Bilirubin
Z Multimediaexpo.cz
.png)
Bilirubin je odpadovým produktem metabolismu červeného krevního barviva hemu. Vzniká v játrech při filtraci krve ze zaniklých červených krvinek. Jeho obsah v krvi se může zvyšovat jako příznak určitých onemocnění, při zvýšené hladině bilirubinu se barví stolice do hněda a podlitiny do žluta. V roce 2009 byl bilirubin objeven v rostlině Strelitzia nicolai a později také ve strelícii královské (Strelitzia reginae).[1]
Obsah |
Vznik bilirubinu
Erytrocyty vznikající v kostní dřeni jsou v bílé pulpě sleziny odstraňovány, když zestárnou. Při tomto procesu se uvolňuje hemoglobin, který se rozloží na hem a globin. Hem se poté díky činnosti makrofágů ve slezině mění na nekonjugovaný (nepřímý) bilirubin. Poté je tento bilirubin navázán na albumin a poslán do jater. V játrech kyselina glukuronová konjuguje bilirubin za vzniku přímého (konjugovaného) bilirubinu, který je rozpustný ve vodě. Hememoglobin je vychytáván Kupfferovými buňkami. Většina odchází se žlučí do tenkého střeva, malou část v tlustém střevě přítomné bakterie (střevní mikroflóra) rozkládají na sterkobilinogen, z něhož oxidací vzniká sterkobilin. Jeho část je znovu absorbována a vyloučena v moči jako urobilinogen a jeho oxidovaná forma, urobilin. Když správně nefungují játra nebo když jedinec trpí hemolytickou anémií (nadměrným rozkladem červených krvinek), část konjugovaného bilirubinu se objeví v moči, čímž ji barví do temně žluté.
Referenční hodnoty bilirubinu
3,4 - 17,1 μmol/l je běžná hodnota. Zvýšené hladiny svědčí o poruše metabolismu bilirubinu
Stanovení bilirubinu
Bilirubin nekonjugovaný je vázaný na albumin, dle reakce s činidly se označuje jako nepřímý. Aby reagoval, musí se z vazby na albumin uvolnit, pomocí akcelerátoru (kofein, benzoan sodný). Bilirubin konjugovaný neboli přímý reaguje přímo s činidlem. K detekci a stanovení bilirubinu se používá několik metod:
- Jendrassik–Grof: fotometrické stanovení, nejrozšířenější metody jsou založeny na kopulaci s diazoniovými solemi v prostředí HCl za vzniku barevných azoderivátů. Měříme fotometricky při vlnové délce 520-550 nm.
- Kyselina sulfanilová + NaNO2 → diazotovaná kyselina sulfanilová
- Bilirubin + diazotovaná kys. sulfanilová + NaNO2 → azobilirubin
- přímá spektrofotometrie
- HPLC s VIS detekcí
- enzymatické stanovení
Poruchy metabolismu bilirubinu
Hlavním příznakem poruch metabolismu bilirubinu je hyperbilirubinemie. Při zvýšení hladiny nad 30 μmol/l pozorujeme žluté zabarvení kůže a sliznic, které je způsobeno ukládáním bilirubinu ve tkáních. Hyperbilirubinemie může nastat i při normálním metabolismu bilirubinu a to při:
- při zvýšené tvorbě bilirubinu
- při sníženém vychytávání bilirubinu játry
- při snížené konjugaci bilirubinu v játrech
- při poruše vylučování bilirubinu do žluče
- při extrahepatální poruše odtoku do žluče
Rozdělení poruch metabolismu bilirubinu
- hyperbilirubinemie způsobená převážně vzrůstem hladiny nekonjugovaného bilirubinu
- hyperbilirubinemie způsobená převážně vzrůstem hladiny konjugovaného bilirubinu
Související články
Reference
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |