Barrandov Studio
Z Multimediaexpo.cz
Barrandov Studio (do 1945 Filmové továrny AB na Barrandově, do 1991 Filmové studio Barrandov) je komplex filmových studií v Praze. Tyto filmové ateliéry jsou největší v České republice a jedny z největších v Evropě.
„Pracoval jsem prakticky ve všech filmových studiích světa. A myslím, že Barrandov je jedno z nejlepších…Nikde jinde bychom tento film nenatočili tak jako tady.“
Režisér Roman Polanski po natáčení Olivera Twista
Mnohé z filmů, které zde byly natočeny, získaly Cenu Americké filmové akademie - Oscara. Občas se mu (zvlášť z úst zahraničních filmařů) přezdívá „Hollywood Východu“[1] díky neutuchajícímu zájmu západních produkcí. Od jara 2010 je navíc zájem o natáčení (a využívání dalších služeb s tím spojených) v ČR ze strany zahraničních produkcí opět na vzestupu díky finančním pobídkám schváleným českou vládou.
Obsah |
Začátky
V roce 1921 založil Miloš Havel akciovou společnost A-B spojením distribučních společností. Na počátku 30. let 20. století jeho bratr Václav plánoval vystavět luxusní komplex rezidencí 5 km od Prahy. Miloš navrhl, že k tomu začlení i moderní filmové studio včetně podpůrných zařízení. Jako místo byl zvolen Barrandov. Stavba byla založena na návrzích Maxe Urbana a začala 28. listopadu 1931. O 14 měsíců později zde byl točen první film Vražda v Ostrovní ulici. Objem vyráběných filmů se záhy zvedl – studia měla 300 stálých zaměstnanců, produkovala 80 filmů ročně a začala zajímat zahraniční producenty. Během okupace Československa, kdy studia spadla do područí nacistického Německa, bylo v jeho zájmu pokračovat v budování studií. V letech 1941–1945 zde byla postavena (mj. za nucené účasti židovských pracovníků)[2] tři navzájem propojené obrovské scény (celkem přes 3400 m²), s kterými se Barrandov mohl začít srovnávat se studii v Berlíně či Mnichově, a které přitahují poptávku filmařů dodnes. Po druhé světové válce byla barrandovská studia (vč. studií v pražské Hostivaři) znárodněna a zůstala pod vlastnictvím státu do roku 1991, organizačně spadala pod podnik s názvem Československý státní film. Během tohoto období byly na Barrandově vystavěny filmové laboratoře, trikové studio, dabingové studio, stejně jako speciální efektové studio se zpětnou projekcí a vodní nádrž pro točení podvodních záběrů.
Současnost
Brzy po Sametové revoluci v roce 1989 bylo Studio Barrandov privatizováno; stát přestal poskytovat podporu pro českou filmovou tvorbu. Studia se s touto změnou, neschopna vyrovnat se s novým volno-tržním prostředím, těžce potýkala; kolem roku 2000 se dokonce jednalo o tom, že by byla zavřena. Ale již od konce 90. let se Barrandov mohl začít těšit přízni zahraničních, zejména amerických filmových produkcí a jeho služeb ve větší míře začaly využívat i zdejší televizní stanice. Na Barrandově nyní sídlí TV Nova a již dva roky odtud vysílá i televizní stanice Barrandov TV, která je se Studii přímo vlastnicky propojena. Vlastníkem společnosti je Moravia Steel, a.s.. V současné době Barrandovská studia nabízejí kompletní služby, schopné pokrýt vše, co se pojí s filmovým natáčením, pro filmové produkce z Česka i zahraničí. V prosinci 2006 zde bylo navíc otevřeno veliké Studio MAX. Barrandov tak dnes nabízí 14 natáčecích hal (některé z nich v trvalém pronájmu), dále služby filmových laboratoří, stavby dekorací, dabingu, hudebního nahrávacího studia nebo jedné z nejrozsáhlejších sbírek kostýmů a rekvizit na světě. Vlastní produkční aktivity rozvíjí prostřednictvím dceřiné společnosti Barrandov Productions.
Filmy a seriály realizované na Barrandově
60. léta
- Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964)
- Obchod na korze (1965)
- Lásky jedné plavovlásky (1965)
- Ostře sledované vlaky (1966)
- Marketa Lazarová (1967)
- Hoří, má panenko (1967)
- Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky (1967)
70. léta
- Tři oříšky pro Popelku (1973)
- Adéla ještě nevečeřela (1977)
80. léta
- Yentl (1983)
- Amadeus (1984)
- Vesničko má středisková (1985)
- Boris Godunov (1986)
- Radikální řez (1983)
90. léta
- Kafka (1991)
- Obecná škola (1991)
- Mladý Indiana Jones (1992)
- Stalingrad (1993)
- Nehynoucí láska (1994)
- Underground (1995)
- Kolja (1996)
- Mission: Impossible (1996)
- Sněhurka – Příběh hrůzy (1997)
- Bídníci (1998)
- My Giant (1998)
- Lazebník sibiřský (1998)
- Plunkett & Macleane (1999)
- Ravenous (1999)
Po roce 2000
- Dračí doupě (2000)
- Příběh rytíře (2001)
- Z pekla (2001)
- Aféra s náhrdelníkem (2001)
- Agent bez minulosti (2002)
- xXx (2002)
- Blade II (2002)
- Česká spojka (2002)
- Hartova válka (2002)
- Liga výjimečných (2002)
- Hitler: vzestup zla (2003)
- Děti duny (2003)
- Rytíři ze Šanghaje (2003)
- Chasing Liberty (2004)
- Princ a já (2004)
- Vetřelec vs. Predátor (2004)
- Hellboy (2004)
- Van Helsing (2004)
- Eurotrip (2004)
- Oliver Twist (2005)
- Kletba bratří Grimmů (2005)
- Doom (2005)
- Lovci dinosaurů (2005)
- Naprosto osvětleno (2005)
- Hostel (2006)
- Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň (2005)
- Tristan a Isolda (2006)
- Poslední prázdniny (2006)
- Iluzionista (2006)
- Satan přichází (2006)
- Casino Royale (2006)
- Hannibal Rising (2007)
- Hostel: Part 2 (2007)
- Babylon A.D. (2007)
- Letopisy Narnie: Princ Kaspian (2008)
- G.I. Joe (2009)
- The Philanthropist (TV series) (2009)
- Unaveni sluncem 2 (2010)
- Faust (2010)
- Mission: Impossible IV (2011)
- Borgia (2011)
Reference
- ↑ Hollywood východu. ForMen, 6.6.2008; str. 104 (http:www.barrandov.cz/newspaper-cutting-6.6.2008)
- ↑ KREJČOVÁ, Helena, a kol. Židé v protektorátu: Hlášení Židovské náboženské obce v roce 1942. 1. vyd. Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1997. ISBN 80-85270-67-6. S. 121.
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |