Voluta
Z Multimediaexpo.cz
Voluta (latinsky volutum = svinutý) je spirálovitý motiv různých soustav výzdoby, který konstrukčně vychází z archimedovy spirály. Tento motiv je v architektuře využíván od pravěku v mnoha různých formách, polohách a způsobech umístění. Nejčastěji byl využíván v sestavě hlavic, palmet a ant v iónském sloupovém řádu a korintském sloupovém řádu a v sestavě volutového štítu.[1] [2]
Obsah |
Využití volut v jednotlivých slozích
Iónský sloupový řád (antika)
Voluta je charakteristickým prvkem hlavic sloupů tohoto řádu.
Korintský sloupový řád (antika)
Voluty jsou součástí složitých hlavic sloupu tohoto řádu. Voluty tvoří na těchto hlavicích především rohové články, svinující se pod deskou abaku, k těmto čtyřem rohovým volutám přistupují často další vřazené voluty.
Volutový ornament (pozdní renesance)
Objevuje se ve vrcholné renesanci od poloviny 16. století (po roce 1570) v nizozemském a německém manýrismu (Florisův styl) na fasádách radnic a měšťanských domů v oblasti řeky Vezery (odtud vezerská renesance).[2]
Volutový štít (renesance, baroko)
Dynamický domovní štít, typický pro období baroka a rokoka. Voluty se zde využívaly k vyřešení přechodu mezi svislými a vodorovnými částmi stavby.
Voluty ve světové architektuře
 Antefixy s volutovými palmetami, Afghánistán, 2. stol. př. n. l. |
 Hlavice iónského sloupu Erechtheionu na Akropoli v Athénách |
 Voluty na hlavici korintského sloupu, agora v Athénách |
 Bohatě ornamentovaná voluta v záklenku Titova oblouku v Římě |
 Využití volutového ornamentu, štít zámku Libenstein v Sasku, 1590 |
 Detail volutového štítu radnice v Braunschweigu, 1591 |
 Kostel Il Gesu, Řím - použití voluty k spojení svislé a vodorovné části průčelí |
 Krzeszów, Polsko - volutové helmice kostelních věží |
Voluty v české architektuře
 Volutový štít dvojdomu v Praze |
 Volutová římsa domu v Olomouci |
 Radnice v Litoměřicích s volutovým štítem |
 Volutový štít kostela sv. Tomáše v Brně |
Reference
- ↑ BLAŽÍČEK, O. J.; KROPÁČEK, J.. Slovník pojmů z dějin umění. Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění. Praha : Odeon, 1991.
- ↑ 2,0 2,1 KOCH, W.. Evropská architektura. Encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost. Praha : Ikar, 1998.
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |