Koclířov

Z Multimediaexpo.cz


Koclířov (německy Ketzelsdorf)[1] je obcí ležící východně od okresního města Svitav, a rozkládající se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, přičemž z katastru obce náleží k Moravě jen les a zemědělské plochy na jihovýchodě a část osady Hřebeč, která k obci také náleží [2] [3] [4]. Tato moravská část obce původně náležela ke katastrálním územím Moravská Kamenná Horka (dnes součást obce Kamenná Horka) a Boršov u Moravské Třebové (dnes součást města Moravské Třebové), a ke Koclířovu byla připojena až v dobách komunismu. Nadmořská výška obce je 502 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Svitavy. Obec je součástí Mikroregionu Svitavsko.

Obsah

Název obce

Prvním pojmenováním v roce 1344 vsi byl Cunczendorf (Kuncova ves). Od roku 1412 Kecendorf a patřilo pod správu Litomyšlského panství. V roce 1815 se již začal používat český název obce, nejprve však jako Kocléřov a až později Koclířov. V roce 1850 Koclířov v okr. Litomyšl. V roce 1931 Koclířov (Ketzelsdorf) v Čechách, okr. Litomyšl. V roce 1950 obec v okr. Svitavy. V roce 1991 Koclířov v okr. Svitavy.

Historie

První zmínka o obci z roku 1347, kdy vratislavský biskup Přeclav z Pohořelé (1342-1376) rozdělil majetek premonstrátského kláštera v Litomyšli. V období třicetileté války,a jakož i za švédského tažení na Moravu byla obec několikrát vypálena a vyrabována. Další utrpení čekalo za slezských válek.

Škola

Reformy císařovny Marie Terezie přinesly v roce 1766 Koclířovu založení školy, ke které byla přiškolena také osada Hřebeč.

Poštovní spojení

Pro obec bylo významné zavedení poštovního spojení v roce 1754 z Olomouce přes Kocířov a Svitavy do Polabí

Válečná příkoří

V rokem 1799, kdy se vsí prohnali ruská vojska generála Suvorova, v roce 1809 francouzské ležení, roku 1866 zase rakouský armádní sbor.

Demografie

Složení obyvatel

V polovině 19. století žilo zde obyvatelstvo vesměs německé národnosti.

Náboženský život

V roce 1848 přišel do obce první člen redemptoristického řádu a v roce 1855 vzniká hospic - první v českých zemích. V roce 1871 byl hospic povýšen na kolej, a v roce 1896 se redemptoristé přestěhovali do nově zřízeného kláštera ve Čtyřiceti Lánech u Svitav. Vystěhovanou budovu získali školní sestry III. řádu sv. Františka a zřídily zde školu pro dívky. Činnost školy byla za okupace pozastavena a dům byl využíván jako chudobinec, po válce pak jako domov pro řádové sestry a v roce 1995 se stal sídlem Českomoravské Fatimy.

Hospodářství

Doprava

V letech 1813 až 1815 vybudována silnice přes Koclířov spojující Moravskou Třebovou se Svitavami, což pomohlo obyvatelstvu pro lepší spojení do práce a pro rozvoj živností.

Zemědělství

Díky své nadmořské výšce obec patří do oblastí s důrazem na pastevectví. Půda je zde málo úrodná.

Průmysl

Z průmyslových odvětví zde bylo drtivou většinou zastoupoeno kamenictví a zejména tkalcovství.

Pamětihodnosti

  • Větrný park – Větrné elektrárny v okolních katastrech ve výstavbě
  • Kostel sv.Jakuba St. a sv.Filomeny, farní (1347, dnešní podoba 1771). Kamenný kříž ve zdi kostela nad vchodem s datumem 1771 / 18 a kamennou deskou pod křížem a leteopočtem 1925. U kostela byla do roku 1773 poustevna, dnes je zde

poutní místo, uctívána Panna Maria Fatimská.

  • Křížová cesta s kamennými reliéfy (1856-80)
  • Náhrobní deska při zdi kostela s postavou rytíře v brnění a erbem . Nápis (část) : A D 1594 WENCZEL FORBRIGER KETZENDORF
  • Náhroby rodiny Bier a Lamatsch
  • Bývalá římskokatolická fara (1834)
  • Letohrádek (před 1691)
  • Klášter, dnes Českomoravská Fatima, s kostelem sv.Alfonse a P.Marie Fatimské. Klášter redemptoristů byl vybudován na svahu nad obcí roku 1844.
  • Kaple sv.Josefa na Hřebči
  • Tunel pod Hřebčí
  • Česko-moravský hraniční kámen na Hřebči
  • Zbořená barokní rychta

Reference

  1. ↑ http://www.zwittau.de/orte/ketzelsdorf/ketzelsdorf.htm Ketzelsdorf bei Zwittau
  2. ↑ http://www.mapy.cz/#centerX=138035712@centerY=134770048@typ=army2@zoom=13@vizType=none@vizIds=none
  3. ↑ http://archivnimapy.cuzk.cz
  4. ↑ http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/

Externí odkazy


Hřebeč | Koclířov



Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Koclířov


  Města a obce okresu Svitavy  

Banín • Bělá nad Svitavou • Bělá u Jevíčka • Benátky • Bezděčí u Trnávky • Biskupice • Bohuňov • Bohuňovice • Borová • Borušov • Brněnec • Březina • Březinky • Březiny • Březová nad Svitavou • Budislav • Bystré • Cerekvice nad Loučnou • Čistá • Desná • Dětřichov • Dětřichov u Moravské Třebové • Dlouhá Loučka • Dolní Újezd • Gruna • Hartinkov • Hartmanice • Horky • Horní Újezd • Hradec nad Svitavou • Chmelík • Chornice • Chotěnov • Chotovice • Chrastavec • Janov • Janůvky • Jaroměřice • Jarošov • Javorník • Jedlová • Jevíčko • Kamenec u Poličky • Kamenná Horka • Karle • Koclířov • Korouhev • Koruna • Křenov • Kukle • Kunčina • Květná • Lavičné • Linhartice • Litomyšl • Lubná • Makov • Malíkov • Městečko Trnávka • Mikuleč • Mladějov na Moravě • Morašice • Moravská Třebová • Nedvězí • Němčice • Nová Sídla • Nová Ves u Jarošova • Oldřiš • Opatov • Opatovec • Osík • Pohledy • Polička • Pomezí • Poříčí u Litomyšle • Příluka • Pustá Kamenice • Pustá Rybná • Radiměř • Radkov • Rohozná • Rozhraní • Rozstání • Rudná • Rychnov na Moravě • Řídký • Sádek • Sebranice • Sedliště • Sklené • Slatina • Sloupnice • Staré Město • Stašov • Strakov • Suchá Lhota • Svitavy • Svojanov • Široký Důl • Študlov • Telecí • Trpín • Trstěnice • Tržek • Třebařov • Újezdec • Útěchov • Vendolí • Vidlatá Seč • Víska u Jevíčka • Vítějeves • Vlčkov • Vranová Lhota • Vrážné • Vysoká • Želivsko

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Kocl%C3%AD%C5%99ov“