Hvězdné městečko

Z Multimediaexpo.cz

GCTC Muzeum (2016)
Socha Jurije Gagarina v Hvězdném městečku
Hvězdné městečko v noci

Hvězdné městečko (rusky: Звёздный Городок, Zvjozdnyj Gorodok) je vojenské městečko severovýchodně od Moskvy, které vyrostlo okolo Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina (současný oficiální název je Ruské státní vědeckovýzkumné centrum přípravy kosmonautů J.A.Gagarina, rusky Pоссийский государственный научно-исследовательский испытательный центр подготовки космонавтов имени Ю. А. Гагарина) založeného roku 1960. Do roku 2009 bylo vojenským uzavřeným sídlem, během roku probíhá přechod pod civilní správu, přičemž status uzavřeného města bude zachován.

Budování městečka

Poté, co Sověti provedli výběr budoucích kosmonautů z 3461 letců a zredukovali je na dvacet nejlepších, rozhodl velitel letectva maršál Konstantin Veršinin utvořit speciální vojenský útvar č. 26266 a v únoru 1960 určil jeho velitelem Jevgenije Karpova. Tím vzniklo Středisko pro přípravu kosmonautů. První z vybraných letců byli s rodinami ubytováni u Frunzeho letiště, pak dostali byty ve městě Čkalovskoje 40 km severovýchodně od Moskvy. V létě roku 1960 se pro ně začala stavět základna v nedalekém lese. Místo nabízených rodiných domků se na žádost letců postavily velké činžovní domy, na které byli zvyklí.[1]. Hvězdným městečkem jej nazývali hosté a přezdívka se kolem roku 1964 brzy ujala. Zpočátku se mu říkalo Zelené městečko.[2]. Za sovětské éry byl areál velmi přísně hlídaný před zbytkem světa. Mnozí ruští kosmonauti historie (včetně Jurije Gagarina) i současnosti ve městě žili a žijí se svými rodinami. Městečko má svůj vlastní poštovní úřad, vysokou školu, školky, kino, divadlo, sportovní a rekreační zařízení, železniční stanici a muzeum vesmírného cestování a průzkumu vesmíru. Kvůli přípravě společného letu Sojuz-Apollo v roce 1973 zde vybudovali nové objekty pro centrifugu, halu s trenažéry Sojuzu, hotel a obchodní dům.[1] Poblíž městečka a výcvikového prostoru bylo v lesích Diamantové jezero, kam se v době výstavby jezdili kosmonauti koupat. Zde také došlo k úrazu Valentina Varlamova z první skupiny připravujících se kosmonautů, který si při skoku do mělké vody poškodil šíji a byl z jednotky lékaři vyřazen.[3]

Reference

  1. 1,0 1,1 PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha : Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-74-4. Kapitola První byl Gagarin, s. 43.  
  2. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Pjotr Klimuk, s. 118.  
  3. TOUFAR; PAVEL. Kosmické skandály. Praha : Regia, 1999. ISBN 80-902484-8-9. Kapitola 8.Krize a odchody, s. 529.  

Externí odkazy