Jízdní řád
Z Multimediaexpo.cz
Jízdní řád je dokument, který popisuje, kdy a kam jedou dopravní spoje na určité lince, trati nebo v určité dopravní síti nebo oblasti, případně i časový plán jednotlivé jízdy. V původním významu termín označuje abstraktní řád, který je možno vyjádřit různými formami zápisu, v praxi se tak označují knihy, sešity, listy nebo tabule, nebo výstupy v elektronické podobě. Formou jízdního řádu je i grafikon dopravy.
Obsah
|
Druhy jízdních řádů
Jízdní řády se dělí na veřejné a služební. Některé druhy jízdních řádů slouží současně oběma účelům.
- Linkový jízdní řád
- sloupcový – jízdní řád typicky používaný zejména v meziměstské autobusové dopravě. Spoj je vyznačen sloupcem časových údajů, v řádku tabulky jsou časy odjezdů (případně příjezdů) spojů v téže zastávce, v horní části sloupce spoje jsou značky vymezující, kdy spoj jede a nejede, případně značky označující druh vozidla nebo vlaku, speciální přepravní podmínky atd.
- obousměrný – v levé části tabulky se spoje čtou shora dolů, v pravé části zdola nahoru, názvy zastávek jsou uprostřed.
- jednosměrný – zpracovaný pro každý směr zvlášť
- řádkový – používá se zřídka, často u neoficiálních výtisků jízdního řádu. Časové údaje spoje jsou v řádku, zastávkám přísluší sloupce časových údajů.
- tabulkový – zjednodušená podoba sloupcového jízdního řádu, kde z časových údajů je uveden pouze počet minut, hranice hodinových pásem jsou zvýrazněny graficky (například podbarvením). Umožňuje větší zhuštění údajů. Používá se zřídka, zejména pro intervalovou městskou dopravu.
- grafikon dopravy
- sloupcový – jízdní řád typicky používaný zejména v meziměstské autobusové dopravě. Spoj je vyznačen sloupcem časových údajů, v řádku tabulky jsou časy odjezdů (případně příjezdů) spojů v téže zastávce, v horní části sloupce spoje jsou značky vymezující, kdy spoj jede a nejede, případně značky označující druh vozidla nebo vlaku, speciální přepravní podmínky atd.
- Traťový jízdní řád – používá se zejména v železniční dopravě, z hlediska provedení je obdobný linkovému jízdnímu řádu, obvykle se zpracovává pro traťový oddíl a obsahuje i spoje přejíždějící z jiných úseků (oddílů), spoje různých dopravců, rychlíkové i zastávkové, může obsahovat osobní i nákladní dopravu. Formy zpracování jsou obdobné jako u linkového jízdního řádu.
- Souhrnný jízdní řád je označení jízdního řádu v zastávkovém nebo linkovém provedení, který zahrnuje v časovém sledu spoje různých linek, různých dopravců nebo i různých druhů dopravy v jedné dopravní relaci. Souhrnné jízdní řády svazků příměstských linek jedoucích podobným směrem občas vydává například ROPID. Souhrnými jízdní řády až na výjimky jsou traťové jízdní řády na železnici. u některých traťových jízdních řádů je v dálkovém traťovém oddílu v příměstské části uveden pouze výtah z jízdního řádu (vybrané stanice i spoje), zatímco úplný jízdní řád je vydán samostatně pod jiným číslem trati, s označením Souhrnná doprava. V současné době je potřeba souhrnných jízdních řádů o něco nižší, protože jsou rozšířené elektronické vyhledavače spojení.
- Zastávkový (staniční) jízdní řád – jako zastávkový jízdní řád může být kromě linkového nebo traťového jízdního řádu použit přehled odjezdů, příjezdů nebo příjezdů i odjezdů. Zastávkové jízdní řády městské hromadné dopravy obsahují obvykle přehled odjezdů z příslušné zastávky. Přehledy příjezdů a odjezdů bývají umisťovány i v železničních stanicích a zastávkách a na některých autobusových nádražích a stanovištích.
- Vozový (vlakový) jízdní řád – slouží jako pracovní pomůcka řidiči či strojvedoucímu, obsahuje údaje o jízdách (oběhu) konkrétního vozidla nebo vlaku. U moderněji vybavených vozidel je obsažen v palubním počítači určeném pro výdej jízdenek, hlášení zastávek a další činnosti. Vozové jízdní řády se ještě začátkem 90. let 20. století například v Dopravním podniku hlavního města Prahy používaly ručně psané (a následně kopírované) v řádkovém provedení, s nástupem výpočetní techniky a tisku se přešlo na sloupcové uspořádání.
- Oblastní jízdní řád – v knižní nebo sešitové podobě bývají vydávány jízdní řády určitého státu, městské nebo regionální dopravní sítě nebo určitého dopravce. Obvykle obsahují linkové nebo traťové jízdní řády.
- Elektronický jízdní řád – v České republice jej představuje zejména systém IDOS, který v současné době plní funkci Celostátního informačního systému o jízdních řádech na základě pověření ministerstvem. Výstupy jsou odvozeny z klasických forem jízdních řádů, navíc bývají elektronické jízdní řády často doplněny o funkci vyhledávače spojení.
Použití jízdních řádů
Jízdní řády se používají zejména v drážní dopravě (osobní i nákladní železniční doprava, metro, tramvajová doprava, trolejbusová doprava) a v osobní silniční linkové dopravě (kterou představuje zejména autobusová doprava). Termín jízdní řád se v současné době běžně používá i pro vodní dopravu, třebaže nejde o jízdy, ale o plavby (termín plavební řád je však obsazen jiným významem). Pro leteckou dopravu se v obdobném významu používá označení letový řád.
Jízdní řády v českých právních předpisech
Jízdních řádů se týkají zejména tyto právní předpisy:
- Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění
- Vyhláška č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, v platném znění (zejména § 50–§ 58)
- Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění
- Vyhláška č. 49/1998 Sb., o jízdních řádech a organizaci celostátního informačního systému o jízdních řádech (platila do 9. června 2001)
- Vyhláška č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy, účinná od 10. června 2001
- Vyhláška č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu
Termíny změn jízdních řádů
Železniční doprava
Podle § 42 odst. 1 Zákona o dráhách jízdní řád dráhy celostátní a dráhy regionální a jejich změny nabývají platnosti dnem stanoveným dohodou evropských železničních správ.
Silniční linková doprava
Podle § 17 odst. 3 Zákona o silniční dopravě lze změny jízdních řádů veřejné vnitrostátní linkové dopravy provádět pouze v termínech zveřejněných Ministerstvem dopravy v Obchodním věstníku, toto omezení se nevztahuje na městskou autobusovou dopravu provozovanou na území města. Podle odst. 4 z důvodu veřejného zájmu, zásahu vyšší moci nebo neplánované uzavírky může dopravní úřad rozhodnout o změně jízdního řádu veřejné vnitrostátní linkové dopravy i v době jeho platnosti k jinému termínu. Vyhláška č. 388/2000 Sb. v § 6 odst. 1 stanoví, že dopravní úřad (což jsou krajské úřady, pro městskou dopravu magistráty a městské úřady) vyhlásí informace o platnosti jízdních řádů a termínech jejich změn způsobem v místě obvyklým. Obvykle bývá vyhlašován během roku jeden hlavní termín změn jízdních řádů, před polovinou prosince, a dva až tři další termíny během roku. V minulosti býval hlavní termín změn jízdních řádů kolem přelomu května a června, v roce 2001/2002 byla platnost jízdních řádů mimořádně delší (10. června 2001 až 14. prosince 2002). Termíny změn jízdních řádů silniční dopravy jsou stanovovány v návaznosti na termíny změn železničních dopravců stanovené dohodou evropských železničních správ.
Zpracování a schvalování jízdního řádu
Silniční linková doprava
Zpracování jízdního řádu linkové autobusové nebo jiné silniční doprava silniční dopravy upravuje na základě zákonného zmocnění § 17 odst. 6 Zákona o silniční dopravě prováděcí vyhláška č. 388/2000 Sb. v § 2. Jízdní řád musí být zpracován pro každou linku, každou změnu musí dopravce zpracovat formou nového jízdního řádu. Doba platnosti jízdních řádů se vyhlašuje na vyhlášené termíny začátku platnosti a konce jízdních řádů, nesmí však překročit dobu platnosti příslušné licence. Jízdní řád musí zajišťovat pravidelnost a bezpečnost provozu s přihlédnutím ke stavebnímu a dopravně technickému stavu komunikací, pravidlům a místním úpravám provozu, vlastnostem vozidel, provozním podmínkám, prostorovým podmínkám a časovému využití zastávek, povolené době řízení vozidla, bezpečnostním přestávkám a době odpočinku. Jízdní řád se předkládá ke schválení ve lhůtě a způsobem, které stanoví příslušný dopravní úřad. Zpravidla to představuje také předložení jízdního řádu v elektronické podobě ve formátu stanoveném pro Celostátní informační systém o jízdních řádech. Schvalování jízdního řádu silniční linkové dopravy upravuje § 17 Zákona o silniční dopravě. Příslušný dopravní úřad nebo ministerstvo jízdní řád schválí, splňuje-li náležitosti stanovené právní předpisprávními předpisy. Pro provozování náhradní autobusové dopravy (za přerušenou drážní dopravu) po dobu nepřesahující 45 kalendářních dnů po sobě jdoucích se nevyžaduje udělení licence a schválení jízdního řádu (§ 18c odst. 2 Zákona o silniční dopravě). Podle § 35 odst. 1 písm. h) Zákona o silniční dopravě může dostat pokutu až do výše 100 000 Kč dopravce, který nepředloží jízdní řád ke schválení ve stanovené lhůtě nebo nedodrží určený způsob předložení jízdního řádu ke schválení. Podle § 35 odst. 2 písm. e) může dostat pokutu až do výše 500 000 Kč dopravce, který provozuje linkovou osobní dopravu bez schváleného jízdního řádu nebo opakovaně nedodržuje schválený jízdní řád.
Železniční doprava
Vlastník dráhy nebo Správa železniční dopravní cesty je ze zákona přídělcem kapacity dopravní cesty na celostátní nebo regionální dráze (§ 34b Zákona č. 266/1994 Sb. v platném znění). Více přídělců za stanovených okolností má pro přidělování kapacity zřídit společný orgán pro koordinaci. Přídělce (§ 34c) po projednání s provozovatelem dráhy zpracuje nejpozději 12 měsíců před platností jízdního řádu prohlášení o dráze (její charakteristiku a podmínky užívání) a zveřejní jej v Přepravním a tarifním věstníku. Potenciální dopravce může podat žádost o přidělení kapacity dopravní cesty po zveřejnění podmínek nejpozději do 8 měsíců přede dnem platnosti jízdního řádu. Kapacitu přidělí přídělce podle vyhlášených podmínek, a to na dobu platnosti jízdního řádu. Zákon upravuje prioritu uspokojování žádostí i podmínky přidělování kapacity dopravní cesty při dodatečném uvolnění nebo žádosti mimořádně podané po termínu. Jízdního řádu železniční dopravy se týká zejména § 40 Zákona o dráhách. Jízdní řád veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní a regionální zpracovává provozovatel dráhy, podle přidělené kapacity dopravní cesty žadatelům stanovením konkrétních časových tras vlaků. Jízdní řád je provozovatelem dráhy zpracováván koordinovaně s jízdním řádem v silniční dopravě. Návrh jízdního řádu musí být vypracován nejpozději 2 měsíce po termínu stanoveném k předání žádostí o přidělení kapacity dopravní cesty (t. j. do 6 měsíců před počátkem jejich platnosti). Provozovatel dráhy projedná návrh jízdního řádu a návrh změny jízdního řádu s Ministerstvem dopravy, s kraji a s dopravci na dráze ve lhůtě nejméně 120 dnů před stanovenou dobou platnosti jízdního řádu, jedná-li se o nový jízdní řád, a nejméně ve lhůtě 15 dnů před stanovenou dobou platnosti, jedná-li se o změnu jízdního řádu. Podle § 51 odst. 5 písm. j) se za porušení některé z těchto povinností uloží pokuta až do 1 000 000 Kč. Změny jízdního řádu se vypracovávají jen v provozně odůvodněných případech nebo podle odůvodněných návrhů dopravců v termínech podle harmonogramu stanoveného provozovatelem dráhy. Změny jízdního řádu postoupí provozovatel dráhy k projednání kraji nejméně 30 dnů před počátkem jejich platnosti a vydá je nejméně 15 dnů před počátkem jejich platnosti. (§ 53 Dopravního řádu drah, termíny se liší od terminů uvedených v zákoně). Způsob zpracovávání jízdního řádu podrobněji upravuje § 50 a § 51 Dopravního řádu drah. Uvedené lhůty podle novelizujícího zákona č. 181/2006 Sb. se poprvé uplatní až k jízdnímu řádu pro rok 2008/2009.
Ostatní dráhy
Na dráze tramvajové, trolejbusové, speciální a lanové předkládá dopravce podle § 41 Zákona o dráhách jízdní řád ke schválení drážnímu správnímu úřadu. Podle § 42 nabývá jízdní řád a jeho změny platnosti nejdříve 24 hodin od zveřejnění. Způsob zpracování, obsah a zveřejňování jízdního řádu a jeho změn stanoví prováděcí předpis.
Obsah jízdního řádu
Autobus a jiná silniční doprava, tramvaj, trolejbus, metro, lanová dráha
Požadavky na obsah jízdního řádu stanoví pro drážní dopravu Dopravní řád drah (DŘD) v § 57 odst. 1, pro vnitrostátní autobusovou a jinou linkovou silniční dopravu vyhláška č. 388/2000 Sb. (VJŘ) v § 3 odst. 1, pro městskou autobusovou dopravu v § 4 a pro mezinárodní v § 5. Pro městskou dopravu má dopravce volbu mezi základní formou podle § 3 nebo zjednodušenou formou podle § 4. Jízdní řád musí obsahovat:
- Označení nebo název linky nebo tratě (v drážní dopravě, § 57 odst. 1 písm. b) DŘD), označení linky, t. j. šestimístné číslo linky a název linky, který se skládá z názvů obcí, kde je umístěna výchozí a cílová zastávka linky, případně další zastávky. Jestliže výchozí i cílová zastávka linky je umístěna ve stejné obci, lze použít i název částí obce nebo název výchozí a cílové zastávky linky. (v silniční dopravě, § 3 odst. 1 písm. a) a § 5 odst. 1 písm. a) podle definice v § 1 písm. d) VJŘ) V silniční městské dopravě postačí uvést část čísla linky, která linku identifikuje, nebo jiné označení stanovené v rozhodnutí o udělení licence a název městské dopravy. (§ 4 odst. 1 písm. a) VJŘ)
- Obchodní jméno, sídlo nebo bydliště, případně symbol dopravce (v drážní dopravě, § 57 odst. 1 písm. a) DŘD), údaje o dopravci (obchodní jméno dopravce, jeho sídlo nebo trvalý pobyt, číslo telefonu, případně další údaje, např. číslo faxu) (v silniční dopravě, § 3 odst. 1 písm. b), § 5 odst. 1 písm. b) a § 4 odst. 1 písm. b) podle definice v § 1 písm. c) VJŘ)
- Názvy stanic dráhy speciální nebo názvy všech zastávek jednotlivých linek dráhy tramvajové se zvýrazněním názvu zastávky, ve které je jízdní řád umístěn, a označení všech zastávek na lince bezbariérově přístupných osobám s omezenou schopností pohybu a orientace mezinárodním symbolem přístupnosti (v drážní dopravě, § 57 odst. 1 písm. d) DŘD), názvy zastávek stanovené v rozhodnutí o udělení licence, uspořádané do sloupce, s údaji například o bezbariérové přístupnosti (v silniční dopravě, § 3 odst. 1 písm. c) VJŘ), v silniční městské dopravě názvy zastávek stanovené v rozhodnutí o udělení licence; v názvu zastávky nemusí být obsažen název obce, pokud jej obsahuje název městské dopravy; u zastávky se uvedou případné bližší podmínky jejího použití, např. bezbariérově přístupná (názvy nemusejí být uspořádené do sloupce) (§ 4 odst. 1 písm. c) VJŘ). V mezinárodní dopravě se navíc uvedou kromě zastávek i hraniční přechody (§ 5 odst. 1 písm. c) VJŘ). Názvy zastávek se uvádějí v jazyce státu, na jehož území je zastávka povolena, u veřejné mezinárodní linkové dopravy provozované tuzemskými dopravci mohou být názvy zastávek nacházejících se na území cizího státu uváděny též v českém jazyce. V názvu zastávky musí být (v mezinárodní dopravě) obsažen název obce, na jejímž území se zastávka nachází (§ 5 odst. 2 VJŘ). Zvýraznění zastávky, v níž je jízdní řád vyvěšen, případně i šipky směru ukládá pro silniční dopravu § 6 odst. 3 vyhlášky o jízdních řádech.
- Podle § 7 odst. 2 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní přepravu, dopravce v jízdním řádu zajistí označení stanic, případně linek nebo spojů, u kterých je umožněn nástup cestujících do vozidla bez jízdenky a zakoupení jízdenky bez přirážky po nástupu do vozidla.
- Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb. (přepravní řád) dopravce v jízdním řádu zajistí označení spojů veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní a regionální a spojů veřejné silniční osobní dopravy kromě městské autobusové dopravy, do nichž si cestující může nebo musí zakoupit předem místenku, a současně zveřejní podmínky jejího prodeje.
- Tarifní vzdálenosti uvedené ve sloupcích u názvů zastávek, označené nad sloupcem zkratkou „km“ (pouze v silniční dopravě, § 3 odst. 1 písm. d) VJŘ), v silniční městské dopravě tarifní vzdálenosti nebo údaje o tarifních pásmech, časové údaje o běžně dosahované jízdní době mezi zastávkami, případně jiné údaje potřebné pro určení výše jízdného (§ 4 odst. 1 písm. d) VJŘ)
- V drážní dopravě časový údaj o průměrné cestovní době vlaku (spoje) mezi zastávkami, závisí-li výše jízdného na době jízdy (§ 57 odst. 1 písm. g) DŘD).
- Platnost jízdního řádu v kalendářním týdnu (v drážní dopravě, § 57 odst. 1 písm. c) DŘD), časový rozsah provozu pro spoje, které nejedou denně, vyjádřený použitím značek a jejich povolenými kombinacemi uvedenými v příloze v bodu 1 (v silniční dopravě, § 3 odst. 1 písm. g), § 5 odst. 1 písm. e) a § 4 odst. 1 písm. f) VJŘ),
- Časovou platnost jízdního řádu (v drážní dopravě, § 57 odst. 1 písm. e) DŘD), termín začátku a konce platnosti jízdního řádu (v silniční dopravě, § 3 odst. 1 písm. h) a § 5 odst. 1 písm. f) VJŘ), v silniční městské dopravě postačí namísto toho datum, od kterého jízdní řád platí (§ 4 odst. 1 písm. h) VJŘ)
- Časové údaje o jízdách jednotlivých vlaků (spojů) v hodinách a minutách na lince, uspořádané v intervalu od 0 do 24 hodin; je-li interval mezi vlaky v určitém období 10 minut a kratší, postačí uvést v jízdním řádu dráhy tramvajové, trolejbusové a lanové časové údaje prvého spoje v daném časovém období a interval jízd následujících spojů, u jízdního řádu dráhy speciální časový údaj jízdy prvního spoje na začátku provozní doby a interval jízdy následujících spojů. U bezbariérově přístupného spoje cestujícím s omezenou schopností pohybu a orientace na dráze tramvajové a trolejbusové musí být časový údaj uveden vždy a doplněn mezinárodním symbolem přístupnosti. (v drážní dopravě, § 57 odst. 1 písm. f) DŘD).
Časy odjezdů spojů z každé zastávky a u cílových zastávek spojů časy příjezdů; pokud je v zastávce přestávka mezi příjezdem a odjezdem spoje delší než pět minut, musí být uveden čas příjezdu i čas odjezdu spoje, v případě, že spoj zastávkou projíždí bez zastavení nebo jede po jiné trase, použije se místo časových údajů příslušná informativní značka uvedená v příloze; časové údaje se stanoví ve 24hodinové časomíře v hodinách a minutách; jízdní řád musí obsahovat časové úpravy spojů při zavedení a ukončení letního času, pokud se spojů změna dotýká; spoje musí být řazeny podle časové posloupnosti odjezdů spojů z první společné zastávky (v silniční dopravě, § 3 odst. 1 písm. e) a § 5 odst. 1 písm. d) VJŘ), označení bezbariérových spojů (§ 3 odst. 1 písm. j) a § 5 odst. 1 písm. h)).
V silniční městské dopravě časy odjezdů spojů z každé zastávky; je-li interval odjezdů nebo horní hranice jeho rozmezí v ucelených časových obdobích kratší než deset minut, je možno uvést jen první časový údaj odjezdu v první hodině nebo v každé hodině uceleného časového období a vyznačit opakující se interval s nejvýše dvouminutovým rozmezím; časové údaje se stanoví ve 24hodinové časomíře v hodinách a minutách (§ 4 odst. 1 písm. e) VJŘ), značení bezbariérových spojů (písm. i)). - Číselné označení spojů; pro směr jízdy z výchozí zastávky linky do cílové zastávky linky se použijí lichá čísla a pro opačný směr se použijí sudá čísla, (pouze v silniční dopravě, § 3 odst. 1 písm. f) VJŘ). V silniční městské ani mezinárodní dopravě čísla spojů nemusí být uvedena.
- údaje o smluvních přepravních podmínkách a o tarifu (v silniční dopravě, § 3 odst. 1 písm. i) a § 5 odst. 1 písm. g) VJŘ) V silniční městské dopravě čísla spojů nemusí být v jízdním řádu uvedena, ale musí být uveden údaj o zavedení zvláštního způsobu provozu na lince (§ 4 odst. 1 písm. g) VJŘ) Přepravní řád (vyhl. 175/2000 Sb.) v § 49 odst. 1 upravuje rozsah zveřejňování smluvních přepravních podmínek v jízdních řádech.
- Dopravce zajistí v jízdním řádu zveřejnění stanoveného rozsahu přepravy cestovních zavazadel. Neuskutečňuje-li dopravce přepravu cestovních zavazadel všemi spoji jedoucími podle jízdního řádu, označí v jízdním řádu spoje, kterými se cestovní zavazadla přepravují. Cestovní zavazadlo se nepřepravuje v městské hromadné dopravě a na dráze lanové. (§ 22 vyhlášky č. 175/2000 Sb., přepravní řád)
- Značky nebo použité zkratky musí být v jízdním řádu srozumitelně vysvětleny. (v drážní dopravě, § 57 odst. 4 DŘD) V silniční dopravě podle § 3 odst. 2 a § 4 odst. 2 VJŘ je možné další údaje vyznačit informativními značkami uvedenými v příloze vyhlášky nebo dalšími značkami nebo formou textu v dolní části jízdního řádu. Vzhled a význam značek uvedených v příloze vyhlášky se nesmí pozměňovat. V jízdním řádu mezinárodní silniční linkové dopravy není závazné používat informativní značky podle přílohy vyhlášky, vysvětlivky musí být v jazycích států, na jejichž území má linka zastávky, případně anglicky nebo německy.
Vyhláška č. 388/2000 Sb. popisuje uspořádání sloupcového jízdního řádu. Tato forma není povinná pro silniční městskou dopravu. V záhlaví jízdního řádu se vlevo uvádí označení linky, pod ním údaje o dopravci. Vpravo vedle označení linky se uvádí termín začátku a konce platnosti jízdního řádu. Pod záhlavím se ve sloupcích uvádějí názvy zastávek, tarifní vzdálenosti a časové údaje jednotlivých spojů s číselným označením spojů a informativními značkami. V dolní části je vysvětlen význam všech použitých značek a jsou uvedeny údaje o smluvních přepravních podmínkách, o tarifu a podobně. Jízdní řád může být zpracován jako obousměrný nebo pro každý směr jednotlivě. Obousměrný jízdní řád musí být doplněn šipkami směru podél v příslušné části podél sloupce s názvy zastávek.
Železniční jízdní řád
Požadavky na obsah železničního jízdního řádu (pro dráhy celostátní a regionální) obsahuje § 55 Dopravního řádu drah, odst. 1 a 2. Tratě se označují číslem, vlaky druhem vlaku, číslem a symbolem dopravce, údajem o vozové třídě, výchozí a cílové stanici vlaku a přímých vozech v jiných relacích, o bezbariérové přístupnosti, poskytovaných přepravních službách, tarifních kilometrech, zastavování na znamení nebo jiných omezeních atd. § 55 odst. 3 stanoví obsah seznamu „Příjezdy a odjezdy vlaků“. Časové údaje se rozdělují podle směrů.
Železniční jízdní řád strojvedoucího
Podle § 35 odst. 2 Dopravního řádu drah musí jízdní řád, jímž je vybavena osoba řídící celostátní nebo regionální dráze nebo vlečce drážní vozidlo, které jede jako vlak, obsahovat:
- a) označení vlaku, seznam názvů dopraven s kolejištěm, popřípadě zastávek, čas odjezdu, příjezdu nebo průjezdu vlaku ve všech dopravnách s kolejištěm, čas příjezdu vlaku na zastávku a čas odjezdu vlaku ze zastávky, pokud vlak na zastávce zastavuje; čas se uvádí v hodinách, minutách, popřípadě i v sekundách v intervalu od 0 do 24 hodin,
- b) dobu jízdy vlaku mezi jednotlivými dopravnami s kolejištěm a mezi dalšími místy pravidelného zastavování vlaku,
- c) dobu pobytu vlaku v dopravně nebo na zastávce,
- d) stanovenou rychlost vlaku,
- e) předepsaný způsob brzdění vlaku a podmínky pro spolehlivé zastavení vlaku na zábrzdnou vzdálenost (viz též § 37 odst. 5),
- f) časové omezení vedení vlaku,
- g) důležité dopravní pokyny pro řízení vlaku.
Železniční knižní jízdní řád
§ 55 Dopravního řádu drah stanoví obsah knižního vydání jízdního řádu dráhy. Musí kromě traťových jízdních řádu obsahovat návod, přehledné znázornění železniční sítě, abecední seznam železničních stanic, přehled řazení vozidel v expresních vlacích a rychlících, údaje o dopravcích včetně smluvních přepravních podmínek a tarifů, údaje o službách souvisejících s přepravou, časový harmonogram zpracování připomínek k jízdnímu řádu a termíny jejich změn.
Zveřejňování a umisťování jízdního řádu
Historie
Souborné knižní či sešitové jízdní řády vycházely již na přelomu 19. a 20. století.[1] V období před první světovou válkou vydávalo příslušné vídeňské ministerstvo několikrát ročně knižní jízdní řád „Österreichisches Kursbuch“ železniční, poštovní i paroplavební dopravy v celé monarchii (doloženo např. léto 1912). Na tuto praxi navázala i první československá republika, v níž příslušné československé ministerstvo či ministerstva vydávaly souborný jízdní řád železniční, poštovní i paroplavební (později obecně lodní a navíc i letecké) dopravy. Například letní jízdní řád v roce 1921 nebo 1925 měly na obálce uvedeno: „vychází čtyřikrát ročně“, později vycházel pravděpodobně dvakrát ročně (letní a zimní). Kromě úředního jízdního řádu vycházel dlouhodobě Vilímkův jízdní řád od nakladatelství Josef R. Vilímek, doložený například v roce 1900 i 1945. Kolem roku 1948 začaly oficiální železniční knižní jízdní řády vydávat ČSD. Ještě v roce 1956/1957 vycházel zvlášť letní a zimní jízdní řád, přičemž letní platil zhruba od června do září včetně. V roce 1958/1959 již vycházel celoroční jízdní řád ČSD, přičemž po mnoho let změna probíhala kolem přelomu května a června. Zhruba od 50. let 20. století vydávala ČSAD krajská vydání autobusových jízdních řádů, mezinárodní a dálkové linky byly obsaženy též ve zvláštním svazku. Po liberalizaci a privatizaci autobusové dopravy po roce 1994 se nějakou dobu na vydávání podílela společnost ČSAD SVT Praha, v některých letech však některé krajské knižní jízdní řády vůbec nevyšly, oblastní jízdní řády někde vydávali regionální dopravci, případně vydání zaštítily územněsprávní celky, organizátoři integrovaných dopravních systémů atd. Jízdní řády veřejné hromadné dopravy pro Prahu a pro Středočeský kraj jsou zhruba po roce 2000 vydávány ve spolupráci organizace ROPID, ČSAD SVT Praha, firmy CHAPS, Středočeského kraje, města Prahy a dopravců. S rozvojem internetu, elektronických jízdních řádů a elektronicky dostupných výstupů z Celostátního informačního systému o jízdních řádech významně poklesl význam tištěných knižních jízdních řádů.
Silniční doprava
Zákon o silniční dopravě (č. 111/1994 Sb. v platném znění) v § 18 písm. b) a f) stanoví, že dopravce ve veřejné linkové dopravě je povinen vydat a uveřejnit jízdní řád a jeho změny a vyvěsit jízdní řád na označníku zastávky. Tentýž zákon v § 17 odst. 6 stanoví, že způsob vyhlašování jízdního řádu a jeho změn stanoví prováděcí předpis. Vyhláška č. 388/2000 Sb. v § 6 stanoví způsob vyhlašování a vyvěšování jízdního řádu. Dopravce v silniční dopravě (kromě městské dopravy) musí uveřejňovat schválený jízdní řád jeho vyvěšením v každém autobusu linky nebo jeho předložením řidičem autobusu na požádání cestujícího. Dále silniční dopravce musí podle vyhlášky uveřejnit jízdní řád vyvěšením na označníku zastávky po celou dobu jeho platnosti. Zákon však z této povinnosti vyjímá výstupní zastávky linek městské autobusové dopravy. Majitel označníku musí podle vyhlášky umožnit vyvěšení jízdního řádu dopravci, který zastávku užívá na základě licence a plní povinnost přispívat na údržbu označníku, zákon však takovou povinnost majitelům označníků, nejsou-li dopravci, neukládá a tedy toto ustanovení vyhlášky nemá právní základ. Dopravce zajistí po celou dobu platnosti jízdního řádu pravidelnou kontrolu jízdního řádu vyvěšeného na označníku zastávky a jeho čitelnost za běžných světelných podmínek. V případě poškození jízdního řádu zajistí dopravce neprodleně jeho výměnu. Neplatný jízdní řád dopravce odstraní z označníku zastávky nejpozději v den následující po skončení jeho platnosti.
Drážní doprava
Zákon o dráhách (č. 266/1994 Sb.) v § 22 odst. 1 písm. d) stanoví, že provozovatel dráhy je povinen pro veřejnou drážní osobní dopravu zveřejnit jízdní řády a jejich změny. Podle § 51 odst. 4 písm. e) se za porušení této povinnosti uloží pokuta až do 1 000 000 Kč.
Železniční doprava
Podle § 54 Dopravního řádu drah vydává provozovatel dráhy pro potřebu cestujících vývěsný jízdní řád pro každou trať, jízdní řád dráhy a pro každou stanici a zastávku seznam „Příjezdy a odjezdy vlaků“. Vývěsný jízdní řád a seznam „Příjezdy a odjezdy vlaků“ včetně jejich oprav se zveřejňují nejméně 24 hodin před jejich platností, jízdní řád dráhy a jeho změny musí být zveřejněny nejméně 15 dnů před počátkem jejich platnosti. Vývěsný jízdní řád tratě, na kterém se stanice nachází, a navazujících tratí, seznam „Příjezdy a odjezdy vlaků“, musí být ve stanicích veřejně přístupné, platné a v použitelném stavu. Ve stanicích a zastávkách, kde nejsou cestující odbavováni, postačí na veřejně přístupném místě umístit pouze platný seznam „Příjezdy a odjezdy vlaků“.
Ostatní dráhy
Dopravní řád drah v § 57 odst. 2 stanoví, že jízdní řády se zveřejňují ve všech stanicích a zastávkách a udržují se v čitelném stavu až do doby náhrady. Podle § 57 odst. 3 se jízdní řád nebo jeho změny nebo dočasné omezení pravidelného provozu zveřejňují nejpozději 24 hodin před počátkem jejich platnosti vhodným způsobem a v místech k tomu obvyklých. Podle § 42 odst. 2 Zákona o dráhách jízdní řád a jeho změny dráhy tramvajové, dráhy trolejbusové, speciální dráhy (metro) a dráhy lanové nabývají platnosti nejdříve 24 hodin od jejich zveřejnění. Podle § 28 odst. 5 Dopravního řádu drah provozovatel dráhy umožní používání zastávky jiným dopravcům včetně vyvěšení jízdních řádů.
Autobus, tramvaj a trolejbus
Podle ČSN 73 6425 Autobusové, tramvajové a trolejbusové zastávky je tabule jízdních řádů součástí označníku (odst. 7.1.4) a umisťuje se zpravidla na zastávkovém sloupku kolmo k nástupní hraně anebo rovnoběžně s ní, směrem na čekací plochu. V odůvodněných případech může být situována nebo umístěna na jiném vhodném místě čekací plochy s ohledem na místní podmínky (přístup cestujících, osvětlení apod.) (odst. 7.1.7).
Celostátní informační systém
Celostátní informační systém o jízdních řádech je zaveden na základě novely zákona č. 111/1994 Sb. (např. § 2 odst. 18) a jeho činnost je upravena § 7 vyhlášky č. 388/2000 Sb (na základě zmocnění v § 17 odst. 6 zákona). Musí v něm být povinně obsaženy jízdní řády veřejné silniční linkové osobní dopravy (do 30. června 2010 zákon z této povinnosti vyjímal jízdní řády městských linek provozovaných jen na území města) a jízdní řády osobní dopravy na celostátních a regionálních železničních drahách. Dopravce v silniční dopravě je povinen předat jízdní řád dopravnímu úřadu ke schválení ve formátu a struktuře dat požadované dopravním úřadem. Dopravní úřad jej postoupí do systému nejpozději 15 dnů před začátkem jeho platnosti. Jízdní řád mezinárodní dopravy nepostupuje do CIS JŘ ministerstvo, které jej schvaluje, ale sám tuzemský dopravce; ministerstvo však provozovateli CIS do 10 dnů po vydání rozhodnutí oznamuje údaje o schválení nového jízdního řádu nebo o pozbytí platnosti licence a jízdního řádu mezinárodní linkové dopravy. Postupování jízdního řádu do CIS JŘ ukládá § 17 odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb. Údaje z platného jízdního řádu železniční dopravy zpracovaného po projednání návrhu jízdního řádu s Ministerstvem dopravy s kraji a s dopravci na dráze předá provozovatel dráhy v dohodnutém rozsahu bezúplatně do Celostátního informačního systému o jízdních řádech na základě povinnosti stanovené v § 40 odst. 3 Zákona o dráhách. Podle § 51 odst. 5 písm. k) se za porušení této povinnosti uloží pokuta až do 1 000 000 Kč.
Dodržování jízdního řádu
Dopravci jsou povinni provozovat dopravu podle schváleného a vyhlášeného jízdního řádu, přepravní smlouvou vzniká cestujícímu nárok na přepravu podle jízdního řádu. Jízdní řád je také součástí smlouvy mezi dopravcem a provozovatelem dráhy podle § 22 odst. 1 Dopravního řádu drah a je podle něj organizována drážní doprava. Podle § 14 odst. 1 písm. d) přepravního řádu (vyhl. 175/2000 Sb.) je dopravce povinen zajistit oznamování o zpoždění spoje, a to ve vozidle a ve stanici (jíž se pro účely PŘ rozumí i zastávka), jsou-li vybaveny informačním zařízením pro cestující, je-li zpoždění 10 minut a více oproti jízdnímu řádu; to neplatí pro městskou hromadnou dopravu. Podle písm. e) téhož odstavce musí zajistit vydávání písemného potvrzení o omezení nebo zastavení dopravy, vynechání spoje nebo doby jeho zpoždění, jestliže o to cestující požádá, kromě městské hromadné dopravy; místa vydávání potvrzení stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách. Podle § 16 odst. 4 přepravního řádu zastaví-li vozidlo z provozních důvodů ve stanici, kde podle jízdního řádu nezastavuje, smí cestující vystoupit, případně i nastoupit jen se souhlasem řidiče nebo jiné pověřené osoby dopravce.
Související články
Reference
- ↑ Ing. Zdeněk Michl, David Platamon Lipovčan, Aleš Drobný: DVD Staré jízdní řády ČSD, kolekce vybraných knižních jízdních řádů od rakouského z roku 1900 až po různá období ČSD. Distribuuje eShop ŽelPage.
Externí odkazy
- Elektronický jízdní řád a vyhledávač spojení IDOS
- Zákon o silniční dopravě, č. 111/1994 Sb. v aktuálně účinném znění
- Vyhláška o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy, č. 388/2000 Sb. v aktuálně účinném znění
- Ing. Zdeněk Michl, David Platamon Lipovčan, Aleš Drobný: DVD Staré jízdní řády ČSD, kolekce vybraných knižních jízdních řádů od rakouského z roku 1900 až po různá období ČSD. Distribuuje eShop ŽelPage.
- Elektronický archív vlakových jízdních řádů ČD a ČSD (ČD od prosince 2002 + české tratě ČSD 1981/1982)
- Protektorátní jízdní řád 1944
- Vilímkův jízdní řád republiky československé - zima 1918/19
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |