Hůrka (dělostřelecká tvrz)

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 15. 11. 2010, 20:30; Sysop (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Pěchotní srub K-S 10 dělostřelecké tvrze Horka

Dělostřelecká tvrz Hůrka (též Berghöhe, Horka nebo i nově Výšina) je tvrz, která byla plánována v důsledku zvolení Adolfa Hitlera kancléřem v Německu. Patřila mezi páteř obrany československého opevnění na severní hranici Československa. Stavba tvrze byla plánována do prostoru kóty 681 Berghöhe (dnes 666 Výšina) severovýchodně od Králík. Velikost osádky se plánovalo na cca 424 vojáků. Stavba byla zadána firmě Dr. Ing. Karel Skorkovský, civilní inženýr stavební a stavitel, akciová společnost a stavba byla započata 5. srpna 1936. Zadávací částka činila 20 876 371,21 Kč. Velitelem byl jmenován pplk. pěch. Ervín Maršák (původně mjr. pěch. Josef Tlach).

Tvrz je tvořena dvěma pěchotními sruby (K-S 10, K-S 13), dělostřeleckým srubem (K-S 11), dělostřelecká otočná věž (K-S 12) a vchodový objekt (K-S 12a). U tvrze měla působit izolovaná dělostřelecká pozorovatelna (K-S 12b) vybudována na kótě 714 Lustberg (dnes Veselka) jihovýchodně od tvrze. Po obsazení tvrze Němci byla myšlenka pro zasazení továrny na výrobu součástek pro letecké motory, zároveň se počítalo s vybudováním koncentračního tábora pro polské vězně, avšak k realizaci plánu nikdy nedošlo. Po válce až do 30. května 2008 vlastnila pevnost armáda České republiky, která ji využívala ke skladovacích účelům, následně byla převedena na nového majitele, město Králíky. Dne 18. srpna 2008 byla poprvé zpřístupněna pro veřejnost.^[1]

Úkol tvrze

Palebné pole tvrze mělo zejména směřovat na tzv. Zemské brány navazující na Kladskou kotli v tehdejším Německu. Dělostřelecké zbraně měly působit v součinnosti se sousedními tvrzemi Bouda a Adam. Postřelované území dělostřelecké otočné věže působilo hluboko do nepřátelského území. Do dnů odstoupení Sudet nebyl objekt K-S 12 osazen otočnou dělovou věží, která byla v plzeňské škodovce dokončena až v roce 1941. Stejně tak nebyl dělostřelecký srub vyzbrojen třemi houfnicemi vz. 38 ráže 100mm.

Reference

Stehlík, Eduard: Lexikon tvrzí československého opevnění z let 1935-38. Praha: FORTprint, 1992, s. 44-45.

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.

[1]