Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Podúsek 2./XI. Hevlín
Z Multimediaexpo.cz
Stavební podúsek 2./XI. Hevlín byl součástí linie těžkého opevnění, které bylo staveno v rámci ŽSV XI Hrušovany nad Jevišovkou v roce 1938 na jižní Moravě. Úsek měla vystavět firma Konstruktiva, k zadání stavby došlo 18. května 1938. Součástí úseku bylo 14 pěchotních srubů, z nichž se Konstruktivě podařilo do začátku října 1938 vybetonovat dva objekty.
Obsah |
Základní údaje
Stavba linie byla zadána 18. května 1938 stavební firmě Konstruktiva, a. s., Praha II, za částku 19 184 988,70 Kč, která jej měla dokončit během 250 dní. Prvním pracovním dnem se stal 18. červen téhož roku. Velitelem podúseku se stal npor. žen. ing. Václav Hanzlík, stavbyvedoucím npor. stav. ing. Stanislav Kmoníček.
Průběh linie
Linie stavěná jako druhý podúsek ŽSV XI měla navazovat jižně od Dyjákovic objektem MJ-S 15 na stavební podúsek 1./XI. Šatov, který končil objektem MJ-S 14 jižně od Hrádku. Objekt MJ-S 16 se nachází u výběžku rakouského území za Dyjí u Hevlína, další objekty již stojí na břehu Dyje. Linie měla dále pokračovat po břehu řeky až k obci Jevišovka, kde se měla stočit k železniční trati Znojmo – Břeclav, podél níž měla vést až do prostoru mezi Březím a Mikulovem, kde měla skončit pěchotním srubem MJ-S 28.
Popis objektů
MJ-S 15 „Závora“
Srub MJ-S 15 byl postaven podle projektu opavského objektu OP-S 41, podle něhož byly vybudovány i jihomoravské sruby MJ-S 2 a MJ-S 3 u Šatova. Jedná se tedy o izolovaný pěchotní srub oboustranný dvoukřídlý ve II. stupni odolnosti. Objekt měl být vybaven dvěma protitankovými kanóny vz. 36 spřaženými s těžkým kulometem vz. 37 (tzv. zbraň L1) a dvěma dvojčaty těžkým kulometů vz. 37 (zbraň M). Další výzbroj měly tvořit čtyři lehké kulomety vz. 26 pro obranu vchodu a střílen hlavních zbraní. Stejné zbraně měli mít k dispozici i pozorovatelé ve dvou pancéřových zvonech. Osádku mělo tvořit 37 mužů.
Objekt MJ-S 15 byl vybetonován jako první z podúseku 2./XI., betonáž proběhla ve dnech 18. až 27. srpna 1938, kubatura betonu činila 1 451 m³. Mnichovská dohoda a odstoupení pohraničí Německu zastihlo objekt ve stádiu hrubé stavby, nebyly osazeny zvony, nebyly provedeny zemní úpravy, atd. Dokončen byl v roce 1948 znojemskou firmou Ing. Růžička, osazené zvony byly vyrobeny ve Vítkovicích až po válce. V letech 1959 a 1960 byl objekt vyzbrojen protitankovým kanónem vz. 44/59, který byl speciálně upraven pro použití v jihomoravských a bratislavských těžkých objektech. Srub sloužil armádě až do roku 1999, kdy byl opuštěn.
MJ-S 16 „Výběžek“
.jpg)
Pěchotní srub MJ-S 16 je zajímavý ze dvou důvodů. Jednak se jedná o jednopodlažní objekt (v drtivé většině mají pěchotní sruby dvě patra, spodní s ubikacemi, strojovnou, filtrovnou apod., a bojové horní), který byl zde navrhnut z důvodu vysoké hladiny spodní vody. Druhá zajímavost se týká samotného umístění objektu, neboť ten se nachází přibližně 100 m od státní hranice s Rakouskem, které zde díky výběžku území zasahuje přibližně 1 km za řeku Dyji.
Objekt MJ-S 16 ve II. stupni odolnosti byl postaven podle projektu srubu OP-S 9 poblíž Opavy. Výzbroj měla být shodná se srubem MJ-S 15. Hlavními zbraněmi měly být dvě zbraně L1 (kanón spřažený s těžkým kulometem) a dvě zbraně M (dvojče těžkých kulometů), pro blízkou ochranu měly sloužit čtyři zbraně N (lehký kulomet) a další dvě shodné zbraně v pancéřových zvonech. Osádku mělo tvořit 35 mužů.
Betonáž pěchotního srubu proběhla ve dnech 6.–13. září 1938, při odstoupení pohraničí tedy existoval jako velký železobetonový monolit bez jakékoliv výzbroje a výstroje. Další osudy jsou shodné se sousedním objektem MJ-S 15. Byl dokončen po druhé světové válce (včetně osazení zvonů: jeden byl nově vyroben ve Vítkovických železárnách, druhý pochází z pěchotního srubu Ko-S 1 v Komárně) a vyzbrojen. V letech 1959 a 1960 byly osazeny dva protitankové kanóny vz. 44/59. Zakonzervovaný objekt využívala armáda do roku 1999, poté bylo veškeré vybavení odvezeno a srub byl opuštěn.
Ostatní objekty
Ostatní zadané pěchotní sruby MJ-S 17 až MJ-S 28 nebyly do Mnichovské dohody postaveny. Nejblíže k dokončení měly objekty MJ-S 17 a MJ-S 18, které byly připravené k betonáži. Objekty MJ-S 19 – MJ-S 21 a MJ-S 24 se nacházely v různém stupni rozestavěnosti, výstavba ostatních srubů vůbec nebyla zahájena.
Ve všech případech se mělo jednat o pěchotní sruby II. stupně odolnosti, se dvojicemi zbraní L1 a M, dalšími třemi až čtyřmi lehkými kulomety pro blízkou ochranu a dvěma pancéřovými pozorovacími zvony. Sruby MJ-S 21, 22 a 25 byly vyprojektovány jako jednopodlažní.
Literatura
- STEHLÍK, Eduard, a kol. Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935–38. Dvůr Králové nad Labem : Ing. Jan Škoda – Fortprint, 2001. ISBN 80-86011-13-5.
- FIC, Tomáš, a kol. Utajené pevnosti. Brno : Spolek přátel československého opevnění Brno, 2003. ISBN 80-86463-12-5.
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |