nebo 2010) by měla být zahájena stavba nové kabinkové lanovky, která by měla vést v trase té současné s krátkým prodloužením v Peci.

Obsah

Stanice

  • Pec pod Sněžkou (890 m n. m.)
  • Růžová hora (1354 m n. m.)
  • Sněžka (1594 m n. m.)

Historie

O lanovce na Sněžku uvažovalo ministerstvo dopravy již po ukončení války. Do roku 1945 je datován záměr vést lanovou dráhu Obřím dolem, přes rokli Rudníku k Obří boudě a odtud na vrchol Sněžky. Z důvodu ochrany přírody a možných provozních problémů na strmém svahu nejvyšší české hory byla dráha přesunuta do dnešní trasy přes Růžovou horu a s dolní stanicí nacházející se blíže Peci.[1]

Výstavba lanové dráhy započala v roce 1946 odlesněním pásu v dolní části trasy. Na dobu stavby byla postavena pomocná nákladní lanovka. Vlastní montáž dráhy proběhla v letech 1947–1948. Předběžný rozpočet z roku 1947 vyčíslil celkové náklady na 4 796 900 Kč.[1]

Lanovku vyrobila Transporta Chrudim na základě licence švýcarské firmy Von Roll, typové označení je VR 101. Původně se uvažovalo o tom, že by se ve stanici Růžová hora nepřestupovalo, ale celá sedačka i s cestujícími by byla technickým zařízením s ruční nápomocí přesunuta na další úsek.

Dolní úsek na Růžovou horu byl zprovozněn 15. ledna 1949, na horním úseku byl zkušební provoz zahájen 10. listopadu 1949 a trvalý 1. července 1950. O lanovou dráhu byl velký zájem, během prvního roku provozu vyvezla na Růžovou horu 112 200 cestujících, dolů do Pece 82 291 osob.[2]

Na horním úseku docházelo kvůli větru a námraze k padání lana z podpěr (v době, kdy úsek nebyl v provozu). V letech 1962–1963 proto Transporta Chrudim změnila umístění nebo výšku některých podpěr, k padání lana však docházelo i nadále, například v roce 1968 byla lanovka kvůli spadlému lanu vyřazena z provozu na 5 dní.

Podle původního projektu byla lanovka postavena pro 17letý provoz. Bez větší rekonstrukce vydržela 30 let, do roku 1980, kdy musel být kvůli nesplnění požadavků nové státní normy provoz dočasně zastaven. Následujícího roku byl provoz obnoven, Státní odborný technický dozor Federálního ministerstva dopravy jej ale brzy opět zastavil, neboť nebyla zcela dohotovena montáž zabezpečovacího zařízení.[3] Všechny nedokonalosti byly napraveny v roce 1982, kdy lanovka opět začala jezdit.

V minulosti lanovou dráhu provozovaly Československé státní dráhy a České dráhy, v železničním jízdním řádu byla vedena jako trať č. 4g, později 049 a 904. Naposledy byla v knižním jízdním řádu zahrnuta v roce 1997/1998. V roce 1997 ji České dráhy bezplatně předaly městu Pec pod Sněžkou a obci Malá Úpa.

Od 1. července 1997 lanovku provozuje Lanová dráha Sněžka, a. s., akciová společnost zapsaná 1. dubna 1997, v níž podle některých informací má město Pec pod Sněžkou 51 procent a Malá Úpa 49 procent. Trvající neshody obou akcionářů byly údajně jednou z příčin, proč dlouho nebylo rozhodnuto o budoucnosti lanovky.[4] Podle jiného zdroje mělo ve společnosti město Pec pod Sněžkou podíl 71 % a RTS Trutnov s. r. o. podíl 29 %. Představenstvo je voleno dozorčí radou, která je tvořena zástupci majoritního akcionáře. Společnost instalovala na lanovce automatizovaný systém odbavování a nové informační panely.[5]

Popis

Dolní stanice Pec pod Sněžkou

Jedná se o dvě samostatné sedačkové lanové dráhy oběžného systému. Pohon obou lanovek se nachází v mezistanici Růžová hora, kde je také zajištěn přestup mezi oběma úseky.

Při dopravní rychlosti 2,5 m/s (9 km/h) má lanovka kapacitu 250 osob/hod, jízdní doba v dolním úseku je 11 minut, v horním úseku 13,5 minut, šikmá (skutečná) délka dolního úseku je 1560 metrů a horního úseku 1967 metrů.

Horní a dolní úsek jsou vedeny zhruba v přímkovém půdorysu a navazují na sebe v úhlu asi 130°. Horní lanovka má 23 podpěr, z toho 6., 12., 14., 16., 18. a 22. jsou tlačné a ostatní nosné. Dolní úsek má 19 podpěr, z toho podpěry č. 1, 6, 7 a 13 jsou tlačné. Na horním úseku koluje 55 sedaček, na dolním 44 sedaček, se standardním rozestupem 72 metrů. Výkon hlavního pohonu je pro horní lanovku 55 kW, pro dolní 75 kW.

Provoz

Horní část lanovky na Sněžku podchází turistická trasa

Lanovka jezdí denně od 8 do 18 hodin (v létě do 19 hodin) každou celou hodinu. V dubnu a v listopadu bývá lanovka mimo provoz kvůli pravidelné údržbě.

V roce 2008 stojí zpáteční jízdenka pro osobu nad 10 let věku a celý úsek 330 Kč, pouze nahoru 180 Kč, nejlevnější jízdenka pro osobu nad 10 let je ze Sněžky na Růžovou horu za 80 Kč, různé slevy platí pro děti a organizované skupiny. Jízdní kola se nepřepravují ani na jednom z úseků.

V období od zahájení provozu v roce 1949 do konce roku 1998 bylo ve stanici Pec pod Sněžkou odbaveno 9 667 940 cestujících směrem nahoru, na Sněžku vyjelo 6 011 003 osob a ze Sněžky dolů bylo přepraveno 3 945 796 cestujících.[3] V 70. letech byl o její použití takový zájem, že se u stanice v Peci tvořily v sezóně i několikahodinové fronty čekajících. Na Sněžku lanovka nyní přepraví asi 90 000 cestujících ročně.

Příprava nové lanovky

Přestože podle původního projektu měla být životnost původní lanovky 17 let, lanovka jezdí bez větších úprav již téměř 60 let a jedná se tak o nejstarší provozní lanovou dráhu v Česku.

Rekonstrukce lanovky byla připravována již od roku 1971, přičemž většina projektů počítala s prodloužením k centru Pece pod Sněžkou; některé studie zvažovaly i možnost spojit lanovou Pec pod Sněžkou přes vrchol Sněžky s polským lyžařským centrem Karpacz.

Již v 80. letech se uvažovalo o výstavbě nové lanové dráhy. ČSD, tehdejší provozovatelé lanovky, stanovily rok 1986 jako konečný termín pro definitivní zastavení provozu, k čemuž však nedošlo. V roce 1990 si provozovatel objednal u ČVUT posouzení stavu budov a podpěr, které mělo sloužit jako „odrazový můstek“ pro stavbu nové dráhy. Zkoušené objekty však vyhověly bez větších problémů, takže lanovka zůstala nadále v provozu.

Některé skupiny aktivistů, odborníci i státní orgány ochrany přírody však vystupují proti vybudování nové lanovky a případně i pro zrušení stávající lanovky nebo alespoň jejího horního úseku kvůli tomu, že lanovka přiváží na hřebeny více turistů. Jan Štursa ze Správy KRNAP odhadoval, že zrušení lanovky by snížilo počet pěších návštěvníků vrcholových partií hor o 15–30 %.[6]

V letech 1994–1995 a v letech 1999–2001 probíhala o uvažované výstavbě jednání se správou KRNAP. V červnu 2002 předložil navrhovatel Ministerstvu životního prostředí studii o dopadu projektu „Rekonstrukce lanové trati na Sněžku a sjezdové trati Růžohorky – Pec pod Sněžkou“ na životní prostředí (dokumentace EIA). Ministerstvo ji v listopadu 2002 vrátilo pro mnohé závady k přepracování. V té době byla zmiňována snaha Správy KRNAP zrušit horní část lanovky.[6]

V prosinci 2006 se město Pec pod Sněžkou dohodlo se správou KRNAP na výstavbě nové lanovky za podmínky, že nový lyžařský areál nebude zřízen u blízkých Růžohorek, ale na Vlašském vrchu na opačném břehu Úpy, a příslibu změny politiky regulace apartmánů. KRNAP však požaduje, aby nová lanovka neměla větší kapacitu než dosavadní, zatímco město chce postavit lanovku s osmimístnými kabinami s kapacitou 400 osob/hod (v březnu 2007 město přistoupilo na požadavek Správy KRNAP[7]). V letech 2006 a 2007 z jednání vyplývalo, že výstavba by mohla začít již v roce 2008 a být dokončena roku 2009. Cena lanovky má být asi 420 milionů Kč, město očekává až 85% dotaci z evropských fondů. Od modernistických návrhů nových stanic (kovovo-skleněné promáčklé tubusy) musel investor ustoupit, horní a střední stanice mají být jen zrekonstruovány, jen dolní stanice bude postavena nově, u chaty Lesovna a parkoviště U Kapličky blíže centru města.[8][9][10][11] 3. prosince 2007 schválila záměr výstavby lanovky v I. zóně národního parku vláda. V srpnu 2008 získalo město Pec stavební povolení, uvažuje se o zahájení výstavby v roce 2009 nebo 2010.[12]

Související články

Literatura

  • MARTINEC, Jiří. 50 let lanové dráhy Pec pod Sněžkou - Sněžka. [s.l.] : Lanová dráha Sněžka, 1999.  

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 MARTINEC, Jiří. 50 let lanové dráhy Pec pod Sněžkou - Sněžka. [s.l.] : Lanová dráha Sněžka, 1999. S. 6.  
  2. ↑ MARTINEC, Jiří. 50 let lanové dráhy Pec pod Sněžkou - Sněžka. [s.l.] : Lanová dráha Sněžka, 1999. S. 7.  
  3. ↑ 3,0 3,1 MARTINEC, Jiří. 50 let lanové dráhy Pec pod Sněžkou - Sněžka. [s.l.] : Lanová dráha Sněžka, 1999. S. 12.  
  4. ↑ Sedačková lanovka Pec pod Sněžkou – Růžová hora, lanove-drahy.cz, R. Bílek
  5. ↑ Lanovka Sněžka, web Krkonoše-info
  6. ↑ 6,0 6,1 Jana Kalendová: Nová lanovka na Sněžku může ohrozit unikátní přírodu Krkonoš, ekolist.cz, 28. 1. 2003
  7. ↑ KRNAP souhlasí se stavbou lanovky na Sněžku, archiweb.cz, 14. 3. 2007, ČTK, MF Dnes – regionální příloha Královéhradecký kraj
  8. ↑ Ivan Truhlička: Lanovka na Sněžku pojede. Je rozhodnuto., idnes.cz, 7. 12. 2006, MF Dnes
  9. ↑ Spor o podobu lanovky na Sněžku ohrožuje její financování, archiweb.cz, 31. 5. 2007, ČTK, MFD Královéhradecký kraj
  10. ↑ Jana Mudrová: Hledá se kompromis vzhledu stanic lanovky na Sněžku, Krkonošský deník, 14. 6. 2007
  11. ↑ Lanovkou na vrchol Sněžky už v roce 2009, idnes.cz, 5. 9. 2007, lek, MF Dnes
  12. ↑ ČTK. Novou lanovkou na Sněžku za čtvrt hodinky [online]. Týden.cz, 2008-08-24, [cit. 2008-10-01]. Dostupné online.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Lanová dráha Pec pod Sněžkou - Sněžka
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Lanov%C3%A1_dr%C3%A1ha_Pec_pod_Sn%C4%9B%C5%BEkou_-_Sn%C4%9B%C5%BEka“