Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Okres Benešov
Z Multimediaexpo.cz
Okres Benešov (Benešovsko) je druhým nejrozlehlejším okresem ve Středočeském kraji. Rozkládá se v jeho jihovýchodní části. Okresní město je Benešov. Rozloha okresu je v současné době asi 1 475 km², do konce roku 2006 však dosahovala až 1 524 km². Počtem obyvatel cca 92 tis. se okres v rámci kraje řadí mezi průměrně lidnaté. Hustota zalidnění je však po okrese Rakovník druhá nejnižší ve středních Čechách (62 obyvatel na 1 km²). Okres je tvořen územím 114 obcí, z toho 9 měst a 9 městysů.
V rámci kraje sousedí na západě s okresem Příbram, na severozápadě s okresem Praha-západ, na severu s okresy Praha-východ a Kolín a na severovýchodě s okresem Kutná Hora. Dále pak sousedí na východě a jihovýchodě s okresy Havlíčkův Brod a Pelhřimov Kraje Vysočina a na jihu s okresem Tábor Jihočeského kraje.
Obsah |
Správní obvody
Od reformy veřejné správy z 1. ledna 2003 se okres člení na tři správní obvody obcí s rozšířenou působností:
a pět správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem:
Vývoj územní struktury
Zaniklá sídla
Benešovsko nepatří mezi okresy s vysokým počtem sídel zaniklých ve 20. století. Je to dáno jeho vnitrozemskou polohou a odvěkou převahou českého obyvatelstva. Za zmínku však stojí vytvoření německého vojenského prostoru za 2. světové války, který sahal od Sázavy až k Sedlčanům. Důvodem vytvoření byl záměr vystěhovat jednu z ryze českých oblastí, a tak oslabit národ. S koncem války se drtivá většina původních obyvatel opět do vybydlených obcí vrátila.
Skutečně tak zřejmě zanikly pouze obce nacházející se v zátopových územích vodních nádrží Slapy (na Vltavě) a Švihov (na Želivce) na protilehlých hranicích okresu. V případě slapské vodní nádrže (dokončené 1954) docházelo na území benešovského okresu spíše k zatopení ojedinělých stavení při řece, jediná větší zatopená obec v oblasti , Živohošť, ležela na území dnešního okresu Příbram. Daleko citelněji zasáhla své okolí výstavba vodní nádrže Švihov (dokončené 1976). Bezprostředně na území Benešovska zmizelo pod vodou celé městečko (Dolní Kralovice) , dále celé obce Libčice a Příseka a část obce Borovsko. Zároveň musela být kompletně přestavěna silniční síť v oblasti, došlo ke změnám v hranicích okresů a byla zastavena železniční doprava v úseku Trhový Štěpánov - Dolní Kralovice.
Vývoj hranic okresu
Moderní okres Benešov vznikl na základě reformy územně-správního rozdělení, zakotvené v nové ústavě z 11. července 1960. Došlo ke sloučení celých původních okresů Benešov a Vlašim, ke kterým byly přičleněny další obce z okresů Votice, Říčany, Ledeč nad Sázavou, Praha-východ a Sedlčany. Nově vzniklý celek zahrnoval rozsáhlá území od Vltavy k Želivce a od Sázavy k České Sibiři.
K 1. změně v územní struktuře došlo již k 31. červenci 1967, kdy byly do okresu z důvodu změn v silniční síti v prostoru plánované přehrady na Želivce začleněny obce Šetějovice, Blažejovice a Snět z okresu Havlíčkův Brod Východočeského kraje, a obce Hulice z okresu Kutná Hora (k 1. lednu 1968).
V souvislosti s rozšiřováním území hl. města Prahy a s tím spojeným úbytkem obyvatel na okresech Praha-východ a Praha-západ došlo k 1. červenci 1974 k dalším změnám, kdy byly dnešní obce Krňany, Vysoký Újezd a Rabyně začleněny do okresu Praha-západ.
Při úpravách hranic okresů k 1. lednu 1996 bylo vyhověno žádostem výše uvedených obcí o navrácení do okresu Benešov. Společně s těmito 3 obcemi přešly k tomuto datu na Benešovsko i Pyšely z okresu Praha-východ.
K další změně došlo k datu voleb do obecních zastupitelstev - 12. listopadu 2000. Tehdy bylo do okresu Benešov začleněno město Sázava, které bylo do té doby součástí okresu Kutná Hora. Po této změně dosáhlo Benešovsko největší rozlohy i nejvyššího počtu obyvatel ve své historii.
Konečně poslední změna hranic okresu proběhla k 1. lednu 2007, kdy bylo na základě sjednocování hranic správních obvodů obcí s rozšířenou působností a okresů přečleněno město Sedlec-Prčice do okresu Příbram, a zároveň do okresu Benešov začleněna obec Řehenice z okresu Praha-východ.
Vývoj počtu obyvatel a obcí
Rok | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
Počet obcí | 184[1] | 175 | 76[2] | 105[3] | 115 |
Počet obyvatel[4] | 99 285 | 95 468 | 96 996 | 94 419 | 93 156 |
Přírodní podmínky
Struktura povrchu
Krajina Benešovska by se pro svůj charakter dala označit jako „typicky česká“. Najdeme zde mírně zvlněnou pahorkatinu s nadmořskými výškami od 200 do 700 m, většina území se však nachází v nadm. výšce přibližně 350 - 550 m. Nápadnou dominantou krajiny je pověstmi opředená hora Blaník (632 m) nad obcí Louňovice pod Blaníkem. Nejvyšší oblastí okresu je tzv. Česká Sibiř v jeho jižní části (mezi Voticemi a Meznem). V této oblasti najdeme také nejvyšší bod okresu - Mezivrata (713 m) s televizním vysílačem. K Benešovsku také částečně patří členité údolí Vltavy - konkrétně část východních břehů vodní nádrže Slapy.
Nejvýše položenou obcí okresu je Miličín (617 m). Naopak nejníže leží obce Krhanice na Sázavě -(276 m).
K 31. prosinci 2003, měl okres celkovou plochu 1523,48 km², z toho:
- 62,23 % zemědělských pozemků, kterou z 76,99 % tvoří orná půda (47,91 % rozlohy okresu)
- 37,77 % ostatní pozemky, z toho 72,75 % lesy (27,48 % rozlohy okresu)
Vodstvo
Okres přibližně ohraničují toky řek Vltava, Sázava a Želivka.
Řeka Vltava tvoří jen asi na 18 km přirozenou západní hranici Benešovska. V celé této délce je vzduta vodami vodních nádrží Slapy (1 390 ha) a Štěchovice.
Sázava protéká okresem 74 km ve východo-západním směru a je mnohokrát přerušena různými okresními hranicemi. Na jejím toku není vystavěna žádná přehrada. Protéká městy Týnec nad Sázavou a Sázava. Nedlouho po opuštění okresu se u Davle vlévá zprava do Vltavy.
Nejvýznamnějším přítokem Sázavy je Želivka, která tvoří část východní hranice okresu. Protéká jím v délce 20 km, ze kterých pouze poslední 4 km před soutokem nesjou vzduty přehradou. Zbývajících 16 km je tvořeno vodní nádrží Švihov (1 490 ha), zásobárnou pitné vody pro Prahu a střední Čechy s přísným hygienickým režimem.
Jako poslední vodní tok jmenujme říčku Blanici, přítok Sázavy, která protéká okresem v délce 37 km. Pramení na Táborsku, severně od Chýnova, na území okresu se dostává u obce Kamberk. Na jejím toku dále stojí obce Louňovice pod Blaníkem, Ostrov (okres Benešov), Ctiboř (okres Benešov) a Libež. Nejvýznamnějším sídlem na jejím toku je město Vlašim.
Mezi další vodní plochy patří rybníky - na Benešovsku se vyskytují zejména mezi Benešovem a Voticemi a mezi Neveklovem a Týncem nad Sázavou. Největším rybníkem okresu je Podhrázský rybník v katastru obce Olbramovice.
Nerostné bohatství
Okres Benešov je velmi chudý na jakékoliv nerostné zdroje. Z nerostných surovin lze jmenovat pouze kámen, který se v menším množství těží u Sázavy.
Hospodářství
Průmysl
Přibližně do poloviny 20. stol. mělo Benešovsko ryze zemědělský charakter. S nástupem socialismu došlo však i na Benešovsku k částečné industrializaci. V současnosti patří mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví okresu potravinářství, strojírenství a stavebnictví. Zastoupeno je také sklářství (sklárny v Sázavě) , elektronika (Benešov) a hutnictví (výroba hliníkových a ocelových odlitků v Týnci nad Sázavou). Mezi nejvýznamnější strojírenské podniky okresu patří zbrojovka Sellier&Bellot ve Vlašimi, Hydraulika v Benešově a Jawa v Týnci nad Sázavou. Z potravinářských provozů jmenujme jednoho z největších zaměstnavatelů na okrese - Rabbit Trhový Štěpánov (zpracování králičího a drůbežího masa) a dále mlékárnu DANONE a pivovar Ferdinand v Benešově.
Zemědělství
I přes rozvoj průmyslu v posledních 50 letech má zemědělská výroba na Benešovsku stále své důležité místo. Velká zemědělská družstva (nástupnické organizace původních JZD) sídlí např. v Bystřici, Čechticích, Ratměřicích, Ostředku, v Trhovém Štěpánově, atd. Dále na území okresu hospodaří větší množství soukromě hospodařících zemědělců. Rostlinná výroba produkuje zejména obiloviny, řepku a ve vyšších polohách i brambory. Za zmínku stojí nejkapacitnější silo v ČR - ve Zdislavicích u Vlašimi, které je nepříliš vkusnou dominantou širokého okolí. V živočišné výrobě je zastoupen jak chov skotu, tak chov drůbeže a drobného zvířectva. Na Konopišti a v Líšně u Bystřice najdeme chovné rybníky.
Doprava
Silniční doprava
Okresem prochází 2 velmi významné silniční tahy - dálnice D1 a silnice I/3.
Dálnice D1 byla na území celého okresu Benešov zprovozněna dne 8. července 1977. Tomu ale předcházelo 5 let výstavby před válkou, která byla později přerušena, a na kterou bylo v poněkud pozměněných projektech opět navázáno na poč. 70. let. Délka dálnice na území okresu je 46 km a je na něm 6 sjezdů (ve směru od Prahy: Hvězdonice, Ostředek, Šternov, Psáře, Soutice a Loket). V Bernarticích u Dolních Kralovic je oddělení dálniční policie a údržby dálnice. V nedalekém Lokti se plánuje výstavba rozsáhlého outletového centra EXIT 66. Za zmínku stojí most přes Sázavu u Hvězdonic, a nedokončený most přes Čechtický potok u Keblova, jehož stavba byla zahájena poč. druhé světové války, ale byl dokončen pouze do poloviny a později skoro až k mostovce zaplaven vzdutím švihovské přehrady.
Z dálnice D1 odbočuje v Mirošovicích na Praze-východ silnice I/3. Její původní trasa (dnes silnice II/603 - tzv. „Stará Benešovská“) vede přímo z Prahy přes Kamenici a Nespeky do Poříčí nad Sázavou, kde se na silnici I/3 napojuje. Úsek z Mirošovic do Poříčí byl vystavěn až spolu s prvním úsekem D1 v roce 1971. Okresní město Benešov silnice obchází západní přeložkou, pokračuje taktéž po přeložce kolem Bystřice, dále středem Olbramovic, obchvatem kolem Votic, za kterými stoupá až k nejvyššímu bodu okresu. Poté prudce klesá do Miličína, za kterým opět stoupá, aby u Sudoměřic opustila území kraje. Na silnici je velmi hustý provoz, jemuž by měla ulehčit plánovaná dálnice D3. Na území okresu má silnice I/3 délku 42 km, silnice II/603 zatím jen 7 km.
Jihozápadní částí okresu prochází v délce 10 km silnice I/18 z Rožmitálu pod Třemšínem do Votic.
Nejvýznamnější silnicí II. třídy je silnice II/112 z Benešova přes Vlašim do Pelhřimova, Telče a Želetavy, která bývala před zprovozněním dálnice D1 využívána jako jedna z možností spojení Praha - Jihlava - Brno.
Již dlouhá léta je v plánu dálnice D3, která by měla poněkud necitlivě překročit Sázavu a pokračovat krásnou krajinou okolo Neveklova a Heřmaniček až k hranici okresu do Mezna a dále směrem na Tábor, České Budějovice a Rakousko. Proti výstavbě dálnice protestují mnohá ekologická sdružení a tamní obyvatelstvo a chataři.
Železniční doprava
Nejvýznamnější tratí na území okresu je trať 220 Praha - Benešov - Tábor - České Budějovice. V úseku Praha - Benešov je dvojkolejná, v celé své délce je elektrizovaná, a to: v úseku Praha - Benešov stejnosměrným proudem o napětím 3 kV a od Benešova až do Českých Budějovic střídavým proudem o napětí 25 kV. Elektrizace byla provedena v letech 1971 (do Benešova) a 1988 (dále). V současnosti probíhá modernizace a přestavba tratě tak, aby vyhovovala parametrům 4. železničního koridoru (do Rakouska). Stinnou stránkou přestavby jsou četná zpoždění vlaků a dočasné snížení přehlednosti provozu, jehož vinou se např. v červenci 2007 stala v Čerčanech vážná železniční nehoda. Na trati jsou provozovány vnitrozemské i mezinárodní rychlíky a samozřejmě osobní vlaky (do Benešova jezdí elektrické jednotky).
Na Benešovsku najdeme také 4 lokálky. Z nádraží v Čerčanech vycházejí 2 větve tzv. Posázavského pacifiku - tratě č. 210 (přes Týnec nad Sázavou a Davli do Prahy) a 212 (přes Sázavu a Kácov do Světlé nad Sázavou). Nejvíce jsou tyto tratě vytíženy o víkendech a v turistické sezoně z důvodu koncentrované chatové zástavby při toky Sázavy. Železniční křižovatkou je také nádraží Benešov - vychází odtud trať 222 z Benešova do Vlašimi a Trhového Štěpánova. Až do 4. srpna 1974 trať pokračovala do Dolních Kralovic, které ale byly zatopeny vodami švihovské vodní nádrže. Poslední lokálka vychází z žst. Olbramovice do Sedlčan na Příbramsku a pro obsluhu okresu tudíž nemá příliš velký význam. Je ukázkou dřívější spádovosti okolí Sedlčan spíše k Benešovu, než k Příbrami, které bylo v roce 1960 uměle změněno novou okresní hranicí.
Cestovní ruch
Benešovsko patří díky své poloze i přírodním krásám mezi nejoblíbenější příměstská rekreační zázemí Pražanů. Mnoho obyvatel hlavního města má na území okresu (zejm. v Posázaví) chaty a chalupy. Díky přívětivé a vyvážené kulturní krajině je okres také velmi vyhledávaným místem pro jednodenní turistiku nebo cykloturistiku. Turisticky nejatraktivnější je zejm. Podblanicko a okolí Neveklova a Votic. Z nejvýznamnějších stavebních památek okresu jmenujme zejm. zámek Konopiště (u Benešova) s rozsáhlým anglickým parkem, který patří k nejnavštěvovanějším v Čechách. Dále se sem řadí nově opravený barokní zámek Jemniště u Postupic, gotický hrad Český Šternberk na Sázavě, románský hrad v Týnci nad Sázavou a zámky ve Vrchotových Janovicích, v Líšně u Bystřice a v Růžkových Lhoticích u Čechtic (s expozicí Podblanického muzea o životě a díle Bedřicha Smetany). Za zmínku stojí také románské kostely v Poříčí nad Sázavou, Kondraci a Pravoníně a zbytky starého kostela na Karlově v Benešově. V turisticky nejvyhledávanějších místech okresu existuje síť ubytovacích zařízení, na pobřeží slapské přehrady najdeme také velké kempy - Nová Živohošť, Měřín, Rabyně. Zdejší krajina a relativní blízkost hlavního města přitáhly na Benešovsko také filmaře - asi nejznámějším filmem zde natočeným je komedie Zdeňka Svěráka Vesničko má středisková z roku 1985, která se natáčela v Křečovicích. V Benešově a okolí se natáčel seriál České televize Šípková růženka (2001), ve Vysokém Újezdě nový seriál Hraběnky.
Ochrana přírody
29. prosince 1981 byla v jižní části okresu na ploše 41 km² vyhlášena CHKO Blaník, jejíž dominantou jsou právě vrcholy Velkého a Malého Blaníku. Sídlo správy CHKO je v Louňovicích pod Blaníkem .
Dalším plošným chráněným územím je Přírodní park Kaliště - Džbány na svahu kopce Žebráku u Olbramovic.
Demografické údaje
Vývoj počtu obyvatel v městech okresu
Název města | Poč.ob. (1869) </div> | Poč.ob. (1961) </div> | Poč.ob. (1980) </div> | Poč.ob. (2007) </div>
|
---|---|---|---|---|
Benešov | 5 345 | 9 774[5] | 14 571 | 16 247 |
Vlašim | 4 040 | 8 747 | 12 613 | 12 033 |
Týnec nad Sázavou | 1 614 | 4 500[6] | 5 473 | 5 354 |
Votice | 4 816 | 3 578 | 4 558 | 4 447 |
Bystřice | 6 132[7] | 4 642 | 3 845 | 4 087 |
Sázava | 1 862 | 2 285 | 3 637 | 3 769 |
Neveklov | 4 031 | 2 499[8] | 2 383 | 2 404 |
Pyšely | 1 588 | 1 457 | 1 280 | 1 364 |
Trhový Štěpánov | 2 536 | 1 681 | 1 406 | 1 300 |
Popis | Celkem | Ženy | Muži |
---|---|---|---|
počet obyvatel | 93 508 | 47 371 50,66 % | 46 137 49,34 % |
průměrný věk | 40,0 | 41,4 | 38,5 |
- hustota zalidnění: 61 ob./km²
- 52,22 % obyvatel žije ve městech.
Zaměstnanost
(2003)
Počet obyvatel se stálým zaměstnáním | 21 036 |
Průměrný plat | 14 636 Kč |
Nezaměstnaných | 2 239 |
Míra nezaměstnanosti | 4,67 % |
Školství
(2003)
Druh školy | Počet škol |
---|---|
Mateřské školy | 46 |
Základní školy | 34 |
Gymnázia | 2 |
Střední školy průmyslové školy | 8 |
Střední odborná učiliště | 5 |
Vyšší odborné školy | 2 |
Zdravotnictví
(2003)
Lékaři | 287 |
Nemocnice | 1 |
Specializovaná léčebná zařízení | 5 |
Zubní lékaři | 48 |
Lékárny | 19 |
Zdroj
Seznam obcí a jejich částí
- Související informace můžete najít také v článku: Seznam katastrálních území okresu Benešov}}
Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.
- Benešov
- Baba, Bedrč, Benešov, Boušice, Buková Lhota, Červený Dvůr, Dlouhé Pole, Chvojen, Konopiště, Mariánovice, Okrouhlice, Pomněnice, Radíkovice, Úročnice, Vidlákova Lhota
- Bernartice
- Bernartice, Borovsko
- Bílkovice
- Blažejovice
- Blažejovice, Vítonice
- Borovnice
- Bukovany
- Bystřice
- Božkovice, Bystřice, Drachkov, Hlivín, Hůrka, Jarkovice, Jeleneč, Jinošice, Jírovice, Jiřín, Kobylí a Plchov, Líšno, Líštěnec, Mlýny, Mokrá Lhota, Nesvačily, Opřetice, Ouběnice, Petrovice, Radošovice, Semovice, Strženec, Tožice, Tvoršovice, Vojslavice, Zahořany
- Ctiboř
- Ctiboř, Hrádek
- Čakov
- Čakov, Tatouňovice, Vlkov
- Čechtice
- Čechtice, Černičí, Dobříkovice, Jeníkov, Krčmy, Malá Paseka, Nakvasovice, Nové Práchňany, Otročice, Palčice, Růžkovy Lhotice, Staré Práchňany, Sudislavice, Zhoř
- Čerčany
- Čerčany, Vysoká Lhota
- Červený Újezd
- Červený Újezd, Horní Borek, Milhostice, Nové Dvory, Styrov, Třetužel
- Český Šternberk
- Čtyřkoly
- Čtyřkoly, Javorník
- Děkanovice
- Divišov
- Dolní Kralovice
- Dolní Kralovice, Libčice, Martinice u Dolních Kralovic, Střítež, Vraždovy Lhotice, Zahrádčice
- Drahňovice
- Dunice
- Heřmaničky
- Arnoštovice, Číšťovice, Dědkov, Durdice, Heřmaničky, Jestřebice, Jiříkovec, Jíví, Karasova Lhota, Křenovičky, Loudilka, Peklo, Velké Heřmanice
- Hradiště
- Hulice
- Hulice, Rýzmburk
- Hvězdonice
- Chářovice
- Chleby
- Chlístov
- Chlístov, Racek, Žabovřesky
- Chlum
- Chmelná
- Chocerady
- Chocerady, Komorní Hrádek, Samechov, Vestec, Vlkovec
- Choratice
- Chotýšany
- Chrášťany
- Benice, Černíkovice, Chrášťany, Soběšovice
- Jankov
- Bedřichovice, Čečkov, Čestín, Jankov, Jankovská Lhota, Nosákov, Odlochovice, Otradovice, Pičín, Podolí
- Javorník
- Ješetice
- Báňov, Hlaváčkova Lhota, Ješetice, Radíč, Řikov
- Kamberk
- Hrajovice, Kamberk, Předbořice
- Keblov
- Keblov, Sedlice
- Kladruby
- Kondrac
- Kozmice
- Kácova Lhota, Kozmice, Rousínov
- Krhanice
- Dolní Požáry, Krhanice, Prosečnice
- Krňany
- Křečovice
- Křivsoudov
- Jenišovice, Křivsoudov, Lhota Bubeneč
- Kuňovice
- Lešany
- Libež
- Litichovice
- Loket
- Alberovice, Bezděkov, Brzotice, Kačerov, Loket, Němčice, Radíkovice, Všebořice
- Louňovice pod Blaníkem
- Lštění
- Lštění, Zlenice
- Maršovice
- Bezejovice, Dlouhá Lhota, Libeč, Maršovice, Mstětice, Podmaršovice, Řehovice, Strnadice, Tikovice, Vráce, Záhoří, Zahrádka, Zaječí, Zálesí 1.díl, Zálesí 2.díl, Zderadice
- Mezno
- Miličín
- Kahlovice, Malovice, Miličín, Nasavrky, Nové Dvory, Petrovice, Reksyně, Záhoří u Miličína, Žibkov
- Miřetice
- Mnichovice
- Mrač
- Načeradec
- Daměnice, Dolní Lhota, Horní Lhota, Načeradec, Novotinky, Olešná, Pravětice, Řísnice, Slavětín, Vračkovice, Zdiměřice
- Nespeky
- Netvořice
- Neustupov
- Neveklov
- Olbramovice
- Ostrov
- Ostředek
- Bělčice, Mžižovice, Ostředek, Třemošnice, Vráž
- Pavlovice
- Petroupim
- Popovice
- Kamenná Lhota, Kondratice, Mladovice, Pazderná Lhota, Popovice, Věžníčky
- Poříčí nad Sázavou
- Hvozdec, Poříčí nad Sázavou
- Postupice
- Buchov, Čelivo, Dobříčkov, Holčovice, Jemniště, Lhota Veselka, Lísek, Milovanice, Miroslav, Mokliny, Nová Ves, Postupice, Pozov, Roubíčkova Lhota, Sušice, Vrbětín
- Pravonín
- Přestavlky u Čerčan
- Čistec, Doubravice 1.díl, Přestavlky u Čerčan
- Psáře
- Dubovka, Psáře
- Pyšely
- Borová Lhota, Kovářovice, Nová Ves, Pyšely, Zaječice
- Rabyně
- Radošovice
- Lipiny u Radošovic, Onšovice, Radošovice
- Rataje
- Ratměřice
- Řehenice – do 31. prosince 2006 okres Praha-východ
- Řimovice
- Sázava
- Bělokozly, Černé Budy, Čeřenice, Dojetřice, Sázava
- Slověnice
- Smilkov
- Kouty, Líštěnec, Oldřichovec, Plachova Lhota, Smilkov, Zechov
- Snět
- Soběhrdy
- Soutice
- Stranný
- Břevnice, Stranný
- Strojetice
- Struhařov
- Babčice, Bořeňovice, Budkov, Býkovice, Dolní Podhájí, Hliňánky, Horní Podhájí, Jezero, Myslíč, Pecínov, Skalice, Struhařov, Střížkov, Svatý Jan, Věřice
- Střezimíř
- Bonkovice, Černotice, Dolní Dobřejov, Horní Dobřejov, Střezimíř
- Studený
- Petrova Lhota, Studený
- Šetějovice
- Dolní Rápotice, Šetějovice, Žibřidovice
- Tehov
- Teplýšovice
- Tichonice
- Chochol, Kácovec, Kácovská Lhota, Pelíškův Most, Soušice, Tichonice
- Tisem
- Tomice
- Trhový Štěpánov
- Dalkovice, Dubějovice, Sedmpány, Štěpánovská Lhota, Střechov nad Sázavou, Trhový Štěpánov
- Třebešice
- Týnec nad Sázavou
- Brodce, Chrást nad Sázavou, Krusičany, Pecerady, Podělusy, Týnec nad Sázavou, Zbořený Kostelec, od července 2006 Čakovice
- Václavice
- Veliš
- Lipiny u Veliše, Nespery, Sedlečko, Veliš
- Vlašim
- Bolina, Domašín, Hrazená Lhota, Nesperská Lhota, Polánka, Vlašim, Znosim
- Vodslivy
- Vojkov
- Votice
- Vracovice
- Malovidy, Vracovice
- Vranov
- Bezděkov, Bučina, Doubravice 2.díl, Klokočná, Mačovice, Naháč, Údolnice, Vranov, Vranovská Lhota
- Vrchotovy Janovice
- Braštice, Hůrka, Libohošť, Manělovice, Mrvice, Rudoltice, Šebáňovice, Sedlečko, Velká Lhota, Vrchotovy Janovice
- Všechlapy
- Vysoký Újezd
- Větrov, Vysoký Újezd
- Xaverov
- Zdislavice
- Zvěstov
Změna hranice okresu
Do 31. prosince 2006 bylo v okrese Benešov také město Sedlec-Prčice – bylo přeřazeno do okresu Příbram.
Obec Řehenice byla od 1. ledna 2007 převedena z okresu Praha-východ do okresu Benešov.
Související články
- Seznam katastrálních území okresu Benešov
- Senátní obvod č. 18 - Příbram
- Senátní obvod č. 40 - Kutná Hora
- Senátní obvod č. 41 - Benešov
Reference
- ↑ Počáteční stav
- ↑ Největší vlna integrací obcí v roce 1980.
- ↑ Opětovná dezintegrace.
- ↑ Počet obyvatel dle územní struktury k 31.12.2005
- ↑ Vznik moderního okresu
- ↑ Rozvoj průmyslu po druhé světové válce.
- ↑ Se všemi svými 26 místními částmi. Samotná Bystřice měla tehdy jen 1 207 obyv.
- ↑ Výrazný odliv obyvatel do větších měst
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |