Litohoř

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 7. 3. 2014, 23:19; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Litohoř je obec v okrese Třebíč. Ke dni 25. 2. 2008 zde žilo 579 obyvatel, z toho je 276 mužů a 303 žen[1]. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1190.

Historie

Důležité historické události: 1162 Jsou v historických pramenech první zmínky o Litohoři
1190 Založil znojemský kníže Konrád premonstránský klášter P. Marie a sv. Václava v Louce u Znojma. Daroval mu kapli sv. Mikuláše ve Znojmě a k tomu ještě vsi Lutochor, Třebouchovice a Domamil
1284 Kdy Litohoř patřila k faře domamilské, se nám z té doby zachoval soupis klášterních desátků a to v Lukově, Domamili a Litohoři
1348 Ves si přivlastnil a dal se nazývat Volfart z Litohoře
1360 Boj o ves neustal a ves a další polní vsi si přivlastnil Oldřich ze Želetavy. V této době se počet obyvatel odhaduje na 200 osob. Ves od tohoto století /XIV/ již měla hřbitov.
1402 Ves držel markrabě Jošt a v tomto roce ji vrátil klášteru.
1417 Ale opět byla odcizena louckému klášteru, zmocnil se jí spolu s Jindřichovicemi, Markvaticemi, Štítky a Petrovicemi Jan z Hradce na Želetavě.
1481 Po Janu z Hradce převzal do držení ves Jindřich z Hradce na Telči.
1489 Po 8 letech držení postoupil Jindřich ves Janovi z Lomnice.
1531 Ve vsi už byl také mlýn a je jmenován mlynář Hana.
1541 Zapsal císař Ferdinand I. ves spolu s Domamilí, Rokytnicí, Pokojovicemi a lidmi z Hobzí Jiříku Žabkovi z Limberka.
1619 Držel klášter Loucký 699 poddaných
1704 Ve dvoře litohořském byla opravována studna a též byly opraveny zdi dvora i domy poddaných. Je též jmenován rychtář Jiřík Smetana
1717 Začaly se vést pozemkové knihy v Litohoři
1720 Kolem tohoto roku se začal stavět jednoposchoďový barokní zámek, jenž sloužil jako letní sídlo
1739 Rozhodla vídeňská vláda postavit novou silnici z Vídně na Znojmo přes Mor. Budějovice 1740 23. září je sepsána zakládací listina kaple litohořské. Dána v Kroměříži listinou olomouckého opata Jakuba. Arnošta , že opat loucký smí postaviti a udržovati kapli sv. Jana Nepomuckého
1740 Začal se budovat úsek silnice Jihlava - Mor. Budějovice - Znojmo
1740 Protože po této době začala vládnout císařovna Marie Terezie, začalo se silnici říkat "císařská"
1749 Byla císařská silnice z Vídně až do Prahy dokončena
1749 V tomto roce byla také vystavěna v Litohoři kaple sv. Jana Nepomuckého, v níž farář domamilský konal občasně bohoslužby
1751 Císařská silnice byla upravena a rozšířena
1756 Je jmenován v obci mlynář Melkus Jan
1760 Císařská silnice podle tehdejšího nařízení byla osázená stromy a to 10 sáhů od sebe
1770 1. října bylo vyhlášeno všeobecné sčítání lidu, číslovaly se domy a sčítal se také tažný dobytek
1770 20. října vydalo české gubernium nařízení o zapisování poddaných v matrikách podle příjmení
1780 Kolem tohoto roku byla založena nová osada nazvaná podle hraběte Kolovrata - Kolovraty
1780 4. prosince brání domamilský farář obce Litohoř náležející ještě krátce klášteru v Louce u Znojma
1781 Již postavená kaple byla rozšířena
1782 19. listopadu zřídil náboženský fond lokální kaplanství pro samostatnou farnost Litohoř a Kolovraty, které se začaly stavět. Do této doby byla Litohoř přifařena k Domamili
1782 Byla založena v obci škola jako jednotřídní a postavena farní budova, která obsahovala dvě klenuté světnice, kuchyň a místnost pro služebnictvo. Byl také na místě pomocné kaple založen nový kostel sv. Jana Nepomuckého
1784 V kapli litohořské byla první svatba a křest, kteréž tyto byly zapsány do nové zavedené Matriky litohořské. Zápisy před tímto datem obsahují matriky domamilské
1784 29. července z císařského nařízení byl zrušen klášter v Louce u Znojma a jeho panské pozemky rozparcelovány v drobné usedlosti, které se ustavily v právě vznikající novou osadu Kolovraty, později stojící s 25 domy nedaleko obce Litohoř. Ostatní bohaté statky klášterní byly porůznu rozprodány
1784 Po zrušení kláštera přešel patronát farnosti na panství budečské pod děkanstvím Jaroměřickým
1785 17. prosince si stěžoval domamilský farář u Konsistoře na Litohořského kaplana, že mu odepřel dávat štolní poplatky, přesto, že Litohoř svou farností nyní patřila pod patronát budečský
1788 Je to první záznam do litohořské matriky zemřelých
1789 Litohořský zámek se stal součástí budečského panství Wallisů
1793 Byl vystavěn nynější nový kostel sv. Jana Nepomuckého
1802 25. prosince spolu se statkem budečským byla prodána Litohoř Josefu, hraběti Wallisovi, který vlastnil Mor. Budějovice
1830 Od tohoto roku je zachována pozemková kniha litohořská
1833 Byl kostel sv. Jana Nepomuckého na náklad obce opraven litohořskými farníky
1834 Měla Litohoř 59 domů a 450 obyvatel - Kolovraty 25 domů a 158 obyvatel. Je též jmenován zájezdní hostinec U labutě a 1 mlýn
1836 Vítán sedláky z Kolovrat průjezd českého krále Ferdinanda V.
1843 V Litohoři a Kolovratech napočteno 644 obyvatel v 85 domech
1847 Měla Litohoř 59 domů a 450 obyvatel - Kolovraty 25 domů se 158 obyvateli
1848 Je zrušeno poddanství a obec se osvobozuje od Mor. Budějovického panstí
1854 V Kolovratech č. 18 je jmenován hospodský a kupec Smetana Jan
1855 Byla litohořskými farníky věnována do kostela sv. Jana Nepomuckého Křížová cesta a obraz vedlejšího oltáře
1857 Na škole jmenován učitel Vojtěch Duchek
1859 Na mlýně v Litohoři č. 28 jmenován mlynář Jan Píša
1860 Na budoucí kovárně v Litohoři č. 27 jmenován kolář Bohm Jan
1862 Založena nová farní budova
1864 V Kolovratech č. 18 jmenován hospodský a dominikalista Josef Smetana
1866 Na budoucí kovárně v Litohoři č. 7 jmenován kolář Jakub Bohm
1870 V Litohoři č. 43 byla obecní kovárna /nyní Zásměta Josef/
1871 2. ledna rozhodnutí biskupské konsistoře o kostele litohořském
1873 V Litohoři č. 48 jmenován hospodský a pekař Josef Prath
1875 V Litohoři na č. 17 byla obecní pastouška /nyní Chocholoušková R./
1876 V této době byl majitelem zámku Jan Smetana
1877 Litohoř má 66 čísel a 525 obyvatel - Kolovraty 27 čísel 182 ob.
1877 Na budoucí kovárně v Litohoři č. 7 jmenován kolář Jan Bohm
1878 V Litohoři č. 16 jmenován hospodský František Fabeš
1879 V Kolovratech č. 18 jmenován poslední hospodský Frant. Kraus
1880 Litohoř má 66 domů a 454 obyvatel - Kolovraty 29 domů a 169 ob.
1882 V Litohoři č. 48 jmenován hospodský Josef Krejča
1882 Byla jednotřídní škola rpzšířena na dvojtřídní
1883 Na mlýně v Litohoři č. 28 jmenován mlynář Antonín Dvořák
1884 V Litohoři č. 16 jmenován hospodský Jan Bohm
1888 V Litohoři č. 48 jmenován hospodský Ferdinand Osvačil
1889 Byl založen v obci panem řídícím učitelem školy Antonínem Abrahámem požární sbor
1890 Uvádí se na škole řídící učitel Antonín Abrahán, jako velmi kulturně činný
1892 Na císařské silnici byl uskutečněn závod v sedle koňmo německých a rakouských důstojníků
1897 V Litohoři č. 48 jmenován hospodský a řezník Antonín Zásměta
1898 V Litohoři č. 16 jmenován hospodský a kolář Jan Bohm
1910 Obec Litohoř a Kolovraty čítají 630 katolíků
1910 Učil na škole pokrokový učitel Štěpán Koudela
1919 Na mlýně v Litohoři č. 28 jmenován mlynář Antonín Dvořák
1920 Na kovárně v Litohoři č. 7 jmenován kovář František Česnek
1921 Je v obci Litohoř 106 domů a 529 obyvatel
1922 Na kovárně v Litohoři č. 7 jmenován kovář Jan Česnek
1923 V Litohoři č. 16 jmenován hospodský Otakar Jindřich Bobek
1925 Založil řídící učitel Bohumír Votava obecní Kroniku
1926 1. září je v obci kronikářem pan řídící Jan Vavříček
1928 V obci Litohoř a Kolovraty je 136 domů a 619 obyvatel
1930 Za koupil zámek v Litohoři i s celým hospodářstvím Hugo Fischman, který bydlel v Mor. Budějovicích
1937 Nastoupil na školu řídící Bohumil Holčapek
1949 Litohoř má 140 domů a 566 obyvatel
1951 Založen Semenářský státní statek. Obhospodařoval 1051 ha zemědělské půdy, z toho 933 ha orné
1958 Od tohoto roku píše obecní kroniku učitelka Marie Wolheimová
1960 1. dubna zanikl ONV v Mor. Budějovicích a Mor. Budějovice převedeny do okresu Třebíč. Také bylo tohoto roku provedeno nové přečíslování domů. Litohoř a Kolovraty byly sloučeny v jednu obec
1963 Začalo se budovat koupaliště v Litohoři
1970 Obec Litohoř má 147 domů a 515 obyvatel
1971 Byly zaměstnancům statku dány do užívání 2 nové bytobé jednotky
1975 Do tohoto roku byly v litohořském zámku byty pro zaměstn. statku
1976 16. května byl slavnostně otevřen nový kulturní dlm za 4,5 mil.
1978 Otevřena nová mateřská škola s celodenním stravováním
1980 Má Litohoř 130 domů a 495 obyvatel
1980 1. ledna obec Litohoř podle usnesení ONV v Třebíči z r. 1979 zrušena a stala se částí města Mor. Budějovic. Také se uskutečnilo první setkání s důchodci v kulturním domě
1983 Začala se budovat vodní nádrž z původního koupaliště
1984 Dokončena vodní nádrž z původního koupaliště

Vývoj počtu obyvatel Litohoře[2]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 629 623 609 631 618 569 619 521 596 515 499 504 479

Pamětihodnosti

Ve vsi je pozdně barokní zámek, postavený v 18. století jako letní sídlo.

Reference

  Města a obce okresu Třebíč  

Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava


Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.