Miloš Zeman

Z Multimediaexpo.cz

Miloš Zeman (29. září 2015)
Miloš Zeman (26. února 2014)
Miloš Zeman (3. prosinec 2012)
Miloš Zeman (30. října 2008)

Miloš Zeman (* 28. září 1944, Kolín) je český politik, ekonom, prognostik a zvolený prezident České republiky.

Úřadu se ujal složením slibu dne 8. března 2013.

V období 1993–2001 působil jako předseda České strany sociálně demokratické. V letech 1996–1998 zastával funkci předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a následující čtyři roky byl předsedou sociálnědemokratické vlády menšinového charakteru, jejíž existence byla umožněna na základě tzv. „opoziční smlouvy“ s Občanskou demokratickou stranou.

Po neúspěšné kandidatuře na prezidenta České republiky v roce 2003 odešel na sedm let z politiky. V březnu 2010 se stal předsedou nově založené Strany Práv Občanů ZEMANOVCI. Na funkci rezignoval po parlamentních volbách 2010, ve kterých se strana nedostala do sněmovny.[1]

V přímé volbě prezidenta České republiky v roce 2013 byl zvolen třetím prezidentem České republiky. První kolo vyhrál se ziskem 24,21 % platných hlasů a v rozhodujícím druhém kole porazil ministra zahraničí Karla Schwarzenberga se ziskem 54,80 % platných hlasů. Stal se zároveň historicky prvním prezidentem zvoleným přímou volbou.

V březnu 2017 oznámil, že se o post hlavy státu bude ucházet i pro volební období 2018–2023. Začátkem srpna 2017 manželka Ivana Zemanová oznámila, že už nasbíral potřebných padesát tisíc podpisů, aby mohl znovu kandidovat.[2]

Obsah

Činnost před rokem 1989

Vystudoval střední ekonomickou školu a Vysokou školu ekonomickou v Praze roku 1969 (řádné studium mu zpočátku nebylo z politických důvodů umožněno). Získal vědeckou hodnost kandidáta ekonomických věd (CSc.). Během Pražského jara (1968) vstoupil do KSČ, ze které byl vyloučen v roce 1970. Pak pracoval jako prognostik v několika organizacích, ze kterých byl buď vyloučen, nebo byly celé organizace rozpuštěny.

V srpnu 1989 vyšel jeho článek Prognostika a přestavba[3] v Technickém magazínu, ve kterém na základě vědeckých poznatků kritizoval tehdejší režim.[4]

Tento článek byl tehdy nejotevřenějším „oficiálně“ vydaným projevem proti politice komunistické strany. Jeho účinek ještě umocnily provokativní kresby ilustrátora Pavla Matušky. Ukázka z úvodu článku:

…s probíhající přestavbou dostává u nás skutečně prognostika poprvé normální podmínky pro svou existenci. Mizí nadšené chvalozpěvy na světlou budoucnost, která nám bude darována díky moudrému a neomylnému vedení. Začíná střízlivý rozbor budoucích příležitostí a rizik, při kterém často s hrůzou zjišťujeme, že nejvýraznější rizika mohou vzniknout jako důsledek nekvalifikovaných (ať již uskutečněných nebo projektovaných) rozhodnutí tohoto vedení.

Za tento článek byl propuštěn z tehdejšího zaměstnání v Agrodatu.

Sametová revoluce

Během sametové revoluce se aktivně zapojil do činnosti Občanského fóra (jeho krátký projev na Letenské pláni 25. listopadu 1989, kde srovnával naši životní úroveň např. s africkými státy, měl u účastníků obrovský ohlas).

Činnost od roku 1989

V roce 1990 byl za Občanské fórum kooptován a později ve volbách zvolen do Sněmovny národů Federálního shromáždění, kde působil ve funkci předsedy rozpočtového výboru. Současně v letech 1990–1993 pracoval jako vědecký pracovník Prognostického ústavu ČSAV.

Již tehdy spolupracoval s nynější Českou stranou sociálně demokratickou (ČSSD). Vstoupil do ní v roce 1992, v témže roce se stal předsedou její pražské stranické organizace a o rok později celé strany. Ve funkci předsedy ČSSD působil až do roku 2001 a z jednoho z mnoha politických subjektů udělal během několika let nejprve nejsilnější opoziční a nakonec i vítěznou stranu voleb. V roce 1992 byl Miloš Zeman opětovně zvolen do Federálního shromáždění, ale vzhledem k následnému rozdělení Československa mu mandát v témže roce zanikl.

Předseda poslanecké sněmovny

Poslancem se znovu stal až po volbách do české Poslanecké sněmovny v roce 1996, kdy ČSSD pod jeho vedením dosáhla historického úspěchu, který znemožnil tehdejšímu předsedovi Občanské demokratické strany (ODS) Václavu Klausovi sestavit většinovou vládu. Za toleranci menšinové vládě získal Miloš Zeman křeslo předsedy Poslanecké sněmovny, které zaujímal až do předčasných voleb v roce 1998.

Předseda vlády

Podívejte se také na: Vláda Miloše Zemana

22. července 1998 se po vítězných volbách stal českým premiérem, kterým byl po celé volební období až do 12. července 2002. Jeho jednobarevná menšinová vláda byla tolerována ze strany ODS na základě tzv. opoziční smlouvy.

Miloš Zeman již v průběhu funkčního období oznámil, že v roce 2001 nebude obhajovat pozici předsedy ČSSD, a toto místo přenechal Vladimíru Špidlovi, který po dalších vítězných volbách ČSSD převzal po Miloši Zemanovi i funkci premiéra. Ten se stáhl do politického ústraní a tvrdil, že politiku nadobro opouští, ačkoliv médii i částí politické scény byl předpovídán jeho budoucí návrat.

Návraty do politiky

O ten se Miloš Zeman skutečně pokusil, neboť na základě vítězství ve vnitrostranickém referendu v roce 2003 kandidoval na funkci prezidenta. Vypadl však již v prvním kole, kdy v tajné volbě prohrál v souboji s bývalým předsedou ODS Václavem Klausem a senátorkou Jaroslavou Moserovou. Překvapivě nízký počet hlasů dokazoval, že Zemana nevolili ani někteří zástupci ČSSD, což se všeobecně klade za vinu vnitrostranickému útoku ze strany tehdejšího místopředsedy ČSSD Stanislava Grosse. Po tomto fiasku se Miloš Zeman stáhl a politické dění již pouze příležitostně glosoval. Přesto nadále ovlivňoval politickou scénu zejména prostřednictvím svých stále četných příznivců v ČSSD, např. Zdeňka Škromacha. Zeman ostře kritizoval působení jak Vladimíra Špidly (ačkoliv jej původně doporučil jako svého následovníka), tak jeho nástupce Stanislava Grosse, kterého považoval za hlavního viníka svého neúspěchu při prezidentské kandidatuře.

Smír uzavřel Miloš Zeman až s dalším předsedou ČSSD, Jiřím Paroubkem, a to přesto, že právě Paroubek v minulosti dlouhodobě patřil mezi Zemanovy ostré názorové oponenty. Vztahy mezi Zemanem a Paroubkem však výrazně ochladly po volbách v roce 2006, kdy se Zeman s Paroubkem zásadně rozešli v názorech na nejvhodnější strategii povolebního vyjednávání, zkomplikovaného patovou situací v poslanecké sněmovně.

Spory Miloše Zemana s Jiřím Paroubkem se vyhrotily v únoru 2007, kdy Paroubek Zemana obvinil, že v roce 1997 uzavřel nevýhodnou mandátní smlouvu s advokátem Zdeňkem Altnerem. Předmětem smlouvy bylo zastupování ČSSD ve sporu s Ministerstvem financí o vlastnictví Lidového domu, sídla ČSSD. Altner spor sice v roce 2000 vyhrál, ale později tvrdil, že mu ČSSD neuhradila odměnu sjednanou ve smlouvě. Úroky z údajně nezaplacené odměny mezitím narostly natolik, že svou výší začaly ohrožovat existenci ČSSD jako takové, neboť pravomocné uznání nároku soudem by nejspíše vedlo ke konkursu a následnému pravděpodobnému zániku ČSSD. Konflikt mezi Jiřím Paroubkem a Milošem Zemanem vyvrcholil poté, co na Miloše Zemana podal v souvislosti s touto kauzou trestní oznámení Jaroslav Novák, známý pod přezdívkou Večerníček. Miloš Zeman to označil za skrytou aktivitu Jiřího Paroubka a 21. března 2007 vystoupil z ČSSD.

Dalším náznakem návratu Miloše Zemana do politiky bylo otevření pražské kanceláře jeho příznivci.[5]

Jeden z iniciátorů – Miroslav Šlouf – otevřeně řekl, že cílem této akce je, aby byl Miloš Zeman zvolen prezidentem České republiky. Jiní představitelé ČSSD to však nepovažují za reálné.[6]

Soukromý život

Z prvního manželství s bývalou manželkou Helenou má syna Davida (1971). Podruhé se oženil v r. 1993 s Ivanou Bednarčíkovou; v r. 1994 se jim narodila dcera Kateřina. Po skončení svého mandátu je v důchodu, který tráví v bytě v části historické tvrze v Novém Veselí (okres Žďár nad Sázavou), jejímž je spolumajitelem. Mezi jeho zájmy patří pěší a lyžařská turistika, sci-fi a šachy. V roce 2007 o něm režisér Robert Sedláček natočil pro Českou televizi Brno dokument Miloš Zeman – nekrolog politika a oslava Vysočiny.

Kritika

Politické působení Miloše Zemana je spojováno s řadou afér a korupčních případů. Před volbami v roce 1996 jednal tajně s podnikatelm Janem Vízkem - podrobněji Aféra Bamberg. Kritizován byl i za výběr nejbližších spolupracovníků, zejména šéfa svých poradců Miroslava Šloufa, politického představitele předlistopadového SSM i KSČ. V roce 1999 vyšlo najevo vydírání správce Štiřínského zámku poradcem Miloše Zemana Jaroslavem Novotným, který po správci Václavu Hrubém požadoval vyrobení falešných důkazů na bývalého ministra zahraničí Zielence. Ve stejné době bylo zjištěno, že na zámku Štiřín bylo funkční odposlechové zařízení.[7] V květnu 2000 bylo odhaleno, že v týmu poradců tehdejšího premiéra Miloše Zemana vznikl materiál nazvaný Olovo, který měl zdiskreditovat ministryni školství a Zemanovu stranickou kolegyni Petru Buzkovou - podrobněji Aféra Olovo. Miloši Zemanovi bylo často vytýkáno, že do politiky vnesl nebývalou míru hrubosti a arogance. Známé jsou zejména jeho četné urážky novinářů a politických protivníků, ale i nikdy neprokázaná obvinění z korupce např. na adresu novináře Ivana Breziny nebo bývalého ministra zahraničí Josefa Zieleniece.

Publikace

  • Futurologický sborník. D. 1. Praha : Futurologická společnost, 1968.  
  • Komplexní prognostické modelování. Praha : Institut pro výchovu vedoucích pracovníků ministerstva průmyslu ČSR,, 1975.  
  • Úvod do systémové prognostiky. Praha : Institut pro výchovu vedoucích pracovníků MP ČSR, 1985.  
  • Simulační model zemědělského podniku. Praha : SZN, 1988.  
  • Analytické a simulační hry na počítačovém modelu. Praha : SZN, 1989. ISBN 80-85000-48-2.  
  • Naše posttotalitní krize a její možná východiska. Praha : Alternativy, 1991.  
  • Zpověď bývalého prognostika. Praha : Dekon, 1995. ISBN 80-85814-23-4.  
  • Varovná prognostika: kniha, která v roce 1991 nevyšla. Praha : Horizont, 1998. ISBN 80-7012-095-9.  
  • Kdo je Miloš Zeman: [exkluzivní výpověď / otázky kladl Josef Brož]. Praha : Rybka, 1998. ISBN 80-86182-08-8.  
  • Tak pravil Miloš Zeman aneb Prognostikovo pozdní odpoledne. Praha : Votobia, 2001. ISBN 80-7220-104-2.  
  • Jak jsem se mýlil v politice. Praha : Ottovo nakadatelství, 2005. ISBN 80-7360-260-1.  
  • Vzestup a pád české sociální demokracie. Praha : Andrej Štʹastný, 2006. ISBN 80-86739-22-8.  
  • Rozhovory bez hraníc. Bratislava : Inštitút pre moderné Slovensko, 2010. ISBN 978-80-89359-18-9.  
  • Miloš Zeman: zpověď informovaného optimisty: rozhovor s Petrem Žantovským. Řitka : Čas, 2012. ISBN 978-80-87470-85-5.  
  • Tato země je naše: dvacet pět rozhovorů s prezidentem Milošem Zemanem. Velké Přílepy : Olympia, 2016. ISBN 978-80-7376-442-5.  
  • Moje Vysočina pohledem Miloše Zemana. Praha : Atypo, 2016. ISBN 978-80-87759-02-8.  

Velká Galerie

YouTube

Projev prezidenta Miloše ZEMANA
v poslanecké sněmovně. 11. 7. 2018
INAUGURACE PREZIDENTA ČR MILOŠE ZEMANA


Vánoční poselství prezidenta republiky (26.12. 2015)
Politická Střelnice – Miloš Zeman sleduje parodii na sebe


Související články

Literatura

  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha : Kdo je kdo, 1991. 637-1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 1130.  
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha : Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 759.  
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 811.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q-Ž. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 559-560.  

Reference

  1. ↑ "Starý jezevec" Miloš Zeman rezignoval na post šéfa strany, Eurozpravy.cz, 29.5.2010
  2. ↑ Zeman má dostatek podpisů pro kandidaturu, hlásí Veleba. Zdraví prý není překážkou - Info.cz. Info.cz. Dostupné online [cit. 2017-08-18]. (cs) 
  3. ↑ http://aktualne.centrum.cz/domaci/clanek.phtml?id=653326
  4. ↑ [1] Miloš Zeman: Prognostika a přestavba. Technický magazín 8/1989
  5. ↑ KOPECKÝ, Josef. Zemanovci otevřeli kancelář, chtějí svého guru na Hradě [online]. iDnes.cz, 2008-09-24, [cit. 2008-09-28]. [ http://zpravy.idnes.cz/zemanovci-otevreli-kancelar-chteji-sveho-guru-na-hrade-p1s-/domaci.asp?c=A080924_153709_domaci_adb Dostupné online].
  6. ↑ Zeman chce být prezidentem
  7. ↑ Sabina Slonková, Stát chce prodat zámek Štiřín. Cena 100 milionů, 5.2.2009, Aktualne.cz

Externí odkazy



Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Miloš Zeman
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Miloš Zeman
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Milo%C5%A1_Zeman“