V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Dětřichov (okres Liberec)

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 2. 5. 2014, 12:05; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Dětřichov (německy: Dittersbach) je vesnice na severu Česka, v okrese Liberec, v libereckém kraji. Leží ve Frýdlantském výběžku asi 4 km jihozápadně od města Frýdlantu na silnici I/13 do Liberce. Obec má přes 600 obyvatel, je v ní mateřská a základní škola. Protéká jí říčka Oleška. V roce 1900 byla zprovozněna úzkorozchodná dráha z Frýdlantu do Heřmanic a dále do Žitavy, byla však zrušena roku 1976.

Obsah

Historie

Předpokládá se, že obec byla založena v období německé kolonizace ve 14. století. První písemná zmínka o ní z frýdlantského urbáře 1381–1409 se týká zdejšího kostela sv. Anny. Vesnice vyrostla na místě, kde na cestu z Chrastavy do Frýdlantu napojovala cesta z Žitavska vedoucí přes Rybarzowice (Reibersdorf) a Bogatyniu (Reichenau) a Heřmanice. Vždy šlo o vrchnostenckou vesnici, vlastněnou majiteli frýdlantského panství. Historii obce se nevyhnula náboženská perzekuce v průběhu reformačního hnutí. Jejím výsledkem bylo opuštění 15 usedlostí, jejichž obyvatelé se raději vystěhovali ze země. Přesto zde dalších 38 gruntů zůstalo obydleno a to vytvořilo dobré podmínky pro další vývoj obce. Částí tohoto vývoje byla účast na odporu proti Gallasům v letech 1679–87 vedeném Andreasem Stelzigem. Dětřichovští se zůčastnili i srocení poddanách pod frýdlantským zámkem. Následně došlo roku 1780 k parcelaci zdejšího panského dvora a vzniku nové vesnice Kristiánov (Christiansau), pojmenované na paměť zakladatele hraběte Kristiána Filipa Clam-Gallase. V osmdesátých letech 18. století měl Dětřichov 28 číslovaných domů, v roce 1833 bylo v obci 174 domů s 395 obyvateli. Způsobem jejich obživy bylo zemědělství a tkalcovství. Textilní výroba se stala základem dalšího rozvoje obce. Tkalcovskou dílnu rodiny Klingerových získal saský továrník Carl August Preibish a vybudoval z ní textilní továrnu, ve kterém v roce 1910 pracovalo 700 zaměstnanců. Další továrnu vybudoval v obci Bernard Hannig, jehož firma skončila roku 1864, a objekt koupila nejprve firma liberecká a pak roku 1881 vídeňská firma M. B. Neumann a synové a v jejich továrně bylo roku 1910 zaměstnáno 180 lidí. V roce 1857 měl Dětřichov 1289 obyvatel a roku 1900 žilo v 242 domech 1723 lidí. Roku 1935 jich bylo 1246: 1222 Němců a 24 Čechů. Po odsunu Němců do obce přicházeli osadníci z Chrudimska, Bydžovska a okolí Hradce Králové, usadili se zde také volynští a zelovští Češi. Dětřichov měl od roku společný MNV s Albrechticemi, Vysokým a Kristiánovem. V roce 1963 připadly k Dětřichovu také Heřmanice. Usnesením ONV ze dne 19. 9. 1985 pak byl sloučen s Frýdlantem. Po sametové revoluci se z tohoto svazku osamostatnily nejprve Heřmanice s Kristiánovem a roku 1992 také Dětřichov.

Reference

Literatura

  • ANDĚL, Rudolf; KARPAŠ, Roman. Frýdlantsko: Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec : Nakladatelství 555, 2002. ISBN 80-86424-18-9.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Dětřichov (okres Liberec)
  Města a obce okresu Liberec  

Bílá • Bílý Kostel nad Nisou • Bílý Potok • Bulovka • Cetenov • Černousy • Český Dub • Čtveřín • Dětřichov • Dlouhý Most • Dolní Řasnice • Frýdlant • Habartice • Hejnice • Heřmanice • Hlavice • Hodkovice nad Mohelkou • Horní Řasnice • Hrádek nad Nisou • Chotyně • Chrastava • Jablonné v Podještědí • Janovice v Podještědí • Janův Důl • Jeřmanice • Jindřichovice pod Smrkem • Kobyly • Krásný Les • Kryštofovo Údolí • Křižany • Kunratice • Lázně Libverda • Lažany • Liberec • Mníšek • Nová Ves • Nové Město pod Smrkem • Oldřichov v Hájích • Osečná • Paceřice • Pěnčín • Pertoltice • Proseč pod Ještědem • Příšovice • Radimovice • Raspenava • Rynoltice • Soběslavice • Stráž nad Nisou • Světlá pod Ještědem • Svijanský Újezd • Svijany • Sychrov • Šimonovice • Višňová • Vlastibořice • Všelibice • Zdislava • Žďárek