Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Židlochovice
Z Multimediaexpo.cz
Židlochovice (německy Groß Seelowitz) jsou malé město na jihu Moravy, rozkládající se v Jihomoravském kraji na jihu okresu Brno-venkov, na úpatí nejvyššího kopce Dyjsko-Svrateckého úvalu Výhonu (355 m n.m.) při soutoku Litavy se Svratkou. V jihozápadní části katastru města se nachází zdejší známý zámek s přilehlou oborou, kde se narodila španělská královna Marie Kristina Španělská (1858–1929), a kde také zemřel její otec, arcivévoda Karel Ferdinand Rakouský (1818–1874). Zámek také často navštěvoval první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk a v současnosti je místem konání různých setkání politiků. Mimo jiné se zde také natáčel jeden z dílů seriálu Četnické humoresky.
- Ke dni 1. 1. 2019 zde žilo 3 826 obyvatel.
Obsah |
Z historie
Zámek
Stojí na místě bývalé vodní tvrze. Tu přestavěl na zámek Fridrich z Žerotína. V letech 1772–1728 za hraběte Sinzendorfa probíhala další přestavba zámku v barokním slohu. Stavitelské práce tehdy prováděl vídeňský stavitel Ludvík Kaltner.
Roku 1819 kupují panství Habsburkové, kteří v letech 1844–1845 provádějí empírové úpravy a zámek tak nabyl dnešní podobu. Habsburkové povýšili v roce 1873 Židlochovice na město.
Roku 1919 připadl zámek československému státu. Mezi válkami sloužil jako letní sídlo prezidenta T. G. Masaryka – pobyty připomíná pamětní deska při vchodu do zámeckého parku.
Zámecký park
Plán parku vypracoval francouzský zahradní architekt Arnošt August Charboniér asi v roce 1708. Výsadbu realizoval zahradník Josef Hatzl, který se později stal správcem schönbrunnských zahrad poté, co jeho práci v roce 1746 zhlédla v Židlochovicích Marie Terezie. Z mnoha exotických stromů je v odborné literatuře připomínána největší jihomoravská maklura oranžová, původem severoamerický strom asi 20 m vysoký s šesti kmeny.
Zámecká kaple sv. Kříže
Bla již ve starém zámku. Opravil ji Leopold z Ditrichštejna v polovině 18 století. Mimo hlavní oltář jsou zde dvě sochy: P. Marie Tomská a sv. František Xaver. Na pravé straně také socha sv. Kateřiny z kararského mramoru.
Radnice
Jedna z nejstarších budov města. Původní radnice byla jen přízemní budova s doškovou střechou a jednou místností. Její dnešní podoba je z roku 1559, kdy byla majitelem panství Vilémem z Pernštejna rozšířena. Ve vedlejší budově sídlí Regionální turistické a informační centrum s vinotékou. Radniční sklepy připomínají slavnou vinařskou minulost města.
Kostel Povýšení sv. Kříže
Postaven v letech 1724-1730 známým vídeňským barokním architektem Johannem L. Hildebrandtem. Stavbu financoval tehdejší majitel židlochovického panství Philip Ludwig Sinzendorf. Jehlanovitá střecha věže není původní – byla provizorně postavena v roce 1855, kdy původní báň byla stržena vichřicí. V interiéru kostela jsou na postranních oltářích obrazy sv. Jana Nepomuckého a P. Marie - autorem je židlochovický malíř Georg Metzger. Nalezneme tu také repliku jedinečného gotického spodobněni P. Marie, jejíž originál je v Moravském muzeu.
Schodiště před kostelem zdobí sochy Jana Sterna z 18. století: sv. Florian, sv. Urban, sv. Leonard, sv. Augustin a dvě sochy sv. Jana Nepomuckého.
Zvonice na starém hřbitově
Arkádovitá předsíň s lomenými oblouky je zbytkem původního gotického kostela vysvěceného v roce 1448. Kolem původního kostela byl hřbitov. Kostel byl zřejmě poškozen v husitských válkách, později byl poškozen požárem a podlehl zkáze. Jedenáct náhrobních kamenů ze starého hřbitova je nyní umístěno na hřbitově v Komenského ulici.
Strejcův sbor
Roku 1591 zde působil bratrský kazatel Jiří Strejc, jeden z překladatelů Bible kralické. Název ulice připomíná, že zde byl českobratrský kostelík – sbor. Čeští bratři, kteří ve městě působili, byli pod ochranou zemského hejtmana Fridricha ze Žerotína, který byl majitelem panství od roku 1567. Pod bratrským kostelíkem byla postavena hrobka a do ní byly uloženy ostatky Fridricha z Žerotína a dalších pěti příslušníků jeho rodiny.
Po dlouhém pátrání nadšeného znalce židlochovické historie Františka Horáka byla v roce 1956 po tři sta padesáti letech hrobka objevena a otevřena. Nedošlo však k zakonzervování nalezených cínových rakví, hrobka byla opět zasypána. Odborným průzkumem v roce 1990 bylo zjištěno její úplné zničení.
Je velmi pravděpodobné, že v popisném čísle 32 byla českobratrská fara. MěÚ Židlochovice usiluje o její renovaci.
Partnerská města
Souřadnice
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |