Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Helenidy
Z Multimediaexpo.cz
Helenidy (Albánsko-řecká či Šarsko-pindská horská soustava) jsou rozsáhlý systém horských pásem navazující na tektonické linii Drin - Peć na Dinárské hory a prostírající se přes Kosovo, západní Makedonii, Albánii až do Řecka. Rozkládají se tak v jižní části Balkánského poloostrova, na Peloponés a jejich součástí je i ostrov Kréta. Východním ohraničením Helenid na území Srbska a Makedonie je linie procházející údolími řek Ibar a Vardar. Jsou součástí Alpsko-himálajského systému.
Dělí se na dva základní systémy. Šarský horský systém a Řecký horský systém. Pohoří obou systémů jsou malebná, plná vápencových štítů, propastí, jeskyní a soutěsek.
Obsah |
Šarský horský systém
Geografie a členění
Rozkládá se v západní Makedonii. Na východní straně spadá strmě do Pološské, Kičevské a Prespanské kotliny, na západě pokračuje do Albánie a na jihu do Řecka. Dělí se na dvě části - východní a západní. Vymezení tvoří Ohridská kotlina a údolí Černého Drimu a Radiky.
Východní část začíná pohořím Šar Planina (Titov vrh, 2 747 m) a pokračuje přes pohoří Bistra (2 163 m), Stogovo (2 273 m), Karaorman (2 243 m) a Galičica (2 255 m) do Prespanské kotliny. Západní věnec tohoto systému je vyšší a začíná na severu Paštrikem (1 989 m), pokračuje přes Koritnik (2 394 m), Korab (2 764, nejvyšší vrchol masivu) a Jablanicu (2 257 m) do Ohridské kotliny. Jedno z nejrozlehlejších pohoří v Makedonii je Jakupica, tvořené čtyřmi paprskovitě uspořádanými hřebeny - Karadžica, Golešnica, Jakupica a Dautica. Všechny se sbíhají na náhorní rovině, jíž dominuje kuželovitý vrchol Soluské glavy (2 540 m). Při makedonsko - řecké hranici leží vysoké a členité pohoří Baba (Pelister, 2 601 m).
- Makedonie
- Šar Planina - Titov vrh 2747 m
- Bistra - Bistra 2 163 m
- Stogovo - Stogovo 2 273 m
- Karaorman - Karaorman 2 243 m
- Galičica - Galičica 2 255 m
- Koritnik - Koritnik 2 394 m
- Paštrik - Paštrik 1 989 m
- Korab - Korab 2 764 m
- Jablanica - Jablanica 2 257 m
- Jakupica - Solunska glava 2 540 m
- Baba - Pelister 2 601 m
Geologické složení
Horské oblasti Šarského systému jsou vytvořeny převážně z paleozoických břidlic, občas prostoupených krystalickými horninami (Baba, Jakupica, Šar). Ale i zde se najde vápenec (střed masivu Jakupica).
Podnebí
Subalpinské podnebí (v horstvech od 1 000 m do 2 000 m) je teplejší, také rozdíly maximálních a minimálních teplot jsou menší. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 5-7 °C. Takové podnebí je typické např. pro Babu.
Vodstvo
Velmi známá jsou největší jezera v Makedonii - Ohridsko jezero, v jehož hladině se zhlíží pohoří Galičica, a Prespansko jezero v pohoří Baba. Voda Prespanského jezera mizí v krasových dutinách a napájí níže položené jezero Ohridské.
Živá příroda
V mnoha horských oblastech šarského systému žijí medvědi, vlci či lišky (Šar planina). Téměř všude lze potkat vysokou zvěř a uvidět kamzíka či divoké prase. Hojní jsou hadi ještěrky atd.
Ochrana přírody
Rozmanitost krajinných typů i mimořádnou pestrost živostního prostředí pro živočichy podmiňuje také rostlinstvo. Na mnoha místech byla vyhlášena chráněná území a národní parky. Jde např. o Pelister a Galičicu na makedonsko-řecké hranici. Národní parky jsou také v Albánii.
Řecký horský systém
Geografie a členění
Geologické složení
Podnebí
Vodstvo
Literatura
- Světová pohoří (Evropa, Jiří Šlégl a kolektiv) - ISBN 80-242-0822-9
- Jirásko, Leder, Lorenc : Jugoslávské hory. Praha, 1987
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |