Kuňka obecná

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 9. 2. 2014, 11:14; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Kuňka obecná, někdy také nazývaná pro své zbarvení břicha kuňka ohnivá (Bombina bombina, Linné 1761) je ohroženým druhem žab ČR.

Obsah

Popis

Dorůstá délky 4,5 - 5 cm. Tělo je zploštělé a končetiny relativně krátké. Svrchu má hnědavou až šedozelenou barvu, vzácněji olivově zelené s tmavými skvrnami. Jsou rozmístěny pravidelně a symetricky. S různou intenzitou se objevuje i zelená kožní skvrna v týlu. Toto zbarvení žábu dokonale maskuje. Kožní bradavky jsou zakončené tupě s načernalou masou na povrchu. Hlavu má malou, okrouhlou a zakončenou poněkud ostřeji než je tomu u kuňky žlutobřiché. Chybí jí vnější ušní bubínek. Oči jsou vystouplé se srdčitou zornicí. Opačný efekt než hřbet vyvolává břišní strana. Méně než 50% plochy břicha je pokryto žlutými, oranžovými až červenými skvrnami a četnými bílými tečkami. Kuňka má zvláštní obranný prvek. Během ohrožení se převrátí na záda zvláštním kolébavým pohybem, čímž dojde k odkrytí jejího oranžového břicha, které působí jako výstraha pro predátora. Pohlavní rozdíly jsou minimální. Samci mají vyvinutý párový podhrdelní rezonanční měchýřek, dále zrohovatělé plošky na prstech a předloktích předních končetin. Slouží k uchycení partnerky během rozmnožování. Její hlas zní jako "u" nebo "unk". Jedná se o pravidelné jednotvárné jednoslabičné kuňkání, které můžeme slyšet ve dne i v noci (sekundový interval). Pulci obou druhů kuněk mají dýchací otvor (spiraculum) na břiše. Tím se liší od pulců všech ostatních druhů našich žab.[1][2]

Zajímavosti

Dokáže být aktivní během celého dne. Pokud se cítí ohrožena, vylučuje z kožních žláz bělavý toxický sekret. Zimu přežívá na souši zahrabaná v zemi. Žije v rybnících, tůňkách a loužích. Často se zdržuje ve velkých společenstvích. Po skončení rozmnožování obývá louky a lesy.

Bombina bombina 2 (Marek Szczepanek).jpg

Výskyt a rozšíření

Můžeme se s ní setkat od východní poloviny Německa až po jižní část Uralu. Na severu je rozšířena až do jižního Švédska, na jihu do severozápadního Řecka. Lze ji potkat i v asijské části Turecka. V České republice je prokázána ve 48,7 % kvadrátech síťové mapy. V oblasti Českomoravské vrchoviny, Čech a severovýchodní Moravy v povodí Odry je výskyt poměrně souvislý. Pro svůj život upřednostňuje nížiny (158-550 m n. m.). Nejvyšší lokalita výskytu byla pozorována v nadmořské výšce 732 m.[3]

Ohrožení

Spodní strana

V minulosti tato žabka patřila k běžně rozšířeným druhům. Dnes je legislativně řazena mezi druhy ohrožené. Současný stupeň ohrožení je však výrazně vyšší. Během posledních 15 let se její výskyt v některých regionech snížil o 80 %. Výrazné ohrožení představují krajinotvorné změny – scelování zemědělské půdy, úprava rybníků pro zemědělské a rekreační účely, přeměna luk na pole apod. Často také dochází ke kontaminaci vhodných lokalit pesticidy. Postupně se tak kuňky kvůli člověku staly jedním z nejohroženějších druhů obojživelníků u nás. Tento druh obojživelníka je zařazen v seznamu ohrožených druhů Bernské konvence a v seznamu ohrožených obojživelníků v projektu ochrany přírody v Evropské unii Natura 2000. Ohrožení v ČR: Jedná se o silně ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.[3]

Rozmnožování

Rozmnožování probíhá v mělké vodě s hustou vegatací. Místa pro kladení vajíček jsou oddělena od ostatní vodní plochy. Samečci od pozdního jara až do léta obývají vodu, ve které se rozmnožují. Tělo mají vypjaté a hrdélka roztažená v balónky. Chór jimi vyluzovaný zní melancholicky. Samička se může rozmnožovat i vícekrát během léta. Klade až stovky vajíček ve shlucích. Vajíčka jsou kladena především v květnu a červnu. Shluky se nachází na vodních rostlinách a kamenech. Pulci se líhnou asi po týdnu. Vývoj pulců trvá přibližně dva a půl měsíce. V podobě 2 cm velkých žabek poté opouští vodu a přezimují na souši (např. v dutinách, pod listím...). Zbarvení bříška je již zcela vyvinuté. Probouzí se v dubnu. Ve třetím roce života jsou pohlavní dospělé. Dožívají se průměrně patnácti let.[3]

Potrava

Živí se hmyzem spadlým na hladinu - larvami vážek, pakomáry, komáry atd. Svou potravu uchvacuje přímo čelistmi, neloví ji jazykem jako např. skokani a ropuchy.

Reference

  1. http://www.ezoo.cz/zvire.php?zvire_id=202
  2. Větrovská, T. (překlad): Svět zvířat kolem nás. ISBN 80-85805-62-6, str.186
  3. 3,0 3,1 3,2 http://amphibia.webzdarma.cz/Kunka%20obecna.htm
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bombina_bombina