Budapešť

Z Multimediaexpo.cz

(Přesměrováno)
Dominanty města Budapešť
Budapešť - Parlament (Országház). Vpravo v pozadí Řetězový most a za ním Alžbětin most
Satelitní snímek města

Budapešť (maďarsky: Budapest) je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie. Je také správním centrem Pešťské župy (Pest megye). Velkoměsto vzniklé roku 1873 sloučením tří do té doby samostatných částí (Budína, Starého Budína a Pešti), se rozkládá na obou březích řeky Dunaje. Na ploše o rozloze 525 km² zde žije 1,7 milionu obyvatel (2005), v aglomeraci pak 2,45 milionu osob.

Obsah

Přírodní podmínky

Dunaj, který protéká městem od severu k jihu v délce 28 km, vytváří několik ostrovů; nejvýznamnější z nich jsou Markétin (Margit-sziget), který se rozkládá v centrální části města a Csepelský (Csepel-sziget), na kterém se rozkládá velká část jižní Budapešti. Průměrný průtok Dunaje v maďarské metropoli činí 2 330 m³/s. Řeka dělí město na dvě části výrazně odlišného krajinného rázu. Zatímco levobřežní část (Pešť) se rozkládá na rovině, pravý břeh je (hlavně v severní části) značně kopcovitý – Budínské vrchy (Budai-hegység) dosahují na území města výšky 527 m (János-hegy); nejnižším místem je hladina Dunaje (98 m). Centrum města leží v nadmořské výšce 105 m. V Budínských vrších se nachází několik turisticky přístupných jeskyní (Pálvölgyi-barlang, Mátyás-barlang). Hlavním přírodním bohatstvím města jsou termální prameny, díky mimž je Budapešť největším lázeňským městem světa. Podnebí je středoevropské, mírně kontinentální. Průměrná lednová teplota je -2 °C, v červenci pak 22 °C; roční úhrn srážek se pohybuje kolem 620 mm.

Dějiny města

Doba římská

Pozůstatky římského města Aquincum

Již v 1. století př. n. l. u pramenů na úpatí Gellértova vrchu sídlili Keltové. Kolem roku 89 n. l. založili Římané severně od dnešního centra osadu Aquincum. K ochraně zdejšího přechodu přes Dunaj bylo i na protějším (pešťském) břehu zřízeno opevněné Contra Aquincum (poblíž dnešního Náměstí 15. března). V Aquincu byla umístěna vojenská posádka a roku 106 se stalo hlavním městem provincie Pannonia Inferior. Ve své době se jednalo o dosti velké sídlo; počet obyvatel se odhaduje na 20 000. Úpadek Římské říše a období stěhování národů znamenaly také vylidnění Aquinca. V Panonii se vystřídali Hunové, Ostrogóti, Langobardi, Avaři, Slované a nakonec počátkem 10. století se zde usadili Maďaři vedení knížetem Arpádem, který si zvolil za své sídlo dunajský ostrov Csepel.

Středověké město

Pomník krále Štěpána před Rybářskou baštou

Když se počátkem 10. století v Panonii usadili Maďaři, stal se jedním z jejich opěrných bodů Budín (pozdější Starý Budín, maďarsky Óbuda, německy Alt-Ofen) na pravém břehu Dunaje v těsném jižním sousedství někdejšího Aquinca. Původ názvu se vykládá různě - buď ze jména Arpádova mladšího bratra Budy nebo ze slovanského výrazu, znamenajícího příbytek, stavení. V pozdějších dobách byl Budín jedním ze sídel uherských panovníků (vedle Ostřihomi (Esztergom) a Stoličného Bělehradu (Székesfehérvár). Za pohanské vzpoury roku 1046 byl na kopci u Budína umučen csanádský biskup Gerhard (maďarsky Gellért); jeho jménem je vrch nazýván dodnes. Na levém břehu se Pešť poprvé připomíná k roku 1148; samo osídlení však je zjevně již slovanského původu, jak o tom svědčí jmého („pec“). Slibný vývoj však roku 1242 narušil mongolský vpád, který zpustošil celou středovýchodní Evropu. Uherský král Béla IV. (Vojtěch IV.) poté přikázal stavět po celé zemi pevné kamenné hrady. Jedna z takových silných pevností vyrostla na vysokém kopci jižně od (Starého) Budína, dnešním Hradním vrchu (Várhegy). Od roku 1261 zde až do 16. století sídlili uherští králové. Kolem nového hradu se brzy rozrostlo město, které převzalo název staršího sídla v severním sousedství - Budín (maďarsky Buda, německy Ofen).

Období rozkvětu

Pohled na Budín z roku 1493

Budín i Pešť vzkvétaly zejména za vlády Zikmunda Lucemburského (zřízení univerzity 1395) a Matyáše Korvína (první tiskárna 1473). Převážně na budínském hradě sídlili také v letech 1490 až 1526 čeští králové Vladislav Jagellonský a Ludvík Jagellonský. Za vlády Jagellonců čítalo budapešťské trojměstí kolem 25-30 000 obyvatel a patřilo spolu s Prahou, Vídní a Krakovem k největším sídlům střední Evropy. Město bylo důležitým střediskem obchodu s dobytkem a vínem. Vše změnila turecká expanze.

Turecká okupace

Lázně Rudas jsou jednou z dochovaných památek na osmanskou nadvládu

Po vítězství v bitvě u Moháče (Mohács) roku 1526 Turci brzy opanovali velkou část Uher. Budín se od roku 1541 na půldruha století z metropole uherského státu stal provinčním městem - sídlem budínského pašaliku. Řada křesťanských kostelů byla změněna v mešity či zbořena, velký počet německých a maďarských měšťanů odešel, hlavně na sever. Místo nich se v Budíně a okolí hojně usazovali Srbové, Arméni a Řekové – porobené národy Osmanské říše. Nejvíce Srbů žilo ve čtvrti Taban, jižně od hradu. Dodnes srbskou minulost v Budapešti, Szentendre a jinde v okolí připomíná řada pravoslavných kostelů či místní názvy začínající na Rác (Rác je staré maďarské označení Srbů). I po Turcích je stále možné spatřit stopy - muslimským poutním místem je dodnes mauzoleum derviše Güla Báby (Gül Baba türbe) ze 40. let 16. století ve čtvrti Rózsadomb severně od hradu. Uherské lázeňství se protlo s osmanským, došlo k rozvoji nemalého počtu koupelí. Mnohé dodnes fungující lázně pocházejí ještě z časů tureckého panství.

Pod habsburskou vládou

Řetězový most Széchenyi lánchíd

Teprve roku 1686 byl Budín po těžkém šestitýdenním obléhání dobyt habsburským vojskem a většina Uher tak vysvobozena z turecké nadvlády. Město se z válek brzy vzpamatovalo a opět začalo růst. Do Budína byly z Bratislavy přeneseny hlavní uherské úřady. Ke konci 18. století měla tři města dohromady kolem 40 000 obyvatel, ale stále postrádala větší mezinárodní význam. Na modernizaci Pešti a Budína měl velkou zásluhu hrabě István Széchenyi – kupříkladu inicioval postavení prvního (řetězového) mostu přes Dunaj, který dnes nese jeho jméno. Za maďarské revoluce v letech 1848/1849 byla tři města nakrátko sjednocena, ale po potlačení povstání bylo toto nařízení odvoláno, ba co víc, na Gellértově vrchu vyrostla mohutná citadela, jejíž děla měla zastrašit vzpurné Maďary. O to větší bylo nadšení, s jakým byla záhy po rakousko-uherském vyrovnání roku 1867 pobořena. Nyní, když byla uznána existence maďarského státu, již nic nebránilo sjednocení měst. Pešť, Budín a Starý Budín byly sloučeny 1. ledna 1873.

Budapešť expandující metropolí

Maďarské národní muzeum

Zejména Pešť se rychle proměnila v evropské velkoměsto soupeřící s Vídní. Vyrostly široké bulváry (např. Nagykörút, Sugár út (dnes Andrássy út) a náměstí (např. Hősök tere a významné budovy, převážně v západní části města a předměstí se zelenými parky (např. Városliget. Velkorysá výstavba vyvrcholila roku 1896 oslavami tisícího výročí „záboru země“. Počet obyvatel Pešti se během 19. století zdvacetinásobil. Kromě Maďarů tvořili značnou část obyvatelstva Němci a Židé, velký byl i příliv Slováků a příslušníků jiných národností z celé země. Přibývaly nové továrny a nádraží, rozvíjela se městská doprava; Budapešť se stala hlavním dopravním uzlem v Uhersku.

Meziválečné období

Porážka v první světové válce a rozpad Rakousko-Uherska znamenaly těžký otřes (roku 1919 se dokonce moci v zemi nakrátko chopili komunisté). Nové Maďarsko bylo ve své rozloze drasticky zmenšené na třetinu a jeho metropole poněkud zbytnělou hlavou na malém těle. Přesto však rozvoj Budapešti pokračoval. Přibývala rozsáhlá předměstí běžných činžovních domů; objevila se i hodnotná urbanistická řešení, jako Wekerleho sídliště (Wekerletelep) z 20. let. Roku 1930 překročil počet obyvatel hranici jednoho milionu.

Druhá světová válka

Druhá světová válka ve městě zanechala obrovské škody. I přes úsilí, které na jejich záchranu vyvinul švédský diplomat Raoul Wallenberg byla většina zdejších Židů odvlečena do vyhlazovacích táborů. V roce 1944 ustupující německá armáda vyhodila do povětří všechny mosty přes Dunaj a následujících 6 měsíců se zuřivě bránila na pravém břehu. Zejména Hradní čtvrť byla dělostřeleckou palbou téměř srovnána se zemí. Během několika let po osvobození byly nejhorší rány zaceleny, ačkoliv například obnova mostů byla relativně nákladná. Město bylo osvobozeno rudou armádou 13. února 1945.

Za komunistické vlády

V roce 1950 bylo zavedeno dodnes platné správní členění města. Na podzim 1956 se právě Budapešť stala centrem revoluce, která se pokusila o odstranění komunistické moci. Lidové povstání bylo krvavě potlačeno sovětskými tanky. Konsolidovaný režim Jánose Kádára od 60. let podnikl určité liberální ústupky, čímž si vysloužil přezdívku „gulášový socialismus“. V polovině 80. let dosáhla Budapešť největšího počtu obyvatel (2,1 milionu); od té doby se toto číslo pomalu snižuje. Komunistickou éru definitivně ukončily svobodné volby 1990.

Územněsprávní členění

Související informace můžete najít také v článku: Městské obvody v Budapešti

Z hlediska správního je Budapešť rozdělena do 23 obvodů (kerületek, jednotné číslo kerület) označených římskými číslicemi. Číslování jde přibližně ve směru hodinových ručiček od středu k okraji města. Toto rozdělení pochází z roku 1950. Tehdy bylo zřízeno 22 obvodů, ale později vznikl ještě obvod XXIII. vyčleněním z obvodu XX. Budapešť jako hlavní město (főváros) Maďarska je jednou ze 40 územněsprávních částí země (19 žup + 20 statutárních měst + hlavní město). Primátorem Budapešti je od roku 1990 již čtvrtým volebním obdobím Gábor Demszky.

Územněsprávní členění
č.      obvod      obyv.
I. Várkerület 25 214
II. Lipótmező 89 514
III. Óbuda 127 542
IV. Újpest 100 274
V. Belváros-Lipótváros 27 913
VI. Terézváros 42 614
VII. Erzsébetváros 61 357
VIII. Józsefváros 80 226
IX. Ferencváros 60 323
X. Kőbánya 77 600
XI. Újbuda 138 660
XII. Hegyvidék 58 203
XIII. Angyalföld 58 203
XIV. Zugló 117 678
XV. Pestújhely 83 287
XVI. Árpádföld 69 507
XVII. Rákosmente 78 812
XVIII. Pestszentlőrinc-Pestszentimre 94 564
XIX. Kispest 62 572
XX. Pesterzsébet 64 313
XXI. Csepel 78 677
XXII. Budafok-Tétény 51 051
XXIII. Soroksár 20 626

Doprava

Bazilika svatého Štěpána
Matyášův chrám
Terror Háza – muzeum v někdejším sídle Šípových křížů a komunistické tajné policie

Budapešť je hlavní dopravní křižovatkou Maďarska. Oba břehy Dunaje zde spojuje 9 silničních a 2 železniční mosty. Nejstarší a nejznámější je Széchényiho most (Széchenyi Lánchíd) z roku 1849.

Silniční

Hlavní autobusové nádraží je Stadiónok; v okrajových částech Budapešti je několik dalších terminálů pro regionální dopravu. Ve výstavbě je dálniční okruh kolem města (M0); zprovozněna zatím necelá polovina (na j., jz. a sv.). Z Budapešti se paprskovitě rozbíhají hlavní silniční i dálniční tahy do celého Maďarska a sousedních zemí. Na severozápad dálnice M1: Budapešť - Tatabánya - Győr - Vídeň; na severovýchod Dálnice M3: Budapešť - Hatvan - Gyöngyös; na jihovýchod dálnice M5: Budapešť - Kecskemét - Segedín; na jih dálnice M6: Budapešť - Dunaújváros - Pécs; na jihozápad dálnice M7: Budapešť - Balaton - Nagykanizsa -Záhřeb. V parčíku na západním předpolí Řetězového mostu (na náměstí Clark Adám tér) stojí kuriózní pomník - symbolický „nultý“ kilometr maďarské silniční sítě.

Železniční

První železniční trať Budapešť - Vác byla dána do provozu v roce 1846. V Budapešti je sedm větších nádraží a několik desítek vlakových zastávek. Každé z trojice nejvýznamnějších nádraží nese název podle směru, kterým je z něho vypravována většina vlaků, tj. Nyugati (Západní), Keleti (Východní) a Déli (Jižní). Rychlodráha (HÉV) spojuje Budapešť s několika blízkými městy - Szentendre, Gödöllő, Csepel a Ráckeve.

Lodní

Budapešť je významným říčním přístavem na Dunaji, spojujícím střední Evropu s Černým mořem. Hlavní nákladní přístaviště se nachází v jižní části města na ostrově Csepel, osobní lodě kotví v centru Pešti - „rakety“ spojující Budapešť s Vídní u Bělehradského nábřeží (Belgrád rakpart), lodě do Visegrádu a Ostřihomi (Esztergom) na nábřeží u Reduty (Vigadó).

Letecká

Budapešťské letiště (Mezinárodní letiště Ferihegy) je situováno na samém jihovýchodním okraji města, asi 15 km od centra. Má tři terminály: Ferihegy 1 (nyní v rekonstrukci), Ferihegy 2A (především lety domácí společnosti Malév) a Ferihegy 2B (většina ostatních aerolinií). Letiště ročně odbaví téměř 5 milionů cestujících.

Městská doprava

Budapešť má hustou a kvalitní síť městské hromadné dopravy. Dopravní prostředky jsou rozmanité: Metro sestává v současné době ze tří tras o 42 stanicích, čtvrtá je ve stavbě. Autobusy zajišťují dopravu na celém území města, téměř výhradně pak v kopcovitých čtvrtích na západě. Tramvaje obsluhují v podstatě celé město (od roku 1887). V Pešti je v provozu též 15 trolejbusových linek. Zajímavou výletní atrakcí v Budínských vrších je ozubnicová dráha (Fogaskerekű vasút) a Dětská železnice(Gyermekvasút). Do systému MHD v Budapešti patří i pozemní lanovka z Budínského předmostí Széchényiho mostu, z náměstí Clark Adám tér na budínský hrad.

Školství

Budapešť je sídlem více než tří desítek vysokých škol. Nejznámější je Univerzita Loránda Eötvöse (Eötvös Loránd Tudományegyetem, zkráceně ELTE), původně založená v Trnavě roku 1635 a do nynějšího působiště přenesená roku 1777.

Pamětihodnosti Budapešti

Cikánská hudba, pikantní jídla, čardáš a tokajské víno. Právě za tímhle cestují obvykle návštěvníci do maďarské metropole ležící na řece Dunaji. Pravému, budínskému, břehu dominuje (od jihu) vrch Gellért se sochou Svobody, citadelou a sochou sv. Gellérta v úbočí. Severně se nachází hradní vrch Várhegy s mohutným královským palácem obehnaným kamennou zdí. O něco dále se proti obloze tyčí věže Rybářské bašty a Matyášova chrámu, doplněné novodobým hotelem Hilton. Pozoruhodné jsou i kostely pod Hradním vrchem. Nejnápadnější stavbou levého, pešťského, břehu je neogotická budova parlamentu (Országház), sto let stará, 268 m dlouhá a 96 m vysoká. Má téměř 700 místností a na jeho výzdobě se podíleli nejlepší umělci své doby v zemi. Je považován za jednu z největších vládních budov v Evropě. Z městské zástavby vysoko ční kopule Baziliky svatého Štepána – kostela zasvěceného prvnímu maďarskému křesťanskému králi Roku 1896 k oslavě tisíceletého výročí země bylo na severozápadním okraji tehdejší Pešti vybudováno náměstí Hrdinů. Soubor sloupů, věnovaný nejdůležitějším postavám maďarských dějin. Váci utca – jedna z nejvýznamnějších ulic v centru metropole. Ač se nejedná o rušnou třídu, je ukázkou měnících se architektonických stylů 19. a 20. století a také významným místem pro trávení volného času. V současné době zde sídlí např. módní obchody. Budapešť je městem kultury, koncertů a umění. Nachází se zde přes šedesát muzeí, dvě opery, čtyřicet sedm divadel, šestnáct koncertních síní a sedm amfiteátrů. V Budapešti nepřijdou zkrátka ani milovníci zeleně; město má velký počet parků a lesů:

  • Markétin ostrov – celý pruh země ležící uprostřed Dunaje je jedním velkým parkem.
  • Park soch (Szoborpark) – kam byly přesunuty sochy a monumenty socialismu a komunismu. Tyto sochy znázorňují Marxe, Engelse, Lenina a jejich maďarské následovníky.
  • Park Népliget (Lidový park) – největší ze všech Budapešťských parků se může pochlubit i planetáriem.
  • Orlí vrch – přírodní rezervace přímo ve městě. Kromě mnoha vzácných rostlin je jedinečná výskytem krátkonožky evropské.
  • Nejoblíbenější u dětí je zábavní park Vidám park a zoologická zahrada v Městském sadu.
  • Városliget – Městský sad s velkým umělým jezerem. Uprostřed vody se tyčí hrad kopie sedmihradského hradu Vajdahunyad. Část je románská, gotická, nalezneme zde i renesanci, či baroko. Každý pavilon nese kopie autentických detailů z nejvýznamnějších budov v zemi.

Budapešť je jediné velkoměsto na světě, ve kterém je více jak stovka termálních pramenů a studní. Metropole stojí více méně na bublající půdě. Celkem 123 pramenů zde denně vychrlí více než 70 milionů litrů vody o teplotě 26-76 °C. Léčivé vlastnosti pramenů jsou různé, takže každé lázně se zaměřují na jiné choroby. Královské lázně, lázně Raitzen a Rudas jsou provedeny v římském, případně tureckém stylu, zatímco lázně Széchenyi byly zbudovány ve stylu neoklasicistním.

Etnografické muzeum

Budova Technické univerzity

Opera (2009)

Památník Tisíciletí na náměstí Hrdinů

Partnerská města

YouTube

Budapest Vacation Travel Guide (Expedia)
Budapest city – Top 10 must-see attractions


New Year’s Eve 2020 in Budapest
Fireworks in Budapest (20. 08. 2018)


Související články

Reference

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Budapešť
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Budapešť
Městské obvody v Budapešti

I. • II. • III. • IV. • V. • VI. • VII. • VIII. • IX. • X. • XI. • XII. • XIII. • XIV. • XV. • XVI. • XVII. • XVIII. • XIX. • XX. • XXI. • XXII. • XXIII.

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Budape%C5%A1%C5%A5“