Oměj šalamounek
Z Multimediaexpo.cz
Oměj šalamounek (Aconitum plicatum Rchb., syn.: Aconitum callibotryon Rchb.) je vytrvalá prudce jedovatá rostlina z čeledi pryskyřníkovitých. Patří mezi ohrožené druhy rostlin ČR.
Obsah |
Popis
- Oměj šalamounek je vytrvalá 50 až 150 cm vysoká bylina rostoucí z hlízovitě ztlustlého oddenku.
- Lodyha je vzpřímená, pevná a lysá.
- Listy jsou střídavé, řapíkaté, dlanitě dělené s třemi laločnatými úkrojky.
- Květenství vytváří prodloužený vzpřímený hrozen
- Jednotlivé květy vyrůstají z paždí podpůrných listenů, jsou velké asi 3 cm, fialově-modré. Kališní lístky vytvářejí přilbu. Horní kališní lístek je vysoce vyklenutý a v předu krátce zašpičatělý. Dolní jsou široce podlouhlé.
- Kvete od května do srpna.
- Plodem je hladký měchýřek s 10 až 15 černými semeny.
Stanoviště
Ve volné přírodě oměj šalamounek roste na vlhkých místech v lesích a u potoků v horských oblastech.
Areál rozšíření
Oměj šalamounek je endemitem hor Českého masívu, vyskytuje se v České republice, kterou svým výskytem přesahuje jen těsně na území okolních států v pohraničních pohořích. Jinde v Evropě a Asii se však vyskytují blízce příbuzné druhy (řazených do komplexu Aconitum napellus s.l.), např. v Karpatech včetně Beskyd to je oměj tuhý (Aconitum firmum). V Alpách roste Aconitum tauricum a Aconitum napellus s. str.
Použití
V léčitelství se používala sušená hlíza, která v přiměřených dávkách snižuje horečky. Pro svoji jedovatost se však nesmí používat bez lékařského dozoru. Zevně se oměj také používá jako lokální anestetikum.
Účinné látky
Droga obsahuje hlavně akonitové alkaloidy. Z těchto alkaloidů je to hlavně akonitin, jeden z nejprudších jedů, který je znám.
Využití v travičství
Všechny části rostliny obsahují alkaloidy, listy 0,2-1,5%, hlízy 0,3-3%. Podráždění na jazyku(podobné nikotinu, při větších dávkách se rozšiřuje na celou hlavu) je již při 0,05mg akonitinu, příznaky otravy 0,2-0,25mg, smrtelná dávka pro člověka 3-4mg. Dříve byly známy i otravy u dětí, jelikož vysávaly nektar z květů a s tím i malý obsah akonitinu. Sbírají se obvykle hlízy a to v říjnu až listopadu. Při kvetení je obsah alkaloidu nejnižší, v zimě naopak nejvyšší. Extrakt z oměje šalamounku se ve středověku používal jako šípový jed. Používal se také k trávení vlků ve středověku otráveným masem. Lidové názvy: bačkorky, botičky, čertův pantoflíček, holoubky, homolec, jedhoj, medvědí tlapka, oměj, omich, papučky Panny Marie, psí mor, vomej, zlý mníšek… Nezaměňovat tuto rostlinu s její příbuznou: Oměj vlčí mor - Aconitum Lycoctonum(Lycos=vlk, kteinó=usmrcuji) Průběh otravy: Při užití větší dávky akonitinu, nebo rostliny, se brzy dostaví pocit mravenčení v zadní části dutiny ústní(podráždění nervových zakončení v zadní části patra), který se brzy rozšíří na celou hlavu a obličej. Později postoupí mravenčení a píchání do konečků prstů rukou i nohou, na uši, do krajiny pánevní, na prsa a záda. Po nich následuje celková necitlivost(anestezie). Zároveň se dostaví celkové příznaky otravy jako pocení, nausea, zvracení, průjem, pokles teploty, zimnice, poruchy srdeční činnosti, velká svalová slabost, silná úzkost a strach ze smrti. Dýchání je stále povrchnější a smrt nastává zástavou dechu a poškozením srdce. Vědomí je však až do konce zachováno. První příznaky se dostaví za několik minut a celá otrava proběhne v několik hodinách. Prognóza: Dobrá. I těžce otráveny se může uzdravit, pokud se udrží srdeční a dýchací činnost v chodu. Výplach žaludku a podávání symptomatických léků. U případů jež nekončí smrtelně trvají ještě delší dobu poruchy citlivosti a pocity únavy.
Literatura
- Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.) (2002), Academia, Praha
- Fischer M.A. (ed.) (1994): Exkursionflora von Österreich, Verlag Eugen Ulmer, Wien et Stuttgart
- Naše Jedovaté rostliny, Doc. RNDr.Václav Jirásek, doc. MUDr. Rudolf Zadina, Doc. RNDr. PhMr Zdeněk Blažek (1957)
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |