USS Iowa (BB-61)

Z Multimediaexpo.cz

Plná boční salva americké bitevní lodi
Základní údaje
Typ:	bitevní loď
Třída:	Iowa
Číslo trupu:	61
Jméno podle:
Objednána:	1. července 1939
Zahájení stavby:	27. června 1940
Spuštěna na vodu:	27. srpna 1942
Uvedena do služby:	22. února 1943
Osud:	Vyřazena v říjnu 1990 Vyškrtnuta ze stavu US Navy v březnu 1995
Poloha vraku:
Cena:	> $100 000 000
Předchůdce:
Následovník:
Poznámka:	Od 21. dubna 2001 je zakotvena v Suisan Bay u San Francisca, stále v rezervě.
Takticko-technická data
Výtlak:	45 000 tun
Délka:	270 m
Šířka:	32,9 m
Ponor:	11,3 m
Pohon:	8 kotlů Babcock & Wilcox 212 000 koní
Palivo:	Nafta
Rychlost:	33 uzlů (61 km/h)
Dosah:	18 000 nám. mil
Posádka:	151 důstojníků, 2637 námořníků
Pancíř:	Bok - 307 mm První pancíř paluba - 38 mm Druhý pancíř paluba - 121 + 32 mm Protistřepinový p. - 16 mm Barbety - 439 - 295 mm Dělové věže: 1.boky - 241 mm 2.čela - 432 mm + 63 mm Velitelská věž - 444 mm
Výzbroj:	v roce 1943: 9× 406 mm (3×3) 20× 127 mm (10×2) 80× 40 mm 49× 20 mm v roce 1983: 9× 406 mm (3×3) 12× 127 mm (6×2) 32× BGM-109 Tomahawk 16× RGM-84 Harpoon 4× 20 mm Phalanx CIWS
Elektronika:	1 250 kW
Letadla:	OS-2U Kingfisher
Ostatní:

USS Iowa (BB-61) byla bitevní loď amerického námořnictva, postavená během druhé světové války a sloužící až do doby války v Perském zálivu. Je to první loď třídy Iowa.

Kýl lodi byl založen 27. června 1940 v loděnici Brooklyn Navy Yard v New Yorku. Trup byl spuštěn na vodu 27. srpna 1942, přičemž loď pokřtila Ilo Wallace, manželka tehdejšího viceprezidenta USA, jímž byl Henry Wallace. Do služby se loď dostala 22. února 1943 a ihned se zapojila do válečných operací.

Druhá světová válka

Po vstupních testech v zátoce Chesapeake loď odplula na námořní základnu v kanadském Newfoundlandu, který byl tehdy britským dominiem, aby zde byla v záloze pro případ pokusu vyplutí německé bitevní lodi Tirpitz na otevřené moře. Na podzim pak loď přepravila amerického prezidenta Franklin D. Roosevelta do Casablanky, odkud pak pokračoval na Teheránskou konferenci. Po skončení konference USS Iowa přepravila prezidenta zpět do USA.

Později se z lodi stala vlajková loď 7. divize bitevních lodí a 2. ledna 1944 odplula do Pacifiku, aby se zapojila do ofenzivy proti Japonsku. Prvním bojovým křestem byly boje o Marshallovy ostrovy. Mezi 29. lednem a 3. únorem USS Iowa podporovala letadlové lodě útočící na atoly Kwajalein a Eniwetok. následující operace byla podpora letadlových lodí při náletech na Truk. USS Iowa byla součástí amerických sil, které měly za úkol zničit japonské lodě, které by se pokusily během operace z atolu uniknout. Dne 21. února 1944 se loď připojila ke svazu rychlých letadlových lodí TF 58, který postupně napadl japonské cíle na Saipanu, Tinianu, Guamu v Marianách. Dne 18. března USS Iowa spolu s oddílem bitevních loldí ostřelovala atol Mili. Byla zde dvakrát zasažena projektilem ráže 127 mm, ale nebyla nijak poškozena. koncem března se loď opět připojila k TF 58 a podporovala útoky proti Palau a Woleai v souostroví Karolíny.

Instalace kanónu ráže 406mm při stavbě lodi, 1942

USS Iowa v suchém doku, 1945

Od 22. do 28. dubna 1944 loď podporovala útoky v oblasti Nové Guiney a poté se opět připojila k TF 58, se účastnila se druhého útoku na Truk ve dnech 29. a 30. dubna 1944. Hned následujícího dne loď ostřelovala japonská zařízení na ostrově Pohnpei. Během vylodění na Marianách se loď podílela především na ostřelování všech hlavních ostrovů. Během bitvy ve Filipínském moři v červnu 1944, byla USS Iowa součástí uskupení rychlých letadlových lodí TF 58. V této bitvě Japonské císařské námořnictvo ztratilo značnou část zbylé kapacity svých letadlových lodí.

Po bitvě se loď účastnila dalších operací, například 17. září 1944 podpory vylodění a dobytí ostrova Peleliu. Loď byla poté součástí doprovodu letadlových lodí při jejich operacích na centrálních Filipínách, kde sep řipravovala americká invaze. Od 10. října USS Iowa se dalšími plavidly přiblížila k Okinawě a byla součástí útoků na souostroví Rjúkjú a Tchaj-wan. Dne 20. října byla USS Iowa přítomna vylodění generála Douglase MacArthura na Leyte.

Když vylodění na Luzonu začalo, reagovalo Japonské císařské námořnictvo komplikovanou námořní operací, v níž se tři svazy japonských válečných lodí pokusily americký výsadek na Luzonu zničit. Střetnutí s americkým loďstvem v bitvě u Leyte, jedné z největších námořních bitev historie, znamenalo definitivní konec nadějí Japonského císařského námořnictva na obrat ve válce.

V bitvě u Leyte byla USS Iowa součástí uskupení TG 38.2 kontradmirála Geralda F. Bogana. Loď plula Sibuyanským mořem k úžině San Bernardino, kde byl letecky napaden japonský střední svaz. Když velitel amerických sil, admirál William Halsey, Jr. uvěřil, že střední svaz byl zničen, vydal se TG 38.2 směrem k mysu Engaño, kde měl být napaden japonský severní svaz. Dne 25. října 1944, kdy už se americké válečné lodě blížily k severnímu svazu, došla velení zpráva, nejen že střední svaz nebyl zničen, ale dokonce u ostrova Samar napadl tři skupiny eskortních letadlových lodí s doprovodem a vyloďovací síly na Luzon jsou tímto útokem skutečně ohroženy. Bitevní lodě tedy byly odvolány na pomoc těmto silám, ale než se mohly do bitvy u Samaru zapojit, podařilo se Japonce odrazit. USS Iowa pak prošla zbytkem celé bitvy u Leyte a v prosinci roku 1944 odplula na západní pobřeží USA k opravám.

Loď doplula 15. ledna 1945 do San Francisca a byla zde až do 19. března, kdy odplula směrem na Okinawu. Sem loď připlula 24. dubna 1945 a zapojila se do operací spojených s dobytím tohoto ostrova. Od 25. května do 13. června USS Iowa podporovala útoky letadlových lodí na ostrov Kjúšú, 14. a 15. června na ostrov Hokkaidó a 17.–18. června na ostrov Honšú. Útoky svazů letadlových lodí proti Japonsku loď podporovala až do konce bojových operací dne 15. srpna 1945.

Dne 29. srpna USS Iowa vplula jako vlajková loď admirála Halseyho v čele okupačních sil do Tokijského zálivu. V zálivu loď zůstala až do 20. září, kdy odplula do USA.

Poválečná služba

Dne 15. října USS Iowa zakotvila v Seattlu, aby se do japonských vod vrátila až v lednu 1946. Od té doby byla vlajkovou lodí americké 5. flotily. V této roli plavidlo sloužilo až do 25. března 1946, kdy se loď opět vrátila do USA. Až do září 1948 pak se pak loď pohybovala na západním pobřeží USA a věnovala se především výcviku. Dne 24. března 1949 pak byla vyřazena ze služby.

USS Iowa při střelbě proti severokorejským cílům, 1952

USS Iowa v akci během korejské války, 1952

Korejská válka

Americká účast při intervenci sil OSN v korejské válce vedla k reaktivaci části jeho lodí mezitím vyřazených ze služby. USS Iowa byla vrácena do služby dne 25. srpna 1951 pod velením kapitána Williama R. Smedberga III. Loď poté až do března roku 1952 operovala na západním pobřeží USA, aby poté odplula do Japonska.

Dne 1. dubna 1952 se USS Iowa stala vlajkovou lodí viceadmirála Reborta P. Briscoea, který byl zároveň velitelem americké 7. flotily podporující síly OSN v Korei. Domovskou základnou lodi byla Jokosuka. Od 8. dubna do 16. října 1952 USS Iowa operovala na východním pobřeží korejského poloostrova, především svou palbou podporovala jednotky OSN. Když viceadmirál Joseph J. Clark vystřídal viceadmirála Briscoea na pozici velitele 7. flotily, zůstala USS Iowa až do 17. října 1952 jeho vlajkovou lodí. Poté se loď vydala do Norfolku k opravám a v Karibiku absolvovala cvičení. V Korei bylo mezitím 27. července 1953 podepsáno příměří.

1953–1958

Léta po skončení korejské války sloužila USS Iowa převážně v Evropě. V červenci 1953 se jako vlajková loď americké 2. flotily zapojila do cvičení sil NATO označeného Operace Mariner. Loď poté sloužila u Atlantické flotily a od ledna do dubna 1955 byla USS Iowa první bitevní lodí ve stavu 6. flotily, sloužící ve Středomoří. Poté se loď vrátila do Norfolku pro opravy a do Středomoří se vrátila až 4. ledna 1957. Dne 3. září 1957 se loď účastnila cvičení NATO označeného Operace Strikeback. Dne 24. února 1958 byla loď opět vyřazena ze služby a byla zařazena do Atlantické rezervní flotily a ukotvena ve Filadelfii.

Fotografie druhé dělové věže lodi USS Iowa těsně po nehodě, při které zahynulo 47 členů posádky. Rok 1989

1985–1989

Po třiceti letech strávených v rezervě byla USS Iowa v roce 1984 opět reaktivována a modernizována. Modernizace proběhla především v loděnicích Avondale Shipyards v New Orleans ve státu Louisiana. Vrácení lodi do služby bylo součástí republikánského programu 600-ship Navy, který byl v roce 1980 součástí prezidentské kampaně Ronalda Reagana. Ve stejné době byly reaktivovány a modernizovány i sesterské lodě USS New Jersey, USS Missouri a USS Wisconsin. V letech 1985–1988 se loď opakovaně vracela do Evropských vod.

USS Iowa se účastnila Operace Earnest Will, probíhající od července 1987 do září 1989, při které americké námořnictvo za Íránsko-irácké války chránilo ropné tankery plující z Kuvajtu skrze Hormuzský průliv do Indického oceánu. Jednalo se o největší konvojovou operaci od konce druhé světové války.

Dne 19. dubna 1989 došlo u druhé hlavní dělové věže k výbuchu, při kterém bylo zabito 47 členů posádky. Muniční sklady a další přilehlé prostory věže byly ihned zatopeny, aby se předešlo výbuchu skladů munice a fatálnímu poškození lodi. Vyšetřování jednoznačnou příčinu výbuchu neodhalilo a jako nejpravděpodobnější verzi zvolilo zkrat způsobený statickou elektřinou, jenž inicioval uskladněné prachové náplně. Další vyšetřování a pokusy vedly ke změně postupů při zacházení s prachovými náplněmi. V polovině roku USS Iowa odplula do Evropy a Středomoří, aniž by byla poškozená věž opravena.

USS Iowa kotvící po svém vyřazení v Suisun Bay. Stav ĺodi v roce 2006

Definitivní vyřazení

Potřetí a prozatím definitivně byla USS Iowa vyřazena ze služby dne 26. října 1990. Loď byla zařazena do rezervní flotily (NRDF - National Defense Reserve Fleet) a v období 24. září 1998 až 8. březen 2001 byla zakotvena v Newportu (stát Rhode Island) vedle letadlové lodi USS Forrestal. Poté byla loď odvlečena do Kalifornie do zátoky Suisun Bay v San Fransiscu a ukotvena zde jako součást rezervní flotily. V současnosti několik kalifornských měst uvažuje o využití lodě jako plovoucího muzea (všechny tři sesterské lodě jako plovoucí muzea slouží).

Ze stavu námořnictva byla USS Iowa vyškrtnuta 17. března 2006. V roce 2006 se ovšem objevila podmínka, že i přes případné využití lodě jako plovoucího muzea, musí být USS Iowa i nadále schopná případné reaktivace. Stejný požadavek existuje u sesterské lodě USS Wisconsin a letadlové lodě USS Midway.

Související články

• Seznam amerických bitevních lodí

Externí odkazy