Železniční trať Plzeň - Klatovy - Železná Ruda
Z Multimediaexpo.cz
Železniční trať Plzeň – Klatovy – Železná Ruda (v jízdním řádu jako trať 183) je jednokolejná celostátní dráha, v úseku Plzeň – Klatovy elektrizovaná střídavým proudem o napětí 25 kV.
Obsah |
Historie trati
Jako první byl zahájen provoz na úseku Plzeň provizorní nádraží (dnes Plzeň zastávka) – Nýrsko dne 6. října 1876. Při zahájení provozu patřila trať pod tzv. Plzeňsko-březenskou dráhu, zestátněna byla až k 1. červenci 1884. O rok později, 20. října 1877 byl uveden do provozu technicky bezesporu nejnáročnější úsek dráhy - 30 km z Nýrska skrz Šumavu do Železné Rudy. Součástí tohoto úseku je také náš do března 2007 nejdelší železniční tunel u Špičáku. V Železné Rudě - Alžbětíně bylo vystavěno nádraží na česko-bavorské hranici, což v době existence Rakouska-Uherska nepředstavovalo závažnější problém. Na bavorské straně trať dále pokračovala směrem do Zwieselu a Plattlingu. Krátký spojovací úsek z plzeňského provizorního na hlavní nádraží byl otevřen již 20. května 1877. 10. října 1888 byl zahájen provoz na lokálce z Domažlic přes Janovice nad Úhlavou a Klatovy do stanice Horažďovice, která dodnes vede s plzeňskou tratí v délce 7,6 km v peáži. V poledne 20. dubna 1945 bylo bombardováním naprosto zničeno nádraží v Klatovech (v 8 hodin a ještě v 17 hodin bylo napadeno rovněž hloubkaři), a proto byla zahájena výstavba nového, moderního, otevřeného v roce 1959. Zajímavostí je, že v období po roce 1948 vlaky s cestujícími nemohly jezdit v důsledku existence "železné opony" až na konečnou stanici Železná Ruda, ale všechny vlaky musely být ukončeny již ve stanici Železná Ruda město. K tomuto kroku došlo k 3. září 1953, zachována byla nadále pouze sporadická nákladní doprava. Tím bylo skoro přerušeno železniční spojení s Bavorskem, obnoveno bylo až opět 2. června 1991. Před tím musela stanice Železná Ruda projít náročnými rekonstrukčními pracemi. Počátkem 90. let bylo rozhodnuto provést elektrizaci a modernizaci tratě mezi Plzní a Klatovy, dokončena byla k 21. září 1996. K 10. prosinci 2006 došlo k přejmenování žst. Železná Ruda na delší, ale přesnější „Železná Ruda – Alžbětín“ .
Popis trati
Po opuštění stanice Plzeň hlavní nádraží (325 m) dráha společně s chebskou a domažlickou tratí překoná železničním mostem řeku Radbuzu. Za ním se trať odpojuje, stáčí se prudce doleva a nadjezdem překoná obě trati a čtyřpruhovou ulici U trati. Nedaleko je nově opravená stanice Plzeň zastávka. Trať pokračuje dále přes Doudlevce, kde se stáčí k západu. Sleduje tok řeky Radbuzy a míjí vodní nádrž České Údolí. Trať si stále drží přibližně jižní směr a prochází Dobřany, Chlumčany s vlečkou keramických závodů a po projetí lesa se blíží ke městu Přeštice (375 m). Po opuštění města se trať více přiblíží k silnici I/27 a řece Úhlavě. Tu sleduje až skoro k žst. Švihov u Klatov. Za Švihovem východním obloukem míjí vrchol Pokrývadlo, později se stáčí zpět a blíží se k žst. Klatovy (400 m). Z Klatov pokračuje jihozápadním směrem. Až do Janovic nad Úhlavou (415 m) vede společně s tratí 185. Nadmořská výška začíná výrazněji stoupat za nádražím v Nýrsku. (465 m) Kvůli členitému terénu Šumavy následuje větší počet táhlých zatáček, začínají se prodlužovat mezistaniční úseky. Za stanicí Hamry-Hojsova Stráž (740 m) získává trať charakter skutečné horské železnice, vede nad hlubokým údolím řeky Úhlavy. Mezi stanicemi Hojsova Stráž-Brčálník (815 m) a Špičák se nachází nejdelší železniční tunel v ČR s délkou 1 747 m. Stanice Špičák je zároveň nejvýše položeným nádražím na trati – 840 m. Potom už trať jenom klesá do stanice Železná Ruda město (790 m) a dále se proplétá městem (je tam i krátký tunel). Následuje teprve nedávno zřízená zastávka Železná Ruda centrum, a trať opouští zástavbu města a po 97 km končí na hraniční železniční stanici Železná Ruda-Alžbětín (725 m), kde je možné přesednout na vlaky německých drah.
Stanice a zastávky
tarifní km | Název stanice (zastávky)
|
|---|---|
| 0 | Plzeň hlavní nádraží |
| 1 | Plzeň zastávka |
| 3 | Plzeň Doudlevce |
| 7 | Plzeň Valcha |
| 11 | Dobřany zastávka |
| 14 | Dobřany |
| 18 | Chlumčany |
| 21 | Přeštice Zastávka |
| 25 | Přeštice |
| 28 | Lužany |
| 31 | Borovy |
| 35 | Červené Poříčí |
| 38 | Švihov u Klatov |
| 41 | Dehtín |
| 44 | Točník |
| 48 | Klatovy 185 |
| 52 | Bezděkov u Klatov |
| 56 | Janovice nad Úhlavou 185 |
| 60 | Petrovice nad Úhlavou |
| 63 | Nýrsko |
| 67 | Dešenice |
| 74 | Zelená Lhota |
| 81 | Hamry-Hojsova Stráž |
| 86 | Hojsova Stráž-Brčálník |
| 90 | Špičák |
| 93 | Železná Ruda město |
| 94 | Železná Ruda centrum |
| 97 | Železná Ruda-Alžbětín |
Provoz na trati
Osobní železniční dopravu zajišťují podle GVD 2006/2007 vlaky kategorie R, Sp a Os. Všechny rychlíkové spoje jsou však ukončeny již v Klatovech (jedná se o 2 páry), ze 4 párů spěšných vlaků je v celé trase (až do Železné Rudy) veden pouze 1 pár. Žádný osobní vlak neprojíždí celou trať – jezdí v úsecích Plzeň – Klatovy a Klatovy – Železná Ruda. Zajímavostí je zajíždění moderních německých motorových vlaků ze stanice Plattling až do české stanice Špičák.
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |