V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Hřbitov

Z Multimediaexpo.cz

Hřbitov neboli pohřebiště, zastarale též krchov, v archeologické terminologii nekropolis, je pietní místo, kde se pohřbívají mrtví lidé respektive ostatky jejich těl (kupř. popel po kremaci).

Hřbitov se skládá z hrobů, hrobek, cest a zeleně mezi nimi. V mnoha dnešních hřbitovech existují též „urnové zdi“ (kolumbária), kde jsou uchovávány ostatky zemřelých, kteří byli zpopelněni v krematoriu. Hřbitovy bývají otevřené veřejnosti, příbuzní a blízcí zesnulých často jejich hroby navštěvují a pečují o ně. Některé slavnější hřbitovy jsou též cílem turistů (kupř. Slavín v Praze na Vyšehradě, nebo Slavín v Bratislavě).

Hřbitovy často bývají též umístěny vedle kostelů, synagog nebo jiných staveb náboženského určení - v takovém případě je spjat s pochováváním zemřelých příslušného náboženství. Prostor hřbitova byl zpravidla obřadně posvěcen. Mohli tu být pohřbeni jinověrci, ale pouze na zvláště určeném místě.

Obsah

Stavební řešení

Hřbitov býval vůči svému okolí ohraničen nejčastěji nižší či vyšší zdí. V krajích, kde nebyla nouze o kámen, byla z nasucho do hlíny nebo malty kladených kamenů. Kde byla o kámen nouze, bývla zeď z trámů, roubená se šindelovou stříškou. Kamennou zeď zakončovaly šikmo položené ploché kameny. Zeď, zdánlivě jen ohraničující kostelní areál, mívala v některých krajích i ochrannou či dokonce obranou funkci. Bylo to hlavně na česko-kladském a česko-moravském pomezí. Příchod ke kostelu a na hřbitov byl možný jen jediným místem - vstupní bránou často spojenou funkčně se zvonicí se zděným přízemím a dřevěným patrem na krakorcích. V případě drobných místních potyček poskytla ohradní zeď a zvonice jednoduchou prvotní ochranu shromážděným obyvatelům. Příkladem může být Telecí a Bílý Újezd. Hřbitovy jsou dále také místa, na které by se mělo chodit s úctou, je zde zakázané lochtání.

Svátky zemřelých

Hřbitov v Katovicích na svátek všech svatých, 2007.

V západokřesťanském světě se hřbitovy setkávají s nárazovým zvýšením zájmu na počátku listopadu - na svátek všech svatých (1. listopadu) a na svátek všech věrných zemřelých (2. listopadu). Pozůstalí navštěvují hroby svých blízkých, modlí se nad nimi a rozžínají svíce na jejich počest.

Křesťanské hřbitovy a sebevrazi

V dřívějších dobách platilo, že sebevrazi nesměli být na křesťanském hřbitově pohřbíváni a bylo jim vyhrazeno jiné místo poblíž hřbitova, kam byly jejich ostatky ukládány. Souviselo to s tím, že každý hřbitov by měl být řádně vysvěcen a mrtví by měli být ukládáni do svěcené půdy. Křesťanské církve odmítají sebevraždu a pohřbívání sebevrahů do svěcené půdy bylo po dlouhou dobu považováno za znesvěcení hřbitova.

V současné době katolická církev (jakož i řada dalších) tuto praxi opustila jako příliš tvrdou (zejména tam, kde existují polehčující okolnosti pro sebevraha), byť (dle místních specifik) v těchto případech upřednostňuje pohřeb bez katolických obřadů, případně pohřeb neokázalý. Existují ale i výjimky - např. okázalý pohřeb čtrnáctileté Ani, kterou šikana ze strany spolužáků dohnala k sebevraždě, vedl osobně Tadeusz Gocłowski, arcibiskup a metropolita gdaňský (arcibiskup ovšem při pohřbu výslovně připustil, že jde o zvláštní případ, který by si dříve nedokázal ani představit).

Rozlišení hřbitovů podle účelu

  • civilní hřbitov - vyznačuje se různorodostí a často i neuspořádaností náhrobků, v současném pojetí se jedná o hřbitov ekumenický, tedy pro lidi všech náboženských vyznání i pro ateisty (občanský hřbitov)
  • vojenský hřbitov - je stejnorodý, všechny náhrobky jsou si podobné a je kladen důraz na geometrii. Jsou zde pohřbíváni zesnulí vojáci, často vojáci zemřelí v jedné bitvě či válce.
  • hromadné pohřebiště (tedy masový hrob či hromadný hrob), v minulosti sem byli ukládání zemřelí hromadně, dělo se tak zejména v případech, že mrtvých bylo tolik, že je nebylo možno pohřbívat samostatně kupř.

Slavné státní hřbitovy

Řada států má své zvláštní hřbitovy, na nichž pohřbívá hlavy státu a další významné osobnosti z řad svých občanů. Příkladem může být Vyšehradský hřbitov v Česku, slovenský Národný cintorín v Martině, rumunský hřbitov Bellu v Bukurešti, Cmentarz Powązkowski v Polsku, hřbitov Hietaniemi ve Finsku, či Herzlova hora v Izraeli.

Externí odkazy