Betonová hranice

Z Multimediaexpo.cz

Betonová hranice je název naučné stezky v Orlických horách věnované problematice československého opevnění budovaného proti nacistickému Německu před druhou světovou válkou.

Obsah

Základní informace

Informační tabule č. 3

Trasa asi dvanáctikilometrové okružní naučné stezky Betonová hranice prochází severozápadním okrajem masívu Bukovohorské hornatiny, což je nejjižněji položený podřazený geomorfologický celek Orlických hor. Počátečním a koncovým bodem stezky je obec Mladkov, většina trasy vede po úbočích a vrcholovými partiemi hory Vysoký kámen. Na trase je třináct informačních tabulí věnovaných různým tématům výstavby a dalších osudů československého pohraničního opevnění. Jednotlivé tabule jsou tématicky vhodně umístěny u zajímavých objektů opevnění stojících u trasy. Její malá část v údolí Tiché Orlice vede územím přírodního parku Orlice, zbylá a podstatná část trasy územím přírodního parku Suchý vrch - Buková hora. Naučná stezka je netypicky vyznačena pomocí běžné turistické značky žluté barvy.

Historie

Naučná stezka Betonová hranice byla předána do užívání veřejnosti již v roce 1988. Byla prvním počinem v oblasti popularizace problematiky československého opevnění na Králicku. Odborné materiály pro výbavu informačních tabulí připravil Emil Trojan. Tabule již v současné době nejsou v nejlepším stavu, nicméně svůj účel stále plní. Některé informace na tabulích uvedené jsou díky posunu v poznání dané problematiky již zastaralé, celkovou informační hodnotu to však neohrožuje.

Vedení trasy

Převrácený řopík

Počáteční a koncový bod okruhu se nachází na mladkovské železniční zastávce ležící na Železniční trati Ústí nad Orlicí - Lichkov - Štíty/Międzylesie. Zde se nachází úvodní informační tabule. Do centra obce odsud vede asi půlkilometrová rovněž žlutě značená spojka.

Trasa stezky nejprve prudce stoupá východním směrem k linii lehkého opevnění, ke které se přimyká a dále vede směrem přibližně jihovýchodním stále podél ní až do nejzažšího bodu okruhu. Trasa střídavě mírně a prudce stoupá přes Mlýnský vrch až k vrcholu Vysokého kamene. Vrchol v nevelké vzdálenosti míjí, ale je možné na něj vystoupat po červeně značené odbočce. Za Vysokým kamenem klesá trasa stezky do sedla mezi ním a sousední Boudou, kde se nachází areál muzea Vysoký Kámen. U jeho hlavního objektu, pěchotního srubu K-S 25 "V sedle" je nejvzdálenější bod okruhu. Z rozcestí k němu vede krátká odbočka. V těsné blízkosti se nachází i řopík převrácený Němci pomocí silné nálože.

Asi 1,5 km odsud se nachází vstup do muzejně zpřístupněné dělostřelecké tvrze Bouda. Je nutné pokračovat po červeně značené Jiráskově cestě ve směru na Suchý vrch a asi po kilometru odbočit doprava po zelené turistické značce směr Těchonín.

Skutečný radioaktivní pramen nedaleko nad cestou
Výtok u cesty

Trasa naučné stezky provede téměř čelem vzad a po zadní straně opevněné linie se necelý kilometr rovnoběžně vrací k severozápadu. Poté se stáčí přibližně k západu, opouští opevněné pásmo a klesá do sedla mezi Vysoký kámen a vrch Hejnov. Dosud vedla trasa výhradně po lesních pěšinách, případně málo využívaných lesních cestách. V tomto sedle se napojuje na asfaltovou lesní komunikaci, kterou sleduje až do svého ukončení u železniční zastávky v Mladkově. Cestou míjí radioaktivní pramen knížete Rostislava.

Související články

Králická pevnostní oblast

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Betonov%C3%A1_hranice“