Džammú a Kašmír
Z Multimediaexpo.cz
| Jammu and Kashmir جموں و کشمیر Jamūn va Kašmīr جۄم تٕ کٔشېر Jọm tụ Kạšīr | |
| |
| Poloha | 32°17' – 36°58' s.š. 80°30' v.d. |
| Rozloha | 222 236 km² nárokováno Indií 101 437 km² spravováno Indií |
| Obyvatelstvo (indické části) | 10 070 000 (2001) |
| Jazyky | urdština (úřední), angličtina (de facto úřední), kašmírština, dogri, gojri, pahari, ladákhština, baltí, dardiro a další |
| Hlavní město | Šrīnagar Jammū |
| Nejvyšší hora Celý stát Indická část | K2 (8611) Nun Kun (7135) |
| Datum vzniku | 16.3.1846 |
| Guvernér (indické části) | Sriniwas Kumar Sinha |
| Předseda vlády (indické části) | Mufti Mohammad Sayeed |
| Soubor:IndiaJammuKashmirCS.png Část státu Džammú a Kašmír pod indickou správou je zobrazena červeně. Zobrazená indická hranice odráží celkové indické nároky. | |
Džammú a Kašmír (anglicky Jammu and Kashmir; hindsky जम्मू और कश्मीर, Jammū ôr Kašmīr; urdsky جموں و کشمیر, Jammūn va Kašmīr; kašmírsky جۄم تٕ کٔشېر, जॅम तु' क'शीर, Jọm tụ Kạšīr) je indická část historického státu Kašmír v Asii, který je v současné době rozdělen mezi Indii, Pákistán a v menší míře Čínu. Na severu sousedí s afghánským Váchánem, na východě s čínskými autonomními oblastmi Ujgursko a Tibet, na jihu s indickými státy Himáčalpradéš a Paňdžáb a na západě s Pákistánskými provinciemi Paňdžáb a Severozápadní pohraniční provincie.
Indická vláda považuje celé území za součást Indie, jako svůj nejsevernější stát, a to včetně území spravovaného Pákistánem, kterému říká Pákistánem spravovaný Kašmír. Na druhé straně Pákistán neuznává indickou svrchovanost ani nad územím, které je momentálně pod indickou kontrolou, a nazývá ho „Okupovaný Kašmír“, zatímco území pod jeho kontrolou se jmenuje Ázád Kašmír (Azad Kashmir, česky Svobodný Kašmír). Pákistán nenárokuje Kašmír přímo jako součást svého území, nýbrž prohlašuje, že o osudu Kašmíru by měli svobodně rozhodnout jeho obyvatelé. Ázád Kašmír požívá v rámci Pákistánu jisté autonomie, o skutečné nezávislosti lze však těžko mluvit a žádný jiný stát na světě Azad Kashmir jako nezávislý neuznává. Pákistán navíc nepovažuje (na rozdíl od Indie) za součást Kašmíru tzv. Severní oblasti (Northern Areas), včetně strategické Karákorámské dálnice, spojující Pákistán s Čínou. Tato území byla začleněna do Pákistánu (byť si udržují zvláštní status) a proklamace o svobodě Kašmíru se na ně nevztahuje; jejich rozloha přitom mnohonásobně převyšuje rozlohu Azád Kašmíru.
Čína spravuje nevelké hornaté území Aksai Čin, kudy vede strategická silnice z Ujgurska do Tibetu. Formálně ho převzala na základě dohody s Pákistánem, avšak Indie namítá, že Pákistánu území nepatřilo a neměl právo s ním nakládat. Obě země o toto území v roce 1962 vedly krátkou válku. Dále spravuje část historického Kašmíru v rámci autonomní oblasti Ujgursko.
Indická vláda zakazuje jakékoli publikace, které popisují či zobrazují Indií nárokované území Kašmíru jako sporné území nebo dokonce jako součást Pákistánu či Číny. To například vedlo v roce 1998 k zákazu distribuce CD-ROM Encyclopædia Britannica v Indii [1].
Území, které zůstává v indických rukách, se skládá ze tří nestejných částí: okolí Džammú, údolí Kašmír a Ladákh na východě. Obyvatelé Kašmíru jsou převážně muslimové, akorát v Ladákhu převládá buddhismus. Toto bývalé samostatné království, přezdívané též Malý Tibet, zůstává stranou kašmírského konfliktu a i dnes láká turisty. Obyvatelstvo hovoří vlastním jazykem, ladákštinou, která je příbuzná tibetštině.
Obsah |
Geografie
Celé území státu je značně hornaté, pouze jihozápadní hranice kolem Džammú leží relativně v nížině. Z východu sem dosahují výběžky Himálaje, Zanskárské hory v Ladákhu je spojují s pohořím Karákoram, severního okraje pákistánského Kašmíru se dotýká Hindúkuš a do Čínou spravovaného Aksai Činu zasahuje pohoří Kchun-lun. Nejvyšší horou Kašmíru je druhá nejvyšší hora planety, K2 (též Mount Godwin Austen, Čhokori, Qogir Feng aj.; 8611 m). Indií spravované území dosahuje do výšky 7135 m.n.m. masívem Nun Kun.
Nejvýznamnější kašmírskou řekou je Indus, který ovšem pramení v sousedním Tibetu, Kašmírem protéká z jihovýchodu na severozápad, tam se teprve láme k jihu a protéká Pákistánem do Indického oceánu.
Administrativní rozdělení
Indií kontrolovaná část státu Džammú a Kašmír se dělí na 14 okresů (anglicky district). Údaje o velikosti okresů pocházejí ze stránek vlády Džammú a Kašmíru. Jejich součet neodpovídá údajům o celkové rozloze Indií spravovaného území. Anglická Wikipedie udává rozlohu 100 569 km², estonská 101 387 km², vládní stránky uvádějí 101 437 km², ale součet rozloh okresů uvedených tamtéž vychází na 87 594, resp. 126 259 km² (u okresu Léh je uvedeno 44 000 km², u Kargilu 14 036, ale celý Ladakh (součet okresů Kargil a Léh) má být 96 701 km²!)
Údaje o počtu obyvatel se vztahují k poslednímu indickému sčítání v roce 2001. Na Pákistánem kontrolovaných územích proběhlo poslední sčítání v roce 1998; zde uvedené údaje vznikly extrapolací nasčítaných dat pomocí přirozeného přírůstku do roku 2001. Území kontrolovaná Čínou nejsou trvale obydlená.
Okres Rajouri vznikl v roce 1968 vyčleněním z okresu Poonch. V roce 1979 byl dále ze Srinagaru vyčleněn Budgam, z Baramully Kupwara, z Anantnagu Pulwama a Ladakh byl rozdělen na Kargil a Léh.
- Džammú (جموں)
Mapa okresů státu Džammú a Kašmír
| Okres | Rozloha (km²) | Obyvatel | ||
|---|---|---|---|---|
| 1. | Jammu | Džammú, جموں | 3 097 | 1 572 000 |
| 2. | Kathua | 2 651 | 544 000 | |
| 3. | Doda | 11 691 | 690 000 | |
| 4. | Udhampur | 4 550 | 739 000 | |
| 5. | Rajouri | Radžuri, Rajauri | 2 630 | 472 000 |
| 6. | Poonch | Punč, پونچ, Punch | 1 674 | 372 000 |
91% obyvatel okresu Kathua jsou hinduisté. V okresu Doda se mluví kašmírsky, dogri, bhadarwahi, kishtwani, siraji, pogli, paddri a paňdžábsky. Hlavním jazykem v Rajouri je pahárí, též gojri, dogri, kašmírština.
- Kašmír (Vádí Kašmír, وادئ کشمیر)
| Okres | Rozloha (km²) | Obyvatel | ||
|---|---|---|---|---|
| 7. | Anantnag | अनन्तनाग | 3 934 | 1 170 000 |
| 8. | Pulwama | 1 398 | 649 000 | |
| 9. | Budgam | Badgam | 1 371 | 632 000 |
| 10. | Baramulla | Baramula | 4 588 | 1 167 000 |
| 11. | Šrínagar | Šrínagar, سرینگر | 2 228 | 1 183 000 |
| 12. | Kupwara | Kupvara | 2 379 | 640 000 |
Hlavními jazyky v Anantnagu a Šrínagaru jsou kašmírština a urdština, v Pulwamě kašmírština a vedle ní též pahari a sujri. V Baramulle kašmírština, dále pahárí, gojri, sheena (dardi) a urdština.
- Ladákh (لداخ, लद्दाख, Laddākh, ལདཁ)
| Okres | Rozloha (km²) | Obyvatel | ||
|---|---|---|---|---|
| 13. | Kargil | Kárgil, کارگل, करगिल | 14 036 | 118 000 |
| 14. | Leh | Léh, लेह | 45 110 | 115 000 |
Severní část okresu Kargil hovoří jazykem balti (kargali), jižní (Zanskár) jazykem ladákhí. V okrese Leh se mluví ladákhí. Zhruba platí, že mluvčí balti jsou muslimové, mluvčí ladákhí buddhisté.
- Ázád Kašmír (Ázád Džamún Kašmír, آزاد جموں کشمیر)
| Okres | Rozloha (km²) | Obyvatel | ||
|---|---|---|---|---|
| 15. | Muzaffarabad | Muzzafar Ábád, مظفر آباد | 810 000 | |
| 16. | Dach | 417 000 | ||
| 17. | Punch | 439 000 | ||
| 18. | Sudhamti | 238 000 | ||
| 19. | Kotli | 608 000 | ||
| 20. | Mirpur | 356 000 | ||
| 21. | Bhimber | 326 000 | ||
- Severní oblasti (Northern areas, شمالی علاقہ جات, Šimālī ʿIlāqâjāt)
| Okres | Rozloha (km²) | Obyvatel | ||
|---|---|---|---|---|
| 22. | Gilgit | گلگت | 264 000 | |
| 23. | Ghizar | 132 000 | ||
| 24. | Dumir | 221 000 | ||
| 25. | Baltistan | 234 000 | ||
| 26. | Ghanche | 94 000 | ||
| Okres | Rozloha (km²) | Obyvatel | ||
|---|---|---|---|---|
| 27. | Aksai Čin | 0 | ||
Jazyky
Celoindickými úředními jazyky jsou hindština a angličtina. Státním jazykem Džammú a Kašmíru je urdština (od roku 1906, kdy z rozhodnutí mahárádži Pratapa Singha nahradila perštinu). Všechny dosud uvedené jazyky jsou pro drtivou většinu obyvatelstva státu cizí. Kašmírština, kterou hovoří asi 55% obyvatel státu, se ve státní správě nepoužívá, i když je alespoň na seznamu 18 jazyků oficiálně uznávaných indickou federální vládou. Státní správa Džammú a Kašmíru stále více preferuje angličtinu (i v zákonodárství). Angličtina se používá ve vyšším školství a částečně i v tisku. Urdština se používá v tisku a jako vyučovací jazyk na základních školách.
Obyvatelstvo hovoří řadou dalších jazyků. V oblasti Džammú jsou to dialekty paňdžábštiny, zejména dogrí; paňdžábština je také běžným (ale ne úředním) jazykem Azad Kashmiru. V centrální oblasti jsou to (vedle kašmírštiny) dialekty hindštiny, godžrí a pahárí. Ladákh hovoří ladákštinou, příbuznou tibetštině; sever okresu Kargil už ovládá jazyk balti/kargali, stejně jako jihovýchodní třetina Pákistánem obsazených Severních oblastí (tzv. Baltistán). Severní třetina (zvaná Hunza) je doménou zvláštního jazyka burušaskí, zatímco jihozápadní třetina používá jazyk dardí, příbuzný kašmírštině.
Dějiny Kašmíru
Externí odkazy
- Oficiální stránka vlády Džammú a Kašmíru (anglicky)
- Kashmir Study Group - Přehledy a analýzy, politicky nezávislé (anglicky)
- Základní fakta o Džammú a Kašmíru (anglicky z pohledu Indie)
- Článek o jazycích v Kašmíru (anglicky)
- koshur.org - Kašmírština a další jazyky v Kašmíru (anglicky)
- Reportáž z Kašmíru z roku 2002
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |