Sázavka (říčka)
Z Multimediaexpo.cz
Sázavka nazývaná též Malá Sázava je největší pravostranný přítok Sázavy, který pramení u osady Rankov v nadmořské výšce 558 m, západně od Chotěboře, v kraji Vysočina. Délka toku činí 31,2 km.[1][2] Plocha povodí měří 132,7 km².[3]
Obsah |
Průběh toku
Nejprve její tok směřuje na sever. Protéká Spáleným rybníkem, pod kterým se obrací na západ. Dále napájí Branecký rybník a větší Jilemský rybník. Po dalších dvou kilometrech vtéká do přírodní rezervace Havranka, kde přijímá z pravé strany svůj první větší přítok Vepříkovský potok, který přitéká ze severovýchodu od obce Vepříkov. Pod tímto soutokem vzdouvá její vody velký Jiříkovský rybník. Její tok dále směřuje severozápadním směrem mělkým plochým údolím k městu Habry, kde napájí větší Haberský rybník, který je výraznou dominantou města. Celý tento úsek, který je z velké části regulován, v němž se zachovalo jen několik krátkých přirozených úseků, je znám spíše jako Jiříkovský potok.
Od výtoku z Haberského rybníka je říčka nazývána Sázavkou. V tomto úseku proudí málo zalesněnou krajinou převážně západním směrem ke Štěpánovu, u něhož ji posiluje zprava potok Radinovka. U Štěpánova se nachází jedna z budoucích vhodných lokalit pro výstavbu vodní nádrže. Plocha pro územní ochranu činí 292,5 ha.[4] Níže po proudu u obce Leština u Světlé se do říčky vlévá zprava potok Leština, který je jejím největším pravostranným přítokem. Pod tímto soutokem se její tok obrací k jihu, údolí se prohlubuje a spád říčky zvyšuje. V úseku mezi Sázavkou a Josefodolem její tok místy meandruje. V Josefodole přijímá zleva Zbožský potok, který je jejím největším levostranným a celkově nejvodnějším přítokem. Jižní směr si již říčka ponechává až ke svému ústí do Sázavy ve Světlé nad Sázavou na říčním kilometru 144,75 v nadmořské výšce 390 m.
Geomorfologické členění
Celé povodí Sázavky se nachází v geomorfologickém celku Hornosázavská pahorkatina. Údolí říčky tvoří rozhraní mezi jednotlivými jejími podcelky.[5] Všechny její levostranné přítoky a pravostranné přítoky po Jiříkovský rybník odvodňují severozápadní část Havlíčkobrodské pahorkatiny. Nejvyšším bodem této části povodí je vrch Vizáb (598 m), který se nachází západně od Sedletína a je současně i nejvyšším bodem celého povodí. Říčka odvodňuje jeho severní a severovýchodní úbočí. Pravostranné přítoky od Jiříkovského rybníka po Leštinu u Světlé odvodňují jižní část Kutnohorské plošiny. Zbývající pravé přítoky od Leštiny u Světlé po ústí spolu s převážnou částí povodí potoka Leštiny odvodňují východní část Světelské pahorkatiny. Nejvyšším bodem této části povodí je vrch Borovina (585 m), který se nachází jihozápadně od Kynic. Sázavka odvodňuje jeho severovýchodní úbočí.
Větší přítoky
- Vepříkovský potok, zprava, ř. km 25,6
- Kněžský potok, zleva, ř. km 18,3
- Radinovka, zprava, ř. km 15,1
- Leština, zprava, ř. km 13,0
- Zbožský potok, zleva, ř. km 3,3
- Bohušický potok, zprava, ř. km 0,6
Vodní režim
Sázavka patří stejně jako ostatní toky v povodí Sázavy mezi toky vrchovinno-nížinné oblasti. V zimním a jarním období odteče nad 60% celoročního odtoku. Maxim dosahuje od února do dubna, což je způsobeno především táním sněhu. V letních měsících mohou její hladinu zvýšit přívalové srážky, či dlouhotrvající deště, tak jako se stalo například v polovině srpna roku 2002, kdy na vodočtu v Josefodole vystoupila její hladina na 224 cm.[6] Průměrný průtok u ústí činí 0,78 m³/s.[7][8] Hlásné profily:[9][10]
místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) |
---|---|---|---|---|
Josefodol | 2,3 | 124,16 km² | 0,73 m³/s | 59 m³/s |
ústí | 0,0 | 132,68 km² | 0,78 m³/s | 68 m³/s |
M-denní průtoky u ústí:[11]
M [dní] | Q30 | Q60 | Q90 | Q120 | Q150 | Q180 | Q210 | Q240 | Q270 | Q300 | Q330 | Q355 | Q364 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Q [m³/s] | 1,85 | 1,23 | 0,93 | 0,74 | 0,60 | 0,50 | 0,41 | 0,34 | 0,28 | 0,22 | 0,16 | 0,11 | 0,07 |
N-leté průtoky v Josefodole:[12]
N-leté průtoky | Q1 | Q5 | Q10 | Q50 | Q100 |
---|---|---|---|---|---|
Q [m³/s] | 16,7 | 30,2 | 36,5 | 51,9 | 59,0 |
Historické povodně
Povoděň v roce 1891
Jedna z největších historicky doložených povodní na Sázavce proběhla na záčátku března roku 1891, kdy během prudkého oteplení a následného tání, které doprovázel vytrvalý déšť, rozvodněná řeka zaplavila celý Josefodol. Další škody způsobila ve Světlé nad Sázavou, kde zatopila parní pilu do výše dvou metrů, strhla most u brusírny Karlov a přerušila tak spojení k místnímu nádraží.[13]
Povodeň v roce 1968
K této povodni došlo v polovině ledna roku 1968, kdy hladina řeky na vodočtu v Josefodole dosáhla 282 cm.[14]
Využití
Doprava
Údolím říčky mezi Leštinou a Světlou nad Sázavou je vedena dvoukolejná elektrizovaná trať č. 230 (Praha –) Kolín – Havlíčkův Brod.
Malé vodní elektrárny
Spádu říčky na dolním toku využívají dvě MVE. První z nich se nachází u Josefodolu zhruba na 2,5 říčním kilometru a nese název MVE Stupník. Druhá, která se nazývá MVE Sázavka, se nachází ve Světlé nad Sázavou na 0,7 říčním kilometru.
Základní údaje o MVE: [15] | ||||
---|---|---|---|---|
název | říční km | celkový instalovaný výkon (MW) | počet zdrojů | |
MVE Stupník | 2,5 | 0,020 | 2 | |
MVE Sázavka | 0,7 | 0,012 | 3 |
Rybářské revíry
Říčka Sázavka je rozdělena do 3 rybářských revírů, z nichž jeden je pstruhový.[16]
Sázavka
Je mimopstruhový revír evidovaný pod číslem 451 047 s délkou toku 15,0 km. Má rozlohu 7,00 ha. Uživatel revíru je Východočeský územní svaz. Obhospodařuje jej MO Habry. Revír tvoří úsek Sázavky od jezu v Leštině u Světlé až k jejím pramenům. Dále k němu patří Nový rybník (6,4 ha) a lom Peklo (0,6 ha) v k. ú. Habry. Jiříkovský rybník k revíru nepatří.
Sázavka 1
Je mimopstruhový revír evidovaný pod číslem 401 027 s délkou toku 6,0 km. Má rozlohu 2,00 ha. Uživatel revíru je Územní svaz města Prahy. Tvoří ho dva úseky. První úsek je od ústí Sázavky do Sázavy ve Světlé nad Sázavou až ke sklárnám v Josefodole. Druhý úsek je od železničního mostu pod obcí Sázavka až k jezu v Leštině u Světlé. Přítoky do revíru nepatří.
Sázavka 1 P
Je pstruhový revír evidovaný pod číslem 403 016 s délkou toku 13,0 km. Má rozlohu 3,00 ha. Uživatel revíru je Územní svaz města Prahy. Tvoří jej úsek nad objektem skláren v Josefodole až k železničnímu mostu pod obcí Sázavka. Dále k němu patří dolní část Žebrákovského potoka, přesněji úsek od jeho ústí do Sázavy až po mostek silnice Světlá nad Sázavou - Opatovice. Zbožský potok i ostatní přítoky Sázavky jsou chovné. Úsek Žebrákovského potoka nad výše zmíněným mostkem spolu s nádrží Kristiánka do revíru nepatří.
Vodáctví
Za dobrého vodního stavu je možno Sázavku sjet. Obvyklý začátek plavby je u mostu ve Štěpánově na ř. km 13,2 nebo u mostu mezi obcemi Sázavka a Ovesná Lhota na ř. km 8,8. Průměrná šířka říčky je okolo 4 m, v nejnižší partii 5–6 m. Vodácká obtížnost je WW1. V Josefodole je umístěn vodočet.
Příroda
V řece se vyskytují poměrně silné populace vranky obecné (Cottus gobio) a střevle potoční (Phoxinus phoxinus). V okolí řeky hnízdí skorec vodní (Cinclus cinclus) a konipas bílý (Motacilla alba). Je zde možno spatřit i ohroženého ledňáčka říčního (Alcedo atthis). Ze savců se zde vyskytuje například vydra říční (Lutra lutra).[17]
Chráněná území v povodí Sázavky
- památné stromy Březová alej u Kysibelského dvora
- přírodní rezervace Havranka
- přírodní památka Hroznětínská louka
Reference
- ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha : Academia, 1984. 316 s. S. 241.
- ↑ Délka toku dle mapy VÚV činí 32,2 km.
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2010-02-20]. Dostupné online.
- ↑ Seznam lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod [online]. [cit. 2009-12-02]. Dostupné online.
- ↑ Portál veřejné správy České republiky. Geomorfologické členění ČR [online]. [cit. 2010-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Josefodol (viz níže)
- ↑ Hydrologická charakteristika vodních útvarů [online]. [cit. 2010-02-20]. Dostupné online.
- ↑ Bývá též uváděna hodnota 0,83 m³/s. (Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže)
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Josefodol [online]. [cit. 2010-03-21]. Dostupné online.
- ↑ Strategický plán rozvoje města Světlá nad Sázavou [online]. [cit. 2010-02-20]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologická charakteristika vodních útvarů (viz výše)
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Josefodol (viz výše)
- ↑ Analýza historických povodní na Sázavě (str. 144) [online]. [cit. 2010-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Josefodol (viz výše)
- ↑ Energetický regulační úřad
- ↑ Český rybářský svaz [online]. [cit. 2010-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Odůvodnění územního plánu Sázavka – Chráněná území (PDF)
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |