Jicchak Navon

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 7. 7. 2014, 11:44; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Jicchak Navon (hebrejsky: יצחק נבון, narozen 9. dubna 1921, Jeruzalém, Britský mandát Palestina) je izraelský politik, diplomat a spisovatel. Byl pátým prezidentem Státu Izrael.

Obsah

Osobní život

Navon se narodil v Jeruzalémě do rodiny sefardských rabínů. Z otcovy strany je potomkem španělských Židů, kteří se po vyhnání ze Španělska v roce 1492 usídlili v Osmanské říši. Rodina (Baruch Mizrachi nebo Al Mašraki) se přestěhovala do Jeruzaléma v roce 1670. Z matčiny strany je potomkem známého kabalisty Chajima Ben Attara. Ben-Atarova rodina přišla do Jeruzaléma z Maroka roku 1884. Navon studoval na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě hebrejskou literaturu a islámská studia. Pro službě v Haganě v Jeruzalémě byl poslán ministerstvem zahraničí do Uruguaye a Argentiny. Jeho manželka Ofira, která byla mnohem mladší než on, zemřela na rakovinu. Měli spolu dvě děti.

Politická kariéra

V roce 1951 se Navon stal politickým tajemníkem prvního izraelského premiéra Davida Ben Guriona. Následujícího roku byl jmenován šéfem premiérského úřadu. V této pozici setrval i pod premiérem Moše Šaretem. V roce 1963 se stal náměstkem ministra školství a kultury. O dva roky později byl zvolen do Knesetu za Ben Gurionovu stranu Rafi, která se později v roce 1968 sloučila s izraelskou Stranou práce. Navon dále zastával funkci místopředsedy Knesetu a předsedy komise Knesetu pro zahraniční a obranné záležitosti.

Prezidentství

V roce 1978 byl Navon zvolen prezidentem. Byl prvním prezidentem s malými dětmi, který se přestěhoval do prezidentské rezidence Bejt Hanassi v Jeruzalémě. Jeho žena Ofira se velmi zasazovala o blaho izraelských dětí. V roce 1983 Navon odmítl možnost ucházet se o druhé funkční období. Namísto toho se vrátil do politiky, což je dosud první a jediný izraelský ex-prezident, který tak učinil. Když průzkumy veřejného mínění ukázaly, že je Navon populárnější než předseda Strany práce Šimon Peres, byl Peres nucen ustoupit a přenechat předsednictví Navonovi. Navonova plynná arabština mu pomohla získat hlasy mezi izraelskými Araby a voliči Mizrachi. Navon však předsednictví nepřijal. V roce 1984 byl zvolen do Knesetu a zastával funkci ministra školství a kultury v letech 1984 až 1990. V Knesetu zůstal až do roku 1992, kdy opustil politiku.

Poznámky

Externí odkazy



Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Jicchak_Navon“