Kudowa-Zdrój

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 9. 2. 2014, 14:36; Sysop (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Kudowa-Zdrój , česky Lázně Chudoba^[1]^[2] či Chudoba,^[1]^[2]^[3] německy Bad Kudowa, je lázeňské město pod Stolovými horami v povodí Metuje, v nadmořské výšce okolo 400 metrů. Leží v Kladsku, v jihozápadním Polsku, v Dolnoslezském vojvodství při hranici s Českou republikou, jen několik kilometrů na severovýchod od města Náchod, se kterým ho spojuje silnice E67 s významným hraničním přechodem. Město má kolem 11 000 obyvatel. Je součástí tzv. Českého koutku.

Dějiny města

Kudowa je jedním z nejstarších lázeňských míst v Polsku a Evropě. Lázně zde existují už od 15. století. Prvně je zmiňováno Jindřichem Minsterberským, synem Jiřího z Poděbrad. Původní jméno, tehdy ještě vsi, bylo Lipolitov, ale v polovině 16. století bylo přejmenováno na Chudoba, později na Kudoba, Bad Kudowa a v roce 1945 na Kudowa-Zdrój. Český název města je Chudoba či Lázně Chudoba. Nejstarší částí města je Velká Čermná (Czermna), s historií sahající do 16. století. První zmínka o minerálních vodách pochází z kroniky z roku 1580, kde jsou zmiňovány Čermenské lázně. V roce 1625 (nebo, jak zdroje uvádějí, již v roce 1621), G. Aelurius, protestantský mnich ve své práci „Glaciografia“ píše o vynikající chuti minerálních vod z Chudoby, o jejich prospěšnosti zdraví a o jejich využití ve vinařství.

Co se zde léčí

V lázních se léčí onemocnění srdce a oběhového systému. Za pozornost stojí rovněž kostnice ve Velké Čermné a národní park ve Stolových horách.

Galerie

Sanatorium „Polonia“	Lázeňský park	Kostnice ve Velké Čermné	Hrob Anny Máslové ve Velké Čermné
Pomník zahynuvším kněžím ve Velké Čermné	Kostel sv. Bartoloměje ve Velké Čermné	Chalupa ve Velké Čermné	Bludiště ve Stolových horách

Reference

↑ ^1,0 ^1,1 Index českých exonym: Standardizované podoby, varianty. 1. vyd. Praha : Český úřad zeměměřický a katastrální, 2006. 125 s., mapy. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR.) ISBN 80-86918-04-1. S. 35, 45.
↑ ^2,0 ^2,1 ŠEBELA, Marek; FIŠER, Jiří. České názvy hraničních vrchů, sídel a vodních toků v Kladsku. In Kladský sborník 5. Hradec Králové : Ústav historických věd Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, 2003. s. 374–375.
↑ MUSIL, František. Kladsko. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Libri, 2007. (Stručná historie států.) ISBN 978-80-7277-340-4. S. 184.

Externí odkazy

Oficiální stránky města

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kudowa-Zdrój

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[Index_.C4.8Desk.C3.BDch_exonym-0] 1,0 ^1,1 Index českých exonym: Standardizované podoby, varianty. 1. vyd. Praha : Český úřad zeměměřický a katastrální, 2006. 125 s., mapy. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR.) ISBN 80-86918-04-1. S. 35, 45.

[.C5.A0ebela_M._2003-1] 2,0 ^2,1 ŠEBELA, Marek; FIŠER, Jiří. České názvy hraničních vrchů, sídel a vodních toků v Kladsku. In Kladský sborník 5. Hradec Králové : Ústav historických věd Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, 2003. s. 374–375.

[2] MUSIL, František. Kladsko. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Libri, 2007. (Stručná historie států.) ISBN 978-80-7277-340-4. S. 184.

[1]

[2]

[3]