Kouřim

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 10. 6. 2015, 23:07; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Kouřim je město ležící v okrese Kolín. Má 1875 obyvatel a její katastrální území má rozlohu 1440 ha. K obci patří i místní část Molitorov. Od 15. století do roku 1848 byla Kouřim centrem Kouřimského kraje, který zahrnoval rozsáhlé území východně od Prahy. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Obsah

Historie

V místní krajině je dokázáno osídlení lidmi již z doby mladší doby kamenné, tj. 3000 let př. n. l.. V 6. století n. l. přicházejí Slované z kmene Zličanů a v 7. století vzniká na místech dávného slovanského osídlení Stará Kouřim. Význam mohutného opevněného hradiště se mohl směle měřit s Prahou. Z této doby pochází také tzv. Kristiánova legenda, vyprávějící v jedné své části o souboji zlického knížete Radslava s přemyslovským knížetem Václavem, jímž byl Radslav božím zásahem bez boje poražen. Zlické knížectví, které se stalo nebezpečným konkurentem Prahy, bylo vyvráceno ve dvou taženích Václavova bratra Boleslava I., zvaného Ukrutný a následně přešlo do majetku Slavníkovců. Hradiště Stará Kouřim zaniklo asi roku 936.

Rovněž Slavníkovci začali brzy ohrožovat zájmy v Praze sídlících Přemyslovců. Mocenský střet obou rodů vyvrcholil historicky známým vražděním v Libici nad Cidlinou roku 995, kdy z celého slavníkovského rodu přežili díky své nepřítomnosti pouze biskup Vojtěch, jeho bratři Radim a hlava rodu kníže Soběslav. Tento masakr učinil Přemyslovce konečně vládce nad Kouřimskem a zároveň učinil toto území jádrem vznikajícího českého státu. Kouřimským knížetem se stal Dněpolt III. z větve Přemyslovců, toho ale jeho mocenské ambice dovedly až k povstání proti králi Přemyslu Otakaru I. Jeho vzpoura byla však rozdrcena, Dněpolt zabit a hradiště zničeno. Z této doby pochází druhá legenda o vzniku jména města obsažená v Dalimilově kronice.

Dnešní Kouřim, kdysi jedno z nejvýznamnějších královských měst v Čechách, byla založena kolem roku 1260 patrně králem Václavem I. Nebývalý rozkvět středověké Kouřimi, nakrátko přerušený husitskými válkami, trval až do roku 1547, kdy bylo město částečně oslabeno konfiskacemi v souvislosti s jeho účastí v protihabsburském povstání.

Největší úpadek města však nastal po roce 1620 v době třicetileté války, kdy bylo téměř zcela zničeno. Většinu majetku získal kníže Karel z Lichtejnštejna a vylidněná Kouřim byla nadto několikrát vydrancována procházejícími švédskými vojsky. Z toho úpadku se město vzpamatovávalo 300 let. V 19. století se Kouřim částečně svou vlastní vinou ocitla zcela mimo hlavní dopravní tepny a proto se zde nikdy nerozvinul žádný významnější průmysl. Dnešní město s množstvím památek je tedy pouze častým cílem milovníků historie.

Územněsprávní začlenění

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim [1]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim [1]
  • 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim [1]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim [2]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim [3]
  • 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim [4]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kolín [5][6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín [7]

Adresář 1932

Živnosti a obchody uvedené v adresáři firem z roku 1932 pro město Kouřim, kde žilo 2875 obyvatel: [8] (pouze výběr) Instituce:
okresní soud, berní úřad, četnická stanice, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, 2 katolické kostely, sbor dobrovolných hasičů Živnosti a průmysl:
obchodní grémium, společenstvo řezníků a uzenářů, oděvní a obuvníků, stavební, hostinských, cihelna, cukrovar, továrna na ovocné konzervy, 2 pískovny, továrna na hospodářské stroje Služby:
4 lékaři, zvěrolékař, 2 advokáti, notář, biograf Sokol, geometr, 3 hotely, lékárna, Občanská záložna, Okresní záložna, vinárna

Muzeum lidových staveb v Kouřimi

Muzeum lidových staveb v Kouřimi leží asi 1 km od středu města. Vzniklo v roce 1972 původně jako záchranný regionální skanzen objektů lidové architektury ze zátopové oblasti vodárenské nádrže na řece Želivce. První část skanzenu byla zpřístupněna v roce 1976. Nosným programem se později stal výběr základních regionálních typů lidové architektury z území České republiky a jejich prezentace. V současnosti se připravuje projekt dostavby skanzenu. Skanzen je také dějištěm častých národopisných pořadů a trhů.

Zajímavosti města

Náměstí

Kouřimské náměstí

Náměstí o rozloze 16 250 metrů čtverečních je zachováno v původním rozsahu od založení města a patří k největším náměstím českých středověkých měst. Poprvé bylo vydlážděno roku 1536, současné dláždění je z poloviny 19. století. Pod náměstím se skrývají spletité podzemní chodby dodnes neznámého rozsahu. Zástavba po obvodu náměstí je středověkého původu s gotickými sklepy. Domy měly původně podloubí a bohaté štíty. V roce 1811 postihl část náměstí požár, po němž byly při opravách z protipožárních důvodů všechny domovní štíty směrem do náměstí odstraněny a podloubí zazděna. Na náměstí se také nachází Mariánská kašna z roku 1850 a je postavena na místě bývalého barokního morového sloupu z roku 1694. Ze zrušeného sousoší byla ponechána pouze socha Panny Marie Immaculaty. Další zajímavostí náměstí je obrovský kámen Prokopa Velikého, který sem byl umístěn roku 1934 u příležitosti 500. výročí bitvy u Lipan. Před chrámem sv. Štěpána se nachází další socha a to socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého autora z roku 1715.

Chrám sv. Štěpána

Arciděkanský chrám sv. Štěpána je hlavní dominantou náměstí, ale i celého města. Byl budován současně se stavbou města v 60. letech 13. století jak trojlodní bazilika a je zajímavou ukázkou tzv. burgundského slohu. Ve své kráse a zajímavém prolínání románského a gotického slohu nemá obdoby. Tři kostelní lodě jsou uzavřeny pětibokými závěry a tyčí se nad nimi dvě mohutné věže. Obě byly původně vyšší a v posledním patře je spojoval krytý most. Chrám se přes četné požáry zachovat téměř v původní podobě. Uvnitř jsou zdi osazeny zajímavou galerií patnácti renesančních náhrobků z přelomu 16. a 17. století.

Městské opevnění

Vlevo dochovaná část opevnění

Kouřimské městské opevnění je velmi rozsáhlé. Budovalo se od 13. do 16. století. Po třicetileté válce zdi a bašty zpustly a nebyly již nikdy obnoveny, pouze v 17. století došlo k nejnutnějším opravám městských bran. Přesto se však zachovaly především rozsáhlé úseky vnějšího hradebního pásu, který patří k nejdéle zachovaným městským opevněním v Čechách. Do města se vstupovalo čtyřmi pevnými branami – Kolínskou, Pražskou, Malotickou a Olešeckou. Dodnes se dochovala pouze brána Pražská, gotická, dnes dvoupatrová věž je považována za nejlépe zachovanou raně gotickou městskou bránu v Evropě. Ostatní tři brány byly zbořeny v 19. století, tam kde stály, se dnes nacházejí pamětní desky. Hradeb se také dotýká první písemná zmínka o Kouřimi, v níž je její městské opevnění dáváno za vzor městům Kolínu a Přelouči.

Santiniho kaple

Nevelká kaple Panny Marie Pomocné stojí v prostoru někdejšího středověkého popraviště „Na Stínadlech“. Byla postavena 1727 Janem B. Santinim na památku pěti mnichů, upálených zde roku 1421 husity. Je vynikajícím příkladem barokní symboliky.

Kostel sv. Trojice

Hřbitov s kostelem sv. Trojice byl založen roku 1591, kdy již přestal vyhovovat starý hřbitov při chrámu sv. Štěpána. Kostel je pozoruhodný především tím, že se při jeho výstavbě uplatnil gotický i renesanční sloh. Dnes je kostel zařízen barokním vybavením, neboť původní renesanční shořelo v době třicetileté války.

Zvonice

Goticko-renesanční zvonice tvoří společně s chrámem sv. Štěpána hlavní dominantu města. Tato 34 m vysoká hranolová stavba byla postavena v roce 1525 italským mistrem Filippem a objevují se na ní první znaky renesančního slohu v Kouřimi. Dnešní podobu jí vtiskla až novogotická přestavba na počátku 20. století, kdy byla zvýšena o další patro se sdruženými okny a hodinami a zastřešena vysokou a složitou střechou. Je známé především svými zvony, které jsou zavěšeny kuriózním způsobem – srdcem vzhůru. Z původních čtyř zvonů se dodnes zachovaly pouze dva. Zvon Štěpán o váze přes 1 000 kg a zvon Marie o váze asi 700 kg.

Muzeum

Budova muzea

Je umístěno v bývalé staré radnici, je výsledkem pozdně barokní přestavby starší gotické radnice. V muzeu najdeme expozice pozůstatků z pravěkého osídlení i slovanského osídlení. Spolu s nimi si můžeme prohlédnou i model středověké Kouřimi. Důležitým exponátem je Kronika česká od Václava Hájka z Libočan z roku 1541 nebo kniha městských práv ze 16. století. Není opomenuta ani památka slavných kouřimských rodáků, kterým je věnován celý sál. Z výstavy nejnovějších archeologických objevů na Kolínsku je nejdůležitějším objevem kostra asi dvanáctileté dívky, datovaná kolem roku 1100 z pohřebiště, odkrytého na kouřimském náměstí v roce 1997.

Park

Již od poloviny 16. století byly prostory mezi vnitřním a vnějším pásmem hradeb pronajímány městem ke zřizování zahrad, které měly převážně užitkovou funkci. Tak byl položen základ ozelenění hradebního pásu, který je ve městě dodnes zřejmě patrný. V těchto místech někdejšího městského opevnění se rozkládá také dnešní městský park Na hradbách. Park ve své dnešní podobě byl založen počátkem 30. let minulého století z iniciativy tehdejší Občanské záložny. Dodnes je zajímavý svou výsadbou vysoce hodnotných dřevin. V prostorách parku se zachoval vnější hradební pás s částečně zřícenou hradební věží.

Zajímavosti okolí

Staré mlýny

K zajímavostem okolí určitě patří mlýn Pášov, je znám od roku 1404 a jeho jméno je odvozeno od tehdejší majitelky Kateřiny Pášové. Je jedním z pěti dochovaných mlýnů z původních devíti, který kdysi stály na historickém území města. Další mlýn je Bukačov ze 17. století stejně jako předchozí pojmenován po majiteli Jiřím Vojtěchu Bukačovi.

Lechův kámen

Nejzajímavějším úkazem je ale Lechův kámen na bývalé Staré Kouřimi. Z tohoto místa dával podle legendy kníže Lech kouřem ohně znamení svému bratru Čechovi na horu Říp. Nedaleko od Lechova kamenu je mála kaplička svatého Víta. Všude v okolí jsou ještě patrné ruiny slovanských hradeb.

Libušino jezírko

Sloužilo jako vodní rezervoár a u něj se nalézalo centrum Staré Kouřimi. Nyní je to pouhá prohlubeň v zemi, obklopená několika starými stromy, v níž lze spatřit vodu pouze po dlouhotrvajících deštích. Je přírodním geologickým útvarem, napájeným kdysi vodou z puklinového pramene a deštěm.

Lipanská mohyla

Podrobnější informace naleznete na stránce: Lipanská mohyla

Byla zbudována roku 1881 z hrubě opracovaných žulových kvádrů. Je připomínkou bitvy u Lipan, posledního boje radikálních husitů vedených Prokopem Holým. Bitva v níž se husité střetli s vojskem panské jednoty v čele s Mikulášem Krchlebcem započala v polích mezi vesnicemi Lipany a Hřiby v neděli 30. května 1434 a po jejím skončení zůstalo na bojišti na dva tisíce pobitých husitů. Vítězná panská vojska nešetřila ni zajatce, kteří byli po stovkách upalováni v okolních stodolách. Tento osudný střet znamenal definitivní konec radikálních husitských idejí a zároveň první krok k náboženskému smíru, stvrzenému o dva roky později tzv. basilejskými kompaktáty. Lipanská bitva začala být v 19. století během zápasu o národní sebeuvědomění symbolizována jako memento důsledků české nesvornosti a Lipany se proto staly místem některých manifestačních aktů našich novodobých dějin. Patrně nejvýznamnějšími událostmi byly velkolepá oslava 500. výročí bitvy v roce 1934 a přísaha československých generálů roku 1939.

Astronomický střed Evropy

Přibližně 1,5 km za Kouřimí ve směru výjezdu na Kolín se nachází průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku, prohlašovaný za astronomický střed Evropy. Průsečík byl poprvé zaměřen roku 1995 z iniciativy české astronomické společnosti pracovníky výzkumného ústavu geodetického a kartografického pomocí soustavy satelitů GPS. Poloha byla určena s přesností poprvé 30 m a později 1 cm. Protože tehdejší zástupci města přes oficiální pozvání českou astronomickou společností neprojevili o tuto akci zájem, došlo pouze k provizornímu označení zaměřeného bodu, které však bylo během krátké doby zničeno při polních pracích, čímž přišlo celé měření vniveč. Druhé měření byla na objednávku města provedeno v roce 2000. Nyní je bod mnohem důkladněji označen dobře viditelnou žlutou tyčí.

Film

Díky své výhodné poloze nedaleko Prahy se Kouřim stala po roce 1990 častým cílem filmových štábů. Kromě natáčení reklamních šotů a dílčích scén různých filmů a seriálů, jako například Lékárníkových holka a Nesmrtelná teta, zde byly realizovány rovněž tři rozsáhlé projekty: francouzský film Cathrine Courage (Kateřina Kuráž), také francouzské Zvonokosy a šestidílný TV seriál Bylo nás pět podle literární předlohy Karla Poláčka.

Doprava

Železniční trať

  • trať 012 Pečky - Kouřim
  • jednokolejná regionální trať
  • zahájení dopravy bylo roku 1882, max. traťová rychlost 60 km/h

Stanice

  • koncová dopravna D3 Kouřim
  • přepravní zatížení 14 párů osobních vlaků v pracovní dny (jízdní řád 2010/2011) [9]

Pozemní komunikace

  • městem prochází silnice Silnice II/334 : Sadská - Kouřim - Sázava
  • z města vedly v pracovních dnech února 2011 příměstské autobusové linky např. do těchto cílů: Čelákovice, Český Brod, Kolín (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s.r.o.) [10]

Související články

Literatura

  • HÁJEK Z LIBOČAN, Václav. Pověsti o počátcích českého národu a o českých pohanských knížatech. Příprava vydání Jan Kočí. Praha : Kočí, 1917. Dostupné online. - kapitola Čech a Lech, s. 7-8.  

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  2. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  3. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  4. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  5. ↑ Zákon č. 280/1948 Sb.
  6. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.
  8. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, stran 616-617. (česky a německy)
  9. ↑ Knižní jízdní řády
  10. ↑ Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy



Kouřim | Molitorov


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kouřim
  Města a obce okresu Kolín  

Barchovice • Bečváry • Bělušice • Břežany I • Břežany II • Býchory • Cerhenice • Církvice • Červené Pečky • Český Brod • Dobřichov • Dolní Chvatliny • Dománovice • Doubravčice • Drahobudice • Grunta • Horní Kruty • Hradešín • Choťovice • Chotutice • Chrášťany • Jestřabí Lhota • Kbel • Klášterní Skalice • Klučov • Kolín • Konárovice • Kořenice • Kouřim • Krakovany • Krupá • Krychnov • Křečhoř • Kšely • Libenice • Libodřice • Lipec • Lošany • Malotice • Masojedy • Mrzky • Nebovidy • Němčice • Nová Ves I • Ohaře • Ovčáry • Pašinka • Pečky • Plaňany • Pňov-Předhradí • Polepy • Polní Chrčice • Polní Voděrady • Poříčany • Přehvozdí • Přistoupim • Přišimasy • Radim • Radovesnice I • Radovesnice II • Ratboř • Ratenice • Rostoklaty • Skvrňov • Starý Kolín • Svojšice • Tatce • Tismice • Toušice • Třebovle • Tři Dvory • Tuchoraz • Tuklaty • Týnec nad Labem • Uhlířská Lhota • Veletov • Velim • Velký Osek • Veltruby • Vitice • Volárna • Vrátkov • Vrbčany • Zalešany • Zásmuky • Žabonosy • Ždánice • Žehuň • Žiželice

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Kou%C5%99im“