Gennadij Strekalov

Z Multimediaexpo.cz


Gennadij Michajlovič Strekalov, rusky: Стрекалов, Геннадий Михайлович }} (28. října 1940 Mytišči u Moskvy, SSSR – 25. prosince 2004 Moskva) byl sovětský a ruský kosmonaut ruské národnosti, který létal na Sojuzech a letěl i v americkém raketoplánu.

Obsah

Život

Střední školu absolvoval v Kaliningradu, ukončil ji v roce 1957. Pak následovalo Vyšší technické učiliště N.E.Baumanna v Moskvě, zaměření strojní inženýr. Studium ukončil v roce 1965. Univerzitu marxismu-leninismu absolvoval v Kaliningradu v letech 1965-1968 a poté už během přípravy a letů se stal kandidátem technických věd (1986). Pracoval v konstrukční kanceláři Koroljova, u NPO Energija a pak strávil přes 20 let ve Hvězdném městečku. Byl ženatý, měl dceru Natašu a Táňu. Zemřel v Moskvě na rakovinu ve svých 64 letech.

Lety do vesmíru

Poprvé letěl roku 1980 na Sojuzu T-3 společně s Kizimem a Makarovem k orbitální stanici Saljut 6. Byli 30. plavidlem u Saljutu s pověřením provést revizi stanice a řadu potřebných oprav. Startovali z kosmodromu Bajkonur, přistáli na padáku v Kazašské SSR.

O tři roky později letěl v Sojuzu T-8, ovšem spojit se s Saljutem 7 se jim nepodařilo, tak se posádka ve složení Titov, Serebrov, Strekalov vrátila domů. Při prvním startu přežil havárii nosné rakety Sojuz díky záchrannému systému SAS.

Rok poté letěl potřetí v Sojuzu T-11 na týdenní let, tentokrát se na Saljut 7 dostal s kolegy Malyševem a Indem Šarmou v pořádku.

V roce 1990 letěl do vesmíru počtvrté s Manakovem na novém typu Sojuzu TM-10, aby se stal součástí sedmé základní posádky na orbitální stanici Mir. Tehdy na ní strávil 130 dní.

Na orbitální stanici Mir se vrátil při svém pátém letu v roce 1995 se Sojuzem TM-21, opět zde pobyl přes 3 měsíce. V Sojuzu TM-21 s ním letěli Děžurov a první Američan startující v ruské lodi Norman Thagard. Během letu bylo ve vesmíru na lodích a ve stanici současně 13 kosmonautů. Dolů se vrátil v raketoplánu Atlantis s přistáním na Floridě.

Celkem vzlétl ze Země pětkrát a ve vesmíru strávil 268 dní.

Literatura

  • CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. [s.l.] : Práce, 1982.  
  • CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha : Práce, 1987.  

Externí odkazy